Sluch je základní lidský smysl. Umožňuje spolupráci mezi lidmi, je důležitý pro rozvoj osobnosti, intelektu, pro komunikaci. Porucha sluchu ovlivňuje kvalitu života, kognitivní funkce, podílí se na sociální izolaci, na rozvoji demence. Je dokonce považována za nejvýznamnější ovlivnitelný rizikový faktor demence1. Uvádí se, že v České republice je asi 0,5 mil. sluchově postižených osob. Skutečný počet bude pravděpodobně vyšší. Mnoho lidí si ztrátu sluchu neuvědomuje, bagatelizuje ji nebo nevyhledá lékařskou pomoc. Vzhledem k tomu, že porucha sluchu je silně vázána na věk, se stárnutím populace přirozeně počet postižených osob roste. V průzkumu EHIMA (European Hearing Instrument Manufacturers Association) 80–90 % lidí ve středním a vyšším věku dobře zná svůj krevní tlak, byla již na očním vyšetření a často zná i svou hladinu cukru v krvi (protože jsou to zavedené standardy prevence). Naproti tomu znalost vlastního sluchu je mnohem menší. Odborné vyšetření sluchu podstoupí asi 30–45 % evropské populace2. Lidé jsou si vědomi rizika vysokého tlaku, nebo zhoršeného zraku, ale rizika spojená se ztrátou sluchu podceňují. Ze studií vyplývá, že včasná péče o sluch a používání sluchadel má významný dopad na kvalitu života a může pomoci snižovat rizika přidružených zdravotních problémů, včetně demence3.
Sluchové ústrojí
Skládá se ze zevního, středního a vnitřního ucha a centrálního nervového systému (Obrázek 1). Zevní ucho tvoří boltec, zvukovod a bubínek. Boltec zachytává zvukové vlny a směřuje je do zvukovodu, který je dále vede k bubínku. Bubínek neslouží pouze jako bariéra mezi zevním a středním uchem, je to pružná blána, která převádí zvukové vlny na vibrace. Hlavní součástí středního ucha je středoušní dutina, uložena ve skalní kosti, uvnitř se nachází sluchové kůstky – kladívko (upnuté na bubínek), kovadlinka (spojuje kladívko a třmínek) a třmínek (napojuje se na oválné okénko vnitřního ucha), svaly – m. tensor tympani a m. stapedius. Důležitou součástí středního ucha je Eustachova tuba, která mu zajišťuje nezbytnou ventilaci. Vibrace z bubínku se přenáší přes středoušní kůstky na oválné okénko vnitřního ucha. Vnitřní ucho tvoří kostěný a v něm uložený blanitý labyrint. Jeho součástí je hlemýžď (zajišťuje sluch), tři polokruhovité kanálky a váčky – utrikulus a sakulus (zajišťují rovnováhu). Hlemýžď, resp. v něm uložený Cortiho orgán s vláskovými buňkami převádí vibrace na elektrické potenciály, které jsou dále vedeny sluchovým nervem (n. VIII) do centrálního nervového systému. Ten je pak interpretuje jako sluchový vjem – zvuk.
Zvuk je charakterizován výškou (frekvencí) a hlasitostí (intenzitou). Převádí se na vnitřní ucho především vzduchem – vzdušným vedením, tj. přes zvukovod, bubínek, středoušní kůstky. Na vnitřní ucho se ale může převádět i přímo přes kosti lebky, kostním vedením. Podle přenosu zvuku rozlišujeme 3 skupiny poruch: 1. Převodní – poruchy přenosu zvuku na sluchový receptor (např. cerumen, cizí těleso ve zvukovodu, perforace bubínku, tekutina ve středouší, rozpojení či zatuhnutí řetězce kůstek).
2. Senzorineurální – porucha transformace zvuku na Obrázek 1 bioelektrický signál a jeho přenos.
3. Centrální – porucha zpracování sluchového signálu,:
porozumění řeči.
Metody vyšetření sluchu
dělíme na subjektivní a objektivní. Mezi subjektivní metody (vyžadující spolupráci vyšetřovaného) řadíme základní sluchové zkoušky (slovní a ladičková), tónovou a slovní audiometrii. Mezi objektivní metody (vyžadující pasivní účast vyšetřovaného) patří tympanometrie, stapediální reflexy, otoakustické emise a evokované potenciály.
Úkolem praktického lékaře (VPL) není stanovit přesnou audiologickou diagnózu, ale odhalit podezření na poruchu sluchu a následně pacienta odeslat k ORL specialistovi. Základními pilíři k tomu jsou: 1. Anamnéza zaměřená na zhoršení sluchu, na jaké straně, trvání potíží, bolesti uší, ušní šelest, závrať, prodělaný úraz hlavy, středoušní zánět, či práce v hlučném prostředí, rodinná zátěž… 2. Otoskopické vyšetření s kontrolou zevního zvukovodu a bubínku. Lze tak najít obturující cerumen, cizí těleso či zánět v zevním zvukovodu, perforaci bubínku, středoušní zánět aj.
