Zdroj titulní fotografie: společnost Zonerama
V neděli 15. března Ostrava hostila halové mistrovství České republiky v paraatletice. Sešla se rekordní účast 116 sportovců, kromě domácích závodníků se představilo také několik Slováků a Poláků. Výkonnostně šlo o typický začátek sezony, plný pomalých rozjezdů po zimní přestávce.
„Myslím, že na začátku sezony je to takový vlažný vstup. Prověří to ale sportovce, jak jsou připraveni. Věřím, že padnou nějaké pěkné výkony,“ hodnotila pořadatelka Aneta Trabelsi v průběhu šampionátu.
Organizace na dálku
Trabelsi, která je současně hlavní trenérkou ostravského oddílu, strávila poslední týdny na soustředění ve Spojených arabských emirátech, kde se kvůli situaci na Blízkém východě zdržela déle, než chtěla.
Organizaci mistrovství tak řešila vzdáleně. „Bylo horší to dělat z mobilu, ale zvládli jsme to. I díky Petrovi Vrátilovi, který nám pomohl s přepočtovým systémem,“ uvedla.
Výslednou akci tak hodnotila pozitivně: „Myslím, že to šlo dobře, protože máme velký tým, který zařizuje různé věci kolem. Nejhorší byl asi časový harmonogram, abychom tu nemuseli být do večerních hodin.“
Rekordní počet závodníků si logicky vyžádal delší program. Zejména v kategoriích sedících sportovců bylo nutné startovní pole rozdělit do skupin, což v posledních letech nebylo tak běžné: „Například kategorie F34 měla devět přihlášených sportovců, takže jsme to museli rozprostřít a časově to bylo delší,“ vysvětlila.
Velký zájem evidovala už před akcí: „Podle přihlášek bylo jasné, že to bude nejpočetnější akce. Máme kolem sto šestnácti přihlášených, takže jde určitě o nejvíc obsazené halové MČR, co kdy bylo.“
Kisý a Horáček: sedícím vrhačům den nevyšel
Jednou z hlavních tváří šampionátu byl paralympijský medailista Aleš Kisý, který v kategorii F53 skončil druhý. Posléze objasnil, že od podzimu fakticky neházel a doléčuje problémy s rameny a krkem, přičemž dostává injekce plazmy.
Ke startu přistoupil s jasnými prioritami. „Jel jsem sem hlavně s tím, abych se nezranil a aby výkon byl tak nějak… nechci říct stabilní, to v tuhle chvíli není šance, ale zaprvé, abych si to tady odčárkoval. A zadruhé, abych se nezranil,“ řekl.
„Jsem rád, že jsem se dostal přes sedm metrů, což je sice hodně pod mou čarou, ale je to začátek sezony,“ doplnil Kisý. Výkony na šampionátu zhodnotil jednoduše: sedícím vrhačům to moc nešlo.
Další z republikových favoritů, Tomáš Horáček (kategorie F34), slova Kisého bez váhání potvrdil: „Podepsal bych to a několikrát podtrhnul!“ prohlásil bez okolků. Obhájil sice první místo, výkonnostně však zůstal hluboko za očekáváním.
„Doufal jsem, že to bude dobré, ale dneska to vůbec nesedlo,“ řekl Horáček. „Na začátek sezony bych se rád držel okolo osobáku, někde kolem výkonu 10,50 metru. Kdyby to bylo nad deset metrů, byl bych spokojený. Ale hodil jsem 9,57, což je za mě docela dost pod čarou,“ pokračoval.
Jako hlavní příčinu vidí nedostatek vrhačských tréninků: „Házet s medicinbaly v hale není špatně, ale venku je to o dost lepší.“
Vimmer: osobní rekord a titul
Naproti tomu v kategorii stojících vrhačů přišel jeden z nejlepších výkonů dne.
Michal Vimmer (kategorie F37) dostal kouli do vzdálenosti 11,51 metru a výrazně posunul svůj osobní rekord. „Sešly se mi všechny mini detaily a podařilo se mi vytáhnout na novou metu. Třešničkou k tomu byl mistrovský titul,“ zářil po závodě.
Zároveň přiznal, že ho výkon překvapil: „Příprava nešla úplně podle plánu. Musím skloubit práci a tréninky. S tím, co jsem měl natrénováno, jsem prodal vše,“ těšilo ho.
Před MČR se zúčastnil několika pražských závodů, kde jeho výkony naznačovaly, že se k novému osobnímu maximu blíží. Detaily se ovšem sešly až ve správný čas v Ostravě.
Nejasný vrchol sezony
Jedním z předních témat, které prostupovalo nedělními rozhovory, byla letošní sezona bez jasného vrcholu.
Žádné mistrovství světa, žádná paralympiáda. Mistrovství Evropy, zdá se, také nebude.
Například Kisý by ze zdravotních důvodů uvítal finální rozhodnutí co nejdřív.
„Kdybychom měli jednoznačný verdikt, jestli Evropa bude, nebo nebude, případně v jakém termínu, aspoň bychom věděli, na co se připravit,“ polemizoval. „Před velkými závody jedete minimálně tři měsíce v úplně jiném tempu,“ vysvětlil.
Organizátorka Trabelsi ovšem na situaci nahlíží s optimismem.
Ostrava totiž letos pořádá i venkovní mistrovství republiky, které plánuje propojit s mezinárodním Grand Prix v Olomouci. „Doufáme, že bude velký počet účastníků. Máme zájem o hodně sportovců ze zahraničí, kteří by rádi přijeli,“ nastínila Trabelsi.
Je si vědoma toho, že čtyřdenní rozptyl mezi oběma akcemi by mohl závodníky motivovat k delšímu pobytu v regionu. „Snad by pro sportovce nebylo tak obtížné zůstat čtyři dny třeba v Ostravě nebo někde poblíž. Uvídíme,“ dodala.
Sezona bez vrcholu by tak měla nabídnout řadu zajímavých akcí.
