Dvanáct tréninků týdně, čtyři hodiny denně ve vodě a jasný cíl – posouvat vlastní hranice. Osmnáctiletého paraplavce žene dopředu touha se neustále zlepšovat, disciplína a především obyčejná radost z pohybu. V rozhovoru pro Kondici mluví o své cestě k úspěchu v Paříži, o tlaku před letní paralympiádou v Los Angeles 2028 i o tom, proč je pro něj sport víc než jen sbírání medailí.
* Jak vypadá váš běžný tréninkový týden před významným závodem?
Většinou máme až 12 tréninků týdně, každý zhruba dvouhodinový, takže čtyři hodiny denně ve vodě. Trénujeme dvoufázově ráno a večer. K tomu přidáváme silovou přípravu tři- až čtyřikrát týdně, fyzioterapii dvakrát týdně a také kondiční trénink – kolo nebo běh. Myslím si, že trénink mimo vodu je stejně důležitý jako samotné plavání. Pravidelně chodím do posilovny, a když zbyde čas, zařazuji i běh na pásu, který mi pomáhá s celkovou kondicí a regenerací.
* Je vaším cílem kvalifikovat se na letní paralympijské hry a zopakovat svůj fenomenální výsledek z Paříže 2024, kde jste vybojoval všechny cenné kovy? Cítíte na sobě již nyní určitý tlak?
Paralympijské hry v Los Angeles v roce 2028 jsou pro mě určitě další metou, kterou bych si rád splnil. Vím ale, že kvalifikace bude velmi náročná. Nechci si dopředu určovat, kolik medailí bych mohl získat nebo jestli vůbec nějaké. Mým hlavním cílem je zaplavat tam co nejlépe, jak budu v danou chvíli schopen. Určitý tlak už samozřejmě cítím, ale snažím se ho filtrovat. Těsně před závodem se pak soustředím čistě na sebe a na svůj výkon.
* Změnilo se vaše vnímání vrcholového sportu poté, co jste se stal mistrem světa v paraplavání a právě v Paříži vybojoval nejcennější kovy?
Ano, uvědomil jsem si, že medaile je jen takovou pomyslnou třešničkou za to úsilí, které do toho všichni sportovci dávají, a zasloužili by být takto oceněni všichni za tu dřinu a vytrvalost.
* Co je dnes pro vás větší motivace než samotná medaile?
Hlavní je pro mě se stále zlepšovat. Posouvat své vlastní hranice a vědět, že do tréninku dávám maximum.
* Jaké jste měl pocity, když jste na podzim od prezidenta republiky obdržel státní vyznamenání za zásluhy v oblasti sportu?
Byl to neuvěřitelný zážitek! Upřímně, já ani nikdy netušil, že bych takové ocenění mohl získat, a proto jsem byl opravdu překvapený a nadšený, když jsem se to dozvěděl.
* A co nervozita – hlásí se o slovo před důležitým závodem?
Občas ano, to se pak uklidňuju přehráváním závodu, který mě čeká, a říkám si, že jsem do tréninku dal maximum. Obrovskou oporu mám pak skoro ve všech lidech, které mám kolem sebe, jak v rodičích, tak i v přátelích nebo trenérovi. Kouče ale nemám, i když jsem ho před Paříží ve vesnici měl a pomohl mi taky k úspěchu.
* Co vám pomáhá ve chvílích, kdy cítíte, že vaše motivace klesá?
Většinou si připomínám závody, které už jsem zaplaval a dopadly dobře, abych se dostal zpátky do pohody.
* Jste součástí projektu Allwyn Champs, co pro vás toto partnerství znamená?
Být součástí Allwyn Champs pro mě znamená hlavně dlouhodobé partnerství založené na důvěře. Vnímám ho jako oporu, která mi dává klid a jistotu v tom, že se můžu naplno soustředit na sport a přípravu. Důležité je pro mě i to, že projekt přistupuje ke každému sportovci individuálně a nabízí péči šitou na míru. Zároveň si vážím toho, že můžu být součástí prostředí, které staví na lidském přístupu a komplexní podpoře.
* V rámci Allwyn Champs se budete potkávat s dalšími mladými sportovci, mezi nimi jsou i tři plavci – Bára Seemanová, Ondra Gemov a Jonáš Kešnar, ale i další z jiných sportů jako Jakub Hroneš (snb) nebo Lucie Hlaváčková (moderní pětiboj). Pomáhá vám být v kontaktu s lidmi, kteří jsou vašimi vrstevníky a jejichž cíl je stejný?
I když jsem součástí projektu zatím krátce, už teď vnímám velký potenciál v tom být obklopený sportovci, kteří mají podobné cíle a řeší podobné výzvy. Do budoucna pro mě bude hodně přínosné sdílení zkušeností nejen s plavci a paraplavci, ale i se sportovci z jiných disciplín. Beru to jako možnost učit se z různých přístupů k přípravě, inspirovat se a mít kolem sebe komunitu lidí, kteří si navzájem rozumí a podporují se.
* Je něco, co jste se díky sportu naučil a používáte to i mimo něj?
Určitě mi sport zlepšil disciplínu a motivaci, která je hodně potřebná i v normálním životě, třeba ve škole.
* Vnímáte svou roli jako inspiraci pro mladé sportovce nebo lidi s handicapem?
Byl bych velmi rád, kdybych alespoň pár lidí motivoval k tomu, aby nic nevzdávali a šli si za svými cíli.
* Co byste vzkázal mladým lidem, kteří se bojí začít sportovat kvůli zdravotnímu omezení?
Nemějte strach. Samozřejmě, nejde všechno hned, ale sport vám ve spoustě věcí zlepší život. /
„Hlavní pro mě je stále se zlepšovat. Posouvat své vlastní hranice a vědět, že do tréninku dávám maximum.“ David Kratochvíl Nová hvězda českého parasportu. Už v 15 letech se v disciplíně 400 metrů volný způsob stal mistrem světa, o rok později přidal titul evropského šampiona a zazářil v Paříži. Na své první paralympiádě vybojoval kompletní sbírku medailí. Plavání se věnuje od šesti let, kdy kvůli zákeřné nemoci oční sítnice přišel o zrak. Studuje gymnázium v Tachově, v tamním bazénu také trénuje. Drží světové rekordy na 50 a 200 metrů znak. Rád hraje na kytaru, akordeon a klavír, baví ho šachy.
Allwyn Champs Allwyn Champs je program společnosti Allwyn (dříve Sazka), která je významným podporovatelem českého sportu. Allwyn Champs podporuje mladé sportovní talenty v životní cestě za jejich snem. Součástí iniciativy jsou například Jakub Hroneš, Kryštof Král, Barbora Seemanová, Laura Záveská, David Kratochvíl a další.
ParaRestart Allwyn je také v rámci spolupráce s Českým paralympijským výborem podporovatelem českých parasportovců. Společně stojí za projektem ParaRestart, který klientům rehabilitačních center ukazuje, jak na aktivní sportování. Cílem projektu není jen osvěta, ale i finanční podpora parasportovců, jejich specifických podmínek a vybavení.
„Byl bych velmi rád, kdybych alespoň pár lidí motivoval k tomu, aby nic nevzdávali a šli si za svými cíli.“
