Česko začíná naplňovat strategii paliativní péče. Zaměří se i na děti a praktické lékaře

Ministerstvo zdravotnictví představilo první kroky Strategie rozvoje paliativní péče do roku 2035. Počítá s větší podporou rodin, domácí péče, dětských pacientů i praktických lékařů.

Počet lidí, kteří budou potřebovat paliativní péči, má v příštích desetiletích výrazně růst. Ministerstvo zdravotnictví proto začíná převádět Strategii rozvoje paliativní péče do roku 2035 do praxe. Jejím cílem je zajistit dostupnější a lépe koordinovanou péči dospělým i dětem se závažným onemocněním a současně podpořit jejich rodiny a další neformální pečující.

Paliativní péče není určena pouze lidem v posledních dnech života. Může být zahájena podstatně dříve a souběžně s léčbou pomáhat pacientovi zvládat bolest a další zdravotní obtíže, plánovat další postup nebo koordinovat zdravotní a sociální služby. Důležitou součástí je také psychologická, sociální a praktická podpora rodiny.

Potřeba péče bude narůstat

V České republice každoročně zemře přibližně 110 tisíc lidí. Více než 65 tisíc úmrtí lze podle odborných analýz považovat za očekávatelná a asi 20 tisíc pacientů ročně by mohlo mít významný prospěch ze specializované paliativní péče.

Tři čtvrtiny pacientů s očekávaným úmrtím jsou během posledních tří měsíců života alespoň jednou hospitalizovány. Celkem 62 procent lidí umírá na lůžkách akutní nebo následné péče. Potřeba zdravotní péče v závěru života má podle předpokladů do roku 2050 vzrůst o 86 procent.

Důvodem je především stárnutí obyvatelstva. Počet lidí ve věku 85 let a více se má v příštích letech více než zdvojnásobit. Současně poroste počet lidí se sníženou soběstačností, kteří budou potřebovat dlouhodobou zdravotní, ošetřovatelskou a sociální podporu.

Samostatný plán pro dětskou paliativní péči

Strategie poprvé obsahuje samostatný plán rozvoje dětské a perinatální paliativní péče. V Česku žije přibližně 13 tisíc dětí se závažným onemocněním, které omezuje nebo ohrožuje jejich život.

Většinou nejde o děti s nádorovým onemocněním, ale o pacienty s genetickými, neurologickými, metabolickými nebo vzácnými nemocemi. Paliativní péče je může spolu s jejich rodinami doprovázet několik měsíců i let. Pomáhá zvládat zdravotní problémy, koordinovat služby a zachovat co nejvyšší možnou kvalitu života dítěte.

Cílem ministerstva je, aby rodiny mohly odbornou podporu získat včas a bez ohledu na místo bydliště. Strategie proto počítá také s rozvojem domácí a komunitní péče a s lepším propojením zdravotních a sociálních služeb.

Paliativní potřeby mají rozpoznávat i praktičtí lékaři

Jedním z prvních konkrétních opatření je pilotní projekt zaměřený na praktické lékaře. Zapojilo se do něj 40 ordinací, z toho 30 ordinací praktických lékařů pro dospělé a 10 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost.

Projekt má ověřit doporučené postupy pro poskytování paliativní péče v ordinacích a pomoci lékařům včas rozpoznat, že pacient potřebuje zvláštní podporu. Součástí je vzdělávání praktických lékařů a příprava odborných publikací pro péči o dospělé i děti.

Včasné zapojení praktického lékaře může usnadnit koordinaci další péče, omezit zbytečné pobyty v nemocnici a umožnit pacientovi strávit více času doma.

Paliativní tým vznikl také v Bohnicích

Příkladem zavádění strategie do praxe je Psychiatrická nemocnice Bohnice. Jako první psychiatrická nemocnice v Česku začlenila specializovanou paliativní péči do svých služeb.

Nový tým propojuje psychiatrii, paliativní medicínu, psychologii, ošetřovatelství a sociální práci. Pomáhá pacientům, kteří vedle závažného psychiatrického onemocnění trpí například demencí, nádorovým onemocněním nebo selháváním orgánů. Měsíčně poskytuje přibližně 50 až 60 konziliárních intervencí a spolupracuje také s domácími a lůžkovými hospici.

Strategie do roku 2035 počítá vedle rozvoje specializovaných služeb také s dalším vzděláváním zdravotníků, lepším sdílením informací mezi poskytovateli a podporou rodin a neformálních pečujících. Výsledkem by měla být paliativní péče, která bude dostupná včas, bude respektovat přání pacienta a nebude záviset na tom, v jaké části České republiky člověk žije.

Zdroj: TK MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví