Jan Papáček: Už zase slyším svoje děti

13.03.2016 11:34

Když už člověk nějaký handicap nebo nějaké zdravotní postižení má, tak se může snažit
o tom vědět a znát co nejvíce. A právě zde nejvíce pomáhá internet.

 

Jsem sluchově postižený již od dětství, dokonce jsem s tím vystudoval gymnasium a vysokou školu a znalosti kolem uší, slyšení, kompenzačních pomůcek či léčení hluchoty si neustále doplňuji. Mými dalšími zájmy jsou fotografování, příroda, bylinky a zahrádka. Pěstuji různé léčivé rostliny a jako neslyšící si s nimi snad i povídám.

 

Znalosti bylinek a starého léčitelství si lze s ostatními lidičkami vyměňovat po internetu. Lze konzultovat i různé rady týkající se ohrožení zdraví.

 

Například zrovna na Štědrý den jsem na facebooku zachytil prosbu: „Prosím potřebuji poradit, zalehlo mi při koupání v obou uších. Co s tím? Za hodinu máme vánoční nadílku pro děti a neslyším! Bylo by rychlé pomoci?“

 

A jsou tam rady ostatních účastníků internetové diskuze: „Nakapat peroxid.“ - Není na dosah. „Vatovou tyčinku do ucha.“ - To bolí. „Poskakovat na jedné noze.“ - Neúčinkuje.

 

A je tu moje rada: „Zkuste si zacpat nos (smáčknutím prsty) a foukat se zavřenými ústy. Mělo by se to profouknout přes Eustachovu trubici (která spojuje nosohltan se zvukovodem)“.

 

Asi za pět minut přichází odpověď: „Už slyším, skvělý pocit slyšet zase svoje děti, nakonec jsem to vysušila fénem, jedno ucho šlo samo, druhé jsem léčila asi 20 minut a pak jsem zkusila ten ZACPANÝ NOS a pomohlo to....“

 

Inu, když člověk zná svůj handicap, něco o tom ví a umí používat počítač, tak občas může pomoci i těm druhým zdravým a léčit i po internetu.

 

Sluchové postižení je hrozné, někdy až šílené, ale lze o něm znát co nejvíce a občas od něj pomoci i těm dosud zdravým, třeba i na dálku pomocí internetu.