Pořád se musíme někoho doprošovat a bojovat, říká maminka postiženého syna
Iva Hejsková pečuje o třináctiletého syna Ondřeje, jenž má středně těžkou formu dětské mozkové obrny. Postižení vzniklo ještě v těhotenství kvůli nedostatečnému prokrvování mozku.
Chlapec má postižené všechny čtyři končetiny a zrakovou vadu. Ve své péči je jeho matka díky vystudované fyzioterapii profesionálka. Přesto se potýká s mnohými těžkostmi. Krize nastala, když sama onemocněla.
Díky velkému úsilí rodičů a mnoha terapiím se Ondrovi zlepšil zrak, umí lézt po čtyřech, sedět a s dopomocí udělá pár krůčků. Ruce jsou však postižené více, tudíž potřebuje pomáhat při jídle, oblékání a dalších běžných úkonech. "Jeho mentální vývoj je srovnatelný s vrstevníky, nicméně prokazuje určité autistické projevy. Těžko zvládá vybočení z režimu, obtížně navazuje kontakty, nesnáší nečekané zvuky, mívá záchvaty vzteku," líčí maminka Iva Hejsková. S přibývajícím věkem tyto projevy naštěstí slábnou.
Chlapcovi se nevyhnuly ani epileptické záchvaty, na něž musí brát léky. Než se je podařilo vyladit, rodina zažívala každodenní stres, kdy se záchvat objeví a jak závažný bude. "Stávalo se mi, že syn dostal záchvat, když jsem řídila a nikdo jiný s námi v autě nebyl," popisuje Iva. Jiní lidé se ho proto báli hlídat. Rodiče také marně poptávají kroužky pro děti s handicapem a do těch běžných je většinou nechtějí.
Maminka si proto málokdy odpočine. Volno má pouze ve všední dny dopoledne, kdy Ondřej navštěvuje pražskou základní školu pro zrakově hendikepované. Ve škole má k dispozici asistentku...