Z Athén do Bruselu: Rozhovor s prezidentkou EUD Sofií Isari

Sofia Isari, prezidentka Evropské unie neslyšících, popisuje svou cestu od aktivit v řecké komunitě neslyšících až k vedení evropské organizace, která zastupuje národní organizace neslyšících napříč Evropou. V rozhovoru mluví o uznání znakových jazyků, o jejich postavení vůči mluveným jazykům, o rizicích umělé inteligence i o tom, proč samotné zákonné uznání nestačí. Za důležitý cíl označuje stav, kdy by neslyšící lidé mohli při jednáních s institucemi používat svůj vlastní znakový jazyk stejně samozřejmě, jako slyšící lidé používají své národní mluvené jazyky.

Poznámka redakce: Rozhovor je dostupný také v českém znakovém jazyce níže ve videu.

Dobrý den, mohla byste se našim čtenářům představit? Jak se jmenujete a odkud pocházíte?

Zdravím všechny čtenáře. Děkuji také Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob za pozvání k tomuto rozhovoru. Nabídku jsem ze srdce ráda přijala. Jmenuji se Sofia Isari a pocházím z Řecka.

Nyní jste prezidentkou Evropské unie neslyšících (EUD). Jakou pozici jste zastávala v organizaci neslyšících – zastávala jste vedoucí pozice? Jaké jsou vaše předchozí zkušenosti? Jak jste se vlastně k práci v EUD dostala?

Určitě. Za svůj život jsem byla aktivní v mnoha odvětvích a oblastech. Nejprve jsem jako mladá organizovala tábory pro mladé v Řecku, následně jsem se stala součástí Klubu neslyšících v Athénách, kde jsem žila. Tam jsem získala mnoho zkušeností s vystupováním a především s organizováním klubové činnosti pro mladé i starší neslyšící členy. Souběžně s těmito aktivitami jsem se věnovala i otázce postavení žen a jejich právům. Snažila jsem se podporovat ženskou sílu a i na evropské úrovni ženy vzdělávat v této oblasti a předávat informace ostatním. Byla jsem také ředitelkou domova pro neslyšící. Zabývala jsem se výukou neslyšících dětí. Nesmírně důležitý pro mě byl také kontakt s mou neslyšící rodinou.

Stále jsem však měla pocit, že mi něco chybí. Stala jsem se tedy členkou Řecké federace neslyšících, kde jsem nejprve byla členkou výboru a následně viceprezidentkou. Tuto funkci jsem vykonávala 8 let a před časem jsem se do ní opět vrátila. To pro mě byla velká zkušenost a výzva a samozřejmě mě to také motivovalo k další práci. Vzhlížela jsem k EUD, měla jsem pocit, jako by mi něco chybělo, a angažovanost na národní úrovni pro mě nebyla dostačující. Chtěla jsem víc. Poprosila jsem tedy Asociaci neslyšících v Řecku, aby mě nominovala a podpořila, a nakonec se to podařilo.

Nyní jsem součástí EUD již devátým rokem. Věřím, že právě díky zkušenostem, které mám ze svého domovského Řecka, jsem se mohla stát součástí struktur EUD. I tak jsem se ale musela naučit vnímat pohled EU na celou problematiku sluchového postižení v souvislosti s lidskoprávní tematikou. I díky používání znakového jazyka můžeme bořit komunikační bariéry. S odstupem sleduji, jak důležitá pro mě byla postupná cesta do nadnárodní organizace. Nejprve jsem byla členkou výboru EUD, viceprezidentkou a poté jsem se přihlásila na pozici prezidentky. Není to jednoduché, mít pod sebou 31 členských národních organizací, zároveň komunikovat s institucemi na evropské půdě – jako je Evropský parlament a jeho vrcholní představitelé. Myslím, že je důležité postupovat od místní přes národní až k nadnárodní úrovni. Myslím si, že postup přímo z nějaké místní organizace není příliš dobrý nápad.

To je skutečně úctyhodné. Mohla byste nám říci, za co jste během svého funkčního období bojovala a na co jste hrdá?

EUD byla založena v roce 1985, funguje tedy již přes 40 let. Za tu dobu to byl hlavně boj za uznání znakového jazyka. Během mého funkčního období to byly především tři věci, na které jsem hrdá a které se nám povedly.

