Před osmi lety si cukrářka Věra všimla, že se na ni přisála dvě klíšťata. Po pár dnech se začala cítit zvláštně. „Doktor mi řekl, že mám angínu – a už jsem se z ní nedostala,“ vzpomíná dneska jednačtyřicetiletá žena.
Jednoho rána se probudila a nemohla hnout s levou polovinou těla. Posléze začala plést jména svých dvou dětí – oslovovala je jmény svých sourozenců.
Nakonec jí doktoři diagnostikovali boreliózu.
Po silných antibiotikách se jí udělaly bolestivé, hnisavé bouličky v podpaží a tříslech. Po dalších lécích, které ji měly zbavit boláků, se jí začaly drolit zuby. Nakonec je musela vyměnit za protézu.
Zhruba rok po chycení klíšťat kamarád Věře řekl o léčbě konopím. Neuroložka jí doporučila nejsilnější extrakt. Ten si kapala pod jazyk a postupně sledovala, jak se její tělo malými krůčky zotavuje.
Infekce Věře poničila tkáň v mozku. Proto má trvale poškozenou paměť a zhoršený orientační smysl. „Když ale mozek podpořím konopím, zvládnu se mnohem lépe orientovat,“ říká.
Léčebné konopí jí lékaři předepisují hlavně kvůli chronickým neutišitelným bolestem horních končetin. Diagnostikovali jí totiž takzvanou fibromyalgii.
„Vím, že se neuzdravím. Mám trvale poškozený mozek, každý pohyb mě bolí a vysiluje. Konopí mi ale pomáhá s touto nemocí žít,“ popisuje Věra.
Léčebné konopí našlo využití právě mezi pacienty trpícími různými typy bolesti.
Dobré zkušenosti s ním popisuje také vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně Radovan Hřib: „Bezesporu patří k moderní léčbě nejen u nás na pracovišti. I kolegové po republice si léčbu bolesti bez konopí už nedokážou představit.“
Konopí na tlumení chronických bolestí předepisuje jedenáct let, v současnosti jej využívá přes 600 jeho pacientů.
Hřib toto přírodní léčivo kombinuje s klasickými formami medikace. Zdůrazňuje, že konopí je jako každý jiný lék – a ne ve všech případech musí být účinný.
Konopí k léčbě před několika lety oficiálně užívalo jen pár stovek pacientů, loni to byly podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) zhruba čtyři tisíce měsíčně. Často se využívá jako doplněk k běžným léčebným postupům nebo v případě, že jiné léky nezabírají. Někteří pacienti v konopí mohou vidět přírodní cestu, jak svůj problém řešit.
Léky s obsahem konopí jsou v Česku k dostání od roku 2013. Zásadnější změny přinesla loni v dubnu novelizace příslušné vyhlášky. Nově se ke konopným léčivům dostanou i pacienti pod osmnáct let – například u onkologických onemocnění nebo v dětské paliativní péči.
Další zásadní bod novely je, že léčebné konopí mohou předepisovat i praktičtí lékaři. Zatímco na začátku loňska bylo v systému registrováno 240 doktorů, na jeho konci jich bylo více než 800 (z toho téměř 260 praktiků).
„Léčbu konopím jsem uvítala. Myslím, že je velmi málo riziková a v některých indikacích přináší dobré výsledky s minimálními riziky toxicity a interakcí,“ říká praktická lékařka Lenka Štádlerová z Českých Budějovic.
Její kolega Aleš Ducháček možnost léčby konopím dlouhodobě sledoval. Teď oceňuje, že se možnost preskripce uvolnila i pro něj. „Věřím, že s postupným tlakem na rušení limitů vázaných na odbornost se předepisování konopí uvolní i dalším kolegům,“ podotýká.
Kromě praktiků mohou konopí předepisovat neurologové, onkologové či revmatologové, ovšem jen na určité diagnózy.
PROBLÉMY SYSTÉMU
Čtyřiatřicetileté Zdeňce z Jihočeského kraje se v roce 2021 při pádu z pětimetrové výšky roztříštily oba kotníky a bérce. Tři roky jí trvalo, než mohla zase vstát a chodit, bolesti v nohách ale přetrvávaly – až narazila na konopí.
„První, koho jsem se na něj ptala, byla moje praktička. Bohužel ho zatím nepředepisuje, ale poslala mě do centra na léčbu bolesti,“ líčí bývalá učitelka ve školce.
