Poslední únorový den – v sobotu 28. února 2026 – si celý svět připomíná Den vzácných onemocnění. Tyto diagnózy jsou jednotlivě ojedinělé, dohromady ale zasahují miliony lidí: v České republice jde přibližně o půl milionu obyvatel. Kampaň České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) letos zdůrazňuje, že kvalita péče je velmi nevyrovnaná, a připomíná potřebu rovného přístupu ke komplexní zdravotně-sociální podpoře.
Vzácná onemocnění nejsou okrajové téma
Vzácných onemocnění je známo více než 6 000 a celkově se týkají zhruba 5 % populace. Celosvětově s některou vzácnou diagnózou žije téměř 300 milionů lidí; v Evropě se uvádí přibližně 30 milionů. Podle podkladů ČAVO má 72 % vzácných onemocnění genetický původ a průměrná doba stanovení diagnózy se v Evropě pohybuje kolem pěti let. Právě diagnostika bývá pro řadu rodin první a zásadní překážkou – bez jasné diagnózy je obtížné dostat se ke správné léčbě i k návazné sociální podpoře.
Kde systém funguje – a kde pacienti „nikam nepatří“
Česká asociace pro vzácná onemocnění upozorňuje, že v Česku existuje špičková péče i moderní terapie, ale cesta k nim je pro část pacientů složitá. Některé rodiny roky hledají diagnózu nebo „bloudí“ mezi ambulancemi bez jasného směru, případně nenacházejí lékaře, který by jejich nemoc znal. U vzácných diagnóz je přitom často nutný multidisciplinární přístup – propojení více odborností a zároveň návaznost na sociální a terénní služby. Bez koordinace se nemoc promítá do vzdělávání, zaměstnání i běžného fungování celé domácnosti.
Helplinka a pacientské organizace: první orientace v nepřehledné situaci
Jednou z praktických opor je helplinka ČAVO (konzultační e-mail), která pomáhá pacientům i lékařům ve složitých případech – cílem je nasměrovat na odpovídající odborníky a usnadnit orientaci v systému. Důležitou roli hrají také pacientské organizace a portál vzacni.cz, který zveřejňuje příběhy lidí se vzácnými diagnózami doplněné odbornými informacemi.
Video na YouTube přináší krátký přehled k tématu a doplňuje ho o konkrétní ukázky v praxi: „Nahlédněte do zákulisí našich edukačních pobytů pro rodiny s dětmi se vzácným onemocněním a zjistěte, jak podporují, propojují a posilují celé rodiny.“
Symbolická podpora: co má smysl stihnout ještě dnes
K viditelným aktivitám Dne vzácných onemocnění patří nasvícení budov barvami kampaně (růžová, světle modrá a světle zelená). Smysl ale mají i rychlé a jednoduché formy podpory, které lze udělat okamžitě:
Zapojit se mohou instituce i jednotlivci sdílením ověřených informací, příběhů pacientů a materiálů kampaně s hashtagy #vzacni2026 a #RareDiseaseDay, případně zveřejněním symbolické podpory (fotografie v barvách kampaně, krátká zpráva, logo na webu nebo interní obrazovce). Kdo nasvícení budovy plánoval, může využít kontakt ČAVO k domluvě s předstihem pro další ročník.
Proč na tom záleží: diagnostika a návazná péče rozhodují
Vzácná onemocnění jsou ve většině případů nevyléčitelná, ale včasná diagnostika, koordinovaná péče a v některých případech i inovativní léčba mohou zásadně změnit prognózu i kvalitu života. U řady pacientů vede cesta k diagnóze přes opakované návštěvy různých specialistů, protože příznaky bývají nespecifické,proměnlivé nebo se překrývají s běžnějšími onemocněními. Rodiny tak mohou roky žít v nejistotě a současně řešit praktické dopady: péči, dojíždění, organizaci vyšetření nebo výpadky příjmů. Klíčové je včasné nasměrování do pracovišť se zkušeností se vzácnými diagnózami a jasná návaznost mezi zdravotní a sociální oblastí – aby po stanovení diagnózy následovaly konkrétní kroky (léčba, rehabilitace, kompenzační pomůcky, podpora ve škole či zaměstnání) bez zbytečných prodlev.