Tou první je vydání knihy, která se jmenuje Od uznání k zakotvení: Evropský vývoj práv znakových jazyků*. V některých evropských státech k zákonnému ukotvení znakového jazyka totiž stále nedošlo. Cílem knihy je ukázat, jaká je situace v jednotlivých státech v kontextu užívání znakového jazyka a souvisejících bariérách, pokud není uznán jako úřední jazyk. To je například situace u vás v České republice. Kniha může být prostředkem, jak ukázat vaší vládě a parlamentu nedostatky, na kterých je v této oblasti potřeba pracovat, nebo ukáže příklad dobré praxe. Naším cílem je, aby byla zákonná úprava v této oblasti v EU nastavena všude stejně. Uznat znakový jazyk v zákonné úpravě totiž nestačí. Přáli bychom si, aby se stal znakový jazyk úředním jazykem, což by s sebou neslo i zákonem stanovené povinnosti, a pro jeho uživatele by se tak snížila komunikační bariéra.

Kniha v pdf verzi ke stažení zde:

Druhá kniha, kterou jsme vydali, nese název Znakový jazyk v éře umělé inteligence*. V této knize se zamýšlíme nad tím, jak v raketovém rozvoji a šíření umělé inteligence ochránit náš cenný znakový jazyk. Nechceme, aby se stal předmětem nějakého obchodu. Z toho důvodu vznikla tato publikace, na které se podíleli odborníci a součástí které jsou naše stanoviska, jak předejít rizikům spojeným s umělou inteligencí a znakový jazyk ochránit. Pokud vás to zajímá, více se dozvíte na internetových stránkách EUD.

Kniha v pdf verzi ke stažení zde:

Třetí úspěch je EUD televize. Samozřejmě i předtím jsme veřejnost pravidelně informovali, ale nyní máme vlastní televizi, která má napříč Evropou skvělé ohlasy. Těch věcí, které bych ráda zmínila, je samozřejmě víc, ale tohle jsou ty tři hlavní.

EUD TV odkaz:

Mluvila jste o pozitivních věcech, mohla byste nám naopak říci jednu náročnou věc, se kterou jste se potýkala?

Ano. V Evropě, jak víte, je 24 úředních a pracovních jazyků. Když pak někdo jede do zahraničí, například do Evropského parlamentu, má právo jej užívat. Nicméně když já jako neslyšící jedu na nějaké jednání do Bruselu, přestože je znakový jazyk uznán, musím využít tlumočníka mezinárodního znakového systému, nikoli tlumočníka řeckého znakového jazyka. Slyšící to v tomhle mají velmi jednoduché. Například jako Čech tam přijedu a přivezu si s sebou svého tlumočníka, který mi bude tlumočit do mluvené češtiny. Tohle bychom chtěli zrovnoprávnit, současná situace není spravedlivá.

Samozřejmě to bude finančně náročné, 29 znakových jazyků, v porovnání s těmi 24 mluvenými jazyky, to je samozřejmě horší výchozí pozice, protože čím méně jazyků, tím je to ekonomicky výhodnější. Ale hovoříme zde o rovnosti a pro takové ekonomické porovnávání zde není místo. Za narovnání těchto podmínek opravdu silně bojujeme. Vloni už jsme se velmi přiblížili ke schválení. A já doufám, že to klapne. Snažíme se obracet na ty, kteří to mají ve svých rukách. Věřím, že docílíme situace, kdy si jako neslyšící Řekyně budu moci zajistit při jednáních v Německu automaticky tlumočení do mého mateřského jazyka – řeckého znakového jazyka. To je náš cíl.

Dále bychom chtěli prosadit evropský den znakových jazyků. Světová federace neslyšících má v září týden neslyšících a EUD by jej také chtěla prosadit. Kdyby se to povedlo, byl by 17. červen oslavou evropských znakových jazyků. Když EUD slavila 40 let, navštívila nás Roberta Metsolová a podpořila nás v našem snažení.

Tak doufám, že se tyto cíle podaří prosadit. Děkuji moc za velmi zajímavé vyprávění. Velmi si vážím, že jste si udělala čas na náš rozhovor.

Bylo mi potěšením.

Přeji vše dobré. Děkuji.

Děkuji. EUD měla vždy skvělý vztah se SNN a já věřím, že to tak bude i nadále. Bez vaší podpory by EUD nebyla tam, kde je. Moc děkuji. Doufám, že to bude pro čtenáře příjemné počtení.

Zdroj: SNN
Ptal se: Vladimír Šimon

Vladimír Šimon patří mezi výrazné osobnosti české komunity neslyšících a dlouhodobě se věnuje českému znakovému jazyku, jeho výuce, odbornému popisu i překladům do ČZJ. Působí ve Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, kde se podílí mimo jiné na zpřístupňování informací neslyšícím uživatelům českého znakového jazyka. Je spoluautorem odborného materiálu Popisy referenčních úrovní A1–B2 pro český znakový jazyk, který slouží jako důležitý podklad pro výuku a hodnocení znalostí ČZJ. V posledních letech se zapojuje také do mezinárodní spolupráce a diskusí o právech neslyšících, vzdělávání ve znakovém jazyce a etickém využívání umělé inteligence ve vztahu ke znakovým jazykům.

Slovníček pojmů

• Evropská unie neslyšících / EUD – evropská organizace zastupující národní organizace neslyšících. Sofia Isari v rozhovoru uvádí, že EUD sdružuje 31 členských národních organizací a komunikuje mimo jiné s institucemi Evropské unie, například s Evropským parlamentem.
• Znakový jazyk – přirozený jazyk neslyšící komunity. Není to soubor gest ani pomocný dorozumívací prostředek, ale plnohodnotný jazyk s vlastní gramatikou, strukturou a kulturním zázemím.
• Český znakový jazyk / ČZJ – přirozený jazyk české komunity neslyšících. Není totožný s češtinou převedenou do znaků. Má vlastní gramatiku a pravidla. V rozhovoru se téma objevuje zejména v souvislosti s tím, že v České republice není znakový jazyk postaven na úroveň úředního jazyka.
• Mezinárodní znakový systém – komunikační systém používaný při mezinárodních setkáních neslyšících. V rozhovoru Sofia Isari upozorňuje, že při jednáních v evropském prostředí často nemůže automaticky používat řecký znakový jazyk, ale musí využívat právě mezinárodní znakový systém.
• Uznání znakového jazyka – právní stav, kdy je znakový jazyk v zákoně zmíněn nebo uznán jako jazyk určité komunity. Samotné uznání ale ještě nemusí znamenat, že stát nebo veřejné instituce musí v tomto jazyce běžně komunikovat.
• Úřední jazyk – jazyk, ve kterém má občan právo jednat se státem a ve kterém mu stát poskytuje informace, služby nebo dokumenty. V rozhovoru Sofia Isari zdůrazňuje, že cílem EUD je posun od pouhého uznání znakových jazyků k jejich silnějšímu právnímu postavení.
• Tlumočník znakového jazyka – osoba, která zprostředkovává komunikaci mezi znakovým jazykem a mluveným jazykem. V kontextu rozhovoru je důležité, že tlumočení samo o sobě neřeší všechny bariéry; cílem je, aby byl přístupný celý systém komunikace s institucemi.
• Umělá inteligence a znakové jazyky – téma spojené s otázkou, jak chránit znakové jazyky před nevhodným komerčním využíváním a jak nastavit etické podmínky pro jejich použití v technologickém vývoji. Sofia Isari zmiňuje publikaci EUD věnovanou znakovému jazyku v éře umělé inteligence.
• Roberta Metsolová je maltská politička a předsedkyně Evropského parlamentu. Poslankyní Evropského parlamentu je od roku 2013, v letech 2020–2022 působila jako jeho první místopředsedkyně a v lednu 2022 byla zvolena předsedkyní Evropského parlamentu. V červenci 2024 byla do této funkce znovu zvolena. Je členkou maltské Nacionalistické strany a v Evropském parlamentu patří k Evropské lidové straně. Profesně je právnička se zaměřením na evropské právo a politiku.

* Názvy publikací jsou uvedeny ve volném překladu redakce. Původní názvy znějí From Recognition to Officialisation: A European Evolution of Sign Language Rights a Sign Language in the Era of Artificial Intelligence.

Rozhovor vyšel v rámci nového čísla časopisu Bez hranic komunikace, ve kterém jsou všechny články a rozhovory k dispozici i v českém znakovém jazyce. 
Časopis najdete v elektronické podobě na webu SNN v ČR (Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR, z. s.) a je k prohlédnutí i zde.
Také si můžete objednat jednotlivá čísla časopisu v tištěné podobě nebo si zaplatit celé předplatné. Výše příspěvku (za jednotlivá čísla i předplatné) je dobrovolná, platí se pouze poštovné (45 Kč včetně DPH za jednu zásilku).
Platba za časopis probíhá přes QR platbu (viz níže) nebo při osobním převzetí v sídle SNN v Karlíně.