Třetí vydání čtvrtletníku Dětský sluch, který vydává Centrum pro dětský sluch Tamtam, se věnuje vícejazyčným rodinám.
V naší zemi přibývá dětí, které vyrůstají s více jazyky, i těch, které se s češtinou poprvé setkají až při nástupu do školky. Jak mají rodiče poznat, zda je pomalejší vývoj řeči ještě v normě, a kdy už navštívit odborníka? Klinická logopedka Alena Voltrová v rozhovoru vysvětluje, jak podporovat bilingvní děti, jaká specifika přináší sluchové postižení a proč je při výuce cizích jazyků klíčové nechat dítě stavět na pevném jazykovém základu.
Jak se dnes odborná veřejnost dívá na bilingvní výchovu? Proč je hrozba opožděného vývoje řeči u vícejazyčných dětí pouhým přežitým mýtem a jaký vliv má mateřský jazyk na celkový rozvoj osobnosti? S klinickou logopedkou Annou Chromou jsme probraly teoretická úskalí bilingvismu, roli znakového jazyka i důvody, proč by se žádný rodič neměl zříkat svojí rodné řeči.
Zajímaly nás zkušenosti rodin, které přicházejí do Česka ze zahraničí a učí se češtinu jako druhý jazyk. Oslovili jsme proto také psychoterapeutku Mashu Volynsky, která pracuje v organizaci Inbáze, kde dobrovolnicky poskytuje terapie této cílové skupině.
Lingvistka Michaela Svoboda ve svém autorském článku shrnuje mýty o znakování dětí se sluchovým postižením a přibližuje výsledky výzkumů v této oblasti. Otázka, zda znakovat, nebo neznakovat, byla součástí diskuse o výchově dětí se sluchovým postižením od pol. 18. století, ale dnes ji již velká část odborníků z řad logopedů, lékařů i pracovnic rané péče považuje za vyřešenou. Odpovídají jednoznačně: přítomnost znakového jazyka v prostředí dítěte s kochleárním implantátem nepředstavuje pro rozvoj mluveného jazyka žádná rizika, naopak skýtá mnoho benefitů.
Pracovníci Integračního centra Praha (ICP), které pomáhá cizincům v hlavním městě, popisují, s jakými bariérami nově příchozí nejčastěji zápasí, proč může být problémem péče o děti se zdravotním postižením a jak vypadá úspěšná integrace v praxi.
S neslyšícím lektorem, vychovatelem a scénáristou Milanem Fritzem jsme si povídali o tom, jak v jejich bilingvní rodině komunikují v nejrůznějších situacích a zda má podle něj bilingvismus i nějaké nevýhody. Sdílel i své zkušenosti s tím, jak se vyvíjí pohled na znakový jazyk. Dotkli jsme se i jeho pohledu na rizika genové terapie a tlumočení prostřednictvím umělé inteligence.
Svoje zkušenosti s rozvojem jazyka u dětí se sluchovým postižením ve vícejazyčném prostředí popisuje v magazínu pětice rodičů z vícejazyčných rodin.
Roční předplatné magazínu si můžete objednat na mailu: redakce@tamtam.cz Jednotlivá vydání zakoupíte v e-shopu Tamtamu.
Ve dnech 12.–14. října 2026 proběhne po celé České republice 27. ročník veřejné sbírky Bílá pastelka. Dobrovolníci nabídnou lidem za příspěvek 40 Kč symbolickou bílou pastelku, která připomíná nejen bílou hůl, ale symbolizuje i odvahu překonávat překážky spojené…
U příležitosti Evropských dnů autismu přinášíme osobní vzkaz Káji, kterého už čtenáři Helpnetu znají z jeho předchozích textů o životě s poruchou autistického spektra. Tentokrát nepotřebuje mnoho slov. Připomíná, jak důležité jsou v komunikaci respekt, trpělivost, možnost vyjádřit se…
Nadace Anežka na vlastní náklady rekonstruuje vilu, kterou má v pronájmu od městské části Praha 4. Chce v ní vybudovat nové zázemí pro děti s pohybovým handicapem a jejich rodiny. Na vybavení prostor, první programy a zahájení provozu nyní spustila veřejnou…