Pulse Day připomíná jednoduchý test, který může odhalit fibrilaci síní
Pulse Day, 1. března 2026, upozorňuje na srdeční arytmie a připomíná jednoduchý postup, který může pomoci odhalit i potíže probíhající bez výrazných příznaků: nahmatat si pulz a zkontrolovat jeho pravidelnost. U části lidí může být arytmie dlouho nenápadná, přesto může zvyšovat riziko komplikací – zejména vzniku krevních sraženin a cévní mozkové příhody.
Jak si změřit pulz na zápěstí
Postup vychází z doporučení, která se používají v informačních materiálech k Pulse Day:
5 minut v klidu odpočívejte (vsedě).
Položte bříška ukazováku a prostředníku na vnitřní stranu zápěstí na straně palce (palec nepoužívejte).
Jemně přitlačte, až ucítíte tep.
Počítejte 30 sekund a výsledek vynásobte dvěma (tep za minutu).
Všímejte si zároveň, zda je rytmus pravidelný, nebo „vynechává“ a kolísá.
Měření zopakujte (ideálně po chvíli klidu). Pokud je nepravidelnost opakovaná, objednejte se k praktickému lékaři nebo kardiologovi – potvrzení (nebo vyloučení) fibrilace síní udělá až EKG. Okamžitě volejte 155/112 při příznacích mrtvice (náhlá slabost jedné poloviny těla, porucha řeči nebo vidění, pokles koutku), při silné bolesti na hrudi, těžké dušnosti, kolapsu nebo rychlém zhoršení stavu.
Kdo by měl být obzvlášť pozorný
Riziko poruch srdečního rytmu roste s věkem. Obezřetní by měli být zejména lidé ve vyšším věku a také ti, kteří mají vysoký krevní tlak, cukrovku, obezitu, spánkovou apnoe, jiné srdeční onemocnění nebo prodělali cévní mozkovou příhodu. U těchto skupin má rozhodně smysl brát opakovaně nepravidelný pulz jako důvod k vyšetření.
Chtěli bychom seniory naučit, aby si jednou týdně kontrolovali pulz stejně automaticky, jako si doma pravidelně měří tlak. Pomoci v tomto mohou chytré hodinky, ale vždy je potřeba pulz překontrolovat i pohmatem.
Mgr. Bulková Veronika Ph.D., Centrum kardiovaskulární péče Brno, předsedkyně České asociace pro srdeční rytmus
Co se dá dělat, když se arytmie potvrdí
Arytmie se často řeší léky, které pomáhají srovnat nebo zklidnit srdeční rytmus. U některých typů poruch rytmu ale bývá nejúčinnější zákrok zvaný katetrizační ablace – lékař při něm tenkým „drátem“ zavedeným cévou vyhledá místo, odkud arytmie vzniká, a cíleně ho ošetří, aby se potíže už nevracely. To „ošetření“ znamená, že lékař toto malé místo záměrně zneaktivní (nejčastěji teplem nebo chladem), aby přestalo vysílat chybné elektrické signály, které arytmii spouštějí.
U lidí, kteří mají vyšší riziko tvorby krevních sraženin (často zejména ve vyšším věku), jsou důležité také léky na ředění krve. Ty výrazně snižují pravděpodobnost vzniku sraženin, a tím i riziko cévní mozkové příhody.
Praktická možnost: měření v terénu v Praze
Součástí Pulse Day je letos i možnost preventivního měření přímo na místě: v neděli 1. března 2026 si lidé mohou nechat odborníky natočit EKG a změřit pulz v pražském obchodním centru Westfield Chodov v čase 9:00–18:00. (Organizační informace se mohou v čase měnit; doporučení je ověřit aktuální oznámení organizátorů na české stránce kampaně.)
Rozdíl mezi měřením tlaku a pulsu
Měření pulzu (tepu) je jednoduchá kontrola, při které si na zápěstí nebo na krku nahmatáte tep a sledujete dvě věci: kolikrát za minutu srdce bije a hlavně zda je rytmus pravidelný. Právě nepravidelnost může být varovným signálem některých srdečních arytmií, například fibrilace síní.
Měření krevního tlaku naopak zjišťuje, jaký tlak krev vyvíjí na stěny cév. Tonometr obvykle ukáže dvě hodnoty: systolický (vyšší, při stahu srdce) a diastolický (nižší, mezi údery). Některé tlakoměry umí zároveň upozornit na nepravidelný rytmus, ale pokud takové hlášení opakovaně vidíte, je vhodné pulz ověřit i pohmatem a následně řešit situaci s lékařem.
