Do lesa smí podle zákona každý. Může tam vstupovat na vlastní nebezpečí a sbírat pro vlastní potřebu lesní plody, tedy i houby. Jenže mezi právem vstoupit do lesa a skutečnou možností dostat se do něj vede někdy dlouhá cesta.
Pro člověka s pohybovým omezením, seniora, osobu po úrazu nebo rodiče s kočárkem může být i obyčejná lesní cesta překážkou. Otázka tedy nezní jen, zda může být člověk s handicapem houbařem. Důležitější je, zda mu k tomu dáváme reálnou šanci.
Ilustrace: AI
Do lesa může každý. Ale ne každý stejně snadno
Český lesní zákon říká poměrně jasně, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody. Ministerstvo zemědělství výslovně uvádí, že mezi lesní plody patří také houby. Současně ale platí povinnost les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a respektovat pokyny vlastníka lesa nebo jeho zaměstnanců. Vstup není možný například tam, kde probíhá těžba nebo manipulace se dřevem, v oplocených místech či tam, kde je vstup zakázán.
Pro většinu lidí to znamená jednoduchou věc: vezmou košík, nůž, pevnější boty a vyrazí. Pro člověka na vozíku, s chodítkem, s berlemi nebo s poruchou rovnováhy je ale rozhodující něco jiného. Jak daleko je možné přijet autem nebo veřejnou dopravou? Je cesta zpevněná, nebo po dešti plná bláta? Jsou na trase kořeny, kameny, prudké stoupání, příčné sklony nebo hluboké koleje? Je kde si odpočinout? A je předem dostupná informace, co člověka na místě čeká?
Houbaření není jen sběr hub
Houbaření má v Česku zvláštní postavení. Není to jen praktická činnost, při níž se naplní košík. Je to rituál, rodinná tradice, způsob odpočinku, kontakt s přírodou i důvod vyjít z domu. Právě proto není dobré téma přístupnosti lesa zužovat pouze na otázku, zda vozíčkář „dosáhne na houbu“.
Pro mnoho lidí se zdravotním omezením může být krátká cesta lesem stejně důležitá jako pro jiné několikahodinový výšlap. Nejde o výkon, ale o možnost být venku, zažít ticho, vůni lesa, změnu prostředí a pocit běžného života. Světová zdravotnická organizace ve své zprávě o městské zeleni uvádí, že zelené plochy mohou podporovat fyzické i duševní zdraví mimo jiné tím, že umožňují psychickou relaxaci, zmírnění stresu, pohybovou aktivitu a sociální kontakt.
Bariérou v lese nemusí být schody. Často stačí špatně udržovaná cesta, příliš měkký povrch, chybějící informace nebo nemožnost bezpečně zaparkovat. Pro člověka na mechanickém vozíku může být problém i krátké stoupání. Pro uživatele elektrického vozíku nebo skútru zase úzký průjezd, hluboké koleje, nízko položené větve nebo obava, že se na trase nebude možné otočit. Pro seniora může být zásadní lavička po několika stech metrech. Pro člověka se zrakovým postižením orientační body a doprovod. Pro neslyšícího nemusí být problém samotný les, ale třeba nemožnost spolehnout se na zvukové varování při pohybu cyklistů, těžké techniky nebo skupiny lidí za zády.
Zkušenost lidí s handicapem přitom ukazuje, že pojem „přístupné“ bývá někdy příliš optimistický. Cesta může být na mapě označená jako vhodná, ale po dešti se změní v blátivý úsek. Jindy je sjízdná jen s doprovodem. Někde chybí informace o sklonu, povrchu nebo šířce trasy. A právě tyto údaje rozhodují o tom, zda si člověk výlet troufne naplánovat.
Vozíčkářské trasy existují
Dobrou zprávou je, že v Česku už existují značené vozíčkářské trasy. Klub českých turistů uvádí, že tyto trasy jsou použitelné také pro dětské kočárky a že k většině z nich jsou k dispozici letáky s popisem a mapkou. Na webu KČT je také seznam vozíčkářských tras v různých krajích, například v Hradci Králové, Praze-Stodůlkách, Kladrubech u Vlašimi, Hrabyni, Kunratickém lese nebo na dalších místech.
Užitečné je také rozlišení náročnosti. V materiálech KČT se například u obtížně přístupných tras uvádí, že jsou určeny pro vozíčkáře s doprovodem a pro terénní elektrické vozíky; zmiňují se i parametry jako stoupání, příčný sklon nebo výška stupně. Právě taková konkrétní informace je pro plánování výletu mnohem cennější než obecné označení „bezbariérové“.
Lesy se pomalu otevírají i lidem s omezenou mobilitou
Přístupnost lesů se začíná objevovat také v aktivitách státních lesů. Lesy České republiky v roce 2025 informovaly, že upravují a vyznačují lesní trasy pro hendikepované. Zmiňují například Podkomorské lesy nebo oblast u Klokočné a navazují na příklady z národních parků, kde už některé bezbariérové cesty nebo vyhlídky existují.
To je důležité i symbolicky. Přístupnost přírody totiž není okrajová služba pro malou skupinu lidí. Z upravené cesty, jasného značení, laviček a lepších informací těží vozíčkáři, senioři, lidé po operacích, osoby s chronickým onemocněním, rodiče s kočárky i lidé, kteří prostě jen nemají kondici na těžký terén.
Ilustrace: AI
Pozor na chráněná území
Volný vstup do lesa neznamená, že všude platí stejná pravidla. Zvláště v chráněných územích mohou být omezení přísnější. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvádí, že v národních přírodních rezervacích platí zákaz vstupu i vjezdu mimo vyznačené cesty. V chráněných krajinných oblastech je zakázán vjezd a setrvávání s motorovými vozidly mimo silnice, místní komunikace a vyhrazená místa.
Pro člověka používajícího elektrický vozík nebo skútr je proto dobré předem ověřit, zda se plánovaná trasa nenachází v území se zvláštním režimem. Většinou nejde o to lidi z přírody vylučovat, ale chránit nejcennější části přírody. O to důležitější území – AOPK dostupné trasy byly dobře popsané a aby návštěvník předem věděl, kam může a kam ne.
Co by pomohlo
Přístupný les nemusí znamenat asfalt přes celé území. Mnohdy by stačilo méně: několik dobře udržovaných okruhů, srozumitelný popis povrchu, informace o sklonu, délce a možnosti otočení, dostupné parkování, lavičky, bezbariérové toalety v okolí a jasná mapa.
Pomohlo by také, kdyby obce, turistické oblasti, lesní správy a správci chráněných území popisovaly trasy realisticky. Nejen slovy „vhodné pro vozíčkáře“, ale konkrétně: šotolina, asfalt, lesní cesta, délka 2,5 km, místy stoupání, vhodné s doprovodem, po dešti obtížné, nejbližší bezbariérové WC, možnost parkování.
Takové informace nerozhodují jen o pohodlí. Rozhodují o bezpečnosti a důstojnosti. Člověk s handicapem nechce nutně zvláštní zacházení. Často potřebuje hlavně vědět, do čeho jde.
Praktické tipy před cestou do lesa
Před výletem je vhodné ověřit trasu z více zdrojů. Nestačí jen vzdálenost v kilometrech. Důležitý je povrch, převýšení, sklon, aktuální počasí a možnost návratu. U delší trasy je dobré zjistit, zda je po cestě místo k odpočinku a zda se dá výlet zkrátit. Pokud člověk používá elektrický vozík nebo skútr, měl by počítat s rezervou baterie a s tím, že jízda v terénu spotřebuje více energie než pohyb po městě. U houbaření je také praktické zvolit jiný cíl než hluboký porost mimo cestu. I houby nalezené při kraji přístupné lesní cesty mohou stačit k tomu, aby výlet splnil svůj účel. A někdy není nutné přivézt domů plný košík. Stačí, že se člověk do lesa vůbec dostane.
Opravňuje průkaz ZTP/P k vjezdu do lesa?
Průkaz ZTP nebo ZTP/P sám o sobě neopravňuje k vjezdu motorovým vozidlem do lesa. Lesní zákon obecně zakazuje v lese jezdit a stát s motorovými vozidly, a to i tehdy, když na místě není dopravní značka se zákazem vjezdu. Parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením může umožnit některé výjimky v běžném silničním provozu, například u vybraných zákazových značek s dodatkovými tabulkami, ale nenahrazuje povolení vlastníka nebo správce lesa. Pokud je potřeba dopravit člověka s těžkým zdravotním postižením blíž k lesní trase, je vhodné předem požádat vlastníka nebo správce lesa o individuální povolení vjezdu. V chráněných územích je navíc nutné respektovat pravidla ochrany přírody a případně se obrátit na příslušnou správu chráněného území.
Máte-li průkaz ZTP/P a potřebujete se autem dostat blíže k trase, nespoléhejte na samotný průkaz. Ověřte si předem, komu cesta patří, zda jde o lesní pozemek nebo chráněné území, a požádejte správce či vlastníka o povolení.
Ilustrace: AI
Slovníček pojmů
Bezbariérová trasa– Trasa, která je navržena nebo popsána tak, aby ji mohli využít lidé s omezenou schopností pohybu. V praxi je vždy nutné sledovat konkrétní parametry, protože „bezbariérové“ nemusí znamenat vhodné pro každého. Vozíčkářská trasa– Turistická trasa určená pro osoby na vozíku. Klub českých turistů má samostatné značení a seznam těchto tras. Některé jsou snadnější, jiné vyžadují doprovod nebo terénní elektrický vozík. Vozíčkářské trasy – KČT – Klub českých turistů Terénní elektrický vozík nebo skútr – Pomůcka určená pro pohyb v náročnějším venkovním prostředí. Ani s ní ale nelze počítat s tím, že zvládne každý lesní terén. Příčný sklon– Sklon povrchu cesty do strany, tedy kolmo ke směru jízdy. Pro vozíčkáře může být nebezpečný i tehdy, když cesta na první pohled nepůsobí prudce, protože zvyšuje riziko sjíždění ke kraji nebo převrácení vozíku. Zvláště chráněné území– Území s vyšším stupněm ochrany přírody, například národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní park nebo chráněná krajinná oblast. Mohou zde platit omezení vstupu, vjezdu a pohybu mimo značené cesty. Vstup, vjezd či parkování ve zvláště chráněném území – AOPK ČR Lesní plody pro vlastní potřebu – Houby, lesní ovoce a další plody, které si člověk sbírá pro sebe, nikoli za účelem prodeje. Právo sbírat lesní plody pro vlastní potřebu vychází z lesního zákona. 289/1995 Sb. Lesní zákon
Umělá inteligence už pomáhá při diagnostice i v českých nemocnicích a její využívání rychle roste. Světová zdravotnická organizace ale upozorňuje, že pravidla pro bezpečnost, odpovědnost a ochranu pacientů za rozvojem technologií zaostávají. Debata o bezpečnosti umělé inteligence v poslední době výrazně…
Nízký práh sám z koupelny bezbariérový prostor neudělá. Rozhoduje místo pro vozík, bezpečný transfer, správně umístěná madla, sedátko i dosažitelnost sprchy a baterie. Sprchovací židle, transferová lavice nebo pojízdné křeslo mohou vyřešit mnoho problémů bez stavebních zásahů. Někdy…
Plavání pro veřejnost zdarma, společně naplavané kilometry i praktická ukázka samovyšetření prsou. Osvětová akce Plaveme prsa v Horských lázních Karlova Studánka spojila pohyb s prevencí rakoviny prsu. Do akce, která se uskutečnila 9. října v bazénu Letních lázní v Karlově…