Den onkopacientů 2026 upozornil na význam koordinace péče, pacientských rad a podpory lidí, kteří se léčí s rakovinou nebo nemocí procházejí spolu se svými blízkými.
Čtvrtý ročník Dne onkopacientů, který uspořádal spolek Hlas onkologických pacientů, se letos zaměřil mimo jiné na téma, které má pro nemocné velmi praktický význam: jak se včas dostat k potřebným vyšetřením, léčbě a informacím. Odborný program se věnoval kvalitě života onkologických pacientů a jejich blízkých, pracovnímu setkání koordinátorů a členů pacientských rad, předání Ceny HOP a také komunitní části v podobě výstupu na Říp. Akce se konala 4. června 2026, výšlap následoval v neděli 7. června.
Zdroj: Hlas onkologických pacientů
Jedním z hlavních témat byla koordinace onkologické péče. Z debat podle pořadatelů vyplynulo, že dobře nastavená role koordinátora může zkrátit dobu od diagnostiky po zahájení léčby z několika měsíců na týdny, a to i u závažných diagnóz, jako je karcinom plic nebo slinivky. Právě u těchto onemocnění může být čas mezi podezřením, potvrzením diagnózy a zahájením léčby mimořádně důležitý.
Koordinátor péče má pacientovi pomoci projít složitým systémem vyšetření, objednávání, návazné léčby a komunikace mezi různými pracovišti. V tiskové zprávě Hlasu onkologických pacientů jsou koordinátoři popsáni jako „logističtí manažeři“, kteří provádějí pacienta diagnostikou a pomáhají omezovat zdlouhavé čekací lhůty i nejistotu způsobenou tím, že pacient neví, jak je onkologická péče organizována.
Význam koordinátorů potvrzuje i Ministerstvo zdravotnictví, podle něhož má jejich zavádění pomoci zkrátit cestu pacienta k léčbě, posílit spolupráci mezi lékaři a pacientskými organizacemi a zlepšit kvalitu onkologické péče v České republice. Ministerstvo uvádí, že koordinátoři mají pacientům pomáhat zejména v situaci, kdy se po prvním podezření na závažnou diagnózu potřebují rychle dostat k potřebným vyšetřením a dalšímu postupu.
Z pohledu pacienta přitom nejde jen o administrativní nebo organizační detail. Člověk, který se dozví podezření na onkologické onemocnění, často řeší nejen strach z diagnózy, ale také praktické otázky: kam má jít, kdo ho objedná, kdo mu vysvětlí další kroky, jak dlouho bude čekat a zda se neztratí mezi jednotlivými pracovišti. Právě v těchto situacích může mít koordinátor péče zásadní význam, protože pacientovi pomáhá překlenout období nejistoty a urychlit jeho průchod systémem.
Podobně praktický význam mají takzvané cesty pacienta. Hlas onkologických pacientů na svém webu nabízí projekt Cesta pacienta, který má nemocným a jejich blízkým pomoci porozumět diagnóze a lépe se orientovat v systému péče. Projekt je zaměřen na různé onkologické diagnózy a shromažďuje informace, které mohou být důležité, od prvního podezření až po další fáze léčby a podpory.
ilustrační foto AI; Ivana Šmídová
Den onkopacientů se věnoval také pacientským radám. Ty představují způsob, jak mohou pacienti a pacientské organizace předávat zdravotnickým zařízením zpětnou vazbu a upozorňovat na problémy, které nemusí být z pohledu systému na první pohled vidět. Podle tiskové zprávy se účastníci diskuse shodli na tom, že je třeba podporovat sdílení dobré praxe mezi pacientskými radami a vytvořit prostor pro jejich systematičtější spolupráci.
Součástí programu bylo také předání Ceny HOP za mimořádný přínos onkologickým pacientům. Cenu členských organizací pro rok 2026 získal datový analytik Ministerstva zdravotnictví ČR Marian Rybář. Oceněn byl zejména za práci při ustavení role koordinátorů onkologické péče v Komplexních onkologických centrech, za implementaci indikátorů kvality péče a za přístup k hodnocení péče založený na analytických datech.
Cenu veřejnosti získala Veronika Blahuta z projektu Bellis – mladé ženy s rakovinou prsu. Lidé o ní rozhodli v květnovém online hlasování. Podle HOP byla oceněna za osobní nasazení, empatii a konkrétní pomoc pacientkám i širšímu pacientskému prostředí.
Odborný program doplnil také nedělní Výšlap na Říp. Podle předsedkyně Výboru HOP Petry Adámkové se nesl především v duchu vzájemné podpory, optimismu a sdílení osobních příběhů. Účastníci zároveň rozhodli, že příští ročník výšlapu by měl směřovat na Milešovku. Podle pořadatelů se letošních aktivit Dne onkopacientů zúčastnilo více než 150 lidí.
Hlas onkologických pacientů je spolek sdružující pacientské a podpůrné organizace, které se věnují zdravotním, sociálním a psychologickým potřebám lidí s rakovinou. Jeho aktivity ukazují, že onkologická péče není jen otázkou léčby samotné, ale také informovanosti, komunikace, dostupnosti, podpory rodiny a schopnosti pacienta zorientovat se ve složitém systému.
Zdroj: AI; Ivana Šmídová
Kam se obrátit
Pokud člověk čelí podezření na onkologické onemocnění nebo se už léčí a neví, jaký má být další postup, měl by se nejprve obrátit na svého praktického lékaře, ambulantního specialistu nebo přímo na pracoviště, kde je vyšetřován či léčen. V případě závažného podezření na onkologickou diagnózu může být pacient předán do péče Komplexního onkologického centra nebo jiného specializovaného pracoviště.
Užitečným zdrojem informací je projekt Cesta pacienta na webu Hlasu onkologických pacientů, který pomáhá nemocným a jejich blízkým zorientovat se v jednotlivých typech onkologických diagnóz a v tom, co mohou v systému péče očekávat.
Informace o systémovém zavádění koordinátorů onkologické péče zveřejnilo také Ministerstvo zdravotnictví ČR. Podle ministerstva mají koordinátoři pomáhat pacientům projít systémem rychleji a s menší nejistotou, zejména v časné fázi po podezření na závažnou diagnózu.
S podporou se lze obrátit také na pacientské organizace sdružené v Hlasu onkologických pacientů nebo na organizace zaměřené na konkrétní diagnózu, například u rakoviny prsu, plic, prostaty, krve či dalších onemocnění. Pacientské organizace mohou pomoci s orientací v dostupných informacích, sdílením zkušeností, psychosociální podporou nebo nasměrováním na další služby.
Slovníček pojmů
Koordinátor onkologické péče je pracovník, který pomáhá pacientovi projít systémem vyšetření, objednání a návazné léčby. Jeho úkolem není nahrazovat lékaře, ale pomoci s organizací péče, komunikací a orientací pacienta v dalších krocích.
Komplexní onkologické centrum (KOC) je specializované pracoviště, které zajišťuje vysoce odbornou onkologickou péči. Právě v těchto centrech se podle dostupných informací rozvíjí role koordinátorů onkologické péče.
Cesta pacienta označuje přehledný popis toho, čím pacient při určité diagnóze obvykle prochází: od prvních příznaků nebo podezření přes vyšetření, potvrzení diagnózy, stanovení léčebného plánu až po léčbu, sledování a podpůrné služby. Projekt Cesta pacienta provozuje Hlas onkologických pacientů.
Pacientská rada je poradní nebo konzultační platforma, v níž mohou pacienti a pacientské organizace předávat zkušenosti, upozorňovat na problémy v péči a podílet se na zlepšování služeb. Na Dni onkopacientů 2026 se mluvilo zejména o potřebě sdílení dobré praxe mezi pacientskými radami.
HOP je zkratka pro Hlas onkologických pacientů. Jde o spolek, který sdružuje pacientské a podpůrné organizace pomáhající lidem s rakovinou a jejich blízkým.
Cena HOP je ocenění udělované osobnostem za mimořádný přínos v edukaci, osvětě a šíření povědomí o onkologických diagnózách. V roce 2026 ji získali Marian Rybář a Veronika Blahuta.
Dodávky Tamoxifenu, důležitého léku při léčbě některých nádorů prsu, mají být v nejbližších dnech obnoveny. Pacientky si mohou dostupnost ověřit v aplikaci eRecept. Lék je vyroben, začne distribuce Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv oznámily 14.…
Lékárník může pacientovi nabídnout jiný přípravek se stejnou účinnou látkou, než jaký pacient užíval dosud. Generický lék musí splnit stejné požadavky na kvalitu a prokázat srovnatelné působení v organismu, může se však lišit pomocnými látkami, vzhledem, balením…
První celostátní výzkum zdravotně podmíněné kvality života lidí s HIV v České republice ukázal, že samotná účinná léčba nemusí být pro spokojený život dostačující. Významnou roli hrají také psychická pohoda, podpora blízkých a zkušenosti se stigmatizací. Výzkum uskutečnil…