Seriál VYKOLEJENÍ část 3: Cestování vlakem vozíčkářům komplikují lhůty i technické bariéry

Cestování vlakem je pro mnoho lidí s omezenou schopností pohybu zásadním prostředkem, jak si udržet nezávislost – ať už jde o cestu do zaměstnání či k lékaři nebo jako prostředek udržení osobního kontaktu s blízkými. České dráhy (ČD) i Správa železnic (SŽ) v posledních letech deklarují výrazný posun v oblasti bezbariérovosti. Zkušenosti samotných cestujících však ukazují, že vedle technického pokroku zůstává řada praktických i systémových překážek, které výrazně ovlivňují kvalitu cestování.

Vozový park Českých drah tvoří z 80 % vozy s bezbariérovou úpravou. To je přínosem pro všechny cestující, zásadní usnadnění cestování je to však především pro cestující na vozíku, ale také nevidomé či slabozraké a neslyšící. „Na všechny tyto skupiny lidí myslíme a vlaky vybavujeme pro přepravu ortopedických vozíků, nápisy v Braillově písmu a haptickými prvky, ovládáním dveří slepeckými vysílačkami nebo audiovizuálním informačním systémem,“ říká Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah.

Konkrétní prvky jednotlivých opatření však často nejsou kompletně dořešené a v praxi pak v lepších případech složitě využitelné.

Jak mohou vozíčkáři využít služeb ČD

Vlaky ČD umožňující pohodlné cestování pro osoby na vozíku jsou v jízdních řádech označeny mezinárodně používanými symboly:

Symbol vozíčkáře v bílém poli: nízkopodlažní vůz vhodný pro přepravu cestujících na vozíku, nebo vůz se zvedací plošinou, pro který je doporučeno objednání přepravy;

Symbol vozíčkáře v tmavém poli: vůz vhodný pro přepravu cestujících na vozíku, objednání přepravy je zde nutné.

Přepravu cestujícího na vozíku či s potřebou bezbariérového spoje je nutné objednat předem na webových webových stránkách Českých drah 24 hodin předem (formulář viz fotogalerie). Při cestách s přestupem je třeba dbát na dostatečnou přestupní dobu i vzhledem k potenciálnímu zpoždění. Při cestě do zahraničí je nutné objednat přepravu alespoň 36 hodin předem.

Objednávka přepravy musí být schválena, aby bylo možné realizovat přepravu. Informace o přijetí objednávky obdržená e-mailem neznamená automatické schválení. Schválení objednávky je doručeno rovněž e-mailem nejpozději 5 dnů před plánovanou přepravou. Pokud je objednávka odeslaná méně než 5 dní před cestou, je informace o případném schválení (nebo zamítnutí) doručena co nejdříve (obvykle do druhého dne).

Pokud cestující na vozíku při cestě kombinuje více různých dopravců, musí si objednat přepravu vozíčkáře nebo asistenci na nádraží prostřednictvím objednávkového systému One Ticket Asistence nebo na tel. čísle 222 266 755, případně e-mailu asistence@oneticket.cz. nejpozději 48 hodin před odjezdem vlaku.

Vstřícným krokem ČD směrem k větší přístupnosti je také možnost zapůjčení tzv. „vozíku na růžovo“, a to ve stanicích Praha hlavní nádraží, Brno hlavní nádraží a Plzeň hlavní nádraží. Vozíky byly ČD zapůjčeny sdružením „Žijeme tady“ v rámci společného projektu, jehož účelem je zlepšení přístupnosti nádraží pro cestující s dočasným nebo trvalým postižením pohybového aparátu. Případnou objednávku vozíku je třeba uvést do poznámek k objednávce přepravy.

