Adéla Snopová, moderátorka:
Dobrý večer, vítám vás u dalšího dílu Reportérů+. Tedy u pořadu, ve kterém se do hloubky věnujeme nejdůležitějším kauzám současnosti. Zaměříme se na dlouhodobou investigaci, rozebereme problém ze všech úhlů pohledu a vezmeme vás i do zákulisí. Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením podporuje stát každoročně miliardami korun. Firmy, které mají více než polovinu handicapovaných zaměstnanců, mají navíc ještě jednu výhodu: nákupem jejich zboží či služeb mohou splnit svou zákonnou povinnost ti podnikatelé, kteří zdravotně postižené přímo nezaměstnávají. Jenže na trhu jsou běžné i praktiky, které s tímto prospěšným modelem nemají mnoho společného. Jak jsme zjistili, některé firmy s touto výhodou prodávají zboží, se kterým zdravotně postižení vůbec nepřišli do styku. Jak to funguje a proč to stát trpí? A jaké překvapivé vazby jsme objevili na ministerstvu práce a sociálních věcí, které má tuto problematiku na starosti?
zaměstnankyně společnosti Activa:
Tady ta firma právě má velkej počet zdravotně postiženejch, takže jako my to přes ně přefakturováváme.
Jan Moláček, reportér ČT:
Ale zboží dostanou od vás?
zaměstnankyně společnosti Activa:
Přesně tak, přesně tak.
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Tímto hulvátským způsobem dochází k obcházení toho zákona a nikdo ze zdravotně postižených navíc se tím nezaměstnává. Jenom zvyšujeme zisky majitelů těchto společností.
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Kdyby tahle praxe vlastně toho přefakturování v Česku nefungovala, tak kdybych já byla člověk s handicapem, tak bych měla mnohem větší šanci na to, že si mě někdo vybere.
Jan Moláček, reportér ČT:
A nemohla byste mi dát třeba na někoho telefon, komu bych mohl zavolat a zeptat se?
zaměstnankyně:
Bohužel to nebude možné, my nemůžeme dávat jen tak telefon.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jo.
zaměstnankyně:
Oni si to nepřejí totiž.
Adéla Snopová, moderátorka:
Tématu se věnoval reportér Jan Moláček. Honzo, když se řekne zaměstnávání zdravotně handicapovaných, tak si asi nikdo pod tím nepředstaví nic kontroverzního. Proč ty ses o tuto oblast začal zajímat?
Jan Moláček, reportér ČT:
Zní to bohulibě a podpora práce lidí se zdravotním handicapem samozřejmě bohulibá je. Jenže je to miliardový byznys, ve kterém kromě naprosto legálního a prospěšného zaměstnávání dochází taky k praktikám, které zdravotně postiženým nepomáhají. A právě ty jsme se rozhodli zdokumentovat.
Adéla Snopová, moderátorka:
V kauze jde o takzvané náhradní plnění. Můžeš vysvětlit, co to vlastně je?
Jan Moláček, reportér ČT:
Každá firma s 25 a více zaměstnanci má ze zákona povinnost zaměstnávat také osoby se zdravotním postižením. Pokud je nezaměstnává, musí se obrazně řečeno vykoupit, a to buď platbou do státního rozpočtu, anebo nákupem zboží či služeb od firem, které handicapované zaměstnávají. A právě tyto nákupy od takových firem se označují jako náhradní plnění. A s tímto náhradním plněním se obchoduje také způsobem, který popisujeme v reportáži.
Adéla Snopová, moderátorka:
A teď už se podívejte na reportáž.
Jan Moláček, reportér ČT:
Tak když ta zásilka půjde od vás vlastně k nám a ta firma Bartoň to jenom vyfakturuje, tak vlastně to mi pošlete vy, to nebudou dělat ti zdravotně postižení u toho Bartoně.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Ne, ne. Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, to přesně dělá jenom Activa.
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Nakonec to dopadne tak, že faktura přijde z jiné firmy, výrobky jsou stejné, všechno sedí, to, co jsme si objednali, ale ten dodavatel je odlišný.
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
To, že u někoho se objedná ta dodávka i se dodá a někdo to jenom vyfakturuje, tak je podle mého názoru za hranou zákona.
Jan Moláček, reportér ČT:
Před prázdninami jsme odvysílali reportáž o zaměstnávání zdravotně postižených. Téma nás zajímalo v souvislosti s místopředsedou SPD Radimem Fialou, jehož firmy v tomto byznyse podnikají. Při našem pátrání jsme ale narazili na širší problém, který už s tímto politikem nesouvisí. Některé firmy nabízejí takzvané náhradní plnění, přestože nemohou: nemají více než polovinu handicapovaných zaměstnanců.
recepční společnosti Activa:
Recepce, společnost Activa, dobrý den.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jednou takovou společností je například velký prodejce kancelářských potřeb, společnost Activa. Ta náhradní plnění nabízí přímo na svém webu, ve veřejném registru poskytovatelů přitom není. Takže zkusíme najít Activu.
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Hm, tady vidíme, že vlastně nemá tady žádný výsledky, tím pádem Activa jako taková není rozhodně poskytovatelem náhradního plnění.
Jan Moláček, reportér ČT:
Zavolali jsme proto do této společnosti a představili se jako zájemce o tuto službu. Já bych jenom rámcově chtěl vědět, jak to funguje, protože vlastně o tom nic nevím. Našel jsem to na vašich stránkách.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Ano, ano. A takhle, vy jste společnost, která od nás ještě vůbec neodebírá?
Jan Moláček, reportér ČT:
No, myslím si, že jsem od vás někdy nějaký kancelářský věci koupil v minulosti.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Jasně, jasně. A chtěl byste vlastně od nás odebírat přes náhradní plnění.
Jan Moláček, reportér ČT:
Pokud by to šlo.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Abyste… Jasně.
Jan Moláček, reportér ČT:
Já totiž nevím, jak to funguje. To bych od vás mohl normálně brát kancelářský potřeby třeba?
zaměstnankyně společnosti Activa:
Přesně tak. Kancelářský potřeby, občerstvení, drogerii, cokoliv. Máme tady vlastně společnost, kterou vlastně, která nám poskytuje to náhradní plnění.
Jan Moláček, reportér ČT:
Tady se zastavme. Activa hned na začátku přiznává, že v celém procesu figuruje ještě jiná společnost.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Vlastně na hlavičce máte zadanou tu společnost, ty ceny jsou navýšený o 8 % oproti jako běžným cenám. Protože to náhradní plnění bohužel tam pak už bychom vás určitě kontaktovali s obchodním zástupcem, že vám může dát třeba nějaký slevy nebo cokoliv. Protože tyhlety faktury se musejí zadávat i na ministerstvo práce a sociálních věcí.
Jan Moláček, reportér ČT:
Vy říkáte nějaká společnost, hlavička, co to znamená?
zaměstnankyně společnosti Activa:
To znamená jenom na tý faktuře, abyste se nebál, my jsme sice společnost Activa, ale na tý hlavičce máte hlavičku vlastně, máte odběratele, máte vlastně třeba Bartoň a Partner, což je náš poskytovatel náhradního plnění a dodací adresa je vaše.
Jan Moláček, reportér ČT:
To znamená, jestli to chápu správně, tak vy byste nebyli dodavatelem toho náhradního plnění?
zaměstnankyně společnosti Activa:
Byli. My to jako, my máme právě, platíme si firmu, která nám to poskytuje. Ale je to oficiální všechno, akorát že v tý hlavičce není Activa, ale je tam jméno toho poskytovatele.
Jan Moláček, reportér ČT:
A to by byla teda ta firma, jak jste to říkala?
zaměstnankyně společnosti Activa:
Bartoň.
Jan Moláček, reportér ČT:
Bartoň.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Bartoň a Partner.
Jan Moláček, reportér ČT:
Firma Bartoň a Partner sídlí nedaleko Olomouce. Nabízí ostrahu a správu objektů, úklid a podobné služby. Patří k největším zaměstnavatelům zdravotně postižených a také největším dodavatelům náhradního plnění v České republice. A když se podíváme na Bartoň a Partner?
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Hm, Bartoň a Partner, tady máme…
Jan Moláček, reportér ČT:
Roční limit.
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
M-hm. Počet, počet lidí s handicapem a vlastně aktuálně…
Jan Moláček, reportér ČT:
To je 1 000 lidí s handicapem, teda.
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Ano.
Jan Moláček, reportér ČT:
To znamená, za rok 2026 on může poskytnout náhradní plnění za 700 milionů.
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Přesně tak.
Jan Moláček, reportér ČT:
To je velká firma, velký poskytovatel?
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Jasně.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jeden z největších. Zopakujme, co jsme zatím zjistili. Activa nabízí náhradní plnění, přestože ho nemůže dodávat. Když si ho od ní objednáme, dodá nám zboží, ale fakturovat nám ho bude Bartoň a Partner. Zavolali jsme proto i do této firmy. A dozvěděli se totéž. A když třeba já beru teď od Activy, tak to znamená, že od ní můžu brát dál?
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Ano, tak ano. Ano, přesně tak, od ní můžete brát dál, akorát se to vlastně přehodí na naše středisko účetní.
Jan Moláček, reportér ČT:
Aha.
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Jo? To se dá domluvit vlastně s obchodníkem Activy.
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
V České republice je ten systém přefakturování a přeprodeje náhradního plnění bohužel poměrně běžný. Někdy se setkáváme s tím, že u jedné společnosti dojde k objednání a ten zaměstnavatel zdravotně postižených ty výrobky dodá, anebo se setkáváme s tím hulvátským způsobem, to znamená, že u nějaké společnosti dojde k objednání a ta společnost zaměstnávající zdravotně postižené pouze fakturuje, nebalí a nedělá nic. Je to pouze účetní transakce, kterou se ty společnosti vzájemně obohacují.
Jan Moláček, reportér ČT:
Zajímalo nás proto, zda se v našem případě na dodávce společnost Bartoň a Partner nějak podílí, anebo pouze odešle fakturu.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Tady ta firma právě má velkej počet zdravotně postiženejch, takže jako my to přes ně přefakturováváme.
Jan Moláček, reportér ČT:
Ale zboží dostanu od vás.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Přesně tak, přesně tak. Zboží vám zaveze Activa, všechno, akorát v té faktuře vlastně v té hlavičce nefiguruje Activa, ale figuruje tam ta společnost toho náhradního plnění.
Jan Moláček, reportér ČT:
Já se na to ptám proto, protože když bychom přešli na ten, na to náhradní plnění, tak vlastně by nám udělalo i jako dobře, kdyby to skutečně pomohlo těm zdravotně postiženým. Tak když ta zásilka půjde od vás vlastně k nám a ta firma Bartoň to jenom vyfakturuje, tak vlastně to mi pošlete vy, to nebudou dělat ti zdravotně postižení u toho Bartoně.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Ne, ne. Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne. To přesně dělá jenom Activa.
Jan Moláček, reportér ČT:
Potvrdí nám to i firma Bartoň a Partner? Já to chápu tak, že já vlastně bych stejně nakupoval pořád od Activy. Jo, že prostě ten, to zboží…
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Je to tak, prosím vás, pokud… Takhle: pokud vám jde o to, aby ten konkrétní výrobek, třeba tu propisku, opravdu nějak vyrobil nebo zabalil zdravotně znevýhodněný člověk, tak tuto službu neposkytujeme.
Jan Moláček, reportér ČT:
Aha.
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Jo, jako nejsme chráněná dílna ve starém významu toho slova, že by někde seděli vozíčkáři, kteří zabalí propisku a pošlou vám ji.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jo. To znamená…
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Tohle, na to se musíte podívat nějak jako jinde, na nějaký jiný segment trhu. Pokud chcete standardní zboží, co se vlastně v uvozovkách velkoobchodově nabízí, tak tohle vám, tuhle službu, nikdo nenabídne.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jo. To znamená…
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Tady s tímto benefitem.
Jan Moláček, reportér ČT:
…já bych kupoval od Activy stejně jako od ní kupuju doteď, bylo by to to stejné zboží, šlo by od ní a jenom ta faktura by na tom vlastně vytvořila to náhradní plnění?
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Přesně tak.
Jan Moláček, reportér ČT:
Ale zdravotně postižení by se na tom nepodíleli?
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Podíl, no, nepodíleli přímo na této konkrétní dodávce, částečně asi ano, protože nemohu říci, že třeba já se na tom nepodílím, já se na tom podílím a jsem zdravotně znevýhodněný. Jo? Takže ano, v administrativě jsou také zdravotně znevýhodnění. Na účtárně sedí také.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jo.
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Jo? Ale není to o tom, že to je vozíčkář, který vám zabalí propisku.
Jan Moláček, reportér ČT:
V tom našem konkrétním případě mně vlastně řekla paní z té fakturující firmy, že ona sama je zdravotně postižená, a tudíž vlastně jí ta operace jako pomůže, že má tu práci, ta přefakturace.
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
M-hm. Ta přefakturace.
