Takhle se to dělá! Příklad dobré praxe odstraňování bariér: Městská galerie současného umění PLATO

Přeměny chátrajících kulturních památek na funkční stavby občanské vybavenosti při zachování jejich historické hodnoty jsou obecně velkou výzvou. A ještě náročnějším úkolem architekta je z nich vytvořit objekty přístupné i pro lidi s pohybovým omezením. U těchto typů rekonstrukcí často dochází k tomu, že bezbariérovost ustoupí významně nebo zcela zájmu památkové péče. Někdy se ale podaří úspěšně zvládnout oboje. Příkladem může být Městská galerie současného umění PLATO v Ostravě.

Galerie sídlí v památkově chráněném objektu bývalých jatek z konce 19. století. Jejich pozoruhodná konverze byla dokončená v roce 2022 a vysloužila si zařazení mezi finalisty prestižní evropské architektonické ceny Miese van der Rohe o dva roky později. Součástí objektu je kromě galerie, knihovny a učeben také minimalisticky laděná kavárna.

Dvoupatrová budova s dominantní středovou věží je vybavená dvěma prostornými výtahy (v každém křídle je jeden) a bezbariérovými kabinami WC v obou podlažích. Vstupy do budovy i dveře do výstavních sálů jsou opatřené pouze nízkými prahovými lištami do dvou centimetrů, průchody jsou dostatečně široké a manipulační plochy v jednotlivých prostorách jsou velkorysé. Přilehlou zahradu protínají široké cesty s kvalitním mlatovým povrchem.

Z hlediska přístupnosti má sice objekt drobné nedostatky, jako například krátká madla u WC mísy v bezbariérové kabině nebo vysoký recepční pult, ale jsou to věci, které lze v průběhu užívání v jinak promyšleném projektu poměrně snadno doladit.

Úspěšné zvládnutí přístupnosti totiž spočívá v chápání bezbariérového užívání stavby jako přirozené součásti navrhování, nikoliv nepříjemného doplňku.