Vladimír Kroc, moderátor:
Do dlouhodobé péče o seniory by bylo kvůli stárnutí populace potřeba do roku 2035 investovat 70 miliard korun. Vzniklo by 35 000 nových lůžek. Roční reálné náklady systému by při posílení služeb podle přibývání lidí nad 65 let vzrostly z 80 na 137 miliard korun, ani tak se poptávka po zařízeních i podpoře v domácím prostředí plně nepokryje. Vyplývá to z nové studie o dlouhodobé sociální péči, kterou pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb zpracovala poradenská společnost Deloitte. Dnes výsledky na ministerstvu práce představili autoři. Naším hostem je Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. Dobrý den.
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Hezký večer.
Vladimír Kroc, moderátor:
O jaké kapacity se v současnosti opírá dlouhodobá péče v Česku?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
V současné době v těch pobytových službách máme nějakých 72-73 000 lůžek, včetně tzv. odlehčovacích služeb a pečovatelské služby se starají zhruba o nějakých 94-95 000, zejména seniorů, který navštěvujou v jejich domácnostech.
Vladimír Kroc, moderátor:
Jaké služby jsou k dispozici a které naopak chybějí?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Ten nedostatek služeb je prakticky jak v těch tzv. komunitních, tak pobytových. Pokud bysme byli konkrétní, tak máme nějakých 10–12 000 žádostí, které jsou aktuální do těch takzvaných domovů pro seniory nebo domov se zvláštním režimem a stejně tak odmítnutí zájemci o pečovatelskou službu se pohybují ve vyšších jednotkách tisíc, to jsme v tom současném stavu a samozřejmě v kontextu těch příštích 10 let se ten počet, zejména lidí starších 85 let, to je ta cílová skupina, má téměř zdvojnásobit.
Vladimír Kroc, moderátor:
Jaký je poměr státem financovaných a soukromých zařízení?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Většina, pokud se budeme bavit o pobytových službách, tak většina z nich je zřizována kraji, městy, obci. U těch soukromých se jedná zhruba o 1/5 těch zařízení, ale je potřeba říct, že ta soukromá zařízení budovala ty kapacity posledních, řekněme, 10, 15 let, to znamená, v těch 10, 15 posledních letech bylo vybudováno nějakých 13 000 lůžek v těch domovech se zvláštním režimem, to je zejména pro osoby trpící demencí a většinou za těmi novými kapacitami stojí právě ten soukromý sektor následován městy a obci.
Vladimír Kroc, moderátor:
Dá se tedy říci, že nynější stav zdaleka neodpovídá reálným potřebám?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Ten nynější stav neodpovídá té současné poptávce, na domov pro seniory nebo ten domov se zvláštním režimem se čeká jednotky měsíců, v některých lokalitách je to třeba i půl roku, rok či více, to samé může být u těch pečovatelských služeb, ale zejména vidíme, že ty kapacity meziročně rostou poměrně málo, respektive rostou třikrát, čtyřikrát tak méně, než přibývá žádostí o tu pomoc, podporu a péči z řad třeba těch rodin nebo samotných seniorů.
Vladimír Kroc, moderátor:
A na jaké úrovni je tedy dostupnost té dlouhodobé péče?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Dostupnost je dána nebo se nechá měřit tou čekací dobou. V České republice, byť je to regionálně odlišné, tak jak říkám, u těch terénních služeb je to otázka jednotek týdnů, u těch pobytových služeb nejméně, řekněme, 3-4 měsíce, někde i 12 měsíců. A pokud se nebudou ty kapacity navyšovat jak těch terénních pracovníků, tak ambulantních služeb, tak těch pobytových, tak se tyto doby budou prodlužovat, což znamená vlastně dva dopady, první, že přesuneme břímě té péče na neformální pečující prakticky ve 100 % toho, co nás čeká Českou republiku v těch následujících letech. A druhý dopad je, že samozřejmě ti lidé zůstávají déle v těch zdravotnických zařízeních, kde by třeba nemuseli být a kde ta péče je taky významně dražší.
Vladimír Kroc, moderátor:
A nějak výrazněji se to liší regionálně ta situace?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Nejhorší situace je dlouhodobě v hlavním městě v Praze, pak Středočeském kraji, kde je největší převis té poptávky a nabídky, samozřejmě je to i v těch velkých krajských městech, ale jsou nějaké regiony v České republice, anebo v Čechách i na Moravě, kde třeba ty čekací doby jsou menší, protože, řekněme, budování těch kapacit nepodléhalo nějakému plánu, který by byl racionální, vždycky to bylo podle toho, kde, jak se dostane dotace, anebo ten soukromý sektor, kde, jak cítí nějaké místo na trhu. A z toho důvodu jsme i třeba navrhli a vyzvali ministerstvo, aby koordinovalo výstavbu a budování těch nových kapacit, aby bylo tím, kdo bude identifikovat, kde potřebujeme kolik.
Vladimír Kroc, moderátor:
Jenže jak významnou překážkou mohou být finanční náklady spojené s poskytováním dlouhodobé péče?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Musíme to rozdělit na finanční náklady s vybudováním těch služeb, tady ty zdroje relativně jsou a budou, protože bude možné využít třeba až 30 miliard korun z evropských zdrojů. Města, obce, kraje investují nebo mohou investovat do těch služeb, ale máme tady i banky, penzijní fondy, máme tady pojišťovny české, máme tady soukromé společnosti, které jsou připraveny budovat, ale pak je otázka, jak vy říkáte, těch provozních nákladů, to znamená, jedna věc je vybudovat a pak zajistit to financování a zajistit také personální vybavenost, protože ta studie hovoří o tom, že v příštích 10 letech budeme potřebovat 55 000 nových pracovníků v sociální službách, pokud bysme ty kapacity měli vybudovat, a to je věc, která také je součástí té výzvy, aby ten systém financování se nějakým způsobem změnil.
Vladimír Kroc, moderátor:
No, a jaké by bylo hlavní doporučení z vaší strany pro ty, kdo se v těchto podmínkách snaží zajistit dlouhodobou péči pro sebe nebo pro své blízké?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Lze, ten hlavní pilíř dlouhodobé péče nese ta rodina, v České republice je to 80–85 %, v Evropě je to 60–80 %, tam ta studie přináší také jednoznačná doporučení toho, že není možné všechnu tu péči nechat jenom na rodině v těch příštích 10 letech, protože by to znamenalo, že od nynějška nějakých 88 000 dalších lidí by potřebovalo prakticky na denní bázi pečovat, a my tam navrhujeme, a to je i odpověď na tu vaši otázku, že je potřeba více podpořit i neformální pečující, ať už, aby jim s tím pomáhali profesionálové, ať už, aby měli dost informací, nebo měli i k dispozici ty tzv. odlehčovací služby a třeba jedenkrát, dvakrát do roka mohli tu péči předat někomu jinému, aby si sami mohli odpočinout.
Vladimír Kroc, moderátor:
Pokud upozorňujete, že by stát měl v dalších letech do zařízení dlouhodobé péče investovat desítky miliard korun, jak k tomu přistupuje vláda?
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
A pan ministr se dneska postavil ke všem těm bodům, které jsme navrhovali jako reakci na tu studii kladně, zejména i k těm bodům, kde jsme například navrhovali, že by měl vzniknout nějaký dlouhodobý investiční plán do roku 2040, který tady nikdy nebyl a není. A ten dlouhodobý investiční plán neznamená, že to ten stát všechno musí zaplatit, protože jak jsem řekl před chvílí, je tady řada aktérů, jsou tady soukromé zdroje, evropské zdroje, samosprávné zdroje, které budují nové sociální služby. Ale třeba, pokud by se někdo zeptal, jestli je nějaký centrální přehled, kde se vybuduje za rok, za dva, za tři a zkapacitní domovy pro seniory, pečovatelské služby, denní stacionáře, tak odpověď je negativní a v tuto chvíli český stát nemá vůbec přehled o tom, kde rostou kapacity, nebo kde jsou dokonce potřeba.
Vladimír Kroc, moderátor:
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky. Děkuju vám, na shledanou.
Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR
Děkuji za pozvání, na slyšenou.