Dnes konopí bere zhruba rok. Má jej ve formě masti a sušiny, kterou vaporizuje. Právě zejména druhá forma léčebné terapie jí dostatečně ulevuje, a může se tak pohybovat.
„Připadá mi, že se mi to THC vlije tam, kam potřebuje, tedy do nohou a zad, které mě bolí. Do hlavy skoro vůbec,“ říká Zdeňka. Halucinogenní stavy nezažívá.
Pro léčebné konopí si ale každý měsíc musí dojíždět necelých třicet kilometrů do lékárny v jiném městě. Často tu ale čelí komplikacím: „Jednou mi řekli, že konopí nemají, i když ho měli. Prostě nějaká špatná komunikace mezi nimi.“
Někteří praktici potvrzují, že softwarové systémy lékařů a lékáren mnohdy nespolupracují. „Věčně se vracejí pacienti, že nedostali konopné kapky, že něco chybělo v receptu, v lékárně a podobně,“ říká praktická lékařka Jaroslava Cikhardtová z Jáchymova na Karlovarsku.
Obává se, že řada lékařů přestane konopí předepisovat, aby se komplikacím vyhnuli. Ona sama jej dříve předepisovala třem pacientům, dnes žádnému.
Potíže zmiňuje i lékařka Štádlerová, jejíž ambulantní software neuměl konopí předepsat – a když ano, narazila v lékarně. „U nás je jen jedna lékárna, a ta buď extrakt neměla vůbec, nebo jiného složení,“ vzpomíná.
Lékaři dříve při předepisování konopí vybírali ze zhruba 150 kódů rozdělených podle množství THC a CBD. Zmíněná vyhláška z loňského dubna systém zjednodušila na dva kódy – lékaři ale do receptu musí zapsat přesné procentuální množství daných látek.
„Vyhláška byla velmi pokroková a posilující, ale s kódy jsme se dostali zpod žluté pláštěnky pod oranžovou,“ říká lékař Hřib. Podle něj změna lékařům spíš přidělala práci, než aby ji usnadnila. SÚKL ji však považuje za zásadní zjednodušení a snížení byrokratické zátěže doktorů „Tento krok vnímáme jako zefektivnění, nikoliv jako pouhou výměnu jednoho seznamu za druhý, a to zejména proto, že odpadla i povinnost lékařů hlásit výsledky léčby konopím,“ reagoval úřad.
SÚKL ale připouští, že celá problematika léčebného konopí na předpis je pro něj nová.
„Nemáme se moc od koho učit. Snažíme se systém upravovat a zlepšovat tak, aby byl přístupný. Naše zkušenost je ale taková empirická. Něco vyzkoušíme a zpětně se z toho poučíme a pokoušíme se to napravit, a ne vždy je to optimální,“ řekla na únorovém kulatém stole ve Sněmovně pracovnice lékového úřadu Marcela Škrábalová.
Konopí je často srovnáváno s opioidy. Ty jsou podle odborníků návykovější, rizikovější a mohou mít závažnější vedlejší účinky. „Konopí představuje mnohem menší nebezpečí než opioidy, které se dají předepsat úplně snadno,“ říká praktička Štádlerová.
Podle Hřiba se však konopí s opioidy dobře doplňuje v terapii bolesti.
Bývalé cukrářce Věře z úvodu tohoto článku lékaři předepsali i opioidy, aby jí ulevili od bolesti. Její zkušenost ale nebyla příliš dobrá.
„Vzala jsem si půl prášku. Za půl hodiny si rodina myslela, že mi budou volat záchranku,“ popisuje, jak jí bylo špatně. „Cítila jsem, že se neustále propadám.“
Od té doby opioidy odmítá a raději se spoléhá na účinky konopí, které inhaluje.
Věra je takzvaná nadlimitní pacientka. Místo povoleného maxima devadesát gramů na tři měsíce jí pojišťovna schválila 130 gramů, které z devadesáti procent proplácí.
„Bohužel i ta desetiprocentní úhrada je pro mě poměrně nákladná. V lékárně nechám dva tisíce korun,“ povzdechne si Věra, která je v invalidním důchodu.
Někteří pacienti by uvítali, kdyby se aktuální limit zvýšil. Lékař Hřib ale míní, že aktuální dávkování je dostačující. „Vždy budou nějaké výjimky. Tito pacienti si mohou zažádat o vyšší množství,“ poznamenává.
