Informační portál pro osoby
se specifickými potřebami

Kalendář akcí

Přidat vlastní akci

Plicní hypertenze se často tváří jako astma. Správná diagnóza může trvat i dva roky

2. 5. 2026 Zdraví

ilustrace plicní hypertenze; chatgpt

Dušnost, únava, bolest na hrudi nebo pokles výkonnosti. Plicní hypertenze se v počátcích může projevovat podobně jako běžnější onemocnění, například astma.

Právě proto se pacienti ke správné diagnóze někdy dostanou až po jednom či dvou letech. Lékaři upozorňují, že včasné rozpoznání nemoci a zahájení léčby je zásadní, protože plicní hypertenze může vést až k selhání pravé komory srdeční.

Plicní hypertenze znamená zvýšený krevní tlak v plicních cévách. Nemoc postupuje často nenápadně a zpočátku se může projevovat obtížemi, které si pacient ani jeho okolí nemusí hned spojit s vážným onemocněním. Typická je zejména dušnost při námaze, suchý kašel, únava a nižší fyzická výkonnost. V pokročilejších stadiích se mohou přidat otoky, promodralé rty nebo konečky prstů, vykašlávání krve či mdloby.

Proč se nemoc poznává pozdě

Jedním z důvodů pozdní diagnózy je podobnost příznaků s jinými chorobami. Člověk se zadýchává, je unavený, hůře zvládá běžné aktivity a může mít bolesti na hrudi. Takové potíže ale mohou ukazovat na více různých onemocnění, včetně astmatu, srdečních onemocnění nebo následků plicní embolie.

Na vážnější problém někdy upozorní až příznaky, které se objevují později, například modrání rtů nebo konečků prstů. V té době už ale nemoc může významně ovlivňovat každodenní život pacienta.

Nemoc, která zasahuje běžný život

Plicní hypertenze má několik forem. Mezi závažné patří plicní arteriální hypertenze, zkráceně PAH. Ta může výrazně omezovat kvalitu života. S postupem nemoci pacienti často přestávají zvládat běžné denní činnosti, například nákup, cestu k lékaři nebo domácí práce, a mohou být odkázáni na pomoc druhých.

Onemocnění má také sociální a ekonomické dopady. U pacientů v produktivním věku může vést ke ztrátě pracovní schopnosti a k invalidnímu důchodu. Ekonomicky aktivní zůstává jen přibližně třetina pacientů s PAH v produktivním věku.

Plicní hypertenzi mají v Česku tisíce lidí, potýká se s ní přibližně 1 % dospělých. Ve vyšším věku, u osob starších 60 let, se vyskytuje ještě častěji.

Právě nenápadný začátek a podobnost plicní hypertenze s jinými chorobami často vedou k pozdní diagnóze. Zejména v rané fázi se často zaměňuje za astma.

Naději na kvalitnější a delší život přináší moderní terapie. Jejím cílem je zmírnit nebo úplně zastavit nepříznivé dopady plicní arteriální hypertenze na srdce a oběhový systém.

Bez včasné léčby může onemocnění skončit fatálně, pacientům totiž postupně selhává pravá komora srdeční.

prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze

Léčba patří do specializovaných center

V České republice se specializovaná léčba plicní hypertenze soustředí především do tří center: ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, v IKEM v Praze a ve Fakultní nemocnici Olomouc. IKEM uvádí, že jeho ambulance plicní hypertenze má k dispozici komplexní vyšetřovací metody včetně pravostranné katetrizace a spirometrie s měřením difuzní plicní kapacity.

Většina případů plicní hypertenze souvisí s onemocněním srdce a plic. Příčinou ale mohou být také autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. U části pacientů se po plicní embolii může rozvinout chronická tromboembolická plicní hypertenze, zkráceně CTEPH. Právě proto v Česku existuje program časného záchytu, který má pomoci včas najít rizikové pacienty po plicní embolii a odeslat je do specializované péče. Informace o programu uvádí Národní screeningové centrum ÚZIS.

Důležitá je i psychická podpora

Plicní hypertenze nezasahuje jen tělesnou kondici. Výrazně ovlivňuje i psychiku pacientů. Nemocní se mohou potýkat s úzkostmi, depresí, únavou a nejistotou z dalšího vývoje onemocnění.

logo Sdružení pacientů s plicní hypertenzí

Sdružení pacientů s plicní hypertenzí už více než 20 let podporuje nemocné i jejich blízké. Věnuje se osvětě, vzdělávání a pořádání akcí, jako jsou neformální setkání, workshopy nebo ozdravné pobyty.

