Aliance pro individualizovanou podporu (AIP) zveřejnila nový poziční dokument, ve kterém upozorňuje na dlouhodobé selhávání systému příspěvku na péči. Podle organizace současná výše dávky neodpovídá reálným nákladům na zajištění potřebné podpory a služeb. Lidé se závažným postižením a jejich rodiny se tak často ocitají v péčové chudobě a stojí před volbou mezi vyčerpávající domácí péčí a odchodem do ústavního zařízení.
Systém příspěvku na péči podle AIP nefunguje
Aliance pro individualizovanou podporu upozorňuje, že současné nastavení příspěvku na péči nedokáže zajistit lidem se závažným postižením či vážným onemocněním dostatečnou podporu pro důstojný život v domácím prostředí. Výše dávky podle AIP dlouhodobě neodpovídá skutečným nákladům na péči ani cenám sociálních služeb.
V roce 2024 pobíralo příspěvek na péči ve III. a IV. stupni přibližně 48 tisíc lidí mladších 64 let. Čtyři pětiny z nich žily doma, pouze pětina v pobytových službách.
Podle AIP současný systém neodpovídá skutečným potřebám lidí s vysokou mírou závislosti na pomoci druhých. Organizace upozorňuje, že dávka není pravidelně valorizována a její kupní síla dlouhodobě klesá. To výrazně omezuje možnost hradit potřebnou pomoc a služby.
Posuzování nezohledňuje skutečný rozsah péče
AIP kritizuje také samotný systém posuzování nároku na příspěvek. Podle organizace se hodnotí především to, které životní potřeby člověk nezvládá, nikoli kolik hodin pomoci skutečně potřebuje.
Ve stejných stupních závislosti se tak podle AIP ocitají lidé s velmi rozdílnou potřebou podpory. Některé skupiny lidí s náročnou péčí navíc systém podhodnocuje, zatímco u jiných příjemců dávka často neslouží přímo k úhradě péče.
Organizace upozorňuje i na to, že systém nedostatečně reflektuje situace vyžadující nepřetržitý dohled, noční péči nebo zvládání chování náročného na péči.
Problematický je podle AIP také samotný proces přiznávání dávky. Ten bývá zdlouhavý, administrativně náročný a pro žadatele často ponižující. Lidé s trvale nepříznivým zdravotním stavem se opakovaně podrobují přezkoumávání a sporům o výši podpory.
Péčová chudoba a přetížení rodin
AIP upozorňuje, že současná výše příspěvku na péči ve IV. stupni pokryje přibližně šest hodin osobní asistence denně. Podle výzkumu organizace však lidé v nejtěžších situacích potřebují až 18 hodin pomoci denně a tři čtvrtiny z nich navíc nepřetržitý dohled.
Rodiny tak podle dokumentu stojí před obtížnou volbou — buď žít v péčové chudobě, spoléhat na vyčerpávající péči blízkých, nebo zvažovat odchod do ústavní péče.
Nedostatečný příspěvek zároveň neumožňuje zajistit důstojné podmínky ani pečujícím osobám. Ty často musejí opustit zaměstnání, přicházejí o příjem, dovolenou i nemocenskou a dlouhodobě čelí přetížení a finanční nejistotě.
Nový model podle Lex Ukrajina problémy neřeší
Od roku 2025 se pro občany Ukrajiny využívá nový model posuzování příspěvku na péči. AIP jeho dopady pilotně testovala i na skupině lidí se zdravotním postižením.
Podle organizace ale nový systém zásadní změnu nepřináší. Ani tento model totiž dostatečně nezohledňuje časovou náročnost péče a rozsah potřebné podpory. Může sice částečně zmírnit podhodnocená posouzení, bez výraznějšího navýšení příspěvku však situaci lidí se závažným postižením zásadně nezlepší.
AIP navrhuje individualizované posuzování i vyšší podporu
Aliance pro individualizovanou podporu proto navrhuje několik zásadních změn systému.
Požaduje úpravu posuzování tak, aby více zohledňovalo potřeby lidí se závažným postižením a náročností péče. U lidí vyžadujících nepřetržitou pomoc nebo dohled by měl být automaticky přiznáván nejvyšší stupeň příspěvku.
Klíčovým návrhem je také zavedení individualizovaného posuzování založeného na skutečném rozsahu potřebné péče v hodinách. Hodnotit by se měla nejen míra závislosti, ale i časová náročnost podpory a proměnlivost péče.
AIP zároveň požaduje pravidelnou valorizaci příspěvku na péči, aby dávka reagovala na inflaci a růst cen sociálních služeb. Součástí změn má být i lepší finanční a sociální zabezpečení pečujících osob.
Změny by podle AIP pomohly lidem i státu
Podle AIP by navrhované změny vedly ke spravedlivějšímu rozdělení veřejných prostředků a umožnily lidem se zdravotním postižením žít důstojněji a nezávisleji v domácím prostředí.
Organizace zároveň upozorňuje, že efektivnější systém by mohl snížit množství odvolání, sporů a opakovaných posudků, a tím ušetřit finanční i personální kapacity státu.
Navrhované úpravy mají podle AIP přispět také k naplňování závazků vyplývajících z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, zejména práva na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti.
Zdroj: Aliance pro individualizovanou podporu
Autor článku
Monika Šimků
Absolventka oboru sociální a charitativní práce na HTF UK