Přestože si, že se vám nebo někomu z vaší rodiny zhoršuje paměť či schopnost plánovat běžné úkoly?
Alzheimerova choroba nebo jiný typ demence často začínají nenápadně a zpočátku mohou být zaměněny za běžné zapomínání. Se stárnutím populace porostou i počty lidí s těmito neurodegenerativními onemocněními. Už dnes podle odhadů žije v Česku asi 150 tisíc lidí s nějakou formou demence a do roku 2050 se jejich počet může zdvojnásobit.
Diagnóza Alzheimerovy choroby může být pro pacienty i jejich rodiny šokem, ale včasná péče, odborná podpora a správný postup dokážou výrazně zlepšit kvalitu života a pomoci udržet soběstačnost co nejdéle.
Alzheimerovu nemoc nelze zcela vyléčit, existují léky, které mohou ovlivnit průběh nemoci a stabilizovat některé mozkové funkce. „Léky primárně nabízejí symptomatickou úlevu. Mírně zlepšují některé funkce a zpomalují další zhoršování onemocnění, ale neřeší jeho příčinu,“ vysvětluje Tomáš Turek, primář psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov. Léky mohou pomoci zpomalit postup nemoci, zmírnit některé příznaky a zlepšit kvalitu života pacienta, a proto je důležité zahájit jejich nasazení co nejdříve po stanovení diagnózy.
Důležitá je kombinace medikace s dalšími podpůrnými opatřeními, například úpravou domácího prostředí, nastavením pravidelného denního režimu, tréninkem kognitivních funkcí a zapojením rodiny do každodenní péče.
Domov, který usnadňuje život s demencí:
Součástí péče je i samotné prostředí, ve kterém nemocný žije. Alzheimerova choroba postupně zasahuje nejen paměť, ale i orientaci v čase a prostoru a schopnost zvládat běžné úkony. Proto může pomoci například zjednodušení organizace prostoru, jasné označení jednotlivých místností, odstranění rizikových předmětů či zavedení strukturovaného denního režimu. Taková opatření snižují zmatek a úzkost, usnadňují orientaci a podporují větší samostatnost pacientů.
Potvrzená diagnóza Alzheimerovy choroby často přináší i praktické otázky, které je třeba řešit – od správy financí po zřízení plné moci. Lidé s demencí potřebují především jasné informace o dostupné podpoře, dávkách a službách, které jim pomohou orientovat se v systému sociální a zdravotní péče. Ve fázi mírné či počínající demence je tato orientace obzvlášť důležitá. „Mnoho pacientů například ani netuší, že mají nárok na příspěvek na péči. Potřebují rovněž správně nastavenou léčbu, psychologickou podporu a praktické poradenství,“ vysvětluje Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze.
Jak nemoc postupuje a potřeby pacientů rostou, mění se i rozsah potřebné péče. Ve fázích pokročilejší demence pak potřebují různé zdravotní i sociální služby, doma, ve stacionářích, eventuálně i ústavní a sociálně-pobytové služby. „Nutná je koordinace služeb či jejich návaznost. Jinak se nejen lidé s demencí, ale i jejich rodiny v systému ztrácejí,“ dodala Iva Holmerová.
Když domácí péče přestává stačit
Řešením může být pobyt ve specializovaném zařízení, které poskytuje komplexní péči. Takové služby nabízí i Senevida, jež propojuje sociální, zdravotní, ošetřovatelské a aktivizační programy v bezpečném a odborně vybaveném prostředí. Domovy Senevida zajišťují nepřetržitou podporu, individuální plány péče a dohled kvalifikovaného personálu, přičemž propojení s nemocniční a domácí zdravotní péčí umožňuje plynulý přechod mezi různými typy podpory a dává rodinám větší jistotu i komfort.
Alzheimerova choroba zatím není vyléčitelná. Včasná diagnostika, vhodná léčba, úprava prostředí i dostupnost propojené péče však mohou výrazně pomoci pacientům i jejich rodinám zvládat nemoc a zachovat co nejvyšší kvalitu života. Specializované služby, jako domovy Senevida, propojují sociální a zdravotní péči a poskytují podporu seniorům i jejich blízkým.
