Kristýna Denková:
bojuje za uplynulé
tři roky již potřetí:
s akutní myeloidní
leukémií – zhoubným onemocněním krvetvorné tkáně. Nemoc jí byla poprvé diagnostikována v jejích 21 letech. Za tu dobu podstoupila tři transplantace kostní dřeně, několik chemoterapií a nemocniční lůžko se stalo jejím druhým domovem.
Boj s vážnou nemocí sdílí od počátku na TikToku pod profilem DENKYS, kde ji sleduje a podporuje přes 49 tisíc lidí. „Nechci, aby mě někdo litoval. Chci, aby až všechno skončí, jsem si mohla říct, že jsem to zvládla. Zároveň je to pro mě i forma terapie,“ řekla hned v prvním videu, které o své nemoci sdílela. V něm také nabídla pomoc všem, kteří si vyslechli stejnou diagnózu.
NEMOC SE VRÁTILA
Po náročné léčbě a první transplantaci kostní dřeně se vše začalo vracet do normálu. Kristýna, které přátelé říkají KIKI, dokonce dokázala úspěšně dokončit studium na vysoké škole. Všichni věřili, že to nejhorší má za sebou. V létě roku 2024 se ale nemoc vrátila.
„Začala jsem si říkat, že to nemá cenu. Že když se mi to vrátilo, proč bych měla bojovat dál. Byla jsem na tom špatně. Šíleně jsem se bála. Když se to vrátí, je to hrozný. Už víte, do čeho jdete,“ oznámila mladá žena tehdy na sociálních sítích a zahájila další léčbu.
Ve svých videích se snaží být od počátku optimistická, ale sdílí i taková, ve kterých nemůže bolestí ani mluvit. Po druhé transplantaci prožívala takovou bolest, že si přála jediné: už netrpět.
V říjnu téhož roku sdílela radostné novinky. S úsměvem na tváři a obrovským optimismem v očích i hlase mluvila o výsledcích krve, které poukazovaly na to, že nemoc je na ústupu. Loni na jaře se ale nemoc Kristýně vrátila potřetí. Na konci dubna proto podstoupila třetí transplantaci kostní dřeně. Tu jí tentokrát darovala její maminka Mirka. Ta se vzdala veškerých svých ostatních povinností, aby mohla být dceři oporou a pečovat o ni. S tím má pomoci i sbírka na dobročinné platformě Donio, kterou pro obě založil rodinný přítel Jakub Walter.
V průběhu poslední léčby Kristýna extrémně zhubla. Při výšce 178 centimetrů vážila pouhých 40 kilogramů a cítila se velmi vyčerpaně. „Nemám vůbec žádnou sílu. Nezvednu se. Moje nožičky jsou jako párátka. Vypadám jako mrtvolka. Mám kolena větší než stehna. Mám hlad. Jedla bych. Ale střeva mě tak bolí, že si nemůžu jen tak něco dát,“ sdílela na konci července 2025. Už po měsíci ale udělala první krůčky.
TŘI ROKY NEŽIJU, ALE PŘEŽÍVÁM
Letos v dubnu se po dlouhé době ozvala svým sledujícím ve videu, ve kterém se svěřila, že jí od posledního příspěvku nebylo dobře ani týden v kuse. Její svět se zúžil na pobyt v nemocnici a ve své posteli. Kontakt dnes udržuje prakticky jen se svou maminkou.
„Já vím, že se z toho dostanu. Ale už je to dlouhé. Už se chci taky seznamovat s novými lidmi, chodit na rande, do práce, řídit auto, sportovat nebo si prostě jen sama nakoupit a odnést nákup,“ sdílela Kristýna. Nyní bojuje znovu. Rakovina se jí objevila v centrálním nervovém systému. Od června proto nastoupila na další léčbu. „Už nikdy nebudu jako dřív. Dá se s tím žít, ale bude to náročnější,“ sdílela mladá žena v jednom z posledních videí.
V tuto chvíli čeká Kristýna na další výsledky, zda se jí nemoc po roce nevrátila počtvrté. I přesto, že prožívá světlejší dny, potřebuje nyní péči své maminky víc než kdy dřív. Peníze ze sbírky na Doniu pomohou uhradit každodenní cestování do nemocnice, doplatky za léky a další nutné výdaje. „Musím myslet pozitivně. Bude to dobrý,“ snaží se Kristýna i přes nepřízeň osudu zůstat optimistická.
