Informační portál pro osoby
se specifickými potřebami
Pacienti se v ordinacích stále setkávají s registračními, administrativními nebo ročními poplatky. Často přitom zazní vysvětlení, že jde o „soukromého lékaře“, a proto si může za registraci nebo další služby účtovat vlastní cenu. Tak jednoduché to ale není.
Od 1. ledna 2026 zákon o zdravotních službách výslovně stanoví, kdy poskytovatel zdravotních služeb platbu od pacienta požadovat nesmí. Ministerstvo zdravotnictví k tomu 8. října 2026 vydalo podrobné metodické stanovisko, které se zabývá mimo jiné právě platbou za registraci.
Pojem „soukromý lékař“ může být pro pacienta zavádějící. To, že ordinaci provozuje soukromá osoba nebo například společnost s ručením omezeným, ještě neznamená, že si pacient veškerou péči hradí sám.
Taková ordinace může mít uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami a poskytovat jejich pojištěncům péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
Z hlediska placení je proto důležitější otázka:
Má daný poskytovatel smlouvu právě s mojí zdravotní pojišťovnou a vztahuje se smlouva na péči, kterou potřebuji?
Smlouvy jsou uzavírány mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem zdravotních služeb a vymezují také rozsah hrazených služeb. Jeden lékař tak může být smluvním poskytovatelem pro klienta jedné pojišťovny a nesmluvním pro klienta jiné.
Základní pravidlo je jednoduché. Pokud jde o zdravotní službu, která je v daném případě hrazena z veřejného zdravotního pojištění, poskytovatel za ni nemůže požadovat další úhradu od pacienta.
Zákon od roku 2026 rovněž výslovně zakazuje podmínit přijetí pacienta do péče nebo pokračování v péči platbou, jiným prospěchem či nákupem zboží nebo služby, které nejsou pro poskytnutí zdravotní péče nezbytné.
To se týká i takzvaného registračního poplatku.
Smluvní lékař tedy nemůže například říci:
„Zaregistrujeme vás, ale nejprve musíte zaplatit 1 000 korun.“
Stejně tak situaci automaticky nemění, pokud je stejná platba označena jako „administrativní poplatek“, „roční poplatek“, „členský příspěvek“ nebo jako povinný balíček doplňkových služeb.
Rozhodující není název poplatku, ale jeho skutečný účel a to, zda je jeho zaplacení podmínkou pro přijetí pacienta nebo poskytování hrazené péče. Ministerstvo zdravotnictví řadí platbu za registraci mezi situace, které ve své nové metodice výslovně rozebírá.
To ale neznamená, že smluvní ordinace nesmí od pacientů vybírat vůbec žádné peníze.
Platba je možná například za zdravotní služby, které nejsou z veřejného zdravotního pojištění hrazené, za částečně hrazené služby nebo za skutečně dobrovolné doplňkové služby.
Podstatné je, že pacient musí mít možnost takovou službu odmítnout, aniž by kvůli tomu přišel o přístup k hrazené péči.
Poskytovatel má zároveň povinnost pacienta předem informovat o ceně nehrazené nebo částečně hrazené služby, mít tyto ceny uvedené v přístupném ceníku a za uhrazenou zdravotní službu vystavit účet.
Jinými slovy: nabídnout pacientovi něco navíc za peníze lze. Nutit ho, aby si službu navíc koupil proto, aby mohl čerpat hrazenou péči, nikoliv.
Zde je situace odlišná.
Pokud poskytovatel nemá smlouvu s pacientovou zdravotní pojišťovnou, může za běžných okolností pacienta odmítnout právě z tohoto důvodu. Zákonný zákaz podmiňovat přijetí do péče platbou má pro tuto situaci výjimku.
Pacient, který si takového nesmluvního poskytovatele zvolí pro běžnou plánovanou péči, musí zpravidla počítat s tím, že si ji bude hradit jako samoplátce. Zdravotní pojišťovna mu účet od nesmluvního lékaře následně běžně neproplatí.
Ani zde ale neplatí, že si poskytovatel může účtovat cokoli bez předchozího upozornění. U nehrazených a částečně hrazených služeb musí být pacient informován o ceně předem a ceny musí být uvedeny v ceníku.
Zvláštní pravidla navíc platí například pro neodkladnou péči. Nesmluvnost poskytovatele neznamená, že může člověka v akutním ohrožení jednoduše odmítnout nebo po něm automaticky požadovat plnou cenu péče, která je podle zákona hrazena.
| Tři otázky, které je dobré položit před zaplacením Pokud po vás ordinace požaduje registrační, administrativní nebo jiný nejasný poplatek, vyplatí se nejprve zjistit: 1. Má tato ordinace smlouvu s mojí zdravotní pojišťovnou? Nestačí informace, že „spolupracuje s pojišťovnami“. Důležité je, zda má smlouvu právě s tou vaší. 2. Za co konkrétně platím? Je to zdravotní výkon, administrativa spojená s hrazenou péčí, nebo skutečně samostatná služba navíc? 3. Co se stane, když nezaplatím? Pokud je odpovědí, že vás jinak smluvní poskytovatel nevezme do péče nebo vám přestane poskytovat hrazenou péči, je to podstatný varovný signál. Všeobecná zdravotní pojišťovna doporučuje sporné platby konzultovat se zdravotní pojišťovnou ideálně ještě před jejich uhrazením. Ve svém přehledu z března 2026 upozornila, že zaznamenává rostoucí počet podnětů týkajících se neoprávněných poplatků v ordinacích. |
Prvním místem může být vlastní zdravotní pojišťovna. Ta může ověřit, zda je lékař jejím smluvním poskytovatelem a zda konkrétní péče patří mezi hrazené služby.
