Čeští handicapovaní rybáři dokázali, že patří mezi absolutní elitu.
Petr Svatoš má bronz z paralympiády ve stolním tenisu. Teď k němu přidal zlato z úplně jiného světa: stal se mistrem světa handicapovaných rybářů v lovu ryb na plavanou a na vozíku si dojel k vodě pro zlato. Šampionát se konal v chorvatském Ivanci minulý víkend.
„Věřil jsem i nevěřil,“ vrací se Petr Svatoš na začátek výpravy do Chorvatska. „Když jsme tam přijeli, ta voda vypadala celkem zajímavě.“ Chytalo se na dvou jezerech a český tým dopředu věděl, že každé bude jiné. Na jednom měly převládat menší ryby, hlavně karasi, cejni, plotice a drobná bílá ryba. Druhé jezero nabízelo úplně jinou možnost: velké kapry a amury.
Právě tréninky ukázaly, že cesta k úspěchu nebude jednoduchá. Češi zkoušeli děličku i odhoz. „Na děličkách nám tam nic moc nebralo. Zato kluci z odhozu chytali pěkné ryby, takže jsme měli plán, že půjdeme po odhozových strategiích,“ popisuje Svatoš. Do toho se střídalo počasí. „Bylo to nepříjemné zjištění, protože i ty ryby potom nespolupracovaly tak, jak by měly.“
Nedocenitelná pomoc
Svatoš ale nebyl na břehu sám. Vedle reprezentačního trenéra Vladimíra Vyslyšela sehrála klíčovou roli jeho asistentka Markéta Nováčková.
„Je to pomoc, která funguje na základě mého postižení. Markéta mi může dělat relativně hodně věcí,“ vysvětluje. V závodě mu krmí, může vyháčkovat ryby i nastražit nástrahu. „Já pak chytám,“ říká Svatoš.
Po chorvatském triumfu to Petr shrnul jednoduše: „Teď jsme zlatí parťáci. Obrovský dík Markétě, trenérovi Vláďovi a celému týmu. Bez nich by to nešlo.“
První závodní den začal pro Svatoše nejlépe, jak mohl. „Hned na první dva náhozy jsem chytil dvě relativně pěkné ryby. Byly to takové zajišťovací ryby a to mě uklidnilo, že taktika funguje, krmení funguje a všechno šlape.“
Celý první závodní den propršel a s rybami to zahýbalo. Přesto český reprezentant držel tempo. „Ryby jsme chytali pravidelně a celkem v rychlém tempu. Furt šly zprávy, že chytáme dobře, takže jsme pokračovali a drželi strategii, která fungovala.“ Při vážení se ukázalo, že to stačilo. „Asi o kilo jsem dělal jedničku ten první den.“ Znamenalo to vítězství v sektoru, ale ne průběžné vedení celého závodu.
Titul není jistý
Do druhého dne šel tedy se sektorovou jedničkou, ale i s vědomím, že titul ještě zdaleka není jistý.
Začátek druhého dne byl pomalejší a nervozita rostla. „Možná tam byla už taky trochu nervozita, protože jsem věděl, že to na dobrý výsledek může být. Navíc celý náš tým byl na třetím místě.“ Potom přišly komplikace. Svatoš jednu větší rybu utrhl hned po záseku. Další, velkého cejna, ztratil přímo pod podběrákem.
„Tam už jsem si říkal, že to není moc dobré, protože vedle Ital chytal moc pěkně. Už ve mně byla malá dušička.“
Rozhodující okamžik přišel v poslední hodině. „Přišel jeden velký cejn, v podstatě ještě větší než ten, co jsem ztratil. Ten mě zase nakopl,“ říká Svatoš. K němu přidal karase a několik menších cejnů. Jenže jistotu neměl ani po závěrečném signálu. „Mysleli jsme, že to nebude stačit.“ Maďar v jeho sektoru totiž dvě minuty před koncem vytáhl velkého kapra.
„Zasekl ho patnáct minut před koncem. Věřil jsem tomu, že ho nevyndá. Jenže jak na to čekali a byli připravení, tak ho vyndal vyloženě dvě minuty před koncem. Říkal jsem si, že je to hodně špatné.“
Následovalo vážení, které mělo téměř thrillerový průběh. Rozdíly mezi prvními třemi závodníky byly jen desítky gramů. Svatoš nakonec svůj sektor vyhrál a právě tahle těsná výhra rozhodla.
Přišla úleva
Po dvou dnech měl dvě sektorové jedničky a v konečném pořadí jednotlivců skončil první. „Byly to dvě jedničky a tam nakonec souhrnně mistr,“ říká Petr. „Druhý Ital měl součet čtyři, já součet dva. Bylo to super.“
Radost ale mísilo i zklamání z týmové soutěže. Česká reprezentace bojovala o medaili, jenže právě maďarský kapr ze závěru závodu ji odsunul na čtvrté místo.
Když se potvrdilo, že je mistrem světa, přišla úleva. „Pocit byl neskutečný. Já jsem tomu furt chtěl věřit, ale než se sečtou výsledky, navíc na dvou jezerech, tak jsme čekali. Byla to nervozita spojená s očekáváním.“
Pak už mohl radost sdílet s lidmi, kteří byli celou dobu u toho.
„Když jsem se dozvěděl, že to klaplo, tak obrovská úleva, obrovský nával emocí a radost. Na břehu se mnou byla Markéta, Vláďa a kluci z realizačního týmu. Bylo super s nimi sdílet ty první okamžiky, že jsme to vyhráli.“
Zlatá medaile teď není u něj v Praze, ale doma u rodičů. „Nechal jsem ji tam hlavně proto, aby ji mohl vidět děda. Děda si u sebe v pokoji skladuje všechny moje poháry.“
Kdyby měl vybrat jednu rybu, která mu udělala největší radost, neváhá. Byl to velký cejn z poslední hodiny druhého dne. „Ten to asi rozhodl. Vážil fakt asi kilo a půl, možná i víc. Byl to obrovský cejn. Když jsem ho zdolal, hodně jsem si zařval, že jo, že to je super.“
Svatoš už jeden velký mezinárodní sportovní příběh napsal ve stolním tenisu. Vybojoval bronzovou medaili z paralympijských her v japonském Tokiu, kde do turnaje nastoupil ve čtyřhře s Jiřím Suchánkem.
Teď přidal titul mistra světa u vody. Dvě sektorové jedničky, dramatické vážení a cejn, který v poslední hodině otočil emoce zpátky k naději. Chorvatské zlato je pro Svatoše důkazem, že i ticho u splávku může skončit nejhlasitější radostí kariéry.
PETR SVATOŠ Aktuální mistr světa. • Věk: 35 let • Handicap: Je vozíčkář. Ve 14 letech mu byl diagnostikován zhoubný nádor kostí, následovala operace, chemoterapie, ozařování a transplantace kostní dřeně. Při ozařování nádoru poblíž míchy došlo k jejímu porušení a v 17 letech se ocitl na vozíku. • Hlavní sport: para stolní tenis • Paralympijská medaile: bronz z her v Tokiu (2021) ve stolním tenisu v týmové soutěži s Jiřím Suchánkem. • Rybářská organizace: ČRS MO Kladruby • Největší rybářský úspěch: mistr světa handicapovaných rybářů v lovu ryb na plavanou • Asistentka při zlatém mistrovství světa: Markéta Nováčková • Reprezentační trenér: Vladimír Vyslyšel KOP
