Vedro zatěžuje srdce i ledviny. Jak správně pít a kdy volat pomoc

Současná vlna veder zatěžuje srdce, cévy i ledviny. Odborníci radí pít průběžně, omezit námahu a všímat si varovných příznaků.

Vysvětlujeme také, odkud se nynější horko bere.

Vysoké teploty nejsou jen otázkou nepohodlí. Tělo se v horku snaží ochladit pocením a rozšířením cév. Tím ztrácí vodu a minerální látky, může klesat krevní tlak a zvyšují se nároky na srdce, oběhový systém i ledviny. Zvlášť opatrní by měli být starší lidé, malé děti, těhotné ženy a lidé s onemocněním srdce, cév, ledvin nebo cukrovkou.

Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že horko může zhoršovat chronická onemocnění a při těžkém přehřátí vést k život ohrožujícímu úpalu. Zdravotní komplikace se přitom mohou objevit už během horkého dne nebo krátce po něm.

Proč je nyní v Česku takové horko

Bezprostřední příčinou současného počasí je proudění velmi teplého vzduchu od jihozápadu do střední Evropy. Český hydrometeorologický ústav už na konci července předpovídal, že se na přelomu července a srpna vrátí tropické teploty a maxima mohou místy dosahovat přibližně 36 °C. Současné horko je zároveň součástí rozsáhlejší vlny vysokých teplot, která zasáhla více částí Evropy.

Aktuální proudění vzduchu vysvětluje, proč je horko právě nyní. Dlouhodobé oteplování klimatu však ovlivňuje, jak vysokých hodnot mohou podobné situace dosáhnout. Mezivládní panel pro změnu klimatu uvádí, že změna klimatu způsobená člověkem zvyšuje v Evropě četnost a intenzitu vln veder. Neznamená to, že by klimatická změna vytvořila každou konkrétní tlakovou situaci, ale zvyšuje teplotní základ, ze kterého jednotlivé epizody vycházejí.

Letošní léto už přineslo mimořádné hodnoty. Červen 2026 byl v Česku třetí nejteplejší od roku 1961 a 28. června bylo v Doksanech naměřeno 41,9 °C, nové absolutní maximum pro Českou republiku.

Pijte průběžně, nikoli až při velké žízni

Bolest hlavy, únava, malátnost, závrať, nevolnost, sucho v ústech nebo tmavá moč mohou upozorňovat na nedostatek tekutin. U starších lidí bývá situace složitější, protože s věkem může slábnout pocit žízně. Riziko zvyšuje také omezená pohyblivost nebo skutečnost, že člověk nedokáže bez pomoci dojít pro nápoj.

Praktičtí lékaři v tiskové zprávě uvádějí jako orientační množství pro zdravého dospělého 30 až 40 mililitrů tekutin na kilogram tělesné hmotnosti za den. V horku, při fyzické práci, sportu, horečce nebo výrazném pocení může být potřeba vyšší. Nejde však o univerzální dávku vhodnou pro každého.

Vhodným základem pitného režimu je pitná voda, neslazená minerální voda nebo slabý neslazený čaj. Lepší je pít pravidelně menší množství než dohánět několikahodinový nedostatek velkým objemem najednou. Nápoj by měl být stále dostupný, například na stole, u postele a v lahvi, se kterou člověk dokáže bezpečně manipulovat.

Lidem, kteří na pití zapomínají, může pomoci připomínka v telefonu, láhev s vyznačenou stupnicí nebo několik sklenic rozmístěných na místech, kolem nichž během dne procházejí. Podobný postup doporučují praktičtí lékaři zejména starším lidem, kteří nemají výrazný pocit žízně.

Kdy samotná voda nemusí stačit

Při pocení tělo neztrácí pouze vodu, ale také minerální látky neboli elektrolyty, především sodík a draslík. Při běžném denním režimu zpravidla stačí pestrá strava a střídání vody s minerální vodou. Elektrolytové nebo iontové nápoje mohou mít význam při dlouhotrvající fyzické aktivitě, práci v horku nebo opravdu silném pocení.

Neměly by se však stát automatickou součástí každého dne. Některé obsahují značné množství cukru, kofeinu nebo dalších látek, které člověk při běžném režimu nepotřebuje. Odborníci je doporučují především při delších sportovních výkonech a výrazných ztrátách tekutin a minerálů.

Také Česká kardiologická společnost upozorňuje, že při výrazném pocení nemusí neomezené pití samotné čisté vody dostatečně nahrazovat ztracené ionty.

Ani vody nesmí být neomezeně

Nebezpečný může být nejen nedostatek tekutin, ale také jejich extrémní příjem v krátkém čase. Velké množství vody může naředit sodík v krvi a narušit rovnováhu tekutin v organismu. Varováním může být pulzující bolest hlavy, nevolnost, zvracení, zmatenost nebo výrazná únava.

Individuální pitný režim by měli s lékařem řešit především lidé se srdečním selháním, závažným onemocněním ledvin nebo jinou nemocí, při níž je množství přijímaných tekutin omezeno. Stejně tak není vhodné bez konzultace měnit dávkování léků na krevní tlak, odvodnění nebo srdeční onemocnění.

Alkohol a energetické nápoje riziko zvyšují

Alkohol není vhodným prostředkem k doplnění tekutin. Může zhoršovat úsudek, podporovat další ztráty vody a zakrýt první příznaky přehřátí. Riziková je proto jeho konzumace na přímém slunci, při sportu, na festivalech nebo v přeplněných a špatně větraných prostorách.

