Prevence duševních potíží ve školách: mladí potřebují informace i možnost říct si o pomoc

Více než 2 100 žáků, studentů a rodičů prošlo na jižní Moravě programy zaměřenými na duševní zdraví. Ve třídách přitom často nejde jen o přednášku, ale také o první krok k odborné pomoci.

Ve školním roce 2025/2026 uskutečnila organizace Práh jižní Morava 108 preventivních programů pro více než 2 100 žáků, studentů a rodičů. Programy probíhaly na základních a středních školách v Brně, v regionu Brno-venkov a na Znojemsku, Blanensku a Hodonínsku. Zaměřovaly se na duševní zdraví, zvládání stresu, rozpoznání psychických potíží a možnosti vyhledání pomoci.

Za souhrnnými čísly se podle organizace skrývají situace, kdy se během programu otevře téma úzkostí, depresivního prožívání nebo obav o spolužáka či kamaráda. Někteří mladí lidé po skončení programu zůstávají a chtějí s preventisty mluvit osobně. Pokud je to potřeba, mohou je pracovníci propojit s odbornou službou.

Osobní zkušenost může snižovat obavy a předsudky

Programy vedou vyškolení preventisté společně s takzvanými peer preventisty, tedy lidmi, kteří mají vlastní zkušenost s psychickými obtížemi. Jejich úkolem není nahrazovat psychologa nebo psychiatra. Osobním příběhem však mohou ukázat, že psychické potíže nejsou známkou slabosti nebo osobního selhání a že má smysl vyhledat pomoc.

Práh jižní Morava využívá vedle osobního příběhu také skupinovou práci, řízenou diskusi, modelové situace a další interaktivní metody. Programy pro žáky posledních ročníků základních škol se věnují například zvládání stresu a emocí nebo rozpoznání potíží u sebe a spolužáků. Středoškoláci se seznamují také s tím, jak probíhá pomoc psychologa, psychiatra nebo sociálních služeb a jak o problémech mluvit s rodiči. Organizace nabízí rovněž programy pro rodiče a selektivní prevenci pro třídy, které již prošly krizovou situací.

Podle preventistů každá třída reaguje jinak. Někteří studenti se zpočátku drží stranou, protože je pro ně téma příliš osobní. Jiní se rychle zapojují a zajímá je například to, jak psychické potíže vznikají, zda mohou být dědičné nebo podle čeho poznat, že už nestačí vlastní síly a podpora blízkých.

Škola je důležitým místem prevence

Duševní obtíže nejsou u dospívajících okrajovým jevem. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že některou z duševních poruch má přibližně každý sedmý člověk ve věku od 10 do 19 let. Mnohé obtíže přitom zůstávají nerozpoznané a bez léčby. Pro psychickou pohodu jsou důležité bezpečné a podpůrné vztahy v rodině, ve škole i v širším okolí.

Mezinárodní šetření WHO zároveň upozornilo na rostoucí tlak spojený se školou a na oslabování rodinné podpory, zvláště u starších dospívajících a dívek. V průzkumu ze 44 zemí a regionů uvádělo vysokou míru podpory rodiny 68 procent dospívajících, méně než při předchozím šetření v roce 2018.

Právě škola může zachytit změny, které se projeví ve výuce, docházce, vztazích nebo chování. Jednorázový workshop ale sám o sobě dlouhodobý systém podpory nenahradí. Metodická doporučení pro školy zdůrazňují otevřené zacházení s tématem duševního zdraví, vytváření bezpečného klimatu a fungující školní poradenské pracoviště, do kterého mohou patřit školní psycholog, metodik prevence, výchovný poradce nebo speciální pedagog.

Důležitá je také návaznost na služby mimo školu. Jestliže preventivní program otevře závažný problém, musí být předem zřejmé, kdo se mladému člověku bude dále věnovat a jakým způsobem bude pomoc nabídnuta.

Prevence není diagnostika ani léčba

Preventivní program může zlepšit orientaci v tématu, odstranit část předsudků a pomoci mladému člověku pojmenovat, co prožívá. Nemůže však stanovit diagnózu ani nahradit individuální vyšetření a léčbu.

Zpozornět je vhodné například tehdy, když změny nálady, úzkost, strach, potíže se spánkem, výrazné uzavírání se do sebe nebo zhoršení běžného fungování trvají delší dobu, zesilují nebo výrazně zasahují do školy, rodiny a vztahů. Pomoc lze hledat u školního psychologa nebo jiného pracovníka školního poradenského pracoviště, u praktického lékaře pro děti a dorost, psychologa, psychiatra či v krizové službě.

Mladý člověk se může nejprve obrátit také na dospělého, kterému důvěřuje. Nemusí přitom umět svůj stav přesně popsat. Důležité je, aby jeho potíže nebyly zlehčovány a aby na hledání další pomoci nezůstal sám.

Kam se obrátit

Linka bezpečí je určena dětem a studentům do 26 let. Bezplatné telefonní číslo 116 111 funguje nepřetržitě. Chat je dostupný každý den od 9.00 do 13.00 a od 15.00 do 19.00. Službu lze využít anonymně. Linka bezpečí

Opatruj.se nabízí informace o psychických obtížích, zásadách první psychické pomoci a kontakty na odborné a krizové služby. Opatruj.se

Práh jižní Morava poskytuje informace o preventivních programech pro základní a střední školy, rodiče a pedagogické pracovníky. Práh jižní Morava

Článek vznikl redakčním zpracováním tiskové zprávy organizace Práh jižní Morava a doplněním informací z odborných a metodických zdrojů.

Zdroje:
Práh jižní Morava
Světová zdravotnická organizace
Světová zdravotnická organizace
poradenstvi.npi.cz
Linka bezpečí
Opatruj.se
Práh jižní Morava