INSPO 2025: Od asistivních technologií po Evropský zákon o přístupnosti
Už 25. ročník konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami se uskuteční v sobotu 29. listopadu 2025 v Kongresovém centru Praha. Program nejvýznamnější konference tohoto zaměření v Česku, který je k dispozici na www.inspo.cz/program/, opět představí aktuální možnosti využití technologií zlepšujících život lidí se zdravotním znevýhodněním.
Co nabídne program konference
“Účastníci se mohou těšit například na příspěvky o chytrých zpřístupněných domácích spotřebičích, představení projektů SERENITY: Virtuální realita bez headsetu pro podporu zdraví či HEALTH.Lab AI Asistent,” představuje detaily programu dopolední plenární sekce Zuzana Holá, ředitelka Nadace Vodafone, jednoho z hlavních partnerů konference.
“Nadace Vodafone si příští rok připomene 20 let své existence – a to je vhodná příležitost ohlédnout se za jejím dlouholetým partnerstvím s konferencí INSPO, které začalo v roce 2009, i zamyslet se nad tím, jakým směrem se může podpora technologií dál ubírat,” doplňuje.
Odpolední jednání bude opět rozděleno do tří sekcí.
Programová sekce Technologie v oblasti přístupnosti pro osoby se sluchovým postižením nabídne praktické příklady služeb, které pomohou veřejným institucím přiblížit se potřebám všech neslyšících.
“V programu představíme například aktuálně dostupné mobilními aplikace a další nástroje pro zmírnění negativních psychosociálních důsledků ušního šelestu či neslyšícího multikulturního pracovníka (NMKP) jako nově vznikající profesi, která přinese vyšší kvalitu poskytování sociálních služeb pro neslyšící,” přibližuje programovou náplň Markéta Outratová ze společnosti Transkript online, která je partnerem této sekce.
“A společně se zamyslíme se i nad tím, kdo má odpovědnost za kvalitu automatického přepisu a jaká je v dnešní době role simultánního přepisovatele, když za něj vše může doslovně přepsat nástroj pro rozpoznávání řeči,” dodává.
“Představení digitalizace pro studující se specifickými potřebami na Karlově univerzitě, HandCubeKeys – komunikačně-vzdělávacího systému, či LEGO Braille Bricks, umožňujících hravé učení pro české děti se zrakovým postižením a jejich kamarády a blízké – nejen to nabídne program druhé odpolední sekce Technologie při vzdělávání a zaměstnávání lidí se zdravotním postižením,” zve zájemce o tematiku vzdělávání Petr Naske z Národního pedagogického institutu ČR, partnera této sekce.
“Odpolední sekce Přístupnost webu, aplikací a dokumentů bude primárně věnována Evropskému zákonu o přístupnosti, který je do české legislativy transponován zákonem o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, a konkrétním příkladům dobré praxe, jak přístupnost řeší e-shopy, banky či dopravní podniky,” přibližuje program třetího odpoledního bloku Přístupnost webu, aplikací a dokumentů Radek Pavlíček ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity, které je pořadatelem konference. Partnerem této programové sekce je společnost Global payments.
Výstava
Součástí konference je i výstavní část, v níž bezmála dvě desítky vystavovatelů představí aplikace, kompenzační pomůcky a služby pro uživatele s různými zdravotními handicapy. Vstup na výstavu je i letos pro veřejnost zdarma.
Kromě vlastního programu a tematického zaměření je konference INSPO i příkladem toho, jak by měla vypadat skutečně přístupná akce – mezi přístupnostní opatření patří například bezbariérovost prostor, zajištění simultánního přepis mluveného slova do textu i tlumočení do českého znakového jazyka ve všech sálech, či zobrazení promítaného obsahu na displejích mobilních zařízení prostřednictvím systému Polygraf.
Vstupenky
Cena vstupenky je 600 Kč, účastníci s průkazem ZTP, ZTP/P a TP a jejich osobní asistenti zaplatí jen 300 Kč. Těm, kdo budou chtít naši konferenci finančně podpořit a přispět třeba na dofinancování zvýhodněných vstupenek, nabízíme možnost zakoupit si vstupenku Podporovatel konference INSPO za 900 Kč.
Další informace
Další informace ke konferenci jsou k dispozici na následujících adresách:
Konferenci INSPO 2025 pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity ve spolupráci s AccessibleEU Centre.
Hlavními partnery konference jsou Global Payments, Nadace Vodafone, Deloitte a Nadační fond Českého rozhlasu, partnery Národní pedagogický institut ČR, Transkript online, Matapo Distribution a Software602.
Mediálními partnery jsou portály Helpnet, Inspirante, Lesensky.cz, Technologiebezzraku.sk a Poslepu.cz.
Konferenci podpořilo Kongresové centrum Praha, Zátiší Group a Společnost pro vzdělávání a mládež ČSVTS, z.s..
INSPO 2026: Přístupné cestování a turistický ruch pro všechny
Už 26. ročník konference INSPO o technologiích pro osoby se specifickými potřebami se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu 2026 v online prostředí. Letošní ročník se zaměří na přístupné cestování a turistiku, tedy oblast, která významně ovlivňuje samostatnost, začlenění i kvalitu života lidí se zdravotním postižením. Konference probíhá pod záštitou České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.
