Přála bych si, aby mě lidé brali takovou, jaká jsem

Z vyprávění vím, že asi do dvou let jsem byla zdravé dítě. Jednou se moje sestra probudila a šla za mámou s tím, že nevstávám. Když mě máma našla, byla jsem jako gumová. Ležela jsem v posteli, měla jsem spadlý koutek úst, neudržela jsem ruce, neudržela jsem se v sedu, nemluvila jsem, nepoznávala jsem ji ani sestru. Bylo 15. ledna 1998. Podle máminých slov se jí zdálo, že našla jiné dítě. Myslela si, že mám mrtvičku, a tak se mnou běžela k dětskému lékaři. Ten usoudil, že jde o horší průběh virózy a nasadil mi antibiotika a antipyretika, s tím, že pokud se to nezlepší, mají mě odvézt do nemocnice. Celý další den jsem měla vysoké teploty přes 39 stupňů, zvracela jsem a měla průjem. Následující den mě odvezly máma s babičkou do Roudnické nemocnice na běžný pokoj. …