Derby, jaké se nevidí. Nadvakrát zlomená slepecká hůl a jiné příhody

Jeden doufá, že ho pozvou do středového kruhu pár minut před výkopem derby pražských S, aby dole na hřišti uslyšel naplno sílu tribun. Druhý se těší, že se snad brzy pojede „podívat“ na Anfield Road v Liverpoolu. Jeden slávista, druhý sparťan, oba nevidomnevidomí. Takže fotbal, na který pravidelně chodí, ani jeden nevidí. Proč tam tedy vlastně chodí? Foto: Unsplash Sudí, to nevidíš? Jsi slepý? Přihrávka naslepo. Pohledná hra. Možná vás napadnou další fotbalové hlášky či klišé, kde je v hlavní roli zrak. A nejspíš byste si mysleli, že nevidomý by něco takového nechtěl slyšet, natož vyřknout. Omyl je pravdou, znevýhodnění si často umí dělat srandu sami ze sebe i sobě podobných. A to i velmi surově. „Není problém nasadit slávistickou vlajku na bílou slepeckou hůl a mávat s ní,“ popisuje Tomáš Franěk, velký fanoušek sportu obecně a především fotbalistů pražské Slavie, jehož ještě dál v textu blíže poznáme. „Dostal jsem od hradeckých fandů do držky,“ přidává Franěk další divokou fotbalovou historku. „Otočil jsem se na ně, vyhrávali jsme 3:0. A říkám: Na to se nedá koukat, co? A Džžžž…, kolega, že mě jde zachránit, no oba jsme leželi