3. Základní orientační sluchové zkoušky – slovní a ladičková
Slovní zkoušku provádíme plným hlasem nebo šepotem, v nehlučné místnosti dlouhé minimálně 6 metrů. Začínáme lépe slyšícím uchem, druhé ucho je zakryté, aby nedocházelo k přeslechu. Sestra zároveň zakrývá oči, brání odezírání (Obrázek 2). Používáme slova, která obsahují nízké frekvence (fr.), slova s „o, u“, např. auto, kolo, lopata… a vysoké fr., slova s „e, i“ a sykavkami, např. šiška, měsíc, písek… Zhoršené slyšení slov s vysokými fr. může svědčit pro senzorineurální nedoslýchavost, zhoršení u hlubokých hlásek pro převodní nedoslýchavost. Ladičkové zkoušky: Používají standardní ladičku o fr. 512 Hz, má nejblíže frekvencím lidské řeči (Obrázek 3). Dvě nejpoužívanější jsou Weberova a Rinneho zkouška. Pro potřeby VPL postačí znát zkoušku Weberovu, která testuje binaurální srovnání kostního vedení. Provádíme ji tak, že přiložíme rozezvučenou ladičku na temeno hlavy nebo čelo pacienta a ptáme se, kde ji slyší více. Když lateralizuje do ucha hůře slyšícího, může se jednat o převodní poruchu na tomto uchu. Pokud lateralizuje do ucha lépe slyšícího, na druhém uchu očekáváme senzorineurální nedoslýchavost.
Zaměříme-li se na sluchové ústrojí, VPL odesílá pacienta na ORL pracoviště při náhlé či progredující ztrátě sluchu, ušním šelestu (zejména jednostranném), bolesti, výtoku z ucha, závrati, nebo v rámci vyšetření sluchu u řidičů motorových vozidel a pracovníků v hluku.
V ORL ambulanci se pak kromě výše zmíněných vyšetření doplní to klíčové – tónová audiometrie.
Tónová audiometrie je vyšetření sluchu audiometrem, přístrojem, který generuje čisté tóny s nastavitelnou fr. a intenzitou. Pacient sedí ve zvukotěsné místnosti – audiokomoře (Obrázek 4). Na uších má sluchátka, do kterých mu sestra pouští tóny o určité fr. a intenzitě. Vyšetřovaný stiskne tlačítko, jakmile slyší tón. Výsledkem je audiogram – graf s křivkou sluchového prahu (nejnižší intenzita tónu, kterou pacient na vyšetřované fr. slyší). Sluchový práh ukazuje míru a typ sluchové ztráty. Rozlišujeme práh pro vzdušné vedení (udává, jak člověk skutečně slyší) a kostní vedení (ukazuje na funkci vláskových buněk). Pokles vzdušného vedení při normálním kostním vedení naznačuje převodní nedoslýchavost. Pokles prahu kostního vedení svědčí pro poruchu vnitřního ucha, nebo sluchového nervu a sluchových drah – senzorineurální nedoslýchavost. Kombinací převodní a senzorineurální vzniká nedoslýchavost smíšená. WHO klasifi kuje sluchové ztráty na lehkou, středně těžkou, těžkou a velmi těžkou (Tabulka 1).
V závislosti na nálezu může ORL lékař indikovat další doplňující testy, jako jsou tympanometrie (pomáhá zjistit podtlak, či tekutinu ve středouší, dysfunkci Eustachovy tuby), otoakustické emise, vyšetření sluchových evokovaných potenciálů (BERA/ABR), případně zobrazovací metody (CT nebo MRI) při podezření na strukturální etiologii/nádor. Po stanovení diagnózy navrhne vhodnou léčbu. Může jít o prostý výplach ucha, farmakoterapii (antibiotika, kortikoidy), chirurgický zákrok, dispenzarizaci či přidělení sluchadla cestou foniatrické ambulance.
Od 1. ledna 2026 dochází k posílení preventivní péče o sluch. Dle NIKEZ (Národní institut kvality a excelence zdravotnictví) u pacientů ? 50 let je při preventivních prohlídkách VPL doporučeno provádět screeningové vyšetření sluchu, a to formou orientační sluchové zkoušky šepotem, standardizovaným dotazníkem HHIE-S (Dotazník sluchového hendikepu pro starší dospělé), či jejich kombinací. Je možné využít i screeningový audiometr – přenosné digitální zařízení, které do uší pouští čisté tóny o různých frekvencích (obvykle 500, 1000, 2000 a 4000 Hz). Jeho výstupem je prospěl/neprospěl. Pacient, který ve screeningu neprospěl, by měl být odeslán k ORL specialistovi k podrobnému vyšetření.
Posouzení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel
Od 1. 1. 2025 platí novelizovaná vyhláška č. 277/2004 Sb. Posuzování sluchu je rozděleno do 2 skupin. Ve skupině 1. jsou žadatelé a držitelé řidičských průkazů AM, A1, A2, A, B1, B a B+E, ti posouzení sluchu nepotřebují. Ve 2. skupině jsou: a) řidiči, kteří řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu, a u nichž je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě b) řidiči, kteří při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívají zvláštního výstražného světla modré barvy, popřípadě doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení c) řidiči, u kterých je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu d) žadatelé a držitelé osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu, nebo e) žadatelé a držitelé řidičských oprávnění skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T (§ 80a zákona č. 361/2000 Sb.).
