Ceny Neuron pro nejlepší vědce
Výzkum nádorových onemocnění nebo vývoj nových typů léčby. Takové projekty získaly letošní vědecké ceny Neuron. Celkem jich organizátoři předali 13. Letos se poprvé udělovaly ve třech kategoriích. Za mimořádné propojení vědy a byznysu, za celoživotní přínos a pro mladé vědce.
Anna Marie ŠŮCHOVÁ, redaktorka
Jak vidí a jak se jejich zrak vyvíjí. To je výzkum Zuzany Musilové.
Zuzana MUSILOVÁ, katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK
Zrak je vlastně jeden z nejdůležitějších smyslů obratlovců a pro ryby to platí také. A nás zajímá, jak zrak závisí na tom, v jaké vodě ryby žijí.
Anna Marie ŠŮCHOVÁ, redaktorka
To pomůže o trochu lépe pochopit, jak se ryby vyvíjely. Tým teď zkoumá i jejich další smysly, například čich. Tohle je nejmenší film na světě. Jeho hlavní postavu tvoří jen pár atomů. Vědci z IBM ho vytvořili pomocí speciálních mikroskopů. Ty se na rozdíl od těch optických vzorků přímo dotýkají.
Prokop HAPALA, Fyzikální ústav AV ČR
Podobně jako gramofonová jehla, akorát s jedním atomem na konci, takže vidí taky jednotlivé atomy.
Anna Marie ŠŮCHOVÁ, redaktorka
Za posledních 8 let se rozlišení zvětšilo, jenomže i kvůli tomu se zobrazení molekul může lišit podle vlastností snímacího hrotu třeba jeho náboje.
Prokop HAPALA, Fyzikální ústav AV ČR
Ty místa, které se odpuzují, se zmenšujou a ty místa, které se přitahují, se zvětšujou.
Anna Marie ŠŮCHOVÁ, redaktorka
Právě to, co všechno ovlivňuje výsledek, Prokop Hapala zkoumá. I díky němu by časem mohli být tyhle mikroskopy ještě přesnější. Jitka Palich Fučíková se svým týmem řeší, jak pomoct imunitnímu systému v boji s nádory. Vyvíjí taky nové typy léčby. Jeden z přípravků /nesrozumitelné/ je teď v závěrečných fázích klinických testů. Je to léčba šitá na míru. Vyrábí se přímo z imunitních buněk jednotlivých pacientů. Tady se skladuje do té doby, než ho nemocní dostanou.
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, Ústav imunologie 2. LF UK a FN Motol, SOTIO
Klíčovou komponentou je dendritická buňka. Buňka imunitního systému, která má naprosto zásadní roli v aktivaci protinádorové imunitní odpovědi v těle pacienta.
Anna Marie ŠŮCHOVÁ, redaktorka
Látka by mohla pomoct pacientům s rakovinou prostaty nebo vaječníků. Anna Marie Šůchová, Česká televize.
Michal KUBAL, moderátor
A téma budoucnost a současnost české vědy, Jitka Palich Fučíková, vědkyně, dobrý večer a gratuluji.
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, vědkyně
Dobrý večer.
Michal KUBAL, moderátor
Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, dobrý večer.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Dobrý večer.
Michal KUBAL, moderátor
A zdravíme do Ostravy Víta Vondráka, ředitele společnosti IT4Innovations. Dobrý večer i vám.
Vít VONDRÁK (ředitel, IT4Innovations) ,
Dobrý večer všem televizním divákům i vám do studia.
Michal KUBAL, moderátor
Paní Fučíková, jak byste vysvětlila laikovi nebo jak vysvětlujete laikovi to, na čem pracujete?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, vědkyně
Já se věnuji imunoonkologii a cílem naší výzkumné práce je pochopit, jakým způsobem lze aktivovat imunitní systém pacienta tak, aby začal lépe bojovat proti nádorovým buňkám. A tyto poznatky využíváme dlouhodobě při vývoji nových léčebných přístupů v terapii onkologických onemocnění, které označujeme jako imunoterapie.
Michal KUBAL, moderátor
A ten váš princip nahrazuje chemoterapii, nebo doplňuje chemoterapii, nastupuje po chemoterapii?
Jitka Palich FUČÍKOVÁ, vědkyně
Imunoterapie představuje nový směr onkologické léčby a já si dovolím říct, že k těm standardním přístupům, jako je chemoterapie, chirurgie a radioterapie, přibyl nový směr, jedná se vlastně o směr, obecně všechny ty přístupy, které označujeme jako imunoterapie, mají společný cíl, aktivovat ten imunitní systém, protinádorovou imunitu v těle pacienta, nicméně v současné chvíli sledujeme kombinaci těch klasických přístupů léčby s imunoterapií a nedá se říct, že by imunoterapie nahradila ty klasické přístupy léčby pacienta.
Michal KUBAL, moderátor
Je právě výzkum léčby rakoviny jedním z těch oborů, který je, řekněme, mezi i byznysovými největší zájem, kde naopak nebo naopak, kde právě směřuje ta, ta největší podpora?
Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, vědkyně
Já bych si dovolila říct, že ano, protože velké množství klinických studií, které v současné chvíli probíhá, které se snaží zjistit, zda určité preparáty budou fungovat u určitých typů nádorových onemocnění, jsou jednoznačným důkazem toho, že je velký zájem toto oblast a obecně o imunoonkologii.
Michal KUBAL, moderátor
Pane rektore, dá se říci, že jsou nějaké obory, o které je prostě větší zájem, které se lépe podporují?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak samozřejmě je to, bych řekl, medicína a vývoj nových léků, onkologie, neurologie, výzkum neurologický, kardiovaskulární, pak jsou to samozřejmě v tuto chvíli otázka nových materiálů, nových přístupů, vývoj, bych řekl směrem k energetice, udržitelnosti, tak to jsou asi takové ty věci, o které ten zájem je největší.
Michal KUBAL, moderátor
A o co se snažíte? Podpora spíš ty menší obory, o které není takový zájem, anebo naopak vyjít vstříc té poptávce a tlačit právě to, to, co jste teď zmiňoval?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Tak na univerzitě musíme podporovat ty obory, které si to zaslouží a tzn. které jsou bez ohledu na to, jestli jsou, bych řekl, snadno komerčonalizovatelné nebo ne, a uvedu třeba příklad ze společenskovědního výzkumu Atentát, společnost, která vznikla, hra, která vlastně vznikla spojením historiků a matematiků, takže ono je, se /nesrozumitelné/ ukazuje, že právě to propojování těch humanitních oborů a přírodovědných je velmi důležité, takže toto je příklad krásného, ukázky oboru vlastně dějin, který, o který bych řekl není moc v té komerční sféře zájem s informatiky a je to produkt, který vlastně se šíří skoro po celém světě. A my na to musíme vytvářet podmínky. Třeba pomoci zakládat spin-offy, hledat partnery. Proto a teď je velmi bych řekl radostná událost v tomto, v těchto dnech uzavřeli spolu s Akademií věd smlouvu a partnerství vlastně i&i Bio, Bio Fund, kde je asi kolem 45 000 000 EUR. Je to projekt podpořený Evropským investičním fondem právě proto, aby ty nové nápady, které vznikají u mladých talentovaných našich vědců, by bylo možné převádět do praxe.
Michal KUBAL, moderátor
Pane Vondráku, vaše společnost provozuje nejvýkonnější počítač, respektive sedmdesátý nejvýkonnější počítač na světě. K čemu se využívá tak, tak rychlá mašina?
Vít VONDRÁK, ředitel IT4Innovations
No tak on, on to v podstatě celé shrnul již můj předchůdce, pan rektor Zima. V principu všechny ty obory, které, které zmiňoval, se vlastně najdou, najdou vlastně uplatnění na superpočítačích. U nás opravdu dominuje hlavně materiálové vědy, výpočetní chemie, vývoj léčiv, bio vědy. Najdeme tady samozřejmě i aplikace energetické, takže fyzikální, astrofyzika a to ať už to oblasti, co nazýváme někdy takový spíše ten základní výzkum, kdy rozšiřujeme poznání, tak samozřejmě i ten čistě aplikovaný výzkum.
Michal KUBAL, moderátor
Jak se povedlo, že v Porubě máte výkonnější počítač než třeba americká NASA?