Kde to drhne

U schválené asistence při nástupu a výstupu nebo doprovodu po stanici je cestující povinen se ohlásit nejpozději 30 minut před odjezdem vlaku z nástupní stanice na kontaktním pracovišti (u přepážky), že je připraven k přepravě a s určeným zaměstnancem si domluvit další postup. Podle kolektivu odborníků, kteří se podíleli na vytvoření Katalogu doporučení bezbariérové dopravy, je paušální doba 60 minut (kterou stanovuje legislativa) i 30minutová lhůta před odjezdem (stanovena Přepravními podmínkami ČD) pro ty, kteří potřebují pouze asistenci pro pohyb na nádraží, přemístění na správné nástupiště, příp. nalezení sektoru, zbytečně dlouhá. V takových případech navrhuje zmíněný kolektiv lhůtu 15‒30 minut před odjezdem. Nesystémově je také řešeno kontaktní místo pro asistenci na nádražích. Neexistuje jednotný systém značení či umístění těchto bodů. Na neznámé stanici tak může být náročnější najít místo určené k navázání kontaktu s asistencí.

Komplikace na nádraží může nastat při změně nástupiště (resp. koleje), především pak na velkých nádražích (dopravních a přestupních uzlech), kde je cesta mezi nástupišti či jejich částmi delší a náročnější. Katalog doporučení bezbariérové dopravy představuje požadavek, aby na takových nádražích byly informace o nástupišti a koleji zveřejňované nejpozději 15 minut před odjezdem vlaku, jelikož pohyb po větším nádraží je časově náročný a mnohdy se informace o odjezdu objeví jen několik málo minut před odjezdem. S přesunem k vlaku mají potíže i lidé bez jakéhokoliv postižení či omezení, natož cestující s omezením pohybu či orientace, kteří potřebují využít například i výtah na nástupiště, který nemusí být vždy funkční.

Při nejmenším nekomfortní, ne-li nemožné může být pro cestující na vozíku či s jiným pohybovým omezením obsluha samoobslužných platebních terminálů, nádražních validátorů jízdních dokladů i tlačítek pro výstup na znamení z důvodu nevhodného umístění (například příliš vysoko či na jinak hůře dostupném místě).

Co je dobré vědět v potenciálně kritických situacích

Dle přepravních podmínek ČD je v krajním případě možná přeprava cestujícího na vozíku s jeho výslovným souhlasem v nákladovém prostoru služebního oddílu vlaku, přestože služební oddíl nesplňuje standardy přepravy. Krajním případem se rozumí situace, pokud ve vlaku není vůz vhodný pro přepravu cestujících na vozíku a nelze jej mimořádně zařadit. Služební oddíl slouží jako zázemí personálu a obsahuje nákladní prostor pro přepravu balíků, zavazadel či kol.

Pokud se cestující na ortopedickém vozíku dostaví bez objednávky asistence k odjezdu vlaku, do kterého nelze nastoupit v rámci nízkopodlažního uspořádání vozu, je možno operativně přepravu zajistit pouze v případě, že nástup s využitím zdvihací plošiny nezpůsobí zpoždění generující sankce objednatele a přeprava je z technických i kapacitních důvodů možná, a to v nástupní, výstupní a případně přestupní stanici.

Přepravní podmínky ČD platné od 14. 12. 2025

V případě potřeby se mohou cestující obrátit na Centrální zákaznický servis Českých drah na telefonní lince 221 111 122.

Odstraňování služebních přechodů je hozením klacků pod kola

Služební přechod je vytvořen vyrovnáním výškového rozdílu podloží dráhy a kolejí pomocí speciálně konstruovaných panelů. Ty vytvářejí bezbariérovou cestu přes koleje, již využívalo kromě vozíčkářů i mnoho zdravých cestujících. Pro cestující, kteří nezbytně potřebují bezbariérovou cestu, byly služební přechody jedinou relativně bezpečnou možností, jak se za asistence nádražního personálu dostat na nástupiště, pokud nefungoval výtah. Nyní už takovou možnost nemají.

Služební přechody jsou totiž Správou železnic od loňského léta systematicky odstraňovány ze všech nádražích a s jejich návratem se v budoucnu nepočítá (a to ani dočasně v konkrétních případech, viz níže). K plošnému odstraňování služebních přechodů přistoupila SŽ, jelikož přechody nejsou opatřeny signalizací, přesto je však využívali i zdraví cestující namísto podchodů. Nejednou přecházeli cestující po služebním přechodu jen několik vteřin předtím, než stanicí obrovskou rychlostí projel rychlík.

Tomuto tématu se také věnoval díl publicistického pořadu České televize Černé ovce z 12. března 2026, ve kterém byly popsány zkušenosti Lenky z Benešova a Radima z Přelouče. Lenka se kvůli častým poruchám výtahu na benešovském nádraží musí uchylovat k nedůstojnému plazení se po schodech, zatímco jí nádražní personál vynáší vozík na nástupiště. To je ovšem možné pouze díky tomu, že se Lenka pohybuje na mechanickém vozíku. Cestující na elektrickém vozíku by takovou možnost neměl a zkrátka by nikam nejel.

Radim v důsledku odstranění poruchové schodové plošiny (která nebyla SŽ nahrazena) i služebního přechodu přišel o možnost jednoduše cestovat do Prahy na sportovní tréninky. Krátkodobé řešení, které nabídly ČD – doprava osobním autem v případě objednané cesty z Přelouče do Pardubic na přestup – už pominulo a nádraží v Přelouči má být modernizováno až v roce 2030. To byl také důvod, který SŽ uvedly v odpovědi na Radimovu stížnost a žádost o nápravu. Plošina nebude nahrazena, protože za pár let bude debariérizované celé nádraží, a tedy se nyní finančně nevyplatí odstraněnou plošinu nahradit. Tím se ovšem SŽ dopustily porušení právního předpisu, který v případě, že je veřejná stavba již jednou zpřístupněná, ukládá povinnost ji opět zpřístupnit, dojde-li k trvalé poruše bezbariérových opatření (např. výtah, plošina). SŽ se uchýlila k náhradě odstraněné plošiny až poté, co po intervenci Černých ovcí dostala doporučení od Ministerstva dopravy. Nelze však tolerovat že dojde k nápravě individuálních stížností až po zásahu „z hůry“, neboť se jedná o porušení jak české legislativy řešící přístupnost, tak mezinárodních úmluv, které zaručují mimo jiné důstojnost, nediskriminaci či svobodu volného pohybu všem občanům včetně OZP, k jejichž plnění se ČR zavázala.

Služby ve vlaku jako luxus

Někdy se cítím opomíjená službami ve vlaku. Když cestuji rychlíky nebo expresy s vyhrazeným kupé pro OZP, stává se mi často, že kolem kupé projede obsluha pojízdného bistra a ani se nezeptá, jestli bych si něco dala – těžko říct, proč. Chápu, že personál může být zvyklý na to, že toto kupé nebývá vždy obsazené, avšak právě proto by bylo vhodné skutečně zkontrolovat obsazení kupé a ujistit se o požadavcích jeho osazenstva. Při jedné několikahodinové večerní cestě se během krátké chvíle setmělo, a tak i v mém vozíčkářském kupé nastalo šero narušované jen světly z chodby. Očekávala jsem návštěvu obsluhy s pojízdným bistrem, kterou bych požádala o rozsvícení světla v kupé. Nerada jsem při cestách za potížistku, takže jsem dosud nikdy nevyužila SOS tlačítko, kterým bych přivolala vlakový personál. Vypínače světel a klimatizace jsou totiž velice neprakticky umístěné absolutně mimo můj dosah – nade dveřmi do kupé, proto potřebuji při jejich ovládání asistenci. Když se však objevil pracovník vlakového bistra s vozíkem, jen projel kolem mého kupé a než jsem stihla otevřít dveře a přivolat ho zpět, projel do další části vozu

Monika autorka seriálu

Fotogalerie

Seriál VYKOLEJENÍ zakončí článek, ve kterém na příkladu konkrétních zkušeností cestujících na vozíku nastíníme přetrvávající nedostatky a mezery v systému objednávání přepravy i její realizaci.

Seriál VYKOLEJENÍ: