Správa železnic plánuje v příštích letech nad rámec standardní investiční činnosti vylepšit přístupnost nádraží pro cestující se zrakovým znevýhodněním. V následujících dvou letech dovybaví orientačními hlasovými majáčky (OHM) několik desítek významných stanic. Tato aktivita zajistí nevidomým cestujícím lepší přístup k železniční dopravě.
Pro většinu cestujících je nádraží jen dopravním bodem. Pro člověka se zrakovým postižením však představuje složité prostředí plné překážek, nejistoty a závislosti na okolí. Právě proto se Správa železnic v posledních letech systematicky zaměřuje na to, aby její nádraží byla přístupná opravdu všem – a to nejen formálně, ale i prakticky a funkčně.
Přístupnost železničních stanic se standardně zlepšuje v rámci investičních akcí v souladu s platnými požadavky interoperability a národních požadavků a je konzultována s organizacemi zastupujícími klienty se zvláštními potřebami.
Na přípravě těchto kroků se podílejí odborní pracovníci Správy železnic, kteří se dlouhodobě věnují oblasti přístupnosti. Jejich cílem není pouze plnit legislativní požadavky, ale především hledat funkční řešení vycházející ze skutečných potřeb uživatelů. Ta jsou uvedena i ve strategickém dokumentu Rozvoj přístupnosti železničních stanic a zastávek pro osoby s postižením zraku, který Správa železnic vydala loni v listopadu.
Zmíněný dokument podporuje zaměření na školení zaměstnanců v příslušné oblasti, na posílení evidence prvků zajišťujících přístupnost a na provádění jejich kontrol a údržby.
Záleží na funkčnosti a srozumitelnosti Speciálně pro OHM se připravuje pasport frází, který má pomáhat s jejich aktualizací.
Velkou výzvou zůstává nejen samotná instalace těchto prvků, ale také jejich dlouhodobá funkčnost, jednotnost a srozumitelnost. Právě proto se zaměřujeme na systematickou evidenci a sjednocování hlasových výstupů, aby byly pro uživatele intuitivní napříč celou sítí.
K prvkům, které zjednodušují cestujícím se zrakovým omezením orientaci na nádražích, patří především žluté kontrastní pruhy, hmatové prvky, OHM, akustické výstupy vizuálního informačního systému, zvuková signalizace na železničních přejezdech, světelné zařízení s akustickým výstupem nebo akustický informační systém.
O každé stanici nebo zastávce jsou na webových stránkách Správy železnic dostupné informace, a to i o její přístupnosti. Pro cestující se zrakovým znevýhodněním řadíme prvky přístupnosti do čtyř kategorií: Kategorie z1: Železniční stanice je
vybavena OHM.
Kategorie z2: Železniční stanice je vybavena vodicími liniemi s varovným pásem.
Kategorie z2x: Železniční stanice je vybavena vodicími liniemi s varovným pásem alespoň na jednom nástupišti.
Kategorie z3: Železniční stanice je vybavena elektronickým informačním systémem s hlasovým výstupem. Správa železnic data pravidelně aktualizuje na základě dokončování investičních akcí a kontrol všech nástupních bodů.
V průběhu přípravy uvedeného dokumentu byl proveden celosíťový průzkum, během něhož se ověřovalo, zda je stávající evidence počtu a rozmístění OHM v rámci železničních stanic a zamosty stávek aktuální, v případě nedostatků byla aktualizována. Výsledkem je soubor dat, který obsahuje informace jak o technických parametrech a o umístění OHM, tak o jejich funkčnosti. Na základě prováděných kontrol a případných aktualizací se soubor postupně doplňuje o aktuální fráze k jednotlivým OHM a stává se tak základem pro připravovaný pasport. Ten přinese lepší přehled, jednodušší aktualizaci frází a také doplnění OHM tam, kde budou potřeba.
Zavádění těchto prvků však není jen technickou záležitostí. Pro mnoho lidí se zrakovým postižením znamená větší samostatnost, jistotu při pohybu a možnost využívat železniční dopravu bez nutnosti asistence. Každý nový prvek přístupnosti tak představuje konkrétní krok směrem k rovným příležitostem. Vybavenost orientačními hlasovými majáčky V Česku je OHM vybaveno víc než 350 stanic a zastávek. V následujících letech budou v rámci připravovaných investičních akcí umístěny do dalších 40 lokalit. Nad rámec těchto investic budou v letech 2026–2027 na základě doporučení strategického dokumentu doplněny OHM do dalších 40 významných stanic a zastávek. Ty byly vybírány tak, aby zlepšily přístupnost co nejvíce cestujícím se zrakovým znevýhodněním. Byly upřednostněny stanice, kde se momentálně nenachází žádný OHM a kde je denní frekvence vyšší než 1000 cestujících. Dalším kritériem bylo, aby se v nich v následujících třech letech neuskutečnila žádná investiční akce.
Pro lepší představu uvádíme 20 nejvýznamnějších lokalit, kterých se doplňování OHM v letech 2026–2027 týká: Nymburk hlavní nádraží Lysá nad Labem Hodonín Hranice na Moravě Děčín hlavní nádraží Poděbrady Praha-Podbaba Pečky Svitavy Chomutov Plzeň-Jižní Předměstí Žďár nad Sázavou Trutnov hlavní nádraží Moravský Písek Litoměřice horní nádraží Milovice Blansko město Ústí nad Labem západ Neratovice Libčice nad Vltavou Dotazníkové šetření „Abychom cíleně a přednostně pro cestující se zrakovým znevýhodněním doplňovali prvky, které skutečně povedou ke zlepšování řešení a prostředí, vytvořili jsme pro ně dotazníkové šetření a prostřednictvím asociace SONS jsme oslovili celou komunitu nevidomých,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth. Aktuálně probíhá průzkum formou elektronického dotazníkového šetření, jehož cílem je zjistit reálné potřeby zrakově znevýhodněných cestujících. Z něj by mělo vyplynout, na kterých nádražích nastupuje a vystupuje nejvíc zrakově znevýhodněných osob a s jakými případnými problémy na nich čelí. „Nejde nám pouze o sběr dat, ale především o pochopení reálných situací, se kterými se cestující setkávají při každodenním pohybu po stanicích,“ dodal Tomáš Tóth. V průzkumu se vyskytuje i řada dalších otázek týkajících se oblasti vodicích linií, kde respondenti například odpovídají, zda by měly vést středem haly nebo středem podchodu. Jako správce infrastruktury nás zajímá, zda cestující využívají hmatné štítky, jaké písmo na nich preferují a zda pro vyhledávání spojení a pro nákup jízdních dokladů využívají aplikace.
O výstupech dotazníkového šetření budeme čtenáře informovat po jeho ukončení a následném vyhodnocení v některém z příštích čísel časopisu.