Cestování většina z nás považuje za samozřejmost. Pro mnoho lidí se zdravotním postižením ale každá cesta znamená řadu překážek ještě předtím, než vůbec vyrazí. Konference INSPO 2026 ukáže, jak mohou technologie, přístupné služby a promyšlený design pomáhat tyto bariéry odstraňovat
Radek Pavlíček
hlavní pořadatel konference INSPO
Co nabídne program konference
Program konference, který je k dispozici na www.inspo.cz/program, představí přístupnost cestování z řady různých pohledů – od vývoje digitálních služeb přes podporu samostatnosti až po osobní zkušenosti samotných cestovatelů.
První programový blok Digitální přístupnost v dopravě: Weby, aplikace a systémy se zaměří na digitální služby, s nimiž se cestující setkávají ještě před samotnou cestou. Účastníci se seznámí například s aplikací Catch pro vyhledávání spojení nebo s přístupnostním testováním národního integrovaného dopravního systému prostřednictvím projektu Cyril.
Druhý blok Podpora soběstačnosti a práv cestujících ukáže, že přístupné cestování nekončí u webových stránek či mobilních aplikací. Přednášející představí využití průkazu PAS při cestování osob s autismem, možnosti telerehabilitace a virtuální reality při nácviku samostatnosti i legislativní rámec práv cestujících v letecké dopravě.
Po polední přestávce bude následovat blok Cestování v praxi: Zkušenosti a zážitky cestovatelů, který nabídne pohled samotných uživatelů. Mezi přednášejícími vystoupí například Pavlína Soušková ze Střediska Teiresiás Masarykovy univerzity, která přiblíží své zkušenosti s cestováním bez zraku od plánování cesty až po samotný turistický zážitek.
Závěrečný blok Přístupné památky, architektura a výhledy do budoucna představí příklady dobré praxe v oblasti zpřístupňování kulturního dědictví, historických objektů i městského prostoru. Součástí programu bude také představení dalších plánů rozvoje přístupnosti v České republice za účasti zástupců Masarykovy univerzity a CzechTourismu.
Přístupný cestovní ruch není pouze otázkou komfortu určité skupiny návštěvníků. Kvalitně navržené služby pomáhají rodinám s dětmi, seniorům i lidem s dočasným omezením. Jsme proto rádi, že můžeme konferenci INSPO podpořit a přispět k šíření dobré praxe v této oblasti
Kateřina Berrezougová
Česká centrála cestovního ruchu
Přístupnost v praxi
Konference INSPO dlouhodobě usiluje o to, aby byla přístupná co nejširšímu okruhu účastníků. Letošní online ročník proto nabídne plně přístupnou konferenční platformu, simultánní přepis mluveného slova i tlumočení do českého znakového jazyka.
Registrace
Účast na konferenci je zdarma. Přímý přenos bude dostupný registrovaným účastníkům, kteří obdrží odkaz ke sledování den před konáním akce. Po skončení konference budou všem registrovaným zájemcům zpřístupněny také záznamy jednotlivých přednášek.
Další informace
Další informace ke konferenci jsou k dispozici na následujících adresách:
Konference INSPO je největší českou konferencí zaměřenou na technologie, přístupnost a samostatný život osob se zdravotním postižením. Každoročně propojuje odborníky, vývojáře, veřejnou správu, neziskové organizace i samotné uživatele technologií.
Konferenci INSPO 2026 pořádá Středisko Teiresiás Masarykovy univerzity ve spolupráci s AccessibleEU. Generálním partnerem konference je AccessibleEU Centre. Hlavními partnery jsou Deloitte, CzechTourism a Nadační fond Českého rozhlasu. Partnery konference jsou Nadace Vodafone a Software602. Mediálními partnery jsou Helpnet.cz, Poslepu.cz, Technológiebezzraku.sk a Lesensky.cz.
Neslyšící fanoušci mohou sledovat sport s titulky. ČT sport je nabízí nepřetržitě
Česká televize od 2. listopadu 2026 rozšířila nepřetržitou dostupnost automatických skrytých titulků také na program ČT sport. Novinka usnadňuje sledování živých přenosů lidem se sluchovým postižením. Její přínos se ukazuje také při probíhajícím mistrovství světa žen v ledním hokeji, kde mohou neslyšící diváci díky titulkům lépe sledovat zápasy české reprezentace.
Hokejové emoce i pro neslyšící diváky
Sportovní přenosy jsou plné emocí. Hlas komentátora se mění s každou šancí, stadion bouří a diváci prožívají napětí až do posledních sekund. Pro lidi se sluchovým postižením však může být sledování takového dění bez doplňujících informací výrazně komplikovanější.
Česká televize proto od 2. listopadu 2026 zpřístupnila automatické skryté titulky nepřetržitě také na programu ČT sport. Služba má neslyšícím a nedoslýchavým divákům usnadnit orientaci v komentáři a nabídnout jim plnohodnotnější zážitek ze živého vysílání.
Novinka přichází v době, kdy v Dánsku probíhá mistrovství světa žen v ledním hokeji. České reprezentantky čeká v úterý 10. listopadu od 15 hodin utkání proti Německu, o den později změří síly s týmem USA. Díky nepřetržitě dostupným automatickým skrytým titulkům na programu ČT sport mohou neslyšící a nedoslýchaví diváci lépe sledovat komentář a naplno fandit českým hokejistkám. Technologie tak pomáhá zpřístupnit nejen samotné sportovní dění, ale také emoce, které k němu neodmyslitelně patří.
Umělá inteligence musí zvládnout hluk stadionů
Automatické titulkování využívá technologii rozpoznávání řeči. V prostředí živého sportovního vysílání však čelí specifickým výzvám. Musí si poradit s vysokou hladinou hluku, překrýváním hlasů komentátorů, rychlým tempem řeči i složitou sportovní terminologií.
Problematické mohou být také cizí jména hráčů a hráček. Automatický systém je nemusí vždy zachytit správně, a proto se mohou v titulcích objevit chyby.
Česká televize při přípravě služby spolupracovala také s dr. Pavlem Kučerou, neslyšícím konzultantem, který se zapojil do testování automatických skrytých titulků. Jeho zkušenosti pomohly upozornit na situace, které mohou být pro neslyšícího diváka při sledování sportovního přenosu obtížné.
Z pohledu neslyšícího diváka je sportovní přenos velmi specifickým žánrem – děj na obrazovce je dynamický, v pozadí bouří stadiony a komentátoři mluví s velkým emočním nasazením. Bez skrytých titulků je neslyšící divák u živého sportu doslova ztracen
Dr. Pavel Kučera
Dr. Pavel Kučera se podílel na testování služby a upozorňoval na její limity. Podle něj je důležité, že televize ověřovala funkčnost technologie přímo ve spolupráci s lidmi z komunity neslyšících. Přestože se při plně automatizovaném provozu mohou objevit drobné chyby, služba otevírá neslyšícím dveře k plnohodnotnějšímu zážitku ze živého sportovního vysílání.
Titulky pomáhají prožívat sportovní emoce
Skryté titulky nejsou pouze technickým doplňkem televizního vysílání. Neslyšícím a nedoslýchavým divákům umožňují lépe porozumět komentáři, sledovat průběh zápasu a sdílet sportovní zážitky s ostatními fanoušky.
Při hokejovém utkání mohou zachytit nejen informace o průběhu hry, ale také reakce komentátorů na důležité momenty. Přístupnější vysílání tak přispívá k tomu, aby si sportovní přenos mohlo užít co nejširší publikum.
Česká televize rozšiřuje služby pro diváky se smyslovým postižením
Automatické titulkování na ČT sport je součástí širšího rozvoje přístupnosti televizního vysílání. Česká televize dlouhodobě nabízí skryté titulky, tlumočení do českého znakového jazyka i zvukový popis pořadů pro diváky se zrakovým postižením.
V prvním pololetí roku 2026 byly skryté titulky dostupné u 91,1 procenta pořadů. Pořady tlumočené do znakového jazyka tvořily 7,1 procenta a zvukový popis byl k dispozici u 18,7 procenta pořadů.
Vedle rozšíření automatického titulkování na ČT sport zavedla Česká televize také automatizovaný zvukový popis vybraných prvků vysílání na programu ČT24. Systém předčítá například jmenovky nebo cizojazyčné synchrony a pomáhá tak zpřístupňovat obrazové informace divákům se zrakovým postižením.
Nové technologie mohou dostupnost televizního obsahu dále zlepšovat. Jejich skutečný přínos však závisí také na kvalitě zpracování, pravidelném vyhodnocování a spolupráci s lidmi, kterým jsou určeny.
Pro neslyšící sportovní fanoušky tak může být nepřetržité automatické titulkování na ČT sport významným krokem. Umožňuje jim lépe sledovat nejen samotný sportovní výkon, ale také komentář, který k němu neodmyslitelně patří.
Nejsme sami: Konference v Havlíčkově Brodě propojila odborníky v péči o vážně nemocné děti a jejich rodiny
Zhruba sto odborníků z oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, školství i neziskového sektoru se v úterý 3. listopadu 2026 setkalo v Havlíčkově Brodě na konferenci „Nejste sami – Nemocné dítě a jeho rodina v síti podpory“. Akce byla věnována dětské a perinatální paliativní péči a možnostem podpory rodin, které se vyrovnávají s vážným onemocněním dítěte.
Konferenci zahájili zástupci pořádajících organizací a Kraje Vysočina. Právě dlouhodobý rozvoj dětské a perinatální paliativní péče v regionu byl jedním z hlavních témat celého dne.
„Paliativní péče není jen o medicíně. Je především o člověku, důstojnosti, blízkosti, respektu a podpoře. V případě dětského pacienta a jeho rodiny to platí dvojnásob. Bez ohledu na délku života si každé dítě zaslouží tu nejlepší odbornou péči a každá rodina odbornou pomoc, podporu a pochopení. Jsem ráda, že Kraj Vysočina dlouhodobě vytváří podmínky pro rozvoj služeb, díky nimž rodiny v těchto náročných situacích nezůstávají samy,“ uvedla při zahájení konference Eliška Moravová z Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Úvodní odborný blok představil vývoj dětské a perinatální paliativní péče v Kraji Vysočina v letech 2018 až 2026. Na něj navázala témata věnovaná etice a komunikaci v situacích, kdy rodiny i zdravotníci stojí před složitými rozhodnutími. Diskutována byla také nová služba etického poradenství, která má pomáhat při řešení eticky a lidsky náročných situací spojených s vážnou diagnózou dítěte.
Významnou část programu tvořily přednášky zaměřené na perinatální paliativní péči. Odborníci hovořili o možnostech podpory rodin již v období těhotenství, o citlivé komunikaci s rodiči a o důležitosti individuálního přístupu v situacích, kdy medicína nemůže nabídnout vyléčení, ale může nabídnout kvalitní péči, provázení a blízkost.
Další blok se věnoval dětské paliativní péči a mezioborové spolupráci. Přednášející zdůrazňovali význam propojení zdravotních, sociálních a psychosociálních služeb, které společně vytvářejí podpůrnou síť kolem dítěte a jeho rodiny. Pozornost byla věnována také odpovědnému sdílení příběhů rodin, roli pečujících osob a podpoře v domácím prostředí.
Silným tématem celého dne byly také ztráta, truchlení a naděje. Odborníci se zaměřili na potřeby rodičů po úmrtí dítěte i na možnosti podpory pozůstalých rodin v období vyrovnávání se se ztrátou.
Odpolední program nabídl příklady dobré praxe a představení služeb, které rodinám pomáhají zvládat péči o vážně nemocné dítě. Účastníci se seznámili s možnostmi rané péče, domácí ošetřovatelské péče i s novými přístupy v komunikaci s těžce nemocnými dětmi. Součástí konference byly také tematické workshopy zaměřené například na dětské truchlení, etické poradenství, komunikaci s dítětem s vážným onemocněním nebo sdílení zkušeností s perinatální paliativní péčí.
Konference potvrdila, že kvalitní paliativní péče vzniká díky spolupráci mnoha odborností a organizací. Právě propojení zdravotních služeb, sociální podpory, psychologické pomoci i podpory neziskových organizací umožňuje vytvářet prostředí, ve kterém rodiny mohou nacházet pomoc v nejtěžších životních situacích.
Akci společně uspořádali Kraj Vysočina prostřednictvím Vysočinské medicínské akademie VYMEA, Nemocnice Havlíčkův Brod, Nemocnice Jihlava, Oblastní charita Havlíčkův Brod, Hospic Mezi stromy, Paliatr Vysočina, Město Havlíčkův Brod a Nadace rodiny Vlčkových.
Na odborný program navázalo večerní představení Divadla utlačovaných „Dokud žiju“, které prostřednictvím příběhu zdravotní sestry pracující v paliativní péči nabídlo další prostor pro sdílení zkušeností, diskusi a zamyšlení nad náročnými situacemi, se kterými se pacienti, rodiny i pečující odborníci setkávají.
SozialMarie – Cena za sociální inovace je vyhlášena po třiadvacáté
Inoivační projekty je možné přihlásit do 7. ledna 2027.
Hledáme praxí ověřené, běžící a účinné sociální inovace ze všech sektorů ve střední a východní Evropě.
10. května 2027 získá 15 nejlepších sociálních inovací cenu SozialMarie na na slavnostním vyhlášení ve Vídni. Tři hlavní ceny jsou ve výši 15 000 €, 10 000 € a 5 000 €, dalších dvanáct projektů obdrží po 3 000 €.
Kdo se může přihlásit?
Přihlásit se mohou projekty soukromých osob, komerčních firem, občanských iniciativ, nestátních neziskových organizací, spolků a veřejné správy.
Hledáme projekty realizované v Česku, Chorvatsku, Maďarsku, Rakousku, na Slovensku a ve Slovinsku.
Co musí přihlášené projekty splňovat?
SozialMarie je cenou pro úspěšně realizované sociálně inovativní projekty. Inovace musí být v době podávání přihlášky dostatečně realizovány a musí stále probíhat. Ukončené projekty a projekty ve stádiu příprav a vzniku nebudou akceptovány.
Přihláška se vyplňuje ve dvou jazycích: v jazyce země, ve které je projekt přihlašován, a v angličtině.
Projekty lze přihlásit do čtvrtka 7. ledna 2027, 23:55. Úspěšné podání přihlášky vám potvrdíme e-mailem.
Podrobnější informace najdete v sekci FAQ.
Co může být sociální inovace? V příloze najdete příklady projektů, které porota nominovala a ocenila, a oblasti, ve kterých jsou projekty úspěšné, a co mají společného.
Dotace je určena na podporu činnosti nestátních organizací působících na území České republiky, které zajišťují péči ve formě lůžkového nebo mobilního hospice pro občany s trvalým pobytem na území městské části Praha 7.
Dotace jsou poskytovány výhradně na neinvestiční výdaje související s činností.
Maximální počet ošetřovacích dnů na jednoho občana městské části, který může být z dotace podpořen je šedesát (60) dnů.
Oprávněný žadatel:
Dotace na podporu paliativní péče může být přidělena výhradně žadateli, který splní následující podmínky a kritéria:
je nestátní organizací, s oprávněním poskytovat paliativní péči (dle předmětu činnosti ve veřejném rejstříku)
poskytl paliativní péči občanovi Prahy 7, na kterého žádá o dotaci
působí na území České republiky
podal v řádném termínu žádost o poskytnutí dotace
dodal všechny podklady k žádosti včetně příloh
Podávání žádosti:
Žádost se podává vždy od 20. do 30. dne měsíce následujícího po skončení pololetí – tedy vždy 20.–30. července za I. pololetí a 20.–30. ledna následujícího roku za II. pololetí roku předcházejícího.
Tento obsah je převzatý z Grantového diáře (www.grantovydiar.cz), kde najdete více než 1000 grantových příležitostí ročně. Službu pro předplatitele provozuje Svět neziskovek, z. ú.
Pohyb pomáhá onkologickým pacientům zvládat únavu. Český program reSTART nabízí odborně vedené cvičení
Pravidelný pohyb může zmírnit únavu spojenou s rakovinou a její léčbou. Český program reSTART nabízí pacientům odborně vedené aktivity přizpůsobené jejich zdravotnímu stavu.
Únava patří mezi nejčastější a nejvíce zatěžující projevy nádorových onemocnění a jejich léčby. Někteří pacienti ji pociťují ještě dlouho po ukončení chemoterapie nebo ozařování. Na rozdíl od běžné únavy přitom nemusí ustupovat ani po delším odpočinku a může výrazně zasahovat do každodenního života.
Přirozenou reakcí na vyčerpání bývá omezení fyzické aktivity. Odborné výzkumy však ukazují, že vhodně zvolený pohyb může pomoci únavu zmírnit, zachovat svalovou sílu a podpořit psychickou pohodu.
Podstatné je přitom slovo „vhodně“. Cvičení musí odpovídat zdravotnímu stavu pacienta, průběhu léčby i případným komplikacím.
Na propojení onkologické péče a odborně vedeného pohybu se zaměřuje český program reSTART. Jeho součástí je také internetový portál onkorestart.cz, který pacientům představuje dostupné pohybové programy a možnosti zapojení.
Co ukazují vědecké studie
Přínosy fyzické aktivity při zvládání onkologické únavy potvrzuje rozsáhlá metaanalýza zveřejněná v roce 2017 v odborném časopise JAMA Oncology. Výzkumníci vyhodnotili 113 studií zahrnujících celkem 11 525 účastníků. Porovnávali účinnost pohybových aktivit, psychologických intervencí, jejich kombinací a farmakologické léčby.
Výsledky ukázaly, že pohybové a psychologické intervence dokázaly zmírňovat únavu během onkologické léčby i po jejím skončení. Účinek pohybových aktivit byl v průměru vyšší než účinek zkoumaných farmakologických postupů.
Ilustrace: AI
Právě na těchto výsledcích stojí často používané tvrzení, že pohyb pomáhá při rakovině lépe než léky. Takové zjednodušení však může být zavádějící.
Studie se zabývala zvládáním únavy, nikoli léčbou samotného nádorového onemocnění. Pohyb tedy nenahrazuje chemoterapii, radioterapii, operaci ani jiné protinádorové postupy.
Význam přiměřené fyzické aktivity potvrzují také odborná doporučení Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) z roku 2024. Ta doporučují pohyb ke zmírnění únavy během léčby i po jejím dokončení. Současně zdůrazňují individuální přístup a zohlednění možností konkrétního pacienta. Vedle pohybu uvádějí také psychologické postupy, například kognitivně-behaviorální terapii.
Pohyb může ovlivnit i výsledky onkologické léčby
Výzkum se nezaměřuje pouze na únavu. Vědci rovněž zkoumají, zda může pravidelná fyzická aktivita ovlivňovat riziko návratu některých nádorových onemocnění a dlouhodobé přežití pacientů.
Významné výsledky přinesla randomizovaná studie publikovaná v roce 2025 v časopise The New England Journal of Medicine. Zapojilo se do ní 889 pacientů po operaci karcinomu tlustého střeva a následné chemoterapii. Část absolvovala tříletý strukturovaný pohybový program, zatímco kontrolní skupina dostávala zdravotně-vzdělávací materiály.
Výsledky studie CHALLENGE u pacientů s karcinomem tlustého střeva:
Skupina pacientů
Pětileté přežití bez známek onemocnění
Řízené cvičení
80,3 %
Kontrolní skupina
73,9 %
Rozdíl činil 6,4 procentního bodu ve prospěch skupiny s řízeným cvičením. Studie současně zaznamenala častější svalové a kosterní obtíže u cvičících pacientů. Výsledky tedy podporují význam fyzické aktivity v následné onkologické péči, ale zároveň potvrzují potřebu bezpečně nastaveného programu.
Další výzkum, publikovaný v roce 2021 v Journal of the National Cancer Institute, sledoval 1 340 pacientek s vysoce rizikovým karcinomem prsu. U žen, které dodržovaly doporučení pro pohybovou aktivitu před diagnózou i po ní, vědci zaznamenali souvislost s nižším rizikem návratu onemocnění a úmrtí. Šlo však o observační výzkum, který sám o sobě neprokazuje příčinný účinek pohybu.
Tyto poznatky nelze automaticky vztahovat na všechny typy rakoviny. Účinnost a bezpečnost pohybových programů se mohou lišit podle diagnózy, stadia onemocnění i aktuálního zdravotního stavu.
Český program reSTART propojuje lékaře, fyzioterapeuty a pacienty
Program reSTART vznikl v roce 2024 ve spolupráci pacientské organizace Hlas onkologických pacientů, Onkologické a radioterapeutické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Plzni a Centra tělesné výchovy a sportu Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
Podle informací organizátorů projekt propojuje lékaře, fyzioterapeuty, tělovýchovné pedagogy, studenty a samotné pacienty. Jeho odborným garantem je profesor Samuel Vokurka z Fakultní nemocnice Plzeň.
Portál onkorestart.cz představuje několik forem pohybových aktivit. Patří mezi ně zdravotně-kondiční cvičení s fyzioterapií, onkojóga, Nordic Walking, šetrné cvičení v bazénu pod označením Onko-AquaFit nebo individuální silový trénink. Součástí nabídky jsou také edukačně-rekondiční pobyty ve Františkových Lázních.
Smyslem programu není nabídnout všem pacientům stejnou sestavu cviků, ale umožnit jim zapojení do aktivit odpovídajících jejich zdravotním možnostem. Výběr konkrétního programu proto musí zohledňovat doporučení lékaře a případná zdravotní omezení.
První výsledky představili čeští odborníci na kongresu ESMO
Projekt reSTART představil své výsledky také na mezinárodním onkologickém kongresu ESMO v roce 2025.
Odborné sdělení publikované v Annals of Oncology popisovalo dvanáctitýdenní program individuálně přizpůsobeného a odborně vedeného cvičení. Zapojilo se do něj 12 onkologických pacientů, z toho 11 žen. Deset účastníků bylo v remisi a devět v době programu podstupovalo onkologickou léčbu.
Cvičení probíhalo jednou týdně po dobu 60 minut. Kombinovalo aerobní a silové aktivity, dechová cvičení, prvky tai-či a další postupy zaměřené na pohyblivost a svalovou kondici.
Po absolvování programu zaznamenali výzkumníci zlepšení některých ukazatelů fyzické výkonnosti a kvality života, například výsledků šestiminutového testu chůze. Ne všechny sledované ukazatele se však statisticky významně změnily.
Výsledky jsou povzbudivé, ale vzhledem k malému počtu účastníků je nelze považovat za důkaz účinnosti programu pro všechny onkologické pacienty. Do studie byli navíc zařazeni lidé v dobrém celkovém funkčním stavu a jejich účast vyžadovala souhlas onkologa.
Profesor Samuel Vokurka: Pohyb musí odpovídat možnostem pacienta
O významu pohybu při onkologických onemocněních hovoří také prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, který se dlouhodobě věnuje podpůrné onkologické péči.
V tiskové zprávě programu reSTART upozorňuje, že pacienti mají při dlouhodobější únavě často tendenci stále více odpočívat a čekat na zlepšení. Přiměřená fyzická aktivita však může pomáhat obnovovat svalovou sílu a zlepšovat fyzickou i psychickou kondici. Důležitou úlohu podle něj hraje také motivace ze strany zdravotníků, rodiny a přátel.
Pohybové aktivity považuje za součást komplexní onkologické péče, a to od přípravy před operací přes období aktivní léčby až po následnou rekonvalescenci.
Redakce Helpnet.cz se profesora Vokurky zeptala na bezpečnost cvičení, způsob zapojování pacientů do programu reSTART a význam pohybu u pokročilých nádorových onemocnění.
Existují skupiny onkologických pacientů, pro které může být pravidelné cvičení nebezpečné nebo nevhodné?
„Ano, jsou to především pacienti s velmi pokročilým onkologickým onemocněním a pacienti s těžkou poruchou krvetvorby.“
Jak projekt reSTART zajišťuje, aby se do jednotlivých aktivit nezapojili pacienti, jejichž zdravotní stav to neumožňuje?
„Naši pacienti se hlásí do aktivit přes naši pacientskou poradnu, mívají doporučení svého onkologa, případně onkolog individuálně pomáhá upřesnit (ne)vhodnost zapojení do pohybových aktivit.“
Platí tvrzení o snížení rizika návratu rakoviny a úmrtnosti také pro pacienty s pokročilým onemocněním, nebo jen pro vybrané diagnózy a fáze léčby?
„U pacientů s pokročilým nevyléčitelným onemocněním má zapojení do pohybových aktivit význam pro lepší zvládání onkologické léčby, udržení svalové síly a kondice, zlepšení kvality života a potažmo tím i předpoklad zlepšení výsledků probíhající léčby.“
Ilustrace: AI
Kdy může být cvičení rizikové
Profesorovy odpovědi upozorňují na zásadní skutečnost: přestože je pohyb důležitou součástí podpůrné onkologické péče, některým pacientům může nevhodná fyzická zátěž uškodit.
Zvláštní opatrnost je zapotřebí například při kostních metastázách, které mohou zvyšovat riziko zlomenin, při výrazné chudokrevnosti, nízkém počtu krevních destiček, horečce nebo infekci. Omezení mohou představovat také poruchy rovnováhy, neuropatie a celková tělesná slabost.
Na tyto okolnosti upozorňuje rovněž Americká onkologická společnost (American Cancer Society). Doporučuje, aby pacienti svůj záměr začít cvičit konzultovali se zdravotnickým týmem, zejména pokud mají závažné komplikace nebo výrazně omezenou kondici.
Ani přítomnost některé z těchto komplikací přitom nemusí automaticky znamenat úplné vyloučení pohybu. Záleží na jejím charakteru a závažnosti. U některých pacientů mohou být vhodné pouze jednoduché rehabilitační aktivity, zatímco jindy je nezbytné fyzickou zátěž dočasně omezit.
Rozhodující proto není množství pohybu za každou cenu, ale jeho přiměřenost. Pacient by neměl mít pocit, že musí překonávat výrazné vyčerpání nebo bolest, aby dosáhl očekávaného léčebného přínosu.
Cílem je také lepší kvalita života
Význam fyzické aktivity nelze posuzovat jen podle toho, zda ovlivní riziko návratu nádoru nebo délku přežití. Pro řadu pacientů mohou být stejně důležité změny v běžném životě.
Zachování svalové síly může usnadnit chůzi, péči o sebe, domácí činnosti nebo návrat k oblíbeným aktivitám. Skupinová cvičení a rekondiční programy mohou navíc nabídnout možnost setkávání s lidmi, kteří procházejí podobnou životní situací.
Právě zlepšení kondice, soběstačnosti a kvality života vyzdvihuje profesor Vokurka také u pacientů s pokročilým nevyléčitelným onemocněním. V těchto případech je zvlášť důležité, aby pohybové aktivity respektovaly individuální možnosti člověka a cíle jeho léčby.
Program reSTART tak představuje jednu z možností, jak přiměřenou fyzickou aktivitu zapojit do širší onkologické péče. Základním předpokladem však zůstává odborné posouzení zdravotního stavu a vhodně zvolený druh i intenzita cvičení.
Informace o jednotlivých programech a možnostech zapojení jsou dostupné na webu www.onkorestart.cz.
Zdroje a další informace: Podklady poskytnuté redakci: Tisková zpráva „S únavou při rakovině pomáhá pohyb lépe než léky. Pohybové programy představuje program reSTART“. Písemné odpovědi prof. MUDr. Samuela Vokurky, Ph.D., na tři otázky redakce Helpnet.cz. Program reSTART – oficiální webový portál. Odborné studie a doporučení: Mustian, K. M. a kol. (2017). Comparison of Pharmaceutical, Psychological, and Exercise Treatments for Cancer-Related Fatigue: A Meta-analysis. JAMA Oncology. Studie na PubMed. Bower, J. E. a kol. (2024). Management of Fatigue in Adult Survivors of Cancer: ASCO–Society for Integrative Oncology Guideline Update. Journal of Clinical Oncology. Odborná doporučení ASCO. Booth, C. M. a kol. (2025). Structured Exercise after Adjuvant Chemotherapy for Colon Cancer. The New England Journal of Medicine. Výsledky studie CHALLENGE. Cannioto, R. A. a kol. (2021). Physical Activity Before, During, and After Chemotherapy for High-Risk Breast Cancer: Relationships With Survival. Journal of the National Cancer Institute. Studie na PubMed. Vokurka, A. a kol. (2025). Impact of 12-week comprehensive, individualized and supervised physical activity program on health and quality of life in oncological patients. Annals of Oncology, ESMO Congress 2025. Odborný abstrakt českého programu. American Cancer Society. Physical Activity When You Have Cancer. Doporučení k bezpečnému pohybu.
Dvě české reprezentantky se zúčastnily showdownového World Masters v Itálii
Od 22. do 25. října 2026 se v severoitalském přímořském městě Lignano Sappiadoro pod názvem IBSA Showdown World Masters konala akce pro nejlepších 12 hráčů a hráček podle sezónního světového žebříčku.
Již podruhé za sebou Českou republiku reprezentovaly dvě hráčky, Iva Karásková z BSC Praha a poprvé ve své kariéře i Tereza Přikrylová z Tandemu Brno.
Tato akce patří mezi nejtěžší, protože formát turnaje je nastaven tak, aby hrál každý s každým na tři vítězné sety. Letos se sešli opravdu ti nejlepší včetně vítězů z mistrovství Evropy a premiérově konaného mistrovství Asie. Poprvé v historii této soutěže nikdo neodmítl svou účast, takže se nemusela využít místa z rezervního seznamu hráčů, kteří se umístili na dalších příčkách již bez kvalifikace.
Tereza Přikrylová se umístila na 9. místě s pěti body, jelikož další dvě hráčky z Jižní Koreje měly stejný počet bodů, ale byly lepší právě díky vzájemným zápasům. Iva Karásková sice bojovala, ale tento turnaj ji nezastihl v nejlepší formě a skončila na 12. místě.
Jsem rád, že se českému showdownu dlouhodobě daří. Loni by pět bodů stačilo Tereze na lepší místo, ale tato soutěž se nesmírně vyrovnává i díky velkému vzestupu výkonnosti hráčů a hráček z Asie. Zároveň však přemýšlíme o tom, že by se formát soutěže příští rok rozšířil na nejlepších 20 hráčů a hráček, protože tento model je velmi finančně náročný pro samotné organizátory
Zdeněk Barlok
vedoucí IBSA sportovní komise pro showdown
Z vítězství v kategorii žen se poprvé radovala Elvina Vidot z Francie, která letos nemá konkurenci. V kategorii mužů zvítězil Denis Markinčevičs z Lotyšska, který skončil na letošním evropském šampionátu na druhém místě.
Den otevřených dveří v Domě služeb pro nevidomé nabídne jedinečný pohled do světa lidí se zrakovým postižením
Jak se nevidomý člověk orientuje ve městě? Jak fungují moderní pomůcky, které mu pomáhají při práci, studiu nebo v domácnosti? A jaké služby jsou v České republice k dispozici lidem, kteří přicházejí o zrak? odpovědi na tyto i další otázky nabídne Den otevřených dveří v Domě služeb pro nevidomé, který se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu 2026 od 9 do 17 hodin v Krakovské ulici 21 v Praze 1.
„Řada lidí zná veřejnou sbírku Bílá pastelka. Jen několik týdnů po jejím skončení chceme veřejnosti ukázat, jak konkrétně vypadá pomoc, kterou nevidomí aslabozrací využívají vkaždodenním životě. Den otevřených dveří je příležitostí nahlédnout do jejich světa, vyzkoušet si některé situace na vlastní kůži azískat informace přímo od odborníků isamotných klientů,“ uvádí Irena Hořejší, vedoucí PR a Fundraisingu SONS ČR.
Program nabídne například chůzi s bílou holí, simulovanou zvukovou střelbu, ukázku pomůcek pro samostatný život, prohlídku cvičné kuchyně nebo počítačové učebny vybavené speciálními technologiemi pro nevidomé. Návštěvníci si budou moci prohlédnout také unikátní audiovizuální Temnou komoru, ve které lidé po ztrátě zraku trénují reálné situace běžného života. Seznámit se mohou i s výukou Braillova písma či navigační systémy orientace na ulici či ve veřejném prostoru.
Ukázka chůze s bílou holí, zdroj fotografie: SONS ČR
Den otevřených dveří je určen široké veřejnosti, studentům, pedagogům, sociálním pracovníkům, rodinným příslušníkům lidí se zrakovým postižením i všem, kteří se chtějí dozvědět více o životě bez zraku a možnostech podpory, které jsou dnes k dispozici.
Akci společně pořádají organizace Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, z. s. (SONS ČR), Tyfloservis, o. p. s., a Tyflocentrum Praha, které poskytují podporu nevidomým a slabozrakým lidem v různých životních situacích. Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost seznámit se na jednom místě se širokou škálou služeb, které pomáhají lidem se zrakovým postižením žít samostatný a aktivní život.
Den otevřených dveří vDomě služeb pro nevidomé
Kdy: 12. listopadu 2026, 9:00-17:00 hodin
Kde: Krakovská 21, Praha 1
Vstup: zdarma
Více informací o službách pro nevidomé a slabozraké získají návštěvníci přímo na místě od pracovníků i klientů pořádajících organizací.
Proč se bojí senioři se sluchovým postižením počítače
E-maily posílají, internet používají. Přesto je nečekané okno na obrazovce dokáže vystrašit. Obavy seniorů se sluchovým postižením mají své důvody. Jedním z nich je zkušenost, že na problém zůstali sami.
Program pro komplexní zlepšení rehabilitační péče o handicapované děti a mládež
Poslední letošní termín pro podání žádosti je 30. listopadu 2026.
Program je zaměřený za účelem zlepšení komplexní rehabilitační péče o děti a mladé lidi s tělesným handicapem ve všech jejích aspektech – výchovně vzdělávacích, rehabilitačních a odborně terapeutických a dále všestranná pomoc v integraci mladých lidí s handicapem do společnosti s cílem zamezit sociální a společenské izolaci.
Oprávnění žadatelé:
Žadatelem o nadační grant může být pouze právnická osoba, která prokáže svoji existenci dokladem o řádné registraci v souladu s právním řádem České republiky a splňuje zákonem stanovené podmínky pro příslušnou činnost sociální a humanitární zaměřenou ve prospěch občanů se zdravotním postižením.
spolky
obecně prospěšné společnosti
církevní právnické osoby poskytující sociální, zdravotnické a vzdělávací služby
Tento obsah je převzatý z Grantového diáře (www.grantovydiar.cz), kde najdete více než 1000 grantových příležitostí ročně. Službu pro předplatitele provozuje Svět neziskovek, z. ú.