Vít VONDRÁK, ředitel IT4Innovations
Tak já si myslím, že to je souhra, souhra našich aktivit a Evropské, Evropské unie, protože náš superpočítač je vlastně vybudovány za, z velké části prostředků Evropské unie. Je to 1 z aktuálně čtyřech evropských superpočítačů v rámci společného podniku EuroHPC, celých 35 % šlo právě přímo z prostředků Evropské unie, dalších 60 % jde z evropských strukturálních fondů, takže, takže je to opravdu společná aktivita, takže díky tomu se opravdu daří budovat poměrně významné výpočetní kapacity a technologie se tím pádem dostanou vlastně do takových menších zemí, jako je Česká republika nebo náš region.
Michal KUBAL, moderátor
Mění se nějak trendy v zájmu o vaše služby? Děláte jiné projekty, děláte pro jiné klienty, než, než tomu bývalo?
Vít VONDRÁK, ředitel IT4Innovations
V principu bych, bych neřekl. Jako my, my samozřejmě máme nejvíce, nejvíce uživatelů právě z těch, z těch oblastí v podstatě všichni, všechny výzkumné instituce nebo vzdělávací instituce České republiky jsou, jsou naši uživatelé, takže to zůstává stále v platnosti. Možná trošičku se mění ta situace, protože se čím dál tím více skloňuje samozřejmě umělá inteligence a pochopitelně superpočítače jsou opět jedním z významných nástrojů pro, pro ty aplikace umělé inteligence, takže tam bych teďka viděl, že se opravdu objevuje větší nárůst zájmu v tomhletom oboru a s tím taky souvisí pochopitelně zpracování rozsáhlých dat a podobně.
Michal KUBAL, moderátor
Pane rektore, podle vás umí Česko využít potenciál zdejších vědců?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Já bych řekl, že se to učí a je to samozřejmě mnohem lepší než třeba před pěti, sedmi lety, kdy tady je to prostředí už je to akademické připraveno na to, aby ty poznatky se daly v uvozovkách /nesrozumitelné/ nebo hledat nějaké partnery. Jak jsem řekl, třeba u nás na univerzitě to centrum pro transfer poznatků má více než desetiletou historii. Před několika lety jsme zřídili Charles University Innovation Prague jako s. r.o., což nyní transformujeme na akciovou společnost, kde jsou projekty, Flexicare spolu s ČVUT na rehabilitační péči, když to zjednoduším, LAM-X nanovlákna s určitým, bych řekl, baktericidní účinkem z Přírodovědecké fakulty ze skupiny prof. Mosingera, GeneSpector, který de facto 20-25 % testu PCR v České republice na COVID je z této společnosti, kde je to zase propojení komerční sféry a vědců z I. lékařské fakulty naší univerzity, takže se to rozvíjí. Samozřejmě to, co zde chybí a to, co je třeba rozvíjet, je vlastně to zafinancování toho počátečního výzkumu na straně toho základního úplně. Tam je třeba investovat více prostředků a pak, pokud se ty nápady objeví, tak nalézt partnery v té komerční sféře, kteří do toho zainvestují a obecně na celém světě jsou to velmi jaksi rizikové prostředky, protože třeba jedna z těch 10 věcí se velmi dobře využije.
Michal KUBAL, moderátor
A ten, ten první problém, to je záležitost peněz od vlády, které ...?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
To jsou prostředky od vlády, které rostou, ale samozřejmě i jiné státy také investují do toho základního výzkumu, a to jsou takové, bych řekl, věci někdy velmi odtažité, ale když tady vidím za vámi, jak se točí zeměkoule, tak, kdybyste navštívil Weizmannův Institut v Izraeli, kde je několik nositelů Nobelovy ceny, tak tam je základní heslo investovat do toho základního výzkumu, který někdy vypadá úplně, že, co to lidé na té akademii a na těch univerzitách dělají, to nemůže nic přinést, ale tam se pak dělají ty objevy, které to úplně změní. Nový po..., nové energetické zdroje, nové přístupy a ne takové ty inovace, že se něco trošku lépe zatočí a upraví, a tam je třeba investovat, zejména jsou to tedy prostředky národní nebo evropské a zde samozřejmě Česká republika má ještě svůj určitý handicap třeba získávat ty velké evropské projekty, jako jsou ERC granty.
Michal KUBAL, moderátor
A tyto 2 procesy, které jste zmínil, tzn. navyšování peněz na české straně, navyšování peněz v ostatních zemích, jak si na tom Česko vede poměrně? Klesá, co se týče toho poměru, anebo naopak se, stoupá a daří se mu líp a líp?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
V tuto chvíli stoupá, mírně stoupá. My bