Úvod

INSPO 2025: Od asistivních technologií po Evropský zákon o přístupnosti

Už 25. ročník konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami se uskuteční v sobotu 29. listopadu 2025 v Kongresovém centru Praha. Program nejvýznamnější konference tohoto zaměření v Česku, který je k dispozici na www.inspo.cz/program/, opět představí aktuální možnosti využití technologií zlepšujících život lidí se zdravotním znevýhodněním.

Co nabídne program konference

“Účastníci se mohou těšit například na příspěvky o chytrých zpřístupněných domácích spotřebičích, představení projektů SERENITY: Virtuální realita bez headsetu pro podporu zdraví či HEALTH.Lab AI Asistent,” představuje detaily programu dopolední plenární sekce Zuzana Holá, ředitelka Nadace Vodafone, jednoho z hlavních partnerů konference.

“Nadace Vodafone si příští rok připomene 20 let své existence – a to je vhodná příležitost ohlédnout se za jejím dlouholetým partnerstvím s konferencí INSPO, které začalo v roce 2009, i zamyslet se nad tím, jakým směrem se může podpora technologií dál ubírat,” doplňuje.

Odpolední jednání bude opět rozděleno do tří sekcí.

Programová sekce Technologie v oblasti přístupnosti pro osoby se sluchovým postižením nabídne praktické příklady služeb, které pomohou veřejným institucím přiblížit se potřebám všech neslyšících.

“V programu představíme například aktuálně dostupné mobilními aplikace a další nástroje pro zmírnění negativních psychosociálních důsledků ušního šelestu či neslyšícího multikulturního pracovníka (NMKP) jako nově vznikající profesi, která přinese vyšší kvalitu poskytování sociálních služeb pro neslyšící,” přibližuje programovou náplň Markéta Outratová ze společnosti Transkript online, která je partnerem této sekce.

“A společně se zamyslíme se i nad tím, kdo má odpovědnost za kvalitu automatického přepisu a jaká je v dnešní době role simultánního přepisovatele, když za něj vše může doslovně přepsat nástroj pro rozpoznávání řeči,” dodává.

“Představení digitalizace pro studující se specifickými potřebami na Karlově univerzitě, HandCubeKeys – komunikačně-vzdělávacího systému, či LEGO Braille Bricks, umožňujících hravé učení pro české děti se zrakovým postižením a jejich kamarády a blízké – nejen to nabídne program druhé odpolední sekce Technologie při vzdělávání a zaměstnávání lidí se zdravotním postižením,” zve zájemce o tematiku vzdělávání Petr Naske z Národního pedagogického institutu ČR, partnera této sekce.

“Odpolední sekce Přístupnost webu, aplikací a dokumentů bude primárně věnována Evropskému zákonu o přístupnosti, který je do české legislativy transponován zákonem o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, a konkrétním příkladům dobré praxe, jak přístupnost řeší e-shopy, banky či dopravní podniky,” přibližuje program třetího odpoledního bloku Přístupnost webu, aplikací a dokumentů Radek Pavlíček ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity, které je pořadatelem konference. Partnerem této programové sekce je společnost Global payments.

Výstava

Součástí konference je i výstavní část, v níž bezmála dvě desítky vystavovatelů představí aplikace, kompenzační pomůcky a služby pro uživatele s různými zdravotními handicapy. Vstup na výstavu je i letos pro veřejnost zdarma.

Přehled vystavovatelů je průběžně aktualizován na www.inspo.cz/vystavovatele.

Přístupnost v praxi

Kromě vlastního programu a tematického zaměření je konference INSPO i příkladem toho, jak by měla vypadat skutečně přístupná akce – mezi přístupnostní opatření patří například bezbariérovost prostor, zajištění simultánního přepis mluveného slova do textu i tlumočení do českého znakového jazyka ve všech sálech, či zobrazení promítaného obsahu na displejích mobilních zařízení prostřednictvím systému Polygraf.

Vstupenky

Cena vstupenky je 600 Kč, účastníci s průkazem ZTP, ZTP/P a TP a jejich osobní asistenti zaplatí jen 300 Kč. Těm, kdo budou chtít naši konferenci finančně podpořit a přispět třeba na dofinancování zvýhodněných vstupenek, nabízíme možnost zakoupit si vstupenku Podporovatel konference INSPO za 900 Kč.

Další informace

Další informace ke konferenci jsou k dispozici na následujících adresách:

Web konference: www.inspo.cz
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/806982131932711/
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/konference-inspo-2025/ghmib/
Fotogalerie z loňského ročníku: https://eu.zonerama.com/Jarozima/Album/12501759
Videozáznam INSPO 2024: https://youtu.be/T0DugMNc5-o

Konferenci INSPO 2025 pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity ve spolupráci s AccessibleEU Centre.

Hlavními partnery konference jsou Global Payments, Nadace Vodafone, Deloitte a Nadační fond Českého rozhlasu, partnery Národní pedagogický institut ČR, Transkript online, Matapo Distribution a Software602.

Mediálními partnery jsou portály Helpnet, Inspirante, Lesensky.cz, Technologiebezzraku.sk a Poslepu.cz.

Konferenci podpořilo Kongresové centrum Praha, Zátiší Group a Společnost pro vzdělávání a mládež ČSVTS, z.s..

Úvod

Jeden dobrý skutek denně. I když mám svých starostí dost

Člověk se zdravotním postižením bývá často vnímán jako ten, kdo potřebuje pomoc. Ale co když ji může sám rozdávat? A počítá se vůbec dobrý skutek, když se jím veřejně pochlubíme?

Poslední dobou se mi děje zvláštní věc. Začala jsem dělat dobré skutky. Ne že bych předtím byla nějaký mimořádně bezohledný člověk, ale teď si příležitostí pomoci druhým všímám mnohem víc. A když nějakou zahlédnu, snažím se ji nepropásnout.

Nedávno jsem například pomohla ženě, která se ocitla na začátku cesty k bezdomovectví. Materiální pomoc měla hodnotu asi dva tisíce korun. Pro někoho maličkost, pro mě nikoli. Sama nemám peněz nazbyt. Kromě věcí jsem jí ale předala i papír s praktickými radami. Jak řešit dluhy, kam se obrátit, kde hledat pomoc. Protože někdy může mít správná informace větší cenu než plná taška.

Každé ráno potkávám malého, asi pětiletého Matýska. Rozbil se mu zvonek na kole, a tak jsem mu koupila nový. Žádný velký čin, žádná záchrana světa. Jen jeden zvonek a snad trochu radosti.

Mám také dva jedenáctileté kamarády. Občas se mi svěřují se svými problémy a já si s nimi povídám. Ne jako dospělý, který má na všechno odpověď, ale jako kamarádka, která je bere vážně. Někdy jsem jim také trochu přilepšila. Jindy zase pomáhám ukrajinské kamarádce s češtinou a výslovností.

Mamince nosím květiny. Přiznávám, že se mi to trochu příčí. Kytky mi totiž připadají krajně nepraktické. Člověk za ně zaplatí, ony pár dní vydrží a pak je vyhodí. Jenže maminka je má ráda. A to je přece důležitější než moje představa o rozumném nakládání s penězi.

A nedávno v metru jsem si všimla malého chlapce. Chtěl se dostat za kamarády, ale v cestě mu stál pořádný kus chlapa. Kluk se ostýchal požádat ho, aby uhnul. Tak jsem ho požádala já. Pán ustoupil, chlapec prošel a svět se točil dál.

abstraktní ilustrace k dobrým skutkům: AI — *Ilustrace: AI*

Možná je to úplná banalita. Jenže právě o takové banality mi jde.

Když sami potřebujeme pomoc

Jsem člověk se zdravotním postižením. Mám své zdravotní problémy, omezení a starosti. Stejně jako mnoho dalších lidí, kterým je Helpnet určen.

Někdy máme dost práce sami se sebou. S lékaři, úřady, bolestmi, únavou, nedostatkem peněz nebo obyčejnou každodenní organizací života. Někdy jsme odkázáni na pomoc druhých. Někdy o ni musíme opakovaně žádat a někdy je vyčerpávající už samotné vysvětlování, proč ji potřebujeme.

A tak mě napadla otázka: Když sami potřebujeme pomoc, zbývá nám ještě dost sil, času a ochoty pomáhat ostatním?

Nemyslím tím žádnou morální povinnost. Člověk, který sotva zvládá vlastní život, opravdu nemusí ještě zachraňovat životy ostatních. Někdy je úspěchem vůbec vstát z postele, dojít na nákup nebo zvládnout den bez další komplikace.

Ale co když máme občas přece jen něco navíc? Nemusí to být peníze. Může to být zkušenost, informace, pár minut času nebo schopnost všimnout si, že někdo vedle nás potřebuje pomoc.

Možná právě lidé, kteří sami zažili bezmoc, dokážou některé situace rozpoznat rychleji. Vědí, jaké to je, když člověk něco nezvládá, stydí se požádat nebo neví, na koho se obrátit.

Neplatí to samozřejmě automaticky. Ale ta zkušenost se dá využít.

Postižení z nás nedělá světce

Teď se možná dostávám na trochu tenký led.

Za léta jsem poznala řadu lidí se zdravotním postižením. Někteří byli mimořádně laskaví a ohleduplní. Jiní dokázali být nároční, nepříjemní a občas se chovali, jako by pomoc ostatních byla naprostou samozřejmostí.

Jenže zdravotní postižení nikoho automaticky nedělá lepším člověkem. Stejně jako z nikoho nedělá člověka horšího.

A nemyslím si ani, že by kdokoli měl za pomoc neustále projevovat vděčnost. Potřebovat podporu není provinění. A mít nárok na určitou službu nebo pomoc neznamená, že si ji musíme zasloužit milým chováním.

Přesto si myslím, že je rozdíl mezi tím, když pomoc potřebujeme, a tím, když přestaneme vnímat člověka, který nám ji poskytuje.

Možná se někdy až příliš soustředíme na to, co nám okolí dluží, co bychom měli dostat a na co máme právo.

Přitom nám může uniknout jednoduchá otázka: Co mohu dnes udělat já pro někoho jiného?

Ne proto, že bych něco musela splácet. Ale proto, že i já mám pořád co nabídnout.

A vlastně je docela příjemné nebýt alespoň na chvíli tím, kdo potřebuje pomoc. Být naopak tím, kdo ji může poskytnout.

Kolik vlastně stojí dobrý skutek?

Někdy dva tisíce korun. Někdy cenu dětského zvonku. A někdy vůbec nic.

Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si uvědomuji, že hodnota dobrého skutku nemusí odpovídat tomu, kolik nás stál.

Klukovi v metru jsem věnovala několik vteřin. Přitom jsem mu možná ušetřila nepříjemný pocit, že se nedokáže ozvat. Kamarádům věnuji čas a pozornost. A mamince kupuji nepraktické květiny, protože vím, že jí udělají radost.

Právě u těch květin mě napadá něco podstatného. Pomoc nebo laskavost přece nemá být o tom, co považuji za správné a užitečné já. Má být o tom, co potřebuje nebo co potěší ten druhý.

A nemusíme kvůli tomu překračovat vlastní možnosti.

Dobrý skutek nemá člověka finančně zruinovat ani ho připravit o poslední síly. Není žádná ostuda říct, že dnes nemohu. A péče o sebe není sobectví.

Ostatně i člověk, který se rozhodne pomáhat, musí umět stanovit hranice. Jinak se z laskavosti snadno stane vyčerpávající povinnost.

A teď jsem si nejspíš pokazila karmu

Tady ovšem nastává jeden zásadní problém.

Právě jsem vám vyjmenovala několik svých dobrých skutků. A dokonce jsem u jednoho uvedla, kolik mě stál.

To je docela trapné, nemyslíte?

Počítají se vůbec ještě? Neztratily část své hodnoty v okamžiku, kdy jsem se jimi veřejně pochlubila?

Kdyby existovala nějaká účetní kniha karmy, možná mi právě odečetla pár bodů za sebechválu.

A nejhorší je, že mě při tom napadá ještě jedna nepříjemná otázka. Existuje vůbec naprosto nezištný dobrý skutek?

Vždyť i když pomůžeme anonymně a nikomu o tom neřekneme, často z toho máme dobrý pocit. Těší nás, že jsme někomu udělali radost. Že jsme byli užiteční. Že jsme třeba někomu alespoň trochu změnili den.

Není i ten dobrý pocit určitým druhem odměny?

A pokud ano, znamená to, že jsme vlastně tak trochu sobci?

Doufám, že ne. Protože pak bychom měli problém asi všichni.

Možná totiž vůbec nezáleží na tom, jestli je naše motivace dokonale čistá. Podstatnější je, jestli jsme někomu skutečně pomohli.

A pokud mám ze svého dobrého skutku radost také já, nemusí to být nic špatného. Radost přece není něco, čeho máme na světě tolik, abychom s ní museli šetřit.

Navíc si říkám: O lidské bezohlednosti, sobectví, agresivitě a lhostejnosti čteme každý den. Proč bychom občas nemohli psát také o obyčejné laskavosti?

Ne proto, abychom obdivovali toho, kdo pomohl. Ale aby někoho dalšího napadlo, že může udělat něco podobného.

Třeba se někdo inspiruje. A pak by moje trochu pošramocená karma mohla být docela dobrou investicí.

Jeden dobrý skutek denně?

A právě tady se dostávám k nápadu, který mi poslední dobou vrtá hlavou.

Co kdybych si dala osobní výzvu? Třicet dní, během kterých se každý den pokusím udělat něco dobrého pro někoho jiného.

Ne třicet velkých činů. Ne třicet finančních darů. A už vůbec ne třicet důvodů k veřejné pochvale.

Spíš třicet dní, kdy se budu vědomě rozhlížet kolem sebe a hledat příležitosti k malé laskavosti.

Jednou to může být konkrétní pomoc. Podruhé informace, která někomu ušetří hodiny tápání. Jindy rozhovor s člověkem, kterého ostatní přehlížejí. Nebo docela obyčejné zastání se někoho, kdo si sám netroufá ozvat.

Možná se mi to nepodaří každý den. Možná někdy budu příliš unavená, nemocná nebo prostě nebudu mít náladu. Ani já nejsem bezedná zásobárna dobré vůle.

Ale nechci si z toho dělat soutěž. Ani další úkol, za jehož nesplnění si budu něco vyčítat.

Chci jen zjistit, jestli se dá laskavost trochu trénovat. Jestli člověk začne příležitosti pomoci vnímat častěji, když se na ně vědomě zaměří.

A možná také, jestli to něco změní ve mně samotné.

Protože když člověk žije se zdravotním postižením, může mít někdy pocit, že mu život především něco bere. Schopnosti, možnosti, energii, nezávislost.

Možnost udělat něco pro druhého nám ale připomíná, že pořád nejsme jen příjemci pomoci. Že máme vlastní zkušenosti, schopnosti a hodnotu, kterou můžeme nabídnout ostatním.

Nejsme pouze lidé, kteří něco potřebují. Jsme také lidé, kteří mohou něco dát.

Přidáte se?

Ráda bych proto zkusila svou malou třicetidenní výzvu. A pokud vás ta myšlenka oslovila, můžete se přidat.

Nemusíte nikomu nic dokazovat. Nemusíte utrácet peníze ani počítat dobré skutky do nějaké tabulky. A nemusíte o nich vůbec nikomu říkat.

Stačí si občas položit jednoduchou otázku: Mohu dnes někomu alespoň trochu usnadnit život?

Třeba zjistíme, že možností je mnohem víc, než jsme si mysleli.

Sama si chci své zkušenosti zapisovat. Nejen to, co jsem udělala, ale také co mě k tomu vedlo, jak druhý člověk reagoval a jestli to mělo nějaký smysl. A také dny, kdy se mi nepodařilo vůbec nic.

Po měsíci bych se k tématu ráda vrátila. Možná zjistím, že jsem byla příliš ambiciózní. Možná že dobré skutky nejsou tak jednoduché, jak vypadají. A možná objevím něco, co mě dnes ještě vůbec nenapadá.

Jedna věc mě ale napadá už teď.

Když nemohu změnit všechno, co je špatně v mém vlastním životě, možná mohu alespoň občas změnit něco k lepšímu v životě někoho jiného.

A jestli jsem si tímto článkem pokazila karmu, doufám, že ji zase napravím.

Zítra mám totiž v plánu další dobrý skutek.

„Kdy jste naposledy někomu nezištně pomohli? A kdy někdo nečekaně pomohl vám?“

Úvod

Hledáme spolehlivého a empatického kolegu či kolegyni na pozici asistenta/asistentky pro zaměstnance se zrakovým postižením

Hledáme spolehlivého a empatického kolegu či kolegyni na pozici asistenta/asistentky pro zaměstnance se zrakovým postižením do Oddělení práv osob se zdravotním postižením na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Pozice je vhodná pro někoho, kdo má smysl pro detail, dobré organizační schopnosti a zájem o práci v prostředí veřejné správy a lidských práv.

Co bude součástí vaší práce

Asistence vedoucímu oddělení při každodenní agendě, zejména:

· grafická úprava písemností a jednoduché dokumentové úpravy, korektura textů

· převod textů do přístupných formátů pro nevidomé

· doprovod na jednání v rámci MPSV a dalších institucí

· předčítání textů z tištěných i digitálních podkladů

· administrativní podpora a další potřebná asistence podle aktuální situace.

Koho hledáme

Vhodný kandidát nebo kandidátka má:

· dobrou orientaci v práci s počítačem a internetem

· znalost MS Office (Word, Excel, Outlook)

· velmi dobrou znalost českého jazyka

· profesionální vystupování

· pečlivost a spolehlivost

· časovou flexibilitu.

Co nabízíme:  

· dlouhodobou spolupráci formou DPČ (80 hodin měsíčně)

· nárok na dovolenou

· smysluplnou a zajímavou práci v prostředí MPSV

· podporující a profesionální kolektiv.

Nástup je možný od 1. ledna 2027.

Chcete se k nám přidat? V případě zájmu zašlete CV na e-mail pavel.ptacnik@mpsv.gov.cz.

Úvod

Curlingová benefice pro Tamtam spojila slyšící a neslyšící sportovce

Osm družstev se zapojilo do benefičního curlingového turnaje v pražském Centru Třešňovka. Akce podpořila Centrum pro dětský sluch Tamtam, které pomáhá rodinám s dětmi se sluchovým postižením. Své zkušenosti přiblížila také neslyšící curlerka Eva Nováková.

Sportovní setkání, které propojuje slyšící a neslyšící hráče, se uskutečnilo ve čtvrtek 5. listopadu v curlingové hale Centra Třešňovka na pražské Zbraslavi. Druhý ročník benefičního turnaje uspořádali pro Centrum pro dětský sluch Tamtam. Jeho výtěžek podpoří sociální služby pro rodiny s dětmi se sluchovým postižením.

Turnaje se zúčastnili neslyšící curleři, amatérští hráči, rodiče dětí se sluchovým postižením, zaměstnanci Tamtamu i zástupci partnerských firem. Mezi čestnými hosty byli také čeští reprezentanti v curlingu Julie Zelingrová a Vít Chabičovský, kteří se představí na zimních olympijských hrách v kategorii smíšených dvojic.

Neslyšící curleři mají na Zbraslavi domácí prostředí

Po úvodním přivítání a praktickém proškolení amatérských hráčů o pohybu na ledě nastoupilo do turnaje osm družstev. Jejich součástí byli také hráči a hráčky z I. Pražského sportovního klubu neslyšících (I. PSKN). Maskotem neslyšících curlerů se stal znakovací medvídek z Tamtamu.

V České republice se curlingu aktivně věnují přibližně dvě desítky neslyšících hráčů. Trénují v oddílech I. PSKN Praha a SKN Brno a zapojují se do soutěží pořádaných Českým svazem curlingu i turnajů v rámci mistrovství České republiky smíšených dvojic. V září se oba týmy zúčastnily mezinárodního curlingového turnaje neslyšících v Budapešti.

Curleři z I. PSKN trénují pravidelně v hale na Zbraslavi pod vedením Petra Dáni. Neslyšící hráčka Eva Nováková přibližuje, jak trenér přizpůsobuje spolupráci různým komunikačním potřebám členů týmu.

Náš tým je různorodý: někdo preferuje komunikaci ve znakovém jazyce, někdo mluvenou řeč a vyžaduje zřetelnou artikulaci. Někdo je zvyklý hrát se sluchadly, kochleárními implantáty, a druhý zase beze všeho, aby měl ticho a klid, a mohl se tak na hru soustředit

Eva Nováková I. PSKN

Benefice vznikla z osobní zkušenosti

Právě Eva Nováková přišla v loňském roce s myšlenkou založit tradici curlingové benefice pro Tamtam. Důvodem byla její vlastní zkušenost s komunikací v rodině i ocenění práce odborníků, kteří pomáhají rodičům a dětem se sluchovým postižením.

Z vlastní zkušenosti vím, že komunikace mezi slyšícími rodiči a neslyšícím dítětem může být velmi náročná – i moji slyšící rodiče to se mnou jako s neslyšícím dítětem neměli vždy snadné. O to více si vážím práce odborníků, kteří rodinám pomáhají vzájemně si porozumět a nacházet společnou cestu. Proto považuji služby Tamtamu za velice přínosné

Eva Nováková

Podporu benefičnímu projektu vyjádřili také Jan Žídek, prezident Českého deaflympijského výboru, a Rastislav Michalka, člen výkonného výboru Českého svazu curlingu.

Tamtam pomáhá stovkám rodin

Centrum pro dětský sluch Tamtam poskytuje podporu rodinám s dětmi se sluchovým postižením. Každoročně je v jeho službách registrováno více než 500 rodin z celé České republiky. Odborníci jim pomáhají zvládnout náročnou situaci, rozvíjet komunikaci a hledat cestu k běžnému rodinnému životu.

Finanční příspěvky na podporu služeb Tamtamu mohou zájemci zasílat až do konce roku prostřednictvím platformy Darujme.cz.

Podpořit Centrum pro dětský sluch Tamtam lze na stránce: https://www.darujme.cz/projekt/1213408

Partnery benefiční akce jsou KPMG, Pražská energetika, Barclays, Centrum Třešňovka a Český deaflympijský výbor.

Zdroj: Centrum pro dětský sluch Tamtam

Úvod

ČSOB pomáhá regionům: Veřejnost rozhodne o dalších podpořených projektech

Hlasování o divokou kartu v rámci programu ČSOB pomáhá regionům bylo zahájeno. K již vybraným projektům přibude v každém regionu ještě jeden. Který? To záleží právě na vás. Dejte hlas těm, které vás nejvíce zaujaly a o nichž si myslíte, že by právě je měla ČSOB společně s veřejností podpořit.

Hlasování končí o půlnoci z 16. na 17. 11. 2026.

V každém regionu máte na výběr tři projekty.

HLASUJTE

Úvod

Nový projekt Aliance podpoří rozvoj komunitních služeb v krizových situacích

Aliance pro individualizovanou podporu (AIP) zahájila realizaci projektu „Rozvoj krizových služeb pro lidi s vyššími nároky na péči v Praze a Středočeském kraji“, který získal podporu z výzvy nadačního fondu Abakus „Dostupné komunitní sociální služby pro lidi se zdravotním znevýhodněním a pečující“. Cílem projektu je přispět k rozvoji dostupných komunitních služeb pro lidi s postižením a jejich pečující, kteří se ocitnou v krizové situaci.

*Tým projektu „Rozvoj krizových služeb pro lidi s vyššími nároky na péči v Praze a Středočeském kraji“; zdroj: AIP*

Projekt reaguje na případy, kdy lidé s postižením při náhlém zhoršení zdravotního stavu potřebují více pomoci nebo zůstanou bez péče kvůli nemoci či hospitalizaci pečující osoby. V těchto momentech často chybí dostupná a flexibilní podpora v domácím prostředí, protože vhodné sociální služby nejsou k dispozici nebo nemají potřebnou kapacitu. Rodiny jsou pak nuceny využívat řešení, která neodpovídají jejich potřebám a mohou ohrozit možnost člověka zůstat ve svém přirozeném prostředí.

Do projektu se zapojí advokační týmy lidí s postižením a pečujících působící pod záštitou Aliance pro individualizovanou podporu. Na základě zkušeností z praxe budou v Praze a Středočeském kraji usilovat o lepší dostupnost komunitních služeb pro lidi s postižením a jejich pečující v době krize.

AIP děkuje nadačnímu fondu Abakus za podporu projektu. Tým projektu se těší na spolupráci s lidmi s postižením, pečujícími, kraji, obcemi a poskytovateli sociálních služeb při hledání konkrétních, systémových a dlouhodobě udržitelných řešení.

Převzato z: Aliance pro individualizovanou podporu

Úvod

Neslyšící fanoušci mohou sledovat sport s titulky. ČT sport je nabízí nepřetržitě

Česká televize od 2. listopadu 2026 rozšířila nepřetržitou dostupnost automatických skrytých titulků také na program ČT sport. Novinka usnadňuje sledování živých přenosů lidem se sluchovým postižením. Její přínos se ukazuje také při probíhajícím mistrovství světa žen v ledním hokeji, kde mohou neslyšící diváci díky titulkům lépe sledovat zápasy české reprezentace.

Hokejové emoce i pro neslyšící diváky

Sportovní přenosy jsou plné emocí. Hlas komentátora se mění s každou šancí, stadion bouří a diváci prožívají napětí až do posledních sekund. Pro lidi se sluchovým postižením však může být sledování takového dění bez doplňujících informací výrazně komplikovanější.

Česká televize proto od 2. listopadu 2026 zpřístupnila automatické skryté titulky nepřetržitě také na programu ČT sport. Služba má neslyšícím a nedoslýchavým divákům usnadnit orientaci v komentáři a nabídnout jim plnohodnotnější zážitek ze živého vysílání.

Novinka přichází v době, kdy v Dánsku probíhá mistrovství světa žen v ledním hokeji. České reprezentantky čeká v úterý 10. listopadu od 15 hodin utkání proti Německu, o den později změří síly s týmem USA. Díky nepřetržitě dostupným automatickým skrytým titulkům na programu ČT sport mohou neslyšící a nedoslýchaví diváci lépe sledovat komentář a naplno fandit českým hokejistkám. Technologie tak pomáhá zpřístupnit nejen samotné sportovní dění, ale také emoce, které k němu neodmyslitelně patří.

Umělá inteligence musí zvládnout hluk stadionů

Automatické titulkování využívá technologii rozpoznávání řeči. V prostředí živého sportovního vysílání však čelí specifickým výzvám. Musí si poradit s vysokou hladinou hluku, překrýváním hlasů komentátorů, rychlým tempem řeči i složitou sportovní terminologií.

Problematické mohou být také cizí jména hráčů a hráček. Automatický systém je nemusí vždy zachytit správně, a proto se mohou v titulcích objevit chyby.

Česká televize při přípravě služby spolupracovala také s dr. Pavlem Kučerou, neslyšícím konzultantem, který se zapojil do testování automatických skrytých titulků. Jeho zkušenosti pomohly upozornit na situace, které mohou být pro neslyšícího diváka při sledování sportovního přenosu obtížné.

Z pohledu neslyšícího diváka je sportovní přenos velmi specifickým žánrem – děj na obrazovce je dynamický, v pozadí bouří stadiony a komentátoři mluví s velkým emočním nasazením. Bez skrytých titulků je neslyšící divák u živého sportu doslova ztracen

Dr. Pavel Kučera

Dr. Pavel Kučera se podílel na testování služby a upozorňoval na její limity. Podle něj je důležité, že televize ověřovala funkčnost technologie přímo ve spolupráci s lidmi z komunity neslyšících. Přestože se při plně automatizovaném provozu mohou objevit drobné chyby, služba otevírá neslyšícím dveře k plnohodnotnějšímu zážitku ze živého sportovního vysílání.

Titulky pomáhají prožívat sportovní emoce

Skryté titulky nejsou pouze technickým doplňkem televizního vysílání. Neslyšícím a nedoslýchavým divákům umožňují lépe porozumět komentáři, sledovat průběh zápasu a sdílet sportovní zážitky s ostatními fanoušky.

Při hokejovém utkání mohou zachytit nejen informace o průběhu hry, ale také reakce komentátorů na důležité momenty. Přístupnější vysílání tak přispívá k tomu, aby si sportovní přenos mohlo užít co nejširší publikum.

Česká televize rozšiřuje služby pro diváky se smyslovým postižením

Automatické titulkování na ČT sport je součástí širšího rozvoje přístupnosti televizního vysílání. Česká televize dlouhodobě nabízí skryté titulky, tlumočení do českého znakového jazyka i zvukový popis pořadů pro diváky se zrakovým postižením.

V prvním pololetí roku 2026 byly skryté titulky dostupné u 91,1 procenta pořadů. Pořady tlumočené do znakového jazyka tvořily 7,1 procenta a zvukový popis byl k dispozici u 18,7 procenta pořadů.

Vedle rozšíření automatického titulkování na ČT sport zavedla Česká televize také automatizovaný zvukový popis vybraných prvků vysílání na programu ČT24. Systém předčítá například jmenovky nebo cizojazyčné synchrony a pomáhá tak zpřístupňovat obrazové informace divákům se zrakovým postižením.

Nové technologie mohou dostupnost televizního obsahu dále zlepšovat. Jejich skutečný přínos však závisí také na kvalitě zpracování, pravidelném vyhodnocování a spolupráci s lidmi, kterým jsou určeny.

Pro neslyšící sportovní fanoušky tak může být nepřetržité automatické titulkování na ČT sport významným krokem. Umožňuje jim lépe sledovat nejen samotný sportovní výkon, ale také komentář, který k němu neodmyslitelně patří.

Info: Česká televize

Úvod

Nejsme sami: Konference v Havlíčkově Brodě propojila odborníky v péči o vážně nemocné děti a jejich rodiny

Zhruba sto odborníků z oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, školství i neziskového sektoru se v úterý 3. listopadu 2026 setkalo v Havlíčkově Brodě na konferenci „Nejste sami – Nemocné dítě a jeho rodina v síti podpory“. Akce byla věnována dětské a perinatální paliativní péči a možnostem podpory rodin, které se vyrovnávají s vážným onemocněním dítěte.

Konferenci zahájili zástupci pořádajících organizací a Kraje Vysočina. Právě dlouhodobý rozvoj dětské a perinatální paliativní péče v regionu byl jedním z hlavních témat celého dne.

„Paliativní péče není jen o medicíně. Je především o člověku, důstojnosti, blízkosti, respektu a podpoře. V případě dětského pacienta a jeho rodiny to platí dvojnásob. Bez ohledu na délku života si každé dítě zaslouží tu nejlepší odbornou péči a každá rodina odbornou pomoc, podporu a pochopení. Jsem ráda, že Kraj Vysočina dlouhodobě vytváří podmínky pro rozvoj služeb, díky nimž rodiny v těchto náročných situacích nezůstávají samy,“ uvedla při zahájení konference Eliška Moravová z Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Úvodní odborný blok představil vývoj dětské a perinatální paliativní péče v Kraji Vysočina v letech 2018 až 2026. Na něj navázala témata věnovaná etice a komunikaci v situacích, kdy rodiny i zdravotníci stojí před složitými rozhodnutími. Diskutována byla také nová služba etického poradenství, která má pomáhat při řešení eticky a lidsky náročných situací spojených s vážnou diagnózou dítěte.

Významnou část programu tvořily přednášky zaměřené na perinatální paliativní péči. Odborníci hovořili o možnostech podpory rodin již v období těhotenství, o citlivé komunikaci s rodiči a o důležitosti individuálního přístupu v situacích, kdy medicína nemůže nabídnout vyléčení, ale může nabídnout kvalitní péči, provázení a blízkost.

Další blok se věnoval dětské paliativní péči a mezioborové spolupráci. Přednášející zdůrazňovali význam propojení zdravotních, sociálních a psychosociálních služeb, které společně vytvářejí podpůrnou síť kolem dítěte a jeho rodiny. Pozornost byla věnována také odpovědnému sdílení příběhů rodin, roli pečujících osob a podpoře v domácím prostředí.

Silným tématem celého dne byly také ztráta, truchlení a naděje. Odborníci se zaměřili na potřeby rodičů po úmrtí dítěte i na možnosti podpory pozůstalých rodin v období vyrovnávání se se ztrátou.

Odpolední program nabídl příklady dobré praxe a představení služeb, které rodinám pomáhají zvládat péči o vážně nemocné dítě. Účastníci se seznámili s možnostmi rané péče, domácí ošetřovatelské péče i s novými přístupy v komunikaci s těžce nemocnými dětmi. Součástí konference byly také tematické workshopy zaměřené například na dětské truchlení, etické poradenství, komunikaci s dítětem s vážným onemocněním nebo sdílení zkušeností s perinatální paliativní péčí.

Konference potvrdila, že kvalitní paliativní péče vzniká díky spolupráci mnoha odborností a organizací. Právě propojení zdravotních služeb, sociální podpory, psychologické pomoci i podpory neziskových organizací umožňuje vytvářet prostředí, ve kterém rodiny mohou nacházet pomoc v nejtěžších životních situacích.

Akci společně uspořádali Kraj Vysočina prostřednictvím Vysočinské medicínské akademie VYMEA, Nemocnice Havlíčkův Brod, Nemocnice Jihlava, Oblastní charita Havlíčkův Brod, Hospic Mezi stromy, Paliatr Vysočina, Město Havlíčkův Brod a Nadace rodiny Vlčkových.

Na odborný program navázalo večerní představení Divadla utlačovaných „Dokud žiju“, které prostřednictvím příběhu zdravotní sestry pracující v paliativní péči nabídlo další prostor pro sdílení zkušeností, diskusi a zamyšlení nad náročnými situacemi, se kterými se pacienti, rodiny i pečující odborníci setkávají.

Převzato z: Kraj Vysočina

Úvod

SozialMarie – Cena za sociální inovace je vyhlášena po třiadvacáté

Inovační projekty je možné přihlásit do 7. ledna 2027.

Hledáme praxí ověřené, běžící a účinné sociální inovace ze všech sektorů ve střední a východní Evropě.

10. května 2027 získá 15 nejlepších sociálních inovací cenu SozialMarie na slavnostním vyhlášení ve Vídni. Tři hlavní ceny jsou ve výši 15 000 €, 10 000 € a 5 000 €, dalších dvanáct projektů obdrží po 3 000 €.

Kdo se může přihlásit?

Přihlásit se mohou projekty soukromých osob, komerčních firem, občanských iniciativ, nestátních neziskových organizací, spolků a veřejné správy.

Hledáme projekty realizované v Česku, Chorvatsku, Maďarsku, Rakousku, na Slovensku a ve Slovinsku.

Co musí přihlášené projekty splňovat?

SozialMarie je cenou pro úspěšně realizované sociálně inovativní projekty. Inovace musí být v době podávání přihlášky dostatečně realizovány a musí stále probíhat. Ukončené projekty a projekty ve stádiu příprav a vzniku nebudou akceptovány.

Inovativnost projektů musí odpovídat sociálním inovacím podle kritérií SozialMarie.

Přihláška projektu musí splňovat podmínky účasti.

Jak se přihlásit?

Projekt přihlaste prostřednictvím přihlašovacího formuláře.

Přihláška se vyplňuje ve dvou jazycích: v jazyce země, ve které je projekt přihlašován, a v angličtině.

Projekty lze přihlásit do čtvrtka 7. ledna 2027, 23:55. Úspěšné podání přihlášky vám potvrdíme e-mailem.

Podrobnější informace najdete v sekci FAQ.

Co může být sociální inovace? V příloze najdete příklady projektů, které porota nominovala a ocenila, a oblasti, ve kterých jsou projekty úspěšné, a co mají společného.

Co_muze_byt_socialni_inovace_SozialMarie_2027 (152 KB)

Úvod

Program paliativní péče v Praze 7

Žádosti je možné podávat do 30. ledna 2027.

Dotace je určena na podporu činnosti nestátních organizací působících na území České republiky, které zajišťují péči ve formě lůžkového nebo mobilního hospice pro občany s trvalým pobytem na území městské části Praha 7.

Dotace jsou poskytovány výhradně na neinvestiční výdaje související s činností.
Maximální počet ošetřovacích dnů na jednoho občana městské části, který může být z dotace podpořen je šedesát (60) dnů.

Oprávněný žadatel:

Dotace na podporu paliativní péče může být přidělena výhradně žadateli, který splní následující podmínky a kritéria:

je nestátní organizací, s oprávněním poskytovat paliativní péči (dle předmětu činnosti ve veřejném rejstříku)
poskytl paliativní péči občanovi Prahy 7, na kterého žádá o dotaci
působí na území České republiky
podal v řádném termínu žádost o poskytnutí dotace
dodal všechny podklady k žádosti včetně příloh

Podávání žádosti:

Žádost se podává vždy od 20. do 30. dne měsíce následujícího po skončení pololetí – tedy vždy 20.–30. července za I. pololetí a 20.–30. ledna následujícího roku za II. pololetí roku předcházejícího.

Více informací Městská část Praha 7.

Tento obsah je převzatý z Grantového diáře (www.grantovydiar.cz), kde najdete více než 1000 grantových příležitostí ročně. Službu pro předplatitele provozuje Svět neziskovek, z. ú.

Úvod

Pohyb pomáhá onkologickým pacientům zvládat únavu. Český program reSTART nabízí odborně vedené cvičení

Pravidelný pohyb může zmírnit únavu spojenou s rakovinou a její léčbou. Český program reSTART nabízí pacientům odborně vedené aktivity přizpůsobené jejich zdravotnímu stavu.

Únava patří mezi nejčastější a nejvíce zatěžující projevy nádorových onemocnění a jejich léčby. Někteří pacienti ji pociťují ještě dlouho po ukončení chemoterapie nebo ozařování. Na rozdíl od běžné únavy přitom nemusí ustupovat ani po delším odpočinku a může výrazně zasahovat do každodenního života.

Přirozenou reakcí na vyčerpání bývá omezení fyzické aktivity. Odborné výzkumy však ukazují, že vhodně zvolený pohyb může pomoci únavu zmírnit, zachovat svalovou sílu a podpořit psychickou pohodu.

Podstatné je přitom slovo „vhodně“. Cvičení musí odpovídat zdravotnímu stavu pacienta, průběhu léčby i případným komplikacím.

Na propojení onkologické péče a odborně vedeného pohybu se zaměřuje český program reSTART. Jeho součástí je také internetový portál onkorestart.cz, který pacientům představuje dostupné pohybové programy a možnosti zapojení.

Co ukazují vědecké studie

Přínosy fyzické aktivity při zvládání onkologické únavy potvrzuje rozsáhlá metaanalýza zveřejněná v roce 2017 v odborném časopise JAMA Oncology. Výzkumníci vyhodnotili 113 studií zahrnujících celkem 11 525 účastníků. Porovnávali účinnost pohybových aktivit, psychologických intervencí, jejich kombinací a farmakologické léčby.

Výsledky ukázaly, že pohybové a psychologické intervence dokázaly zmírňovat únavu během onkologické léčby i po jejím skončení. Účinek pohybových aktivit byl v průměru vyšší než účinek zkoumaných farmakologických postupů.

abstraktní ilustrace k nordic walking: AI — *Ilustrace: AI*

Právě na těchto výsledcích stojí často používané tvrzení, že pohyb pomáhá při rakovině lépe než léky. Takové zjednodušení však může být zavádějící.

Studie se zabývala zvládáním únavy, nikoli léčbou samotného nádorového onemocnění. Pohyb tedy nenahrazuje chemoterapii, radioterapii, operaci ani jiné protinádorové postupy.

Význam přiměřené fyzické aktivity potvrzují také odborná doporučení Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) z roku 2024. Ta doporučují pohyb ke zmírnění únavy během léčby i po jejím dokončení. Současně zdůrazňují individuální přístup a zohlednění možností konkrétního pacienta. Vedle pohybu uvádějí také psychologické postupy, například kognitivně-behaviorální terapii.

Pohyb může ovlivnit i výsledky onkologické léčby

Výzkum se nezaměřuje pouze na únavu. Vědci rovněž zkoumají, zda může pravidelná fyzická aktivita ovlivňovat riziko návratu některých nádorových onemocnění a dlouhodobé přežití pacientů.

Významné výsledky přinesla randomizovaná studie publikovaná v roce 2025 v časopise The New England Journal of Medicine. Zapojilo se do ní 889 pacientů po operaci karcinomu tlustého střeva a následné chemoterapii. Část absolvovala tříletý strukturovaný pohybový program, zatímco kontrolní skupina dostávala zdravotně-vzdělávací materiály.

Výsledky studie CHALLENGE u pacientů s karcinomem tlustého střeva:

Skupina pacientů	Pětileté přežití bez známek onemocnění
Řízené cvičení	80,3 %
Kontrolní skupina	73,9 %

Rozdíl činil 6,4 procentního bodu ve prospěch skupiny s řízeným cvičením. Studie současně zaznamenala častější svalové a kosterní obtíže u cvičících pacientů. Výsledky tedy podporují význam fyzické aktivity v následné onkologické péči, ale zároveň potvrzují potřebu bezpečně nastaveného programu.

Další výzkum, publikovaný v roce 2021 v Journal of the National Cancer Institute, sledoval 1 340 pacientek s vysoce rizikovým karcinomem prsu. U žen, které dodržovaly doporučení pro pohybovou aktivitu před diagnózou i po ní, vědci zaznamenali souvislost s nižším rizikem návratu onemocnění a úmrtí. Šlo však o observační výzkum, který sám o sobě neprokazuje příčinný účinek pohybu.

Tyto poznatky nelze automaticky vztahovat na všechny typy rakoviny. Účinnost a bezpečnost pohybových programů se mohou lišit podle diagnózy, stadia onemocnění i aktuálního zdravotního stavu.

Český program reSTART propojuje lékaře, fyzioterapeuty a pacienty

Program reSTART vznikl v roce 2024 ve spolupráci pacientské organizace Hlas onkologických pacientů, Onkologické a radioterapeutické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni a Centra tělesné výchovy a sportu Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.

Podle informací organizátorů projekt propojuje lékaře, fyzioterapeuty, tělovýchovné pedagogy, studenty a samotné pacienty. Jeho odborným garantem je profesor Samuel Vokurka z Fakultní nemocnice Plzeň.

Portál onkorestart.cz představuje několik forem pohybových aktivit. Patří mezi ně zdravotně-kondiční cvičení s fyzioterapií, onkojóga, Nordic Walking, šetrné cvičení v bazénu pod označením Onko-AquaFit nebo individuální silový trénink. Součástí nabídky jsou také edukačně-rekondiční pobyty ve Františkových Lázních.

Smyslem programu není nabídnout všem pacientům stejnou sestavu cviků, ale umožnit jim zapojení do aktivit odpovídajících jejich zdravotním možnostem. Výběr konkrétního programu proto musí zohledňovat doporučení lékaře a případná zdravotní omezení.

První výsledky představili čeští odborníci na kongresu ESMO

Projekt reSTART představil své výsledky také na mezinárodním onkologickém kongresu ESMO v roce 2025.

Odborné sdělení publikované v Annals of Oncology popisovalo dvanáctitýdenní program individuálně přizpůsobeného a odborně vedeného cvičení. Zapojilo se do něj 12 onkologických pacientů, z toho 11 žen. Deset účastníků bylo v remisi a devět v době programu podstupovalo onkologickou léčbu.

Cvičení probíhalo jednou týdně po dobu 60 minut. Kombinovalo aerobní a silové aktivity, dechová cvičení, prvky tai-či a další postupy zaměřené na pohyblivost a svalovou kondici.

Po absolvování programu zaznamenali výzkumníci zlepšení některých ukazatelů fyzické výkonnosti a kvality života, například výsledků šestiminutového testu chůze. Ne všechny sledované ukazatele se však statisticky významně změnily.

Výsledky jsou povzbudivé, ale vzhledem k malému počtu účastníků je nelze považovat za důkaz účinnosti programu pro všechny onkologické pacienty. Do studie byli navíc zařazeni lidé v dobrém celkovém funkčním stavu a jejich účast vyžadovala souhlas onkologa.

Profesor Samuel Vokurka: Pohyb musí odpovídat možnostem pacienta

O významu pohybu při onkologických onemocněních hovoří také prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, který se dlouhodobě věnuje podpůrné onkologické péči.

V tiskové zprávě programu reSTART upozorňuje, že pacienti mají při dlouhodobější únavě často tendenci stále více odpočívat a čekat na zlepšení. Přiměřená fyzická aktivita však může pomáhat obnovovat svalovou sílu a zlepšovat fyzickou i psychickou kondici. Důležitou úlohu podle něj hraje také motivace ze strany zdravotníků, rodiny a přátel.

Pohybové aktivity považuje za součást komplexní onkologické péče, a to od přípravy před operací přes období aktivní léčby až po následnou rekonvalescenci.

Redakce Helpnet.cz se profesora Vokurky zeptala na bezpečnost cvičení, způsob zapojování pacientů do programu reSTART a význam pohybu u pokročilých nádorových onemocnění.

Existují skupiny onkologických pacientů, pro které může být pravidelné cvičení nebezpečné nebo nevhodné?

„Ano, jsou to především pacienti s velmi pokročilým onkologickým onemocněním a pacienti s těžkou poruchou krvetvorby.“

Jak projekt reSTART zajišťuje, aby se do jednotlivých aktivit nezapojili pacienti, jejichž zdravotní stav to neumožňuje?

„Naši pacienti se hlásí do aktivit přes naši pacientskou poradnu, mívají doporučení svého onkologa, případně onkolog individuálně pomáhá upřesnit (ne)vhodnost zapojení do pohybových aktivit.“

Platí tvrzení o snížení rizika návratu rakoviny a úmrtnosti také pro pacienty s pokročilým onemocněním, nebo jen pro vybrané diagnózy a fáze léčby?

„U pacientů s pokročilým nevyléčitelným onemocněním má zapojení do pohybových aktivit význam pro lepší zvládání onkologické léčby, udržení svalové síly a kondice, zlepšení kvality života a potažmo tím i předpoklad zlepšení výsledků probíhající léčby.“

skupinové cvičení v rehabilitačním centru; malovaná ilustrace: AI — *Ilustrace: AI*

Kdy může být cvičení rizikové

Profesorovy odpovědi upozorňují na zásadní skutečnost: přestože je pohyb důležitou součástí podpůrné onkologické péče, některým pacientům může nevhodná fyzická zátěž uškodit.

Zvláštní opatrnost je zapotřebí například při kostních metastázách, které mohou zvyšovat riziko zlomenin, při výrazné chudokrevnosti, nízkém počtu krevních destiček, horečce nebo infekci. Omezení mohou představovat také poruchy rovnováhy, neuropatie a celková tělesná slabost.

Na tyto okolnosti upozorňuje rovněž Americká onkologická společnost (American Cancer Society). Doporučuje, aby pacienti svůj záměr začít cvičit konzultovali se zdravotnickým týmem, zejména pokud mají závažné komplikace nebo výrazně omezenou kondici.

Ani přítomnost některé z těchto komplikací přitom nemusí automaticky znamenat úplné vyloučení pohybu. Záleží na jejím charakteru a závažnosti. U některých pacientů mohou být vhodné pouze jednoduché rehabilitační aktivity, zatímco jindy je nezbytné fyzickou zátěž dočasně omezit.

Rozhodující proto není množství pohybu za každou cenu, ale jeho přiměřenost. Pacient by neměl mít pocit, že musí překonávat výrazné vyčerpání nebo bolest, aby dosáhl očekávaného léčebného přínosu.

Cílem je také lepší kvalita života

Význam fyzické aktivity nelze posuzovat jen podle toho, zda ovlivní riziko návratu nádoru nebo délku přežití. Pro řadu pacientů mohou být stejně důležité změny v běžném životě.

Zachování svalové síly může usnadnit chůzi, péči o sebe, domácí činnosti nebo návrat k oblíbeným aktivitám. Skupinová cvičení a rekondiční programy mohou navíc nabídnout možnost setkávání s lidmi, kteří procházejí podobnou životní situací.

Právě zlepšení kondice, soběstačnosti a kvality života vyzdvihuje profesor Vokurka také u pacientů s pokročilým nevyléčitelným onemocněním. V těchto případech je zvlášť důležité, aby pohybové aktivity respektovaly individuální možnosti člověka a cíle jeho léčby.

Program reSTART tak představuje jednu z možností, jak přiměřenou fyzickou aktivitu zapojit do širší onkologické péče. Základním předpokladem však zůstává odborné posouzení zdravotního stavu a vhodně zvolený druh i intenzita cvičení.

Informace o jednotlivých programech a možnostech zapojení jsou dostupné na webu www.onkorestart.cz.

Zdroje a další informace:
Podklady poskytnuté redakci:
Tisková zpráva „S únavou při rakovině pomáhá pohyb lépe než léky. Pohybové programy představuje program reSTART“.
Písemné odpovědi prof. MUDr. Samuela Vokurky, Ph.D., na tři otázky redakce Helpnet.cz.
Program reSTART – oficiální webový portál.
Odborné studie a doporučení:
Mustian, K. M. a kol. (2017). Comparison of Pharmaceutical, Psychological, and Exercise Treatments for Cancer-Related Fatigue: A Meta-analysis. JAMA Oncology.
Studie na PubMed.
Bower, J. E. a kol. (2024). Management of Fatigue in Adult Survivors of Cancer: ASCO–Society for Integrative Oncology Guideline Update. Journal of Clinical Oncology.
Odborná doporučení ASCO.
Booth, C. M. a kol. (2025). Structured Exercise after Adjuvant Chemotherapy for Colon Cancer. The New England Journal of Medicine.
Výsledky studie CHALLENGE.
Cannioto, R. A. a kol. (2021). Physical Activity Before, During, and After Chemotherapy for High-Risk Breast Cancer: Relationships With Survival. Journal of the National Cancer Institute.
Studie na PubMed.
Vokurka, A. a kol. (2025). Impact of 12-week comprehensive, individualized and supervised physical activity program on health and quality of life in oncological patients. Annals of Oncology, ESMO Congress 2025. Odborný abstrakt českého programu.
American Cancer Society. Physical Activity When You Have Cancer.
Doporučení k bezpečnému pohybu.