Kopřivnice – Letos na jaře málem končil sportovní kariéru, pak se v něm něco zlomilo a ještě do toho pořádně šlápl. Jen o pár měsíců později je situace naštěstí výrazně pozitivnější. Po letním obratu, změně střelecké kategorie, vytrvalé přípravě a také po zlaté medaili z týmové soutěže Hyundai World Para Series v Indii nyní paralukostřelec Tomáš Vrzal plně naplňuje své motto „never give up“ (nikdy se nevzdávej). Je plný odhodlání porvat se o mistrovství světa v Austrálii 2027 a tím i o následnou paralympiádu 2028 v Los Angeles. „Tyto akce jsou pro mě teď naprostou prioritou a hlavní motivací v další práci. Je jí přede mnou hodně, ale těším se na to a beru to jako velkou sportovní i životní výzvu,“ říká kopřivnický paralukostřelec.
Přitom ještě před pár měsíci to s ním nevypadalo vůbec dobře. „Od operace před dvěma lety se hodně věcí změnilo k horšímu. Střílení mi prostě nešlo, špatně jsem se vyrovnával se změnami na těle a nikam se to neposouvalo. I kvůli tomu jsem se od dubna do konce srpna přestěhoval do Čech, kde jsem se mohl lépe připravovat u reprezentačního trenéra Vladimíra Brady. Všechno jsme lépe sladili a postupně se to začalo zlepšovat,“ vzpomíná na těžké období Tomáš Vrzal. Ke zvratu pomohla i reklasifikace do skupiny W1, o kterou už nějakou dobu usiloval. „Přesněji to vystihuje moje postižení. Konečně se to podařilo dotáhnout. Velmi mi vyšli vstříc v nemocnici v Brně, kde mi udělali potřebná vyšetření trupu. Na základě těchto lékařských zpráv jsem byl přeřazen do kategorie W1, která zohledňuje i postižení trupové části těla,“ vysvětluje sportovec.
Změna kategorie však přinesla řadu novinek. „Museli jsme udělat hodně úprav ve střelbě, technice i biomechanice. Hlavní změnou je, že už nestřílím přes optiku, mám na zaměřovači jen malý světelný pin v kolečku. Míření přes něj je úplně jiné. Navíc jsem měl jen jeden měsíc na to, abych stihl asi čtyři domácí závody, zvykl si na to a hlavně vystřílel body potřebné pro nominaci do Indie. Ta naštěstí vyšla,“ připomíná Vrzal svou cestu na zářijovou akci Hyundai World Para Series v indickém Ahmadábádu. A byla to pořádná změna. Proti relativně klidné Kopřivnici je Ahmadábád největším městem státu Gudžarát na březích řeky Sabarmatí s populací přes 5,2 milionu obyvatel. Právě tam česká výprava excelovala a vybojovala celkem pět zlatých medailí. „Do Indie jsem původně ani neplánoval jet, ale po doporučení od reprezentačního trenéra jsme se tam vydali. Měl jsem ještě nevyčerpaný budget na sportovce z předchozího roku, tak jsme do toho šli,“ přiblížil Vrzal cestu do nejlidnatější země světa.
V Indii se nejprve zastřeloval v soutěži jednotlivců. „V kvalifikaci jsem byl šestý, i když cíl byl umístit se kolem druhého či třetího místa. V napínavém eliminačním souboji jsem pak bohužel prohrál s čínským soupeřem. Rozhodl až rozstřel na jeden šíp, v němž jsem prohrál o pouhé dva centimetry. Číňan byl o tento kousek blíže středu, postoupil a nakonec prošel až do finále proti Davidu Drahonínskému,“ shrnul Vrzal. Chuť si však spravil v týmové soutěži právě po boku Davida Drahonínského, se kterým vybojoval zlato. „Porazili jsme domácí Indy a hlavně ve finále nebezpečné Číňany, čehož si moc ceníme, protože ti platí za favority, kamkoliv přijedou. Byl to nervák až do konce. Začali jsme špatně a museli dotahovat. Po třech sadách jsme vedli 4:2 a ve čtvrté potřebovali z dvou možných bodů alespoň jeden. To bylo největší drama, které si budu dlouho pamatovat. Klepala se mi ruka, ale nakonec jsme to dali. Po remíze v závěrečné sadě 1:1 bylo celkové skóre 5:3 pro nás. Super zážitek a obrovská euforie,“ cení si výsledku kopřivnický borec.
Chválil si také zázemí a organizaci. „Pro nás je nejpodstatnější bezbariérový přístup do hotelu, uzpůsobená koupelna, toaleta a kvalitní matrace. Tohle všechno jsme měli na skvělé úrovni. Střelnice měla špičkové parametry srovnatelné se světovými velmocemi. Cesta autobusem na ni trvala půl hodiny a tamní divoký provoz by vydal na samostatný článek,“ usmívá se Vrzal a dodává: „Neméně důležití jsou pro nás osobní asistenti, bez kterých by to nešlo. V mém případě to byl Tomáš Zatloukal.“
Nyní je vše na dobré cestě směrem k vrcholům nadcházejících let. „Pokud dostanu reprezentační smlouvu na příští rok, mým hlavním cílem bude mistrovství světa 2027 v Austrálii. To bude zároveň klíčový nominační závod na paralympiádu 2028 v Los Angeles. Ještě předtím nás čeká velký závod ve Švýcarsku, kde se dá na paralympiádu také kvalifikovat,“ plánuje Vrzal. Kromě sportovní přípravy ho však čeká i řešení financování. „Musím se pokusit získat zhruba 80 tisíc korun na letenku do Austrálie ve vyšší třídě. Není to kvůli pohodlí, ale proto, že ve standardní třídě to pro mě není ze zdravotních důvodů realizovatelné. Budu žádat o podporu město i soukromé firmy,“ uzavírá kopřivnický paralukostřelec.
