Handicap může přijít v každém věku – ať už úrazem nebo chorobou se vám život rázem může obrátit naruby.
Se stresem vycházejícím ze zdravotních komplikací se pojí ještě minimálně jeden – musíte se naučit fungovat ve svém bytě, který doposud pravděpodobně nebyl přizpůsobený handicapovanému člověku.
Ruku v ruce s následky choroby či úrazu jde často i snížení příjmu. Proto je dobré, že na úpravy bydlení, které nebývají právě levné , v některých případech alespoň něco přispívá stát. Má to ale svá pravidla.
Kdo má na příspěvek nárok:
Zákon č. 329/2011 Sb. uvádí, že takové úpravy spadají pod tzv. příspěvek na zvláštní pomůcku . Jedná se o jednorázovou peněžitou dávku a nárok na ni mají lidé, kteří mají tělesné postižení trvající déle než rok. Jsou to například lidé s těžkou vadou nosného a pohybového ústrojí, lidé s vážnějším zrakovým či sluchovým postižením, atd. Počítá se sem i těžká demence lidí odkázaných na mechanický vozík.
Důležité je, že při posuzování se individuálně řeší funkční dopad postižení – ne samotná diagnóza. Je to tedy vysoce individuální proces
Co stát může podpořit (a naopak nepodporuje):
Oblasti podpory jsou zaměřeny na překonávání bariér – může jít o tzv. schodolez, případně zdvihací plošinu. Za státní příspěvěk lze také upravit WC a koupelnu tak, aby byly bezbariérové, a případně rozšířit dveřní otvory v bytě, aby se prostorem dalo snadno projíždět na invalidním vozíku. Oprávněnost přestavby posuzuje Úřad práce podle konkrétního postižení a specifických pomůcek, které musí handicapovaný člověk používat.
Důležité je upozornit, že u koupelen a WC stát proplácí jen nezbytné stavební práce – s kompletní obnovou a případně renovací tak úplně nepočítejte. Příspěvek je přísně minimalistický a účelný a má sloužit k odstranění bariéry, nikoliv například k výměně obkladů v celém prostoru. Konkrétní položky je potřeba si předem dohodnout a upřesnit s Úřadem práce.
Kolik můžete dostat:
Pomůcka nebo úprava v ceně do 10 tisíc se proplácí se spoluúčastí příjemce 1 tisíc korun , v případě částky nad 10 tisíc korun platí příjemce spoluúčastí 10 procent ze svého. Pokud to z důvodu nízkých příjmů nejde, je možné spoluúčast snížit – u úprav do 10 tisíc korun se to posuzuje pomocí příjmů vůči životnímu minimu, u těch nad 10 tisíc podle toho, zda na to člověk reálně má.
Maximální výše příspěvku je 350 tisíc korun, u svislé nebo šikmé zdvihací plošiny pak až půl milionu . Vzhledem k výše uvedeným pravidlům je třeba v některých případech doložit příjmy.
Výhodou je, že tyto příspěvky je možné kombinovat s příspěvky jiných institucí a organizací na další pomůcky. Minimálně základní invalidní vozík by tak pro nechodící klienty měla proplácet zdravotní pojišťovna (nárok je ale opět posuzován individuálně). Stát může přispět dokonce i na auto, ale na to zase existují jiná, speciální pravidla.
Jak o příspěvek zažádat:
Jak už bylo řečeno výše, o příspěvek se žádá na Úřadech práce ČR . Na stránkách MPSV je zveřejněný příslušný formulář a pokyny k přílohám. Některé vybavení a stavební úpravy si vyžadují souhlas vlastníka nemovitosti. Pokud jde právě o stavební úpravy, je vhodné před zahájením prací kontaktovat ÚP s položkovým seznamem těchto úprav a zeptat se jich, které z položek je možné proplatit.
Úřad práce následně předává podklady Institutu posuzování zdravotního stavu , který spadá pod Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Konečné slovo má posudkový lékař, který využívá informace od ošetřujícího lékaře žadatele, případně jiné odborné nálezy.
