Technologie na míru mohou lidem s handicapem usnadnit každodenní život

Rozsvítit světlo, otevřít dveře nebo zapnout televizi může být pro člověka s tělesným postižením složitější, než se na první pohled zdá. Projekt Chmela & Žák ukazuje, jak mohou moderní technologie pomoci získat větší samostatnost a omezit závislost na pomoci druhých.

Od osobní zkušenosti k řešení pro ostatní

Za projektem stojí Tomáš Chmela a Roman Žák, které spojuje dlouholeté přátelství i zájem o technologie. Jejich spolupráce propojuje dva pohledy – technické know-how a osobní zkušenost člověka s tělesným postižením. Právě toto spojení stálo u zrodu systému, který má lidem s handicapem pomáhat zvládat každodenní činnosti samostatněji.

První prototypy vznikaly původně pro Romanovy potřeby a postupně se ukázalo, že podobná řešení by mohla pomoci i dalším lidem.

Roman Žák se navíc již během doktorského studia zabýval možnostmi využití moderních technologií ke zvýšení samostatnosti lidí s handicapem. Podle zakladatelů projektu je právě individuální přístup jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodli vydat vlastní cestou.

Jedno ovládání místo několika aplikací

Na trhu dnes existuje řada chytrých zařízení určených pro domácnosti. Každé z nich však často využívá vlastní aplikaci nebo ovládací rozhraní. To nemusí představovat problém pro běžného uživatele, ale pro člověka s omezenou hybností může být používání několika různých systémů komplikované.

Projekt Chmela & Žák proto propojuje jednotlivá zařízení do jednoho funkčního celku. Uživatel může prostřednictvím jednoho rozhraní ovládat různé prvky domácnosti a zároveň si přizpůsobit podobu ovládání svým potřebám. Měnit lze například velikost tlačítek, jejich rozmístění nebo počet funkcí zobrazených na obrazovce.

Další výhodou je, že systém funguje autonomně a pro běžný provoz nevyžaduje internetové připojení ani cloudové služby. Podle autorů řešení není ve většině případů nutné provádět ani rozsáhlé zásahy do elektroinstalace domácnosti.

Od světel po otevírání dveří

Možnosti využití systému se liší podle potřeb konkrétního uživatele. Nejčastěji se jedná o ovládání světel, televize, vstupních dveří, zámků, spotřebičů nebo regulace vytápění. Některé funkce mohou být navíc spojeny do jednoho příkazu, takže jediným stiskem tlačítka lze spustit několik navazujících úkonů najednou.

Právě oblast ovládání televize patří podle tvůrců mezi nejčastější požadavky klientů. Běžný dálkový ovladač nemusí být pro člověka s handicapem vždy snadno použitelný, a proto je možné způsob ovládání přizpůsobit individuálním potřebám uživatele.

Jak může podobné řešení fungovat v praxi, ukazuje zkušenost jedné z uživatelek systému.

Technologie, které mají být dostupné

Přestože bývají podobná řešení často spojována s vysokými pořizovacími náklady, autoři projektu upozorňují, že moderní technologie nemusí být nutně dostupné pouze úzké skupině zákazníků. Podle jejich zkušeností mohou v některých případech s financováním pomoci také nadace nebo jiné podpůrné programy.

Možností financování je podle nich celá řada, přičemž jednotlivé nadace podporují různé skupiny žadatelů a mají odlišná pravidla. V současnosti proto pracují na mapování dostupných možností, aby mohli zájemcům doporučit vhodné kontakty. O přidělení finančních prostředků však rozhodují samotné nadace, které posuzují každou žádost individuálně.

Výrazný cenový rozdíl oproti některým konkurenčním řešením vysvětlují odlišným přístupem k vývoji a výrobě. Centrální jednotku si kompletně vyvíjejí i vyrábějí sami a nepřeprodávají zařízení jiných výrobců, díky čemuž mohou držet nižší cenu. Stejný princip uplatňují také u softwarového vybavení, které vyvíjejí ve vlastní režii a nemusí platit licence třetích stran. Nižší náklady podle nich souvisejí také s tím, že nejde o velkou korporaci s rozsáhlým aparátem zaměstnanců.

Každá instalace začíná rozhovorem

Proces začíná návštěvou u klienta, během níž se zjišťují jeho potřeby a možnosti konkrétní domácnosti. Následuje návrh řešení, výroba potřebných komponent, programování systému a jeho důkladné testování.

Teprve poté přichází na řadu samotná instalace a zaškolení uživatele. Součástí služby je také technická podpora a možnost dalších úprav podle měnících se potřeb klienta. Celý proces od schválení návrhu po uvedení do provozu trvá přibližně jeden měsíc, vždy však záleží na rozsahu konkrétní realizace.

Vývoj pokračuje směrem k hlasovému ovládání

Vývoj systému pokračuje i nadále. Jednou z oblastí, na které se jeho tvůrci aktuálně zaměřují, je hlasové ovládání. To by mohlo přinést nové možnosti nejen lidem se zrakovým postižením, ale také uživatelům, kterým činí obtíže práce s dotykovým telefonem nebo tabletem.

Podle Romana Žáka i Tomáše Chmely se technologie vyvíjejí velmi rychle. Jejich dlouhodobým cílem však není pouze rozšiřování funkcí systému, ale také zvyšování povědomí o tom, jak mohou moderní technologie pomáhat lidem s handicapem zvládat každodenní činnosti samostatněji. Právě větší míra nezávislosti je myšlenkou, která stojí za projektem od samého začátku.

Přesto k některým pokročilým technologiím přistupují zatím opatrně. Upozorňují, že řada řešení založených na umělé inteligenci je stále ve fázi vývoje a jejich spolehlivost zatím nemusí být dostatečná pro každodenní provoz v domácnosti. S každou další elektronickou součástí navíc roste složitost celého systému, který musí zůstat stabilní i při výpadku proudu nebo následném restartu.

Významnou roli hraje také skutečnost, že systém funguje bez připojení k internetu. Tvůrci projektu proto pečlivě zvažují každou novou technologii tak, aby nebyla ohrožena spolehlivost a samostatnost uživatelů. Přesto vývoj v oblasti umělé inteligence i hlasového ovládání nadále sledují a nevylučují, že některé z těchto technologií najdou v budoucnu své místo i v jejich systému.

Info/foto: Chmela Žák s.r.o.