Řidiči 2. skupiny potřebují audiometrické vyšetření k objektivizaci sluchu, pokud při orientačním vyšetření sluchu VPL odhalí možné sluchové postižení. K řízení motorového vozidla jsou způsobilí, pokud mají ztráty sluchu podle Fowlera do 40 %. V případě, že jsou ztráty vyšší, musí je kompenzovat komunikační pomůckou – např. sluchadlem/kochleárním implantátem4.
Ztráty sluchu podle Fowlera (procentuální hodnocení prahu sluchu) se využívají převážně pro posudkové účely. Hodnotí míru komunikačních obtíží pacienta. Vychází z tónové audiometrie, resp. ze 4 frekvencí nejdůležitějších pro verbální komunikaci (500, 1000, 2000 a 4000 Hz). Každá z nich má jinou důležitost vyjádřenou v procentech. Naměřená ztráta sluchu v decibelech na jednotlivých fr. se pomocí programu přepočítává na procentuální ztrátu. Výsledkem je procentuální ztráta pro každé ucho zvlášť, nebo oboustranně.
Prohlídky u pracovníků v hluku
Jejich cílem je včasná detekce a prevence profesionální nedoslýchavosti u osob exponovaných nadlimitnímu hluku. Kategorizace prací se řídí zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Režim prohlídek definuje vyhláška č. 79/2013 Sb. Práce se dělí na nerizikové – kategorie 1 a 2, kde nejsou překračovány hygienické limity faktorů pracovních podmínek, a rizikové – kategorie 2R, 3 a 4, u nichž je riziko vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací a jsou u nich překračovány hygienické limity. O zařazení pracoviště do 3. a 4. kategorie rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice), zatímco kategorie 1 a 2 jsou v gesci zaměstnavatele. Při vstupním vyšetření u kategorie 1 a 2 postačí orientační vyšetření sluchu, audiometrické vyšetření by bylo nutné v případě odhalení poruchy sluchu. U kategorií 2R, 3 a 4, kde je hluk rizikovým faktorem, je u vstupního vyšetření audiometrie nutná. Může v budoucnu ukázat, zda došlo k poškození sluchu vlivem práce, nebo zda ji pracovník měl již při nástupu. Periodické prohlídky sluchu se pak provádí 1× za 2 roky u kategorie 2R a 3, 1× za rok u kategorie 4. U kategorie 1 a 2 jsou dobrovolné. Provádějí se na žádost zaměstnance nebo zaměstnavatele.
Podkladem pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci je tónový audiogram. Klíčové je odlišit presbyakuzi – stárnutím podmíněnou nedoslýchavost (Obrázek 5) od profesionální etiologie (Obrázek 6).
Závěr
Péče o sluch a včasné řešení jakékoliv jeho poruchy má významný dopad na kvalitu života a může pomoci snižovat rizika přidružených zdravotních problémů, včetně demence. VPL má možnost jako první poruchu sluchu odhalit a nasměrovat pacienta k ORL specialistovi.
Důležité je zaměřit se zejména na náhlé zhoršení či jednostrannou ztrátu sluchu, závratě, komunikační potíže, stav po středoušním zánětu, barotraumatu, hlukové expozici.
ORL specialista diagnostikuje typ sluchové vady a stanovuje léčebný postup. Při komunikačních bariérách nebo potřebě detailní topodiagnostiky pak zásadní roli přebírá foniatr, do jehož péče je pacient odeslán.
Literatura: 1. Livingston G, et al. Demetia prevention, intervention, and care:2024 report of the Lancet standing Comminssion Volume 404, Issue 10452P572-628 August 10,2024 2. https://www.ehima.com/surveys/ 3. https://www.achievestudy.org/ 4. www.otorinolaryngologie.cz/content/uploads/2025/02/csorl-informace-o-novele-vyhlasky-sluch-u-ridicu-od-1. ledna-2025.pdf 5. https://www.ecovislegal.cz/aktuality/posuzovani-zdravotni-zpusobilosti-zamestnance-a-firemni-lekar/
6. https://mzd.gov.cz/zmeny-v-oblasti-pracovnelekarskych-prohlidek-vstupni-lekarske-prohlidky-u-uchazecu-o-zamestnani-dohodaru-a-u-mladistvych-brigadniku/ 7. https://nikez.mzcr.cz/res/guideline/full-000243-sd-screening-sluchu-50-final-2024-10-15-07-50-13.pdf 8. https://www.prolekare.cz/casopisy/otorinolaryngologie-foniatrie/2014-1/ ceska-verze-dotazniku-hearing-handicap-inventory-for-adults-48427 9. Dršata J., Havlík R. a kol. Foniatrie Sluch 2015