Pokud poskytovatel pacienta odmítne přijmout z některého ze zákonných důvodů, je povinen mu na požádání vydat písemnou zprávu s důvodem odmítnutí v případech stanovených zákonem.
Podněty týkající se porušování pravidel při poskytování zdravotních služeb řeší také příslušné krajské úřady, v Praze Magistrát hlavního města Prahy. Právě těm je nové metodické stanovisko Ministerstva zdravotnictví určeno jako vodítko při kontrolách a projednávání přestupků.
Slovníček pojmů
Poskytovatel zdravotních služeb
Fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění poskytovat zdravotní služby. Poskytovatelem tedy nemusí být přímo konkrétní lékař – může jím být například společnost nebo nemocnice, pro kterou lékař pracuje.
Soukromý lékař / soukromá ordinace
Běžně používané označení, které samo o sobě neříká, zda pacient za péči platí. Soukromě provozovaná ordinace může mít smlouvy se zdravotními pojišťovnami a poskytovat hrazenou péči.
Smluvní poskytovatel
Poskytovatel, který má uzavřenou smlouvu s konkrétní zdravotní pojišťovnou na poskytování a úhradu určitého rozsahu hrazených služeb.
Nesmluvní poskytovatel
Poskytovatel, který smlouvu s pacientovou zdravotní pojišťovnou nemá, případně nemá smlouvu na konkrétní požadovanou péči. U běžné plánované péče zde pacient zpravidla vystupuje jako samoplátce.
Hrazená služba
Zdravotní služba hrazená za stanovených podmínek z veřejného zdravotního pojištění. Pokud je konkrétní služba v daném případě plně hrazena, smluvní poskytovatel za ni nemůže požadovat ještě další platbu od pacienta.
Nehrazená nebo částečně hrazená služba
Služba, kterou veřejné zdravotní pojištění nehradí vůbec nebo ji hradí pouze zčásti. Pacient za ni může platit, musí však být předem informován o její ceně.
Samoplátce
Pacient, který si konkrétní zdravotní službu hradí sám. Může jít například o péči nehrazenou z pojištění nebo o plánovanou péči u poskytovatele, který nemá smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou.
Registrující poskytovatel
Zákonný pojem pro poskytovatele ambulantní péče, který pacienta přijímá do primární péče. Týká se všeobecného praktického lékařství, praktického lékařství pro děti a dorost či pediatrie, zubního lékařství a gynekologie a porodnictví. Při registraci se vyplňuje registrační list.
Registrační poplatek
Platba požadovaná v souvislosti s přijetím pacienta do péče. U smluvního poskytovatele nesmí být zaplacení takového poplatku podmínkou přijetí pacienta k hrazené péči. Stejné pravidlo nelze obejít pouhým přejmenováním platby.
Ceník
Seznam cen nehrazených a částečně hrazených zdravotních služeb a souvisejících služeb. Poskytovatel jej musí zpřístupnit pacientům a o ceně je musí informovat před poskytnutím placené služby.
| Jednoduše řečeno: To, že lékař pracuje v soukromé ordinaci, neznamená, že může automaticky vybírat povinný registrační poplatek. Rozhodující je především to, zda je poskytovatel smluvním partnerem vaší zdravotní pojišťovny, zda konkrétní službu hradí veřejné zdravotní pojištění a zda je případná placená služba skutečně dobrovolná. Pokud smluvní ordinace podmiňuje přijetí pacienta zaplacením registračního, administrativního nebo obdobného poplatku, měl by se pacient obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a nechat si oprávněnost požadavku ověřit. |
Zdroje/Informace:
Ministerstvo zdravotnictví ČR: Metodické stanovisko k platbám pacientů v rámci poskytování zdravotních služeb, 8. 10. 2026
Metodické stanovisko k platbám pacientů v rámci poskytování zdravotních služeb – Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví ČR: Za co u lékaře platit můžete a za co ne? Ministerstvo zdravotnictví vyjasňuje pravidla pro pacienty, 8. 10. 2026
Za co u lékaře platit můžete a za co ne? Ministerstvo zdravotnictví vyjasňuje pravidla pro pacienty – Ministerstvo zdravotnictví
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR: Otázky a odpovědi na poplatky u lékařů, 24. 3. 2026
Otázky a odpovědi na poplatky u lékařů – VZP ČR
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR: Platby u nesmluvního lékaře
Platby u nesmluvního lékaře – VZP ČR
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR: Smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb
Smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb – VZP ČR
Nový článek
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR představila sedm opatření, která mají zlepšit podmínky lidí pečujících o své blízké. Navrhuje dostupnější terénní a odlehčovací služby, koordinátory péče, pružnější finanční podporu i větší využití moderních technologií. Rodiny a blízcí zajišťují významnou část…
Nový článek
Až zhubnu, začnu sportovat. Půjdu mezi lidi, budu cestovat nebo navštívím lékaře. Podobné myšlenky provázejí řadu mladých lidí, které jejich hmotnost v něčem omezuje. Podle průzkumu spojeného s kampaní NEtloustneme.cz odkládají téměř čtyři z deseti respondentů ve věku…
Nový článek
Umělá inteligence už pomáhá při diagnostice i v českých nemocnicích a její využívání rychle roste. Světová zdravotnická organizace ale upozorňuje, že pravidla pro bezpečnost, odpovědnost a ochranu pacientů za rozvojem technologií zaostávají. Debata o bezpečnosti umělé inteligence v poslední době výrazně…
