Každý rok je kvůli alkoholu hospitalizováno přes 10 tisíc klientů VZP: lidé se zdravotním postižením nejsou výjimkou

Alkohol patří mezi nejrozšířenější a zároveň nejpodceňovanější rizikové faktory poškození zdraví. Zatímco u části populace se jeho dopady projeví „pouze“ zhoršením zdravotního stavu, u lidí se zdravotním postižením může mít konzumace alkoholu vážné následky. Právě tato skupina je často opomíjena – přestože kombinace chronického onemocnění, omezené soběstačnosti a alkoholu výrazně zvyšuje riziko hospitalizací, zhoršení handicapu i trvalé závislosti na pomoci okolí.

Data Všeobecné zdravotní pojišťovny, která každoročně eviduje více než 10 tisíc hospitalizací kvůli onemocněním způsobeným alkoholem, nepřímo ukazují i na dopady u lidí s již existujícím zdravotním omezením. Alkohol totiž nejen prohlubuje fyzická onemocnění, ale negativně ovlivňuje psychiku, kognitivní schopnosti i schopnost zvládat každodenní činnosti. U osob se smyslovým, tělesným či mentálním postižením tak může vést k rychlejší ztrátě soběstačnosti, častějším úrazům nebo k sociálnímu vyloučení.

Zvláštní pozornost si zaslouží i skutečnost, že lidé se zdravotním postižením se často potýkají s dlouhodobým stresem, bolestí či osamělostí – faktory, které mohou zvyšovat riziko nadměrné konzumace alkoholu. Přitom prevence, včasný záchyt problémového pití a otevřená komunikace ze strany zdravotníků jsou u této skupiny klíčové. Alkohol zde není jen otázkou životního stylu, ale významným faktorem, který může rozhodovat o kvalitě života, míře závislosti na péči i dalšímu průběhu zdravotního postižení.

Česká republika patří dlouhodobě ke státům s vysokou konzumací alkoholu. Právě jeho nadměrná konzumace může ročně, podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, za 6 až 7 tisíc úmrtí.

K měsíci bez alkoholu vyzývá každoročně Čechy osvětová kampaň Suchej únor.

Alkohol může za širokou škálu problémů, od fyzických onemocnění (jater, srdce, slinivky, rakovina) přes psychické potíže (deprese, úzkosti, závislost, zhoršená paměť) až po sociální dopady (rozpad vztahů, násilí, úrazy, dopravní nehody) a má vliv i na vzhled (oteklý obličej, vrásky, poškozené vlasy). Ovlivňuje hormony, spánek, imunitu a zvyšuje riziko nemocí i předčasné smrti, přestože v malém množství může přinášet krátkodobé uvolnění. 

Zpráva o alkoholu v ČR uvádí, že je monitorováno 22 diagnóz podle Mezinárodní klasifikace nemocí, které jsou přímo přiřaditelné alkoholu. „Ať už se jedná o degeneraci nervové soustavy, alkoholickou myopatii a kardiomyopatii nebo různá onemocnění jater, tedy fibrózu, cirhózu, ztučnění nebo zánět jater. Ročně je hospitalizováno více než 10 tisíc klientů VZP pro onemocnění způsobená alkoholem. A stejné číslo čekáme i za loňský rok, kdy podle dat k listopadu skončilo na lůžku kvůli alkoholu přes 9,5 tisíce klientů. Dvojnásobně více se tyto hospitalizace týkají mužů a nejvíce problémů se objevuje mezi lidmi ve věku 35–45 let,“ říká Jan Bodnár náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči a dodává: „Už v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře by mělo dojít k časnému záchytu budoucích problémů spojených s užíváním alkoholu. Lékař by měl vždy položit otázku na alkohol a pacient by měl pravdivě odpovědět. Právě to může být první pomocí pro zvládnutí případné závislosti na alkoholu.“

Počty klientů VZP hospitalizovaných pro onemocnění způsobená alkoholem

Alkohol také probouzí a zvyšuje agresivní chování. Jak uvádí Národní zdravotnický informační portál, zejména v situacích, kdy se člověk cítí ohrožen nebo provokován. Může také za dopravní nehody, násilné jednání v rodině i mimo ni. Lidé pod vlivem alkoholu se ale také mohou snadno stát obětí násilných trestných činů.

„V Česku pije rizikově čtyřicet procent lidí a u části z nich už nejde jen o zlozvyk, ale o problém, který zasahuje zdraví, rodinu i práci,“ říká PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol na Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a pokračuje: „I krátkodobé vynechání alkoholu přinese řadu benefitů a to ve formě zlepšení fyzického a duševního zdraví. Začíná to už větší energií, lepším spánkem, bez alkoholu se lépe hubne, sníží se množství cukru v krvi a zlepší krevní tlak.“

Web Alkohol pod kontrolou připomíná, že rozvoj závislosti na alkoholu probíhá většinou velmi nenápadně, pozvolna a často na něj jedince upozorní až jeho okolí. Není také jasné, za jak dlouhou dobu po pravidelném popíjení alkoholu dojde k závislosti. Mezi příznaky závislosti patří zvyšování tolerance vůči alkoholu, postupná ztráta kontroly nad příjmem alkoholu nebo zanedbávání osobních zájmů, pracovního, rodinného a společenského života.

Podle Světové zdravotnické organizace může ročně alkohol za úmrtí 2,6 milionu lidí na celém světě a za špatné zdraví dalších milionů lidí.

Zdroj: Ivana Šmídová; VZP