Více než polovina by uvítala i výdej léků přímo v ordinaci
Průzkum společnosti INRES mezi obyvateli České republiky ukazuje, že lidé výrazně preferují očkování u svého praktického lékaře před očkováním v lékárnách. Více než polovina dotázaných zároveň uvádí, že by jim vyhovovalo, kdyby praktik mohl vydat alespoň některé léky přímo v ordinaci.
Výsledky je vhodné číst jako popis postojů dotazovaného vzorku v daném období, nikoli jako absolutní „verdikt“ celé populace.
Očkování má zůstat hlavně v ordinacích
Většina lidí by se chtěla nechat očkovat u svého praktického lékaře, případně u specialisty nebo v očkovacím centru. Očkování v lékárnách podporuje jen malá část dotázaných. Vyplývá to ze sociologického výzkumu společnosti INRES, který na přelomu listopadu a prosince 2025 mapoval postoje obyvatel Česka ke zdravotnictví a prevenci.
Podle doc. MUDr. Svatopluka Býmy, CSc., předsedy Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, opakovaná šetření dlouhodobě ukazují, že většina lidí je spokojena s péčí praktického lékaře i s časem, který jim věnuje. Od roku 2015 převažuje stabilní důvěra v praktiky, uvádí.
Co říkají čísla (INRES)
83 % dotázaných preferuje očkování u praktika, specialisty nebo v očkovacím centru
3,4 % souhlasí s očkováním v lékárnách
65,7 % si přeje, aby prevenci a screening prováděl lékař v ordinaci
50,7 % by uvítalo, kdyby praktik vydával všechny nebo alespoň některé léky v ordinaci
38,5 % uvádí, že často zažívá nabídku doplňku stravy při výdeji léků na recept (34,2 % výjimečně)
Prevence a screening: lidé chtějí lékaře a klidné zázemí
Výzkum se dotkl i otázky prevence a screeningových vyšetření. Většina dotázaných (65,7 %) uvedla, že tato vyšetření má provádět lékař – a to v ordinaci, která poskytuje klid a důvěryhodné zázemí. Podle respondentů by do prevence a screeningu lékárník vstupovat neměl.
U seniorů, osob se zdravotním postižením a pacientů s chronickými nemocemi může hrát roli nejen odbornost, ale i kontinuita péče a možnost konzultace v širším zdravotním kontextu.
Chřipka: proočkovanost je nízká, bariéry jsou systémové
Zdravotníci připomínají, že proočkovanost proti chřipce je v Česku nízká a pohybuje se přibližně kolem 7 %. MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, uvádí, že praktičtí lékaři u dětí a dospívajících často vysvětlují rodičům i adolescentům význam očkování a pomáhají rozptýlit předsudky pomocí faktů.
MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR, upozorňuje i na problém dostupnosti vakcín proti chřipce. Podle něj letos vakcíny došly, přestože část lidí měla o očkování stále zájem. Kritizuje, že ekonomická rizika spojená s objednávkami nesou především ordinace praktických lékařů a že farmaceutické firmy nedovážejí dostatečné množství vakcín nad rámec předobjednávek, které se navíc uzavírají s velkým předstihem. Jako jednu z cest zmiňuje převzetí finanční garance státem u vakcín dovezených nad rámec objednávek ordinací.
Zástupci praktických lékařů se zároveň shodují, že vyšší proočkovanosti by pomohlo rozšíření možnosti očkovat na další lékařské specializace a zapojení kvalifikovaných sester – včetně domácí péče a pobytových zařízení sociálních služeb.
Lidé by uvítali i výdej některých léků přímo v ordinaci
Druhá významná část výzkumu se týká dostupnosti léků. Více než polovina dotázaných (50,7 %) by přivítala, kdyby praktik mohl vydat všechny nebo alespoň některé léky přímo v ordinaci.
MUDr. Petr Šonka uvádí, že jedním z důvodů může být zkušenost pacientů se záměnami předepsaných léků v lékárnách. Podle něj to může být matoucí zejména pro seniory – pokud nejsou srozumitelně informováni o důvodech záměny, může dojít i k omylu v užívání, například když pacient nechtěně kombinuje dva přípravky se stejnou účinnou látkou.
Respondenti podle sdělení zmiňují i opakované cesty do lékárny, pokud není předepsaný lék skladem a musí se doobjednávat. To může komplikovat situaci starším lidem, handicapovaným a obyvatelům venkova. V průzkumu se výrazně objevuje také zkušenost s nabídkou doplňků stravy při výdeji léků na recept.
MUDr. Ilona Hülleová doplňuje, že možnost mít a vydat léky na akutní stav by v některých případech pomohla i v pediatrii – například když přijde rodič s dítětem ve zhoršeném akutním stavu a je potřeba jednat rychle.
Co to může znamenat pro seniory a lidi s handicapem
Pokud by se výdej vybraných léků v ordinacích někdy stal součástí praxe, mohl by snížit počet cest do lékárny a zjednodušit situaci lidem se sníženou mobilitou nebo těm, kteří dojíždějí do lékárny z větší vzdálenosti. Současně by taková změna vyžadovala jasná pravidla pro bezpečné skladování, evidenci, odpovědnost a kontrolu, aby se zvýšila dostupnost péče bez růstu rizik pro pacienty.
Metodika průzkumu (INRES)
Sociologický výzkum společnosti INRES probíhal od 18. listopadu do 7. prosince 2025. Zúčastnilo se ho 1 805 respondentů ve věku 15 let a více (879 mužů a 926 žen), vybraných jako reprezentativní vzorek populace ČR.
Jak číst výsledky tohoto průzkumu (INRES)
Uvedená čísla je vhodné chápat jako odhad postojů dotazovaných v době sběru dat, nikoli jako „pevný fakt“ platný bez výjimek pro všechny obyvatele ČR. I při reprezentativním výběru existuje statistická nejistota a výsledky mohou být citlivé na způsob sběru dat a formulaci otázek (například na to, jak byly nastaveny odpovědní možnosti a v jakém kontextu byly otázky položeny). Zvlášť opatrně je třeba číst závěry pro menší podskupiny – tam bývá nejistota vyšší.
Průzkum proto berte jako užitečný obraz preferencí a zkušeností respondentů v daném období, který může pomoci vést věcnou debatu, ale sám o sobě neřeší otázky proveditelnosti (legislativa, bezpečnost, náklady, personální kapacity).
Zdroje a informace:
tisková zpráva Sdružení praktických lékařů ČR (SPL ČR): nezávislá dobrovolná profesní organizace sdružující všeobecné praktické lékaře pro dospělé působící v České republice. Jejím posláním je rozvoj oboru všeobecného praktického lékařství a primární péče, zlepšování podmínek a kvality práce praktických lékařů, hájení profesních zájmů a podpora lékařů při výkonu povolání. SPL ČR zároveň usiluje o to, aby měli zástupci praktických lékařů odpovídající účast při jednáních o koncepci a organizaci primární péče v ČR. splcr.cz
Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP: odborná lékařská společnost v rámci České lékařské společnosti J. E. Purkyně, která sdružuje lékaře oboru všeobecné praktické lékařství. Jejím cílem je odbornou činností rozvíjet obor, podporovat celoživotní vzdělávání praktických lékařů a tím posilovat kvalitní primární péči jako základ zdravotního systému. SVL se podílí mimo jiné na tvorbě a šíření odborných materiálů (např. doporučených postupů) a vydává časopis Practicus. svl.cz
Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky (SPLDD): nezávislá dobrovolná profesní organizace sdružující praktické lékaře pro děti a dorost. Sdružení vzniklo v roce 1992 a členy jsou více než čtyři pětiny aktivně působících praktických dětských lékařů v ČR (řádově kolem 2000). Posláním SPLDD je reprezentovat a prosazovat profesní zájmy dětských praktiků, podílet se na vytváření podmínek pro výkon jejich praxe a podporovat zvyšování odborné úrovně a preventivně orientovanou péči o děti a dorost. detskylekar.cz
INRES je česká výzkumná agentura (na firemním webu uváděná jako INRES-SONES, v.o.s.), která se zaměřuje na sociologický a sociálně-psychologický výzkum, především na témata zdravotnictví, zdraví a zdravého životního stylu. Vznikla v roce 1993 spojením původně samostatných agentur INRES a SONES a disponuje tazatelskou sítí ve všech regionech ČR. inressones.cz
Co to znamená pro lidi se zdravotním postižením Prestižní britský lékařský časopis The Lancet označil první rok Roberta F. Kennedyho Jr. v čele amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) za „rok selhání“. Kritika míří na oslabování…
Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) a nejnovějších studií z roku 2026 žije na světě přes 1,5 miliardy lidí, kteří mají určitou míru ztráty sluchu. To představuje skoro pětinu světové populace. Odhady v Česku, které však nezahrnují…
Světový den sluchu (3. března): proč je klíčová srozumitelná komunikace, ne křik Ladislav Kratochvíl (Kráťa) přišel o sluch v roce 2003 ve svých čtyřiceti letech. Do té doby slyšel velmi dobře a vedle zaměstnání byl dvacet let aktivním…