Jan Moláček, reportér ČT:
Dává to smysl?
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Já si myslím, že ne, že vlastně ta firma by pravděpodobně něco jako fakturovala i bez této jakoby operace, která se vlastně zdá mně aspoň jako za hranou nějakého vnímání toho, jak to zákonodárce myslel, když tuhle legislativu připravoval.
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
To je ten typický, jak jsem říkal, hulvátský způsob, tedy přefakturace. To znamená, že ti zdravotně postižení na dodávkách toho zboží nemají jakýkoliv podíl, dělají úplně něco jiného. Jenom se přelévá někde nějaké zisky.
Jan Moláček, reportér ČT:
Společnost Activa mi řekla, že pokud to zboží odeberu v režimu náhradního plnění, tak bude o 8 % dražší. Je to, ukazuje to, ukazuje to na nějaký poplatek tomu partnerovi?
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Je to obvyklý, většinou je to 8 až 10 %.
Jan Moláček, reportér ČT:
Takže to z toho zřejmě má ta druhá firma.
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
Předpokládám, že to je ten jako, ta výhoda, kterou z toho čerpá.
Adéla Snopová, moderátorka:
Tady reportáž na malou chvíli přerušíme. Honzo, před chvílí jsme viděli, že se na tomto systému podílí firma Activa. Proč ses začal zajímat zrovna o tuto firmu?
Jan Moláček, reportér ČT:
Už při práci na předchozí reportáži o firmách Radima Fialy jsem mluvil s řadou lidí, kteří se kolem zaměstnávání zdravotně postižených pohybují, a ti mi jako velký nešvar zmiňovali právě tuto praxi a padalo jméno společnosti Activa. Já jsem se na ni podíval blíž, zjistil jsem, že je to opravdu velká firma a že stojí za to zjistit, jestli opravdu obchoduje také tímto způsobem.
Adéla Snopová, moderátorka:
Jak je ten problém rozšířený? Týká se i dalších firem na trhu?
Jan Moláček, reportér ČT:
Podle expertů je ta praxe poměrně rozšířená. Jak moc, to nelze z veřejných zdrojů zjistit. Každopádně Activa a Bartoň a Partner v žádném případě nejsou jediné firmy, které se na ní podílejí. Na druhou stranu jsou to firmy, které ve svých oborech patří k největším, takže ta praxe určitě není nijak okrajová.
Adéla Snopová, moderátorka:
Jak obě firmy, které jsme v reportáži odhalili, na naše zjištění reagovaly? Podívejte se.
Jan Moláček, reportér ČT:
Reportéři ČT získali i dokumenty. Z nich plyne následující model. Activa fyzicky přiveze zboží k zákazníkovi, který si ho objednal. Formálně je ale odběratelem Bartoň a Partner. Ten se zásilkou ale vůbec nepřijde do kontaktu. Figuruje jen v dokumentech a následně od něj přijde zákazníkovi faktura. To znamená, že já to zboží budu pořád dostávat od nich, ne od vás?
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Přesně tak. Závoz, závoz funguje stejně, ano. M-hm.
Jan Moláček, reportér ČT:
Aha. Ale vy to budete fakturovat nebo jak to jak to probíhá?
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Jistě. Samozřejmě. Já, já to, já to to samé zboží vlastně já nakoupím u Activy a prodám ho vám.
Jan Moláček, reportér ČT:
M-hm.
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Ju?
Jan Moláček, reportér ČT:
A tam, jo, já, já se na to ptám proto, my teďka to vlastně řešíme těmi platbami do rozpočtu, jo? Tak mě právě v Activě…
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Chápu, chápu. M-hm. Jako myslím si, že tohle je celkem elegantní řešení vlastně, že si nakoupíte to, co stejně byste koupil i tak, a máte to vlastně pokryté náhradním plněním.
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Pokud by společnost Activa nebo kdokoliv jiný nabírala ty objednávky a dodávala je jiná společnost, tak si myslím, že to je celkem v pořádku. Prostě někdo uzavřel patrně nějakou zprostředkovatelskou smlouvu a zaměstnavatelé zdravotně postižených rukama zdravotně postižených dodávají tu to zboží. Nicméně v tom vámi popisovaném případě nedocházelo k této situaci, ale k tomu, že jiná společnost vůbec na to zboží nesáhla. To zboží bylo pouze fakturováno. A objednávky i dodávky byly z jiné společnosti než od toho zaměstnavatele zdravotně postižených.
Jan Moláček, reportér ČT:
V čem je tahle praxe vlastně problematická?
Kateřina Broža, expertka na trh práce a sociální oblast, STEM
V případě toho, že by praxe přefakturací neexistovala a já byla člověk se zdravotním postižením, tak bych pravděpodobně měla mnohem větší šanci na to dostat práci u té firmy, která si doteďka objednávala to náhradní plnění. Protože už by neměli na výběr z toho, co můžou tímhle způsobem nakoupit, a ve chvíli, kdy budou hledat účetní, tak by vzali mě.
Jan Moláček, reportér ČT:
Activa žádost o rozhovor odmítla. Napsala, že dlouhodobě neposkytuje masovým sdělovacím prostředkům rozhovory, vyjádření či názory a ani do budoucna nehodlá na tomto přístupu nic měnit.
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Kolegyňka to přeposlala i přímo paní jednatelce.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jo.
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Takže ta by se kdyžtak ozvala.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jo. Takže, takže určitě to dostali. To můžeme být si jistí.
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
To dostali stoprocentně.
Jan Moláček, reportér ČT:
Ale pak už je to na nich. Dobrá. Firma Bartoň a Partner po naší návštěvě poslala písemné vyjádření.
Helena Schärferová, jednatelka, Bartoň a Partner:
Zboží za jinou firmu nefakturujeme, jde o standardní obchodní činnost (nákup a prodej). Dodavatel tohoto zboží nám, mimo jiné, zajišťuje placenou logistiku, tedy i dopravu zboží, a zákazník je při objednávání zboží vždy jasně informován, že nakupuje přímo od naší společnosti a za našich podmínek. Smyslem zákona je podpořit celkový odbyt firem zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením.
Adéla Snopová, moderátorka:
A ve studiu teď vítám právníka Ondřeje Závodského, který měl donedávna tuto problematiku na starosti na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde je stále zaměstnaný, ale jeho oddělení bylo zrušeno. Dobrý večer.
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Dobrý večer.
Adéla Snopová, moderátorka:
Pane Závodský, ta praxe, kterou jsme v naší reportáži viděli, je podle vás v souladu se zákonem?
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Ono existuje v zásadě mnoha modelů, jakým způsobem ta nastavená pravidla obcházet. Nicméně ta popsaná praxe z vaší reportáže, z vaší reportáže je zcela zjevně za hranou zákona.
Adéla Snopová, moderátorka:
Jak je potom možné, že to těm firmám prochází? Slyšeli jsme v reportáži, že ty samotné firmy se tím vlastně nijak netají.
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Tak ono to vznikalo takovou, takovým postupem té legendární vařené žáby. Jestliže ty společnosti začaly pravidla postupně čím dál více a více obcházet a ministerstvo takovou praxi toleruje, no tak zkouší čím dál větší prasárny.
Adéla Snopová, moderátorka:
Hm. O jak rozšířenou praxi se jedná? Jak třeba vy sám často jste se s tím setkával?
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
O tom, že se zneužívá v určité míře při zaměstnávání zdravotně postižených toho nástroje náhradního plnění, je poměrně běžná praxe. Nicméně obvykle u toho ti zdravotně postižení mají třeba nějaký zanedbatelný podíl práce. V té vámi popisované situaci zdravotně postižení na tom neudělali vůbec nic. Někdo shrábne zisky a takováto praxe si myslím, že je poměrně vzácná.
Adéla Snopová, moderátorka:
Dopadne to tedy také na ty zdravotně postižené, protože oni tím pádem mají daleko menší výběr práce. Je to tak?
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Ano. V naší zemi je 200 000 nezaměstnaných zdravotně postižených a ten nástroj náhradního plnění má pomoci k jejich zaměstnání. A takováto praxe se děje. Lidé se zdravotním postižením mohou dodávat a dodávají náhradní plnění jako plod své práce.
Adéla Snopová, moderátorka:
Proto vlastně ten zákon i vznikal. Aby měli zdravotně handicapovaní práci?
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Proto tak vznikal. A díky tomu tedy se tady daří v této zemi desítky tisíc zdravotně postižených zaměstnat. Nicméně každou takovouhle praxí, kdy se obchází ten zákon, no tak reálně dochází k tomu, že ti zdravotně postižení, kteří jsou nezaměstnaní, nebudou zaměstnaní. Někdo jako nějakým způsobem rozmnoží své pozemské statky a zdravotně postižení přijdou zkrátka. No a je potřeba takovouto praxi prostě zarazit.
