Den zmrzliny připomíná, že i obyčejná radost může mít bariéry

Na neděli 19. července připadá Den zmrzliny. Návštěva cukrárny ale nemusí být pro každého samozřejmá. Schod, vysoký pult nebo nečitelná nabídka mohou z obyčejného potěšení udělat překážku.

Zmrzlina patří k létu stejně samozřejmě jako koupaliště, výlety nebo posezení na zahrádce. Právě proto může být Den zmrzliny vhodnou příležitostí podívat se na něco, co většina zákazníků nemusí vůbec řešit: zda se do cukrárny dostanou, zda si mohou přečíst nabídku a zda si dokážou samostatně objednat a zaplatit.

Přístupnost se totiž netýká jen úřadů, nemocnic a veřejné dopravy. Projevuje se také v každodenních situacích – třeba při cestě na kopeček zmrzliny.

Původně šlo o americký svátek

Označení Světový den zmrzliny se dnes používá poměrně volně. Přesnější je název National Ice Cream Day, tedy americký Národní den zmrzliny.

Jeho historie sahá do roku 1984, kdy americký prezident Ronald Reagan vyhlásil červenec Národním měsícem zmrzliny a 15. červenec 1984 Národním dnem zmrzliny. Později se svátek ustálil na třetí červencovou neděli, která letos připadá na 19. července. Z původně americké připomínky se postupně stala neformální příležitost, kterou využívají cukrárny, výrobci i milovníci zmrzliny v různých zemích.

Pro Helpnet však může mít tento den ještě jiný význam. Může připomenout, že možnost zajít si bez pomoci na zmrzlinu není pro každého samozřejmá.

Někdy stačí jediný schod

První překážka může čekat už před vstupem. Jediný schod nebo vysoký práh dokáže člověku na vozíku zabránit, aby se do provozovny vůbec dostal. Problém mohou představovat také těžké dveře, úzký průchod, nevhodně umístěný nábytek nebo zahrádka, mezi jejímiž stolky není dostatek prostoru.

Ne každou bariéru lze snadno odstranit. U starších budov může být stavební úprava složitá nebo nákladná. I v takovém případě však může provozovatel zákazníkům s omezenou pohyblivostí pomoci například dobře přístupným výdejním okénkem, obsluhou na zahrádce nebo jasnou informací, jak lze službu využít.

Důležité je, aby náhradní řešení skutečně fungovalo. Cedulka s telefonním číslem před provozovnou příliš nepomůže člověku, který neslyší, nemůže telefonovat nebo u sebe nemá mobilní telefon.

Přístupnost nekončí u dveří

Člověk se může do cukrárny bez problémů dostat, a přesto si nemusí být schopen samostatně objednat.

Nabídka bývá někdy napsaná drobným písmem na tabuli vysoko za pultem. Pro člověka se zrakovým postižením nebo seniora může být nečitelná. Zákazník na vozíku zase nemusí vidět přes vysoký pult ani dosáhnout na platební terminál.

Komplikace mohou nastat také při komunikaci. V hlučné provozovně, přes skleněnou přepážku nebo ve chvíli, kdy se zaměstnanec při mluvení odvrací, může mít problém člověk se sluchovým postižením. U neslyšícího zákazníka nepomůže začít mluvit hlasitěji. Často postačí napsat nabídku nebo cenu na papír či displej telefonu, ukázat na jednotlivé příchutě a ověřit si, že si obě strany rozumějí.

Pokud se objednávky vydávají podle čísel, nemělo by být číslo pouze hlasitě zavoláno. Pomoci může také jeho zobrazení na displeji nebo osobní upozornění zákazníka.

Lidé se zrakovým postižením mohou ocenit, když jim obsluha srozumitelně přečte dostupné příchutě, popíše umístění stolku nebo nahlas sdělí cenu před provedením platby. Základem je vždy mluvit přímo se zákazníkem, nikoliv automaticky s jeho doprovodem.

Důležité jsou také informace o alergenech

Pro některé zákazníky není otázkou pouze to, zda se k nabídce dostanou a dokážou si ji přečíst. Potřebují znát také složení výrobku.

Pravidla Evropské unie stanovují 14 skupin alergenů, o jejichž přítomnosti musí být spotřebitel informován. Povinnost se týká také nebalených potravin. U zmrzliny může podle konkrétní příchuti, polevy nebo kornoutu jít například o mléko, vejce, ořechy, sóju nebo obiloviny obsahující lepek.

Nestačí však mít seznam alergenů někde založený. Informace by měla být dostupná, přehledná a obsluha by měla vědět, kde ji najde. Pro člověka se zrakovým postižením nepředstavuje drobný číselný kód na vzdálené tabuli skutečně použitelnou informaci.

Co mohou provozovatelé udělat

Podobné zásady uvádějí také doporučení amerického ministerstva spravedlnosti pro přístupnost malých provozoven. Upozorňují například na význam bezbariérového vstupu, dostupné části obslužného pultu a možnosti komunikovat se zákazníky se zrakovým, sluchovým nebo řečovým postižením. Nejde o české právní předpisy, ale o praktické příklady, které lze využít i v tuzemských provozovnách.

Přístupnost se pozná v každodenním životě

Návštěva cukrárny může působit jako drobnost. Právě podobné drobnosti však rozhodují o tom, zda člověk může žít samostatně a účastnit se běžného života bez neustálé pomoci druhých.

Přístupná cukrárna nemusí být dokonale přestavěnou provozovnou vybavenou nejmodernější technikou. Často stačí odstranit zbytečnou překážku, zpřístupnit nabídku, předat terminál do ruky a být připraven komunikovat jinak než pouze mluveným slovem.

Den zmrzliny tak nemusí být jen příležitostí dát si oblíbenou příchuť. Může být také připomínkou, že i běžná letní radost by měla být dostupná co největšímu počtu lidí.

Zdroje:
Ronald Reagan Presidential Library: Proclamations, July 9, 1984
Axios: Where to celebrate National Ice Cream Day, 17. července 2026
Evropský úřad pro bezpečnost potravin: Food allergens
Evropská komise: Mandatory food information
Evropská komise: Allergies – informace o označování alergenů
ADA.gov: A Primer for Small Business
ADA.gov: Effective Communication