Dron pro nevidomé: pomocník z budoucnosti, nebo začátek něčeho většího?

Zatímco na první pohled může nápad na dron, který pomáhá nevidomému člověku s orientací, působit jako něco ze seriálu o rodině Smolíkových, tentokrát nejde o věc, kterou posílá prastrýc z budoucnosti. Výzkumníci skutečně pracují na asistivním dronu, který by lidem se zrakovým postižením mohl pomáhat při orientaci, vyhledávání předmětů nebo získávání informací o okolním prostředí.

Nejde přitom o jeden izolovaný nápad. Výzkumný tým kolem National University of Singapore se této oblasti věnuje už od roku 2025. První práce s názvem Towards LLM-powered Drone Companion for Blind and Low Vision Users byla představena na konferenci UIST 2025. V dubnu 2026 na ni navázala práce Towards LLM-powered Assistive Drone for Blind and Low Vision Users, publikovaná na konferenci CHI 2026. V červnu pak stejný výzkumný směr pokračoval prací Explore or team up? Towards a Drone Based Assistant for Blind and Low Vision Individuals, představenou na konferenci DIS 2026.
CHI* patří mezi nejvýznamnější mezinárodní konference v oblasti interakce člověka s počítači a dalšími technologiemi. DIS je mezinárodní konference zaměřená na navrhování interaktivních systémů a na způsoby, jakými technologie fungují ve vztahu k lidem a jejich prostředí. Obě jsou součástí odborné komunity ACM SIGCHI, která se zabývá výzkumem lidské interakce s technologiemi.

Když dron poslouchá člověka

Výzkumníci vytvořili prototyp, který propojuje malý kvadrokoptérový dron s hlasovým ovládáním, kamerou a velkým jazykovým modelem GPT-4o. V použitém řešení tvoří hardware dron Tello EDU, počítač a malé bezdrátové tlačítko pro hlasový vstup. Software potom propojuje rozpoznávání řeči, GPT-4o, ovládání dronu a zpracování obrazu z jeho kamery.

Princip je přitom zajímavější než samotné létání.
Uživatel nemusí znát speciální příkazy pro ovládání dronu. Může říct, co potřebuje, a systém se pokusí jeho požadavek převést na jednotlivé kroky. GPT-4o v prototypu plní dvě důležité úlohy. Nejprve převádí přirozený jazyk uživatele na instrukce pro ovládání dronu. Současně dokáže pracovat s obrazem z jeho kamery a poskytovat informace o prostředí, které dron snímá.
V rámci zkoumaných scénářů se například počítalo s možností najít mobilní telefon, který uživatel upustil na podlahu, zjistit informace o přijíždějícím autobusu nebo získat představu o prostředí, které se nachází dále před člověkem. Dron tak nemá být pouze létajícím fotoaparátem. Má fungovat jako prostředník mezi člověkem a okolním prostředím.
Samotný obraz z kamery samozřejmě nestačí. Důležité je jeho zpracování a převedení do informace, se kterou může člověk pracovat. V tomto případě se navíc kamera může dostat do prostoru, který se nachází několik metrů před uživatelem. Právě možnost získávat informace mimo bezprostřední okolí člověka je jedním z důvodů, proč výzkumníci považují létající zařízení za zajímavé pro asistivní využití.

Nejde jen o umělou inteligenci

Nejdříve se uskutečnila studie s devíti nevidomými a slabozrakými lidmi. Výzkumníci zjišťovali, k čemu by podobný dron mohl být užitečný a jakým způsobem by s ním lidé chtěli komunikovat. Na základě těchto zjištění potom prototyp postupně upravovali společně se třemi lidmi se zrakovým postižením a pěti odborníky. Následovala další uživatelská studie, do které se zapojilo šest lidí se zrakovým postižením.
Účastníci v první fázi popisovali situace, ve kterých by jim podobné zařízení mohlo pomoci. Patřilo mezi ně například hledání věcí, které se dostaly mimo dosah, získávání představy o neznámém prostoru nebo zjišťování informací z větší vzdálenosti. Právě takové úkoly ukázaly rozdíl mezi dronem a pomůckou, která snímá pouze prostor bezprostředně kolem člověka.
Důležitou součástí vývoje byla také otázka způsobu komunikace. Výzkumníci se snažili vytvořit systém, který nebude vyžadovat složité ovládání a umožní člověku zadat záměr přirozeným jazykem. V tomto směru má velký jazykový model fungovat jako prostředník mezi tím, co člověk chce udělat, a konkrétními příkazy potřebnými k ovládání robota. V závěru této části výzkumu autoři uvádějí, že účastníci byli myšlence asistivního dronu založeného na velkém jazykovém modelu otevření a viděli v něm možnost řešit potřeby, které současné pomůcky nepokrývají.
Zároveň se ukázaly i problémy, které by bylo potřeba vyřešit. Patří mezi ně například hluk vrtulí, který může ztěžovat vnímání okolních zvuků, otázky soukromí při snímání prostředí nebo omezená výdrž baterie. U pomůcky určené pro člověka se zrakovým postižením navíc není možné přehlédnout ani skutečnost, že létající zařízení může být v okolí lidí neobvyklé a pro některé z nich obtížně předvídatelné.

Dva způsoby, jak může dron pomáhat

Na výzkum z CHI 2026 navazuje červnová práce představená na DIS 2026. Její název Explore or team up? lze volně přeložit jako „Prozkoumávat, nebo spolupracovat?“ a právě tato otázka vystihuje další směr výzkumu.
Tentokrát se výzkumníci zaměřili především na pohyb nevidomých a slabozrakých lidí v neznámém prostředí. Do výzkumu zapojili 21 lidí se zrakovým postižením a zkoumali, jaké situace jsou pro ně při orientaci problematické a jakou úlohu by v nich mohl dron zastávat.
Výzkumníci dospěli ke dvěma základním způsobům fungování, které označili jako Explorer a Team.
V prvním případě může dron fungovat jako průzkumník. Vydá se před uživatele, získá informace o prostředí a pomůže mu vytvořit si lepší představu o prostoru, který se nachází před ním.
Druhý způsob je založený více na spolupráci. Dron není samostatným průzkumníkem, ale spíše partnerem, který s člověkem průběžně spolupracuje.
Pro ověření těchto představ výzkumníci vytvořili prototyp a použili metodu Wizard of Oz. Ta umožňuje testovat zamýšlené chování technologie ještě předtím, než jsou všechny její funkce skutečně automatizované. Účastníci tak mohli reagovat na způsob fungování budoucího systému, zatímco část jeho chování byla během testování řízena výzkumníky.
Důležité je také to, že autoři nepředpokládají nahrazení základních pomůcek. Dron má být jejich doplňkem, například k bílé holi, a má poskytovat informace o prostoru, které člověk jinak získává obtížněji.
Bílá hůl poskytuje informace o prostoru bezprostředně kolem člověka. Dron může získávat informace dál před ním. Jedna pomůcka tak nemusí nahrazovat druhou. Mohou se doplňovat.

Kolik dronů se vejde do našeho života?

Představa létajícího asistenta je bezpochyby působivá. Zároveň ale přináší otázky, které nejsou pouze technické.
Jeden létající asistent může působit jako zajímavá technologická pomůcka. Co se ale stane ve chvíli, kdy podobná zařízení přestanou být výjimkou?
Pokud by se podobné drony jednou staly běžnou součástí života, museli bychom řešit jejich pohyb mezi lidmi, vzájemné vyhýbání jednotlivých zařízení, hluk, bezpečnost a samozřejmě také soukromí. Dron vybavený kamerou totiž nezaznamenává pouze člověka, který jej používá. Může snímat také lidi v jeho okolí.
U lidí se zrakovým postižením se navíc otázka bezpečnosti objevuje v trochu jiné podobě. Pokud člověk dron sám nevidí, musí se spolehnout na jeho předvídatelné chování a na informace, které mu systém poskytuje. Výzkum zkušeností lidí se zrakovým postižením s mobilními roboty včetně dronů už dříve upozornil na problémy spojené s bezpečností, soukromím i nedostatkem zpětné vazby o tom, co robot právě dělá. Některé účastníky dokonce setkání s mobilními roboty v roli náhodných kolemjdoucích znejišťovalo nebo děsilo.
A možná ještě jedna poněkud absurdní otázka: zůstane nám vůbec nějaký prostor ve vzduchu?
Je to samozřejmě zatím vzdálená úvaha. Současný projekt je výzkumný prototyp a mezi malým dronem ovládaným prostřednictvím počítače a skutečně použitelnou pomůckou pro každodenní život je ještě pořádný kus cesty. Podobné otázky ale stojí za to pokládat právě ve chvíli, kdy se nové technologie teprve navrhují.

Nové pomůcky, nebo lepší ty stávající?

Je dobře, že vznikají nové asistivní technologie. Bez výzkumu a nových nápadů bychom dnes neměli řadu pomůcek, které považujeme za samozřejmé. Zároveň ale stojí za úvahu, jestli se někdy až příliš soustředíme na vymýšlení toho, co přijde zítra, a méně na rozvoj toho, co už používáme dnes.
U některých pomůcek máme desetiletí zkušeností. Víme, co lidem funguje, kde mají problémy a co by bylo možné zlepšit. Přesto jejich vývoj nemusí postupovat stejným tempem jako vývoj technologií, které právě přicházejí do výzkumných laboratoří.
Asistivní technologie přitom nemusí být závodem, ve kterém nová pomůcka automaticky znamená lepší pomůcku. Někdy může být největší přínos v tom, že se výrazně vylepší něco, co už člověk používá a čemu důvěřuje.
Možná tedy budeme jednou vedle bílé hole používat i malé autonomní drony, které nám budou létat několik metrů před hlavou a poskytovat informace o prostoru kolem nás. Možná se některé z těchto nápadů ukážou jako slepá technologická ulička a jiné se stanou běžnou součástí života.
A pokud se skutečně dočkáme doby, kdy bude podobných zařízení kolem nás létat tolik, že se budeme muset ptát, kam se ještě vejde člověk, pak už možná nebude potřeba vysvětlovat, proč mi při představě asistivních dronů v hlavě hraje úvodní znělka Futuramy.
Do té doby ale bude zajímavé sledovat, co se podaří výzkumníkům dostat z laboratoře do skutečného života. Protože právě tam se ukáže, jestli byl nápad na létajícího asistenta skutečně dobrý.

CHI – ACM Conference on Human Factors in Computing Systems, přední mezinárodní konference v oblasti interakce člověka s počítači a dalšími technologiemi.
DIS – ACM Designing Interactive Systems Conference, mezinárodní konference zaměřená na navrhování interaktivních systémů.

Zdroje
Wei, Y. et al.: Towards LLM-powered Assistive Drone for Blind and Low Vision Users. CHI 2026. DOI: 10.1145/3772318.3791343.
Wei, Y. et al.: Towards LLM-powered Drone Companion for Blind and Low Vision Users. UIST Adjunct 2025. DOI: 10.1145/3746058.3758437.
Rocher, N. et al.: Explore or team up? Towards a Drone Based Assistant for Blind and Low Vision Individuals. DIS 2026. DOI: 10.1145/3800645.3813058.
Bhat, P. & Zhao, Y.: “I was Confused by It; It was Confused by Me”: Exploring the Experiences of People with Visual Impairments around Mobile Service Robots. 2022.