Projekt KOMPAS má sjednotit domácí a komunitní péči, zpřesnit její financování a zlepšit dostupnost služeb. Pilot už sbírá data o tisících pacientů a změny se mají postupně promítat do praxe.
Domácí zdravotní péče má v Česku získat jednotnější pravidla a systém financování založený více na skutečné náročnosti péče o konkrétní pacienty. Projekt KOMPAS, který realizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, přešel po prvním roce od příprav k praktické realizaci.
Projekt běží od července 2025 a je plánován do roku 2028. Má vytvořit systém, který umožní lépe porovnávat náročnost jednotlivých případů domácí péče, nastavovat její úhrady a sledovat kvalitu poskytovaných služeb. Součástí projektu mají být také doporučené postupy a katalog služeb včetně interaktivní mapy dostupné prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP).
Zdroj: ÚZIS ČR
Data mají ukázat, jak náročnou péči pacient skutečně potřebuje
Jedním z problémů současného systému je podle Ministerstva zdravotnictví nedostatek podrobných a jednotně sbíraných údajů. Z běžného vykazování zdravotních služeb není vždy možné přesně zjistit, jak závažný je stav pacienta, jakou péči potřebuje a kolik času jednotlivé úkony zdravotníkům skutečně zabírají.
Pilotní sběr klinických dat proto začal 16. března 2026 prostřednictvím aplikace eREG. Během prvních dvou měsíců bylo zaznamenáno více než 5 500 pacientů. Sleduje se mimo jiné jejich zdravotní stav, soběstačnost, obsah jednotlivých návštěv i časová náročnost prováděných úkonů.
Výsledkem nemá být pouze statistika. Data mají sloužit také jako podklad pro nový způsob klasifikace případů a v budoucnu pro spravedlivější financování domácí a komunitní ošetřovatelské péče. Jinou náročnost má například péče o relativně soběstačného člověka po operaci a jinou každodenní péče o pacienta s výrazně omezenou soběstačností, chronickými ranami, vývody nebo dalšími závažnými zdravotními komplikacemi.
Zdroj: AI
Co by se mělo změnit pro pacienty
Pro pacienty a jejich rodiny může být důležité především to, že projekt počítá nejen s novým systémem financování, ale také se sjednocováním postupů a sledováním kvality péče.
Součástí plánovaných výstupů je rovněž katalog zdravotních a souvisejících služeb s interaktivní mapou na NZIP. Pokud se podaří záměr dokončit v plánované podobě, měl by lidem usnadnit hledání služeb dostupných v jejich regionu.
Význam domácí péče přitom poroste i kvůli stárnutí populace a zvyšujícímu se počtu lidí, kteří potřebují dlouhodobou pomoc, ale mohou při odpovídající podpoře zůstat ve vlastním prostředí. Ministerstvo zdravotnictví počítá s domácí a komunitní péčí jako s jednou z oblastí, jejíž význam bude v dalších letech růst.
Změny neznamenají nový nárok na péči ze dne na den
KOMPAS je zatím především projektem, který vytváří data, metodiky a budoucí model organizace a financování domácí péče. Jeho přechod do implementační fáze tedy neznamená, že se pacientům od určitého dne automaticky mění rozsah hrazené domácí péče nebo pravidla pro její předepsání. Projekt je naplánován až do roku 2028 a jeho výsledky se mají do systému promítat postupně.
Pacienti se proto i nadále řídí současnými pravidly pro domácí zdravotní péči.
Kdo může domácí zdravotní péči využít
Domácí zdravotní péče je odborná zdravotní péče poskytovaná pacientovi přímo v jeho vlastním prostředí. Využívají ji například lidé se sníženou pohyblivostí, senioři, pacienti po úrazech a operacích, lidé s chronickým onemocněním nebo pacienti v závěru života.
Zdravotní sestra může doma podle ordinace lékaře například:
podávat injekce a další předepsané léky,
provádět převazy a ošetřovat rány a proleženiny,
pečovat o stomie, katetry a další zdravotnické vstupy,
odebírat krev a jiný biologický materiál,
kontrolovat krevní tlak nebo hladinu cukru,
podávat infuzní léčbu,
provádět ošetřovatelskou rehabilitaci,
sledovat zdravotní stav pacienta.
Pokud je domácí zdravotní péče řádně indikována lékařem a splňuje podmínky veřejného zdravotního pojištění, je hrazena ze zdravotního pojištění.
Jak domácí zdravotní péči získat
Pokud pacient nebo jeho rodina zjistí, že nezvládá potřebnou zdravotní péči bez odborné pomoci, měl by se v první řadě obrátit na registrujícího praktického lékaře. Ten posoudí zdravotní stav a rozhodne, zda je domácí zdravotní péče potřebná a jaké úkony a v jakém rozsahu mají být poskytovány.
Domácí péči může za určitých podmínek indikovat také ambulantní specialista, lékař pohotovostní služby, urgentního příjmu nebo ošetřující lékař při propuštění z nemocnice. V těchto případech je podle současných pravidel zpravidla možné péči indikovat nejvýše na 14 dnů. Další pokračování péče může následně řešit praktický lékař.
Poskytovatele domácí zdravotní péče si pacient může vybrat. Přehled zdravotnických zařízení je dostupný také prostřednictvím Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, který obsahuje kontakty a informace o rozsahu poskytované péče.
Domácí zdravotní péče není totéž co pečovatelská služba
Pojmy se často zaměňují. Domácízdravotní péče znamená odborné zdravotní úkony prováděné například všeobecnou sestrou na základě indikace lékaře.
Naproti tomu pomoc s osobní hygienou, oblékáním, jídlem, nákupy, úklidem nebo běžným fungováním domácnosti zpravidla patří do oblasti sociálních služeb, například pečovatelské služby nebo osobní asistence. Ty se řídí jinými pravidly a nejsou automaticky hrazeny ze zdravotního pojištění. Na jejich úhradu lze podle situace využívat například příspěvek na péči.
Právě lepší propojení zdravotní a sociální oblasti je důležité zejména u lidí, kteří potřebují dlouhodobou podporu a chtějí co nejdéle zůstat ve svém domácím prostředí.
Slovníček pojmů
Domácí zdravotní péče (home care) – odborná zdravotní a ošetřovatelská péče poskytovaná pacientovi doma. Provádějí ji zejména zdravotní sestry podle indikace lékaře. Komunitní péče – péče poskytovaná co nejblíže běžnému prostředí člověka. Může zahrnovat různé zdravotní a podpůrné služby a má omezovat nutnost dlouhodobého pobytu v institucích. KOMPAS – projekt ÚZIS ČR zaměřený na klasifikaci domácí a komunitní ošetřovatelské péče, doporučené postupy, hodnocení kvality a tvorbu nákladových a úhradových modelů. eREG – elektronické prostředí využívané v projektu KOMPAS pro pilotní sběr standardizovaných údajů o pacientech a poskytované péči. NZIP – Národní zdravotnický informační portál. Veřejný portál Ministerstva zdravotnictví a ÚZIS ČR s informacemi o zdraví, zdravotnictví a zdravotních službách. NRPZS – Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb. Umožňuje vyhledávat zdravotnická zařízení podle regionu, druhu nebo oboru péče. Indikace péče – rozhodnutí lékaře, že pacient potřebuje určitý druh zdravotní péče, včetně stanovení jejího rozsahu a četnosti.
Kam se obrátit
Potřebujete domácí zdravotní péči: obraťte se nejprve na svého praktického lékaře. Pokud se vracíte z nemocnice, možnost domácí péče je vhodné řešit také s ošetřujícím lékařem ještě před propuštěním. Kdo má nárok na hrazenou domácí péči – VZP ČR Hledáte agenturu domácí zdravotní péče: využít lze Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb nebo se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která může pomoci najít smluvního poskytovatele. Portál Národního registru poskytovatelů zdravotních … | NZIP Potřebujete spíše pomoc s běžnými denními činnostmi: obraťte se na sociální odbor obce či městské části nebo vyhledejte službu v Registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV. Pro veřejnost | MPSV Potřebujete informace o příspěvku na péči: informace, podmínky a žádosti zveřejňuje Úřad práce ČR. Příspěvek na péči | ÚP
Rádi bychom Vás pozvali na tiskovou konferenci k příležitosti křtu knížky Kamila Fouska Manifest o ústavní péči anebo Důstojnost na příděl. Prosíme Vás o potvrzení účasti do pondělního odpoledne. Tisková konference a následný program se uskuteční 23. září ve 13:00 ve…
Středisko rané péče v Pardubicích o.p.s. uspořádalo ve dnech 3.–6. září 2026 již sedmý zážitkový pobyt pro rodiny s dětmi s handicapem. Prodloužený víkend v Orlických horách si společně užilo 31 účastníků. Pro rodiny s dětmi s tělesným, mentálním či kombinovaným…
Rozvoj sociálního podnikání a zaměstnávání znevýhodněných osob v Olomouckém kraji dostávají nový rámec. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), Olomoucký kraj, Univerzita Palackého v Olomouci a Spolek Ability, z.s., podepsaly 2. září Memorandum o vzájemné spolupráci na projektu „Ministerstvo práce a sociálních věcí,…