Čím víc internetu, tím menší je svět. Jak by vypadala naše současnost bez všech těch elektronických vymožeností, bez vynálezů, kterým je těžké porozumět, ale které tolik pomáhají? Vím, o čem je řeč. Momentálně zápolím s chytrýma hodinkama.
Pořídila jsem si tenký Samsung, který ovládám dotyky na displeji. Ťuk sem, ťuk tam. Vždycky upadne ve zmatek v momentě, kdy mobil vydává zvuky. Někdo volá. Mám přejet prstem zleva doprava. Než se mi to povede, je hovor neuskutečněný a můžeme začít znova, což se dá. V kontaktech mám výhradně potomky, kteří jsou obeznámeni s mou nešikovností. Pokus o spojení se mnou se stal oblíbenou rodinnou kratochvílí.
Když chci mluvit s někým z rodiny, nebo s kýmkoli jiným, použiju svůj oblíbený, letitý přístroj, rodinou nazývaný Žehlička. Ten mi rozumí. Mačkám tlačítka, hledám v menu, vracím se o desetiletí nazpátek a zůstávám klidná. Žehlička mě nestresuje.
Nejradši se s rodinou a přáteli domlouvám na Facebooku. Tady si pokecáme, navzdory tomu, že Velký Bratr hlídá. Nesmíme si posílat sprosté obrázky a používat sprostá slova. Jsme snaživí a rádi se necháváme vychovat. Pravdou je, že bez pokecu s kolektivem, který je rozprostřený po celém světě, by mi něco zásadního chybělo.
Svůj mobil Žehličku často vypínám. Je to stařeček, takže ho šetřím. To pak vzpomínám na časy, kdy mobily nebyly. Tenkrát jsem kamarádkám psala dlouhé dopisy. Rozprchly se po světě a mě tehdy nenapadlo, že si někdy v budoucnu popovídáme z očí do očí, jen přes počítač.
Žijeme v době, kdy bez mobilu jako bychom nebyli. Do jaké míry je to správné, to neumím posoudit. Vím ale, že je hodně míst, kam bych se sotva kdy podívala, ale s mými elektronickými pomocníky se dostanu, kam třeba. Mobil je nezastupitelný. Ona je sice naše společnost vyspělá, ale člověk, který má nějakou tu nevýhodu má problémy, kdykoli se někam vydá. Utěšuje mě, že bývalo hůř.
Smutné je, že na druhé straně jsme přes tu naši elektroniku pod dohledem z vyšších míst, ale řeči se mluví a lidé se rádi bojí. Taky jsem slyšela řeči na téma, že bez spojení není velení, ale o tom je lepší nepřemýšlet.