Opatrnost je namístě také u energetických nápojů. Obsahují vysoké dávky kofeinu a často i cukru. Jejich kombinace s alkoholem představuje pro srdce a oběhový systém další zátěž.

Běžná káva nemusí být u zdravého člověka zakázána, neměla by však nahrazovat vodu. Prospěšné je doplnit každý šálek kávy další sklenicí vody nebo neslazené minerální vody.

Námahu přesuňte na ráno nebo večer

Sport, fyzickou práci, cestování nebo vyřizování pochůzek je vhodné plánovat na chladnější část dne. Nejteplejší bývá zpravidla odpoledne. Přehřátí přitom nehrozí jen na přímém slunci, ale také v nevětrané místnosti, hale, automobilu nebo dopravním prostředku.

Při pobytu venku pomáhá lehké a volné oblečení, pokrývka hlavy, stín a pravidelné přestávky. Člověk by měl sledovat nejen vlastní stav, ale také lidi ve svém okolí, zejména ty, kteří žijí sami nebo potřebují pomoc s pohybem, podáním nápoje či obsluhou domácnosti.

Klimatizace má chladit, ne způsobit teplotní šok

Klimatizace může výrazně pomoci, není však vhodné místnost přechladit. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by se měl pohybovat přibližně kolem pěti stupňů. Národní zdravotnický informační portál doporučuje rozdíl nejvýše pět až sedm stupňů a postupné ochlazování místnosti.

Pomoci může také zatažení žaluzií nebo závěsů přes den, omezení používání spotřebičů vytvářejících teplo a větrání v noci či brzy ráno.

Kdy jde o dehydrataci a kdy už o úpal

Dehydratace se může projevovat žízní, suchem v ústech, tmavou močí, únavou, bolestí hlavy nebo závratí. Postižený by měl přerušit činnost, přesunout se do chladnějšího prostředí a po menších dávkách pít, pokud je při vědomí a není mu nevolno.

Závažným varováním je zmatenost, dezorientace, porucha vědomí, křeče, vysoká tělesná teplota nebo nápadně horká kůže. Může jít o úpal, tedy selhávání schopnosti organismu regulovat tělesnou teplotu. Úpal může vzniknout i bez přímého slunečního záření, například v uzavřené přehřáté místnosti.

Postiženého je nutné okamžitě přemístit do stínu nebo chladnějšího prostoru, uvolnit mu oděv a začít ho postupně ochlazovat vlhkými ručníky, prouděním vzduchu nebo chladnější sprchou. Při zmatenosti, křečích, poruše vědomí nebo bezvědomí je nutné volat zdravotnickou záchrannou službu. Člověku v bezvědomí nebo s poruchou vědomí se tekutiny nepodávají.

Slovníček pojmů

• Dehydratace: Stav, při kterém tělo ztrácí více tekutin, než přijímá. Projevovat se může žízní, suchými ústy, tmavou močí, únavou nebo závratí.
• Elektrolyty neboli ionty: Minerální látky, například sodík a draslík, které se podílejí na řízení množství vody v těle, činnosti svalů a přenosu nervových vzruchů.
• Úpal: Přehřátí organismu způsobené vysokou teplotou prostředí. Nemusí při něm působit přímé slunce.
• Úžeh: Poškození organismu způsobené dlouhým působením přímého slunečního záření na hlavu a krk. Potíže se mohou objevit až s několikahodinovým odstupem.
• Vlna veder: Několik po sobě jdoucích neobvykle horkých dnů a nocí, během nichž se teplo postupně hromadí a organismus nemá dostatek času na zotavení.

Kam se obrátit

• Při zmatenosti, bezvědomí, křečích, výrazných potížích s dýcháním, bolesti na hrudi nebo jiném ohrožení života volejte 155. Použít lze také jednotné evropské číslo 112.
• Při déle trvajících, ale méně závažných potížích kontaktujte svého praktického nebo ošetřujícího lékaře.
• Úpravu léků, omezení tekutin nebo zvýšení jejich příjmu vždy konzultujte s lékařem, zejména při onemocnění srdce nebo ledvin.
• Nejbližšího praktického lékaře, pohotovost nebo jiné zdravotnické zařízení lze vyhledat v Mapě zdravotní péče NZIP.
• Aktuální předpovědi a výstrahy před vysokými teplotami zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav.

Zdroje/Informace:
Tisková zpráva Sedm letních tipů, jak přežít vedra, Česká kardiologická společnost.
Tisková zpráva Horké léto odvádí z těla vodu, praktici radí, jak ji doplnit, praktičtí lékaři Josef Štolfa a Jan Doleček.
Český hydrometeorologický ústav: Počasí, voda a ovzduší v ČR – červen 2026
Český hydrometeorologický ústav: nové absolutní maximum teploty vzduchu
NZIP: Jak si chránit zdraví v tropických dnech
NZIP: Jídlo a pití v horku
NZIP: Dehydratace
NZIP: Úpal
NZIP: Úžeh
Světová zdravotnická organizace: Heat and health
IPCC: Climate Change 2022 – Impacts, Adaptation and Vulnerability, kapitola Evropa
Do Česka se vrátí horké počasí, příští víkend může být až 36 stupňů | ČeskéNoviny.cz