Venku mrzne, až praští. Na cestách i silnicích je námraza a ještě k tomu sněží. Vše se krásně přikryje sněhem. To bude na chirurgii zase narváno. Lepší je nevycházet. Ani nakoupit se mi nechce, Ne že bych se bál nějaké mínusové teploty, nebo několika sněhových vloček. Bojím se spíše toho našeho frekventovaného chodníku, který vede do našeho nákupního střediska. Je u něho totiž cedule, že se v zimním období neudržuje.
A tak sedím doma u internetu s mojí dřevěnou nohou, sleduji oblevu, dívám se na nabídku pizzerie a pomocí mobilu si objednávám pizzu.
Jsou ale dny, kdy opravdu musím ven. V rozbředlém sněhu se mi špatně chodí, a tak chodím raději po silnici. „Óóó, auta se maj.“
Já vím, že bych neměl ohrožovat řidiče, ale když jsou silnice tak krásně schůdné. . .Proto jsem po internetu napsal žádost na vedení našeho městečka, jestli by nešlo ty naše chodníky nějak ošetřit oproti uklouznutí, a tím přispět i k lepší výchově naší nejmladší generace. Když vidím, jak malá robátka odezírají z úst své milované maminky ona peprná slůvka při tlačení kočárku rozbředlým sněhem, oj – píp – píp – píp.
Použitím internetu jsem asi nesplnil nějaký kancelářský vrtoch a odpovědi jsem se nedočkal. Nakonec, čekat třicet dní na vyjádření a potom sledovat v dubnu jak multikára rozhazuje písek po jarním chodníku na moje přání – píp, píp, píp.
Ale tímto mojím srdcebolem jsem se nedostal k jádru věci, vysvětlit, jak mi mobil a internet pomáhá v mém handicapu – hendikepu, česky řečeno, v mém zdravotním znevýhodnění v normálním životě. I když výše je zde malá ukázka každodenní pomoci onoho technického zázraku.
Tak už jen krátce, abych matematicky (600 slov) nepřešvihl zadání, při mé myšlence, kterou jsem zde slíbil v loňském roce. Prostě, mobil i internet ve své, snad technické nekonečnosti, mi nejen usnadňuje život, ale bystří mi i myšlení – snad nebudu hřešit, když zde napíšu, – než nějaké křížovky. Takže cvičení z internetu od MUDra Kalvacha a ještě CSc za jménem mi právě pomocí této techniky obohacuje a usnadňuje život.
Bohužel, moje popsání ohledně slíbeného využití kamery se spojením s internetem, nebo mobilem s pomocí internetu, musím nechat na příští rok.
S pozdravem, jak nakreslil a napsal pan Renčín – „Hej živote, kde jsi, vylez ty srabe, chci se s tebou porvat.“
Vždyť hendycap nás neomezuje, ale postrkuje více dopředu.
Hurá do boje s životem.