Nemocnice Hořovice se opět připojí k iniciativě Den vzácných onemocnění.
Příklady vzácných onemocnění (zaměřeno na komunikaci, smysly, neurovývoj a mobilitu)
Níže uvedené příklady jsou orientační a mají ukázat šíři tématu. Vzácných diagnóz jsou tisíce a dopady se mohou výrazně lišit i u lidí se stejnou nemocí.
Onemocnění, která mohou zasahovat sluch, zrak a komunikaci
Usherův syndrom – kombinace poruchy sluchu a postupné ztráty zraku (často zhoršování vidění za šera a zužování zorného pole)
CHARGE syndrom – vrozený syndrom s vícečetnými projevy, často včetně smyslových vad (sluch/zrak) a vývojových obtíží
Waardenburgův syndrom – geneticky podmíněné onemocnění, u části lidí spojené s vrozenou poruchou sluchu
Neurovývojová a genetická onemocnění s dopadem na řeč a porozumění
Rettův syndrom – vzácné neurovývojové onemocnění (typicky u dívek) s výrazným dopadem na komunikaci a motoriku
Angelmanův syndrom – neurogenetické onemocnění s významnými obtížemi v řeči a koordinaci
Fragilní X syndrom – dědičná příčina neurovývojových obtíží, může ovlivňovat komunikaci a učení
Nervosvalová a neurodegenerativní onemocnění ovlivňující mobilitu
Spinální svalová atrofie (SMA) – nervosvalové onemocnění vedoucí k progresivní svalové slabosti
Duchennova svalová dystrofie (DMD) – geneticky podmíněné onemocnění svalů s postupnou ztrátou hybnosti
Huntingtonova choroba – dědičné neurodegenerativní onemocnění s motorickými a kognitivními příznaky
Metabolická a „střádavá“ onemocnění s víceorgánovým dopadem
Fabryho choroba – metabolické onemocnění, které může zasahovat nervový systém, ledviny a srdce
Gaucherova choroba – střádavé onemocnění s dopady na krevní obraz, orgány a kostní systém
Slovníček pojmů
Vzácné onemocnění – diagnóza s nízkým výskytem v populaci; jednotlivě vzácná, souhrnně se týkají velkého počtu lidí.
Genetický původ – onemocnění vzniká v důsledku změny (mutace) DNA, která může být dědičná nebo vzniknout nově (de novo).
Diagnostická odysea – dlouhá a opakovaná cesta pacienta systémem bez jasného určení diagnózy.
Multidisciplinární péče – spolupráce více odborností (např. neurolog, genetik, rehabilitace, psycholog, sociální pracovník) podle potřeb pacienta.
Specializované pracoviště/centrum – zdravotnické zařízení se zkušeností s danou vzácnou diagnózou a návaznými postupy.
Koordinovaná péče – řízené navazování vyšetření, léčby a podpory tak, aby pacient „nepropadal“ mezi jednotlivými službami.
Sociální a terénní služby – podpora mimo nemocnici (např. osobní asistence, odlehčovací služby, sociální poradenství).
Kompenzační pomůcky – prostředky pomáhající zvládat dopady zdravotního postižení (např. ortézy, vozíky, komunikační pomůcky).
Pacientská organizace – spolek/organizace sdružující pacienty a rodiny, poskytuje informace, zkušenosti a často i systémové zastupování.
Inovativní léčba (tzv. orphan léčiva) – terapie vyvíjené pro vzácná onemocnění; dostupnost může záviset na schvalování a úhradách.
Co to znamená pro lidi se zdravotním postižením Prestižní britský lékařský časopis The Lancet označil první rok Roberta F. Kennedyho Jr. v čele amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS) za „rok selhání“. Kritika míří na oslabování…
Podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) a nejnovějších studií z roku 2026 žije na světě přes 1,5 miliardy lidí, kteří mají určitou míru ztráty sluchu. To představuje skoro pětinu světové populace. Odhady v Česku, které však nezahrnují…
Světový den sluchu (3. března): proč je klíčová srozumitelná komunikace, ne křik Ladislav Kratochvíl (Kráťa) přišel o sluch v roce 2003 ve svých čtyřiceti letech. Do té doby slyšel velmi dobře a vedle zaměstnání byl dvacet let aktivním…