Co lze ovlivnit
Ne všem arytmiím lze předejít, ale riziko zvyšuje kouření, vysoký krevní tlak, obezita a celkově nezdravý životní styl. Pulse Day stojí na jednoduché logice: když si pulz občas zkontrolujete, můžete urychlit odhalení problému, který by jinak zůstal dlouho skrytý.
Pulse Day má mezinárodní rozměr
Pulse Day je mezinárodní iniciativa odborných společností. Odborné přehledy upozorňují, že fibrilace síní je celosvětově na vzestupu a že celoživotní riziko po 45.roce věku se v literatuře často uvádí přibližně v rozmezí „1 z 3 až 1 z 5“.
Kolika lidí se to může týkat v ČR
V českých mediálních výstupech se opakovaně objevuje odhad, že fibrilací síní může trpět přibližně 220–221 tisíc lidí a že u osob starších 65 let může výskyt stoupat až k hodnotám kolem 9 %.Smysl tohoto údaje je hlavně orientační: ukazuje „řád velikosti“ a připomíná, že riziko výrazně roste s věkem.
Proč je nepravidelný rytmus problém
Fibrilace síní souvisí s vyšším rizikem vzniku krevní sraženiny, a tím i s rizikem cévní mozkové příhody. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí shrnuje, že fibrilace síní je spojena přibližně s pětinásobně vyšším rizikem ischemické mrtvice a podílí se zhruba na 1 ze 7 mrtvic.
Arytmii tak lékaři nezřídka odhalí až po prodělání cévní mozkové příhody, které přitom bylo možné včasnou diagnostikou a správnou léčbou předejít. Fibrilace síní totiž zvyšuje riziko cévní mozkové příhody až sedmkrát.
Dlouhodobě nepravidelný rytmus může oslabovat srdeční sval a přispívat k rozvoji srdečního selhání.
prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC, přednosta Kardiologické kliniky 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
Slovníček pojmů
Arytmie – porucha srdečního rytmu (rychlý, pomalý nebo nepravidelný tep). Fibrilace síní – častá arytmie; pulz bývá nepravidelný, někdy bez příznaků. Pulz (tep) – rytmus úderů srdce nahmatatelný na tepnách (např. na zápěstí). Nepravidelný pulz – tep není rovnoměrný; může být signál arytmie. EKG – vyšetření, které záznamem elektrické aktivity srdce potvrdí/vyloučí arytmii. Bušení srdce – pocit výrazného, rychlého nebo „divného“ tepu. Dušnost – pocit ztíženého dýchání nebo „nedostatku dechu“. Závratě – motání hlavy, nejistota, pocit na omdlení. Krevní sraženina – shluk krve, který může ucpat cévu. Cévní mozková příhoda (mrtvice) – náhlý stav, často z ucpání cévy sraženinou; typicky slabost jedné poloviny těla, porucha řeči nebo pokles koutku. Léky na ředění krve (antikoagulancia) – snižují vznik sraženin a riziko mrtvice. Katetrizační ablace – zákrok, který ošetří místo v srdci, odkud arytmie vzniká. Spánková apnoe – opakované zástavy dechu ve spánku; zvyšuje zátěž srdce. I48 – kód diagnózy pro fibrilaci a flutter síní ve zdravotnické statistice. Flutter síní – příbuzná porucha rytmu, často rychlý rytmus. Krevní tlak – tlak, kterým krev působí na stěny cév; měří se tlakoměrem. Tlakoměr (tonometr) – přístroj na měření krevního tlaku; některé umí upozornit i na nepravidelný rytmus. Systolický tlak – „horní“ (vyšší) hodnota tlaku při stahu srdce. Diastolický tlak – „dolní“ (nižší) hodnota tlaku mezi údery srdce. Řád velikosti – hrubý rozsah nebo kategorie velikosti čísla, ne přesná hodnota. Používá se to, když chcete naznačit, jak velký je problém, ale nemáte (nebo nechcete uvádět) úplně přesné, aktuální číslo.
Co to znamená pro lidi se zdravotním postižením Prestižní britský lékařský časopis The Lancet označil první rok Roberta F. Kennedyho Jr. v čele amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) za „rok selhání“. Kritika míří na oslabování…
Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) a nejnovějších studií z roku 2026 žije na světě přes 1,5 miliardy lidí, kteří mají určitou míru ztráty sluchu. To představuje skoro pětinu světové populace. Odhady v Česku, které však nezahrnují…
Světový den sluchu (3. března): proč je klíčová srozumitelná komunikace, ne křik Ladislav Kratochvíl (Kráťa) přišel o sluch v roce 2003 ve svých čtyřiceti letech. Do té doby slyšel velmi dobře a vedle zaměstnání byl dvacet let aktivním…