Důležitou součástí péče je proto také psychologická podpora.

Společně jsme silnější, tak zní i naše motto.

Milena Kaftanová, předsedkyně Sdružení pacientů s plicní hypertenzí

Světový den plicní hypertenze připomene modrá barva

Na plicní hypertenzi každoročně upozorňuje Světový den plicní hypertenze, který připadá na 5. května. Jeho cílem je zvýšit povědomí o nemoci, která postihuje plíce a srdce a bývá často zaměňována s jinými chorobami. World PH Day – May 5th, 2026

V Česku na nemoc upozorní také modře nasvícené budovy. Půjde například o Tančící dům v Praze, Janáčkovo divadlo, Divadlo Husa na provázku a OC OMEGA v Brně, Baťův mrakodrap ve Zlíně a budovu radnice na Horním náměstí v Olomouci. Modrá barva odkazuje na jeden z viditelných příznaků nemoci – promodralé rty nebo konečky prstů.

Sdružení pacientů s plicní hypertenzí pořádá 10. května také výstup na brněnský hrad Špilberk. Akce je určena nejen pacientům, ale i jejich rodinám a přátelům.

Slovníček pojmů

  • Plicní hypertenze: zvýšený krevní tlak v plicních cévách. Zatěžuje srdce, zejména jeho pravou komoru, a může vést k jejímu selhávání.
  • Plicní arteriální hypertenze, PAH: jedna z forem plicní hypertenze. Postihuje plicní tepny a může výrazně snižovat fyzickou výkonnost i kvalitu života.
  • CTEPH – chronická tromboembolická plicní hypertenze: forma plicní hypertenze, která může vzniknout po plicní embolii v důsledku přetrvávajícího nebo opakovaného ucpávání plicních cév krevními sraženinami.
  • Plicní embolie: stav, kdy krevní sraženina ucpe některou z plicních tepen. Může být akutně život ohrožující a u části pacientů může mít dlouhodobé následky.
  • Pravá komora srdeční: část srdce, která pumpuje krev do plic. Při plicní hypertenzi musí pracovat proti zvýšenému tlaku v plicních cévách, což ji dlouhodobě přetěžuje.
  • Dušnost při námaze: zadýchávání při běžné fyzické aktivitě, například při chůzi do schodů, rychlejší chůzi nebo domácích činnostech. Patří mezi časté příznaky plicní hypertenze.
  • Program časného záchytu: organizované vyhledávání lidí, u nichž může hrozit určité onemocnění nebo jeho komplikace, často ještě před rozvojem výrazných příznaků. V článku se tím myslí program zaměřený na pacienty po plicní embolii, u nichž je riziko chronické tromboembolické plicní hypertenze.
  • Národní screeningové centrum: odborné pracoviště, které se v Česku zabývá screeningovými programy, tedy programy zaměřenými na včasné odhalení některých nemocí nebo jejich komplikací.

Zdroje a užitečné odkazy:

Sdružení pacientů s plicní hypertenzí – informace pro pacienty, kontakty a e-mailová poradna. plicni-hypertenze.cz

Národní zdravotnický informační portál; Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, z. s. – informace o pacientské organizaci a její činnosti. NZIP.cz; Sdružení pacientů s plicní hypertenzí (SPPH)

IKEM: Plicní hypertenze a ambulance plicní hypertenze – informace o specializovaném pracovišti a vyšetřovacích možnostech. IKEM

Národní screeningové centrum ÚZIS: časný záchyt chronické tromboembolické plicní hypertenze – informace o projektu zaměřeném na pacienty po plicní embolii. uzis.cz

World Pulmonary Hypertension Day – mezinárodní web Světového dne plicní hypertenze, který připadá na 5. května. World PH Day – May 5th, 2026

Tisková zpráva: Vysoký tlak v plicích často vypadá jako jiná nemoc. Správná diagnóza trvá i dva roky, Praha, 27. 4. 2026.

Autor článku Ivana Šmídová

Štítky

Partneři

logo KB logo ČSOB logo Newton Media logo Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR logo T-Mobile logo INSPO logo Transkript logo Grantový diář logo Handycars