Schválení nadlimitního vydání konopí funguje stejně jako u jiných léků. Dotyčný prostřednictvím ošetřujícího doktora zažádá u pojišťovny a nechá se posoudit revizním lékařem. Nastavení dávky je potom individuální. „Když lékař rozhodne, že by pacient potřeboval třicet gramů ne měsíčně, ale denně, a bude to relevantní, revizní komise by měla rozhodnout v pacientův prospěch,“ říká Václav Trojan, který se coby molekulární biolog léčebnému konopí věnuje vědecky a od loňského října i na politické úrovni jako poslanec ANO.
Podle šéfa sněmovního podvýboru pro léčebné konopí je možné, že by se maximální předepisovaný limit mohl zvýšit. Maximálně ale o deset gramů.
„Ti, kteří potřebují na svou bolest vyšší dávky, jsou ojedinělé případy,“ doplňuje. Připouští ale, že při vaporizování je spotřeba konopí větší než například u tobolek.
„JAKO BY MNOU PROCHÁZELA ELEKTŘINA“
Sedmatřicetiletý František – stejně jako Věra – bojuje s fibromyalgií. Po prodělání covidu na konci roku 2021 se jeho zdraví nevrátilo do normálu. Začalo to bolestí zad, pokračovalo brněním jedné a pak druhé nohy. Později se nepříjemný pocit přesunul i do rukou.
Nemoc mu komplikuje každodenní život, doktoři však dlouho nemohli přijít na příčinu.
František pracoval jako řemeslník, svou živnost už ale není schopen vykonávat. „V jednom kuse cítím, jako by mnou procházela elektřina,“ přibližuje. Bolest sílí a přelévá se v těle podle toho, co zrovna dělá.
Dříve býval aktivní, dnes ho vyčerpá i deset minut chůze. Kromě bolesti ho trápí zhoršené soustředění, paměť nebo pískání v hlavě.
Ani silné léky mu nedokážou dostatečně ulevit. „Když jsem s nimi začínal, motal jsem se. Tehdy jsem dělal elektrikáře. Ostatní si mysleli, že jsem v práci ožralej,“ líčí František, který se s přítelkyní stará o pět dětí.
Kromě medikamentů užíval konopný extrakt – ten bývá jednou z prvních doporučených látek na fibromyalgii. Františkovi ale nepomáhal na nic moc jiného než lepší spánek.
Podobných případů, kdy konopí nemá pozitivní, nebo má dokonce nežádoucí účinky, je podle lékaře Hřiba deset až patnáct procent. „Zbylých zhruba 85 až 90 procent případů, kdy ho pacienti snáší dobře, je oproti jiným lékům vysoké číslo,“ dodává. I podle SÚKL konopí pacientům převážně vyhovuje.
Mezi vedlejší účinky patří závratě, nevolnost, ospalost, euforie nebo zvracení. V ojedinělých případech může vyšší dávka THC způsobit úzkostné stavy. Stává se to u lidí, kteří mají genetickou predispozici nebo obecně tíhnou k psychózám.
Riziko vzniku závislosti není podle odborného článku Léčebné konopí a jeho význam pro současnou medicínu z roku 2023 vysoké. Trojan, který je jedním z autorů, to přirovnává k závislosti na kofeinu.
Konopí je v lidovém léčitelství dobře známou bylinou. Lidé jím už odpradávna léčili různé neduhy. I dnes mnozí využívají příznivých látek rostliny v samoléčbě.
Ačkoliv oficiálních konopných pacientů přibývá, ve srovnání s odhadovaným počtem samoléčených je toto číslo stále velice nízké.
Zatímco podle zmíněných dat SÚKL dostává konopí na předpis průměrně 4000 lidí za měsíc, Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) odhaduje, že doma se loni léčilo 280 až 400 tisíc lidí. Přibližně polovina z nich minimálně jednou týdně.
Samoléčbu provádějí hlavně senioři. K nejčastějším důvodům aplikace konopí podle Národního výzkumu užívání návykových látek 2023 patří kožní a kloubní onemocnění. „Zatímco SÚKL uvádí počty dlouhodobých pacientů léčících se s bolestmi a onemocněními nervové soustavy, naše data zahrnují i užívání konopí ve formě podomácku vyráběných mastí na kožní a jiné nemoci,“ objasňuje vedoucí NMS Pavla Chomynová.
Neoficiální cestu podle ní lidé volí kvůli malé zkušenosti lékařů s konopím, nízkému počtu předepisujících doktorů nebo přísné specifikaci diagnóz, na které je určeno.
Domácí léčbu upřednostnil také Miroslav z Brna, jehož matka ve dvaasedmdesáti letech dostala mrtvici a ochrnula na levou stranu těla. Po rehabilitacích a užívání léčebného konopí se její stav o něco zlepšil.
Poté co se zánětem močového měchýře skončila na deset dní v nemocnici, se domů vrátila s velkými proleženinami na patě a kostrči. Tkáň na patě byla natolik porušená, že lékaři zvažovali amputaci.
Miroslav s matkou se rozhodli, že se patu pokusí zachránit podomácku vyrobenou konopnou mastičkou. Podle syna se nakonec podařilo proleženiny zhojit.
Po udání mu policie zabavila vypěstované konopí. Od soudu nakonec v roce 2022 odešel s čtyřletou podmínkou.
Konopí na zdravotní neduhy používá i on sám. Do budoucna plánuje to předepisované doplnit svým, které si od 1. ledna 2026 může legálně vypěstovat. Právě jeho příběh politici předčítali v době, když tento zákon schvalovali.
ZMĚKČENÍ PRAVIDEL
Od začátku tohoto roku si lidé starší jednadvaceti let smí vypěstovat tři rostliny pro vlastní potřebu. U sebe doma mohou přechovávat až sto gramů sušiny.
„Poslední legislativní změnu považuji za dobrý krok kupředu, i když to samozřejmě není dokonalé,“ podotýká rostlinný biotechnolog Josef Baltazar Šenkyřík z Univerzity Palackého, kterému konopí pomáhá s pooperačními bolestmi ramene.
Zásadní problém podle něj tkví v povoleném množství skladované sušiny – je totiž složité odhadnout, kolik toho rostliny vyprodukují. Nezkušení pěstitelé tak podle Šenkyříka mohou danou hranici neúmyslně překročit, a tím spáchat přestupek nebo trestný čin.
Poslanec Trojan vidí největší přínos novely v tom, že lidé, kteří nemohou využívat konopí z lékárny, si ho mohou pro vlastní užití legálně vypěstovat a zpracovat doma.
Upozorňuje však na riziko pěstování v kontaminovaných místech, protože konopí odčerpává nečistoty ze vzduchu a půdy.
Trojan se chce věnovat zjednodušení systému a podpoře informovanosti mezi lékaři. „Moje hlavní velké téma ale spočívá v ověření myšlenky, jestli konopí může fungovat pro léčbu rakoviny,“ zmiňuje svůj stěžejní vědecký i politický cíl.
Zásadní pro něj bude získat podporu vlády a dostatek peněz, aby se vědci mohli věnovat klinickým studiím v onkologických centrech a účinky konopí testovat na různých typech rakoviny.
Léčebný potenciál konopí se zkoumá také například u cukrovky. Podle rostlinného biotechnologa Šenkyříka by se případně mohlo používat i na specifické akutní nebo cyklicky se opakující bolestivé stavy. „Třeba bolesti spojené s menstruačním cyklem,“ zmiňuje.
Pro jedny droga, pro jiné úleva od bolesti. Léčebné konopí si v české medicíně pomalu, ale jistě buduje své místo. Co mu stojí v cestě? Ve kterých diagnózách má léčebný potenciál? A komu skutečně pomáhá?
Přibývá Čechů a Češek, kteří užívají konopí na předpis. Pacienti a lékaři Deníku N popsali, jak léčba probíhá a proč její dostupnost zůstává omezená. Kde se berou léčebné účinky konopí? Lidé konopí jako bylinu k léčení využívají tisíce let. Obsahuje totiž řadu účinných látek – především kanabinoidy, pod které spadají tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD). THC tlumí bolest a působí proti křečím. CBD má příznivý vliv na psychiku, protizánětlivý účinek a také snižuje bolesti. Léčebným konopím se v současnosti léčí zejména chronické neutišitelné bolesti, například v souvislosti s onkologickými chorobami, degenerativním onemocněním pohybového systému či neuropatickými bolestmi. Využívá se i u pacientů s roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou, Tourettovým syndromem nebo kožními onemocněními.
Z konopí se pro léčebné účely vyrábějí tobolky, extrakty, masti nebo se podává jako sušina k inhalaci, respektive vaporizaci. Maximální možná předepisovaná dávka je devadesát gramů na tři měsíce.