Adéla Snopová, moderátorka:
Já jsem říkala, že vy jste donedávna měl tuto problematiku na starosti na ministerstvu. Snažili jste se to nějak řešit?
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Ano, já jsem připravil určitý koncept legislativních změn, kde by se takováto praxe normálně zákonem jasně zarazila. Bohužel s příchodem nové politické i úřednické garnitury na ministerstvu na počátku tohoto roku se od tohoto záměru upustilo.
Adéla Snopová, moderátorka:
Děkuji, že jste byl naším hostem.
Ondřej Závodský, bývalý vedoucí oddělení na MPSV:
Není zač.
Adéla Snopová, moderátorka:
A jak se k celé problematice staví současné politické vedení a jaké překvapivé souvislosti jsme při natáčení naší reportáže objevili?
Jan Moláček, reportér ČT:
Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Počátkem letošního roku přitom do vysokých pozic v rámci tohoto rezortu nastoupili dva úředníci, kteří dříve pracovali pro firmu Bartoň a Partner. Jedním z nich je současný generální ředitel úřadu práce Roman Chlopčík, který ve firmě působil od roku 2014 až do svého nástupu do úřadu jako jednatel a prokurista. Vrchním ředitelem sekce zaměstnanosti na ministerstvu se zase stal Jiří Vaňásek, ten byl u firmy Bartoň a Partner prokuristou v letech 2020 až 2023. Oba jsme požádali o rozhovor. Ministerstvo i úřad práce ale odpověděly jen písemně.
Jakub Slavík, tiskový mluvčí MPSV:
K osobě vrchního ředitele Jiřího Vaňáska: se společností Bartoň a Partner není v žádném pracovním vztahu.
František Bikár, tiskový mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce ČR
Roman Chlopčík nevykonává žádnou profesní ani obchodní činnost mimo Úřad práce, ani neposkytuje soukromým subjektům poradenské či jiné služby. Veškerý svůj pracovní čas a kapacitu věnuje výkonu funkce generálního ředitele.
Jan Moláček, reportér ČT:
Ani současný šéf rezortu Aleš Juchelka na žádost o rozhovor nereagoval. Já jsem vlastně v tom samým mailu požádal o krátký rozhovor s panem ministrem ke stejnému tématu.
pracovnice tiskového oddělení MPSV:
Jo, určitě. Já to ověřím a zavoláme vám zpátky?
Jakub Slavík, tiskový mluvčí MPSV:
Popisovaná praxe je legální a nejde ani o praktiku v rozporu s běžnými standardy – využívá ji řada firem a institucí. Ministerstvo je připraveno na základě podnětů otevřít debatu o případných změnách.
Jan Moláček, reportér ČT:
V minulém volebním období se podmínky pro náhradní plnění zpřísnily. Podle bývalého ministra Mariana Jurečky právě proto, aby se omezilo jeho zneužívání.
Marian Jurečka, bývalý ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
Já jsem měl informace samozřejmě o tom, že v celé řadě věcí v oblasti chráněného trhu práce dochází k tomu, že ten smysl a ten zákon se nerespektuje. Proto jsme v tom loňském roce udělali to výrazné zpřísnění, které vlastně začalo platit už v loňském roce. Pokud se to děje nadále, pak je nutné, aby buďto se zesílily kontrolní mechanismy, nebo se případně přešlo ještě k dalším zákonným úpravám.
zaměstnankyně společnosti Activa:
Choděj nám kontroly. Ty kontroly můžou přijít i přes vlastně k vám do firmy. A chtějí, jestli seděj faktury vůči nám, vůči vám. Jo? Takže todleto se nemusíte, je to všecko opravdu zákonný. My bysme nic nezákonnýho nedělali.
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Ano, je to v souladu se zákonem, že nakoupíte a já prodám. Na základě dohody.
Jan Moláček, reportér ČT:
Jo, když mi přijde kontrola, tak tohle je v pohodě?
zaměstnankyně společnosti Bartoň a Partner:
Samozřejmě.
Adéla Snopová, moderátorka:
Dnešní Reportéři+ jsou u konce. Jsme rádi, že jste se dívali, a za měsíc pro vás budeme mít další kauzu, které se podíváme na dřeň. A samozřejmě už příští pondělí se na vás těšíme u Reportérů ČT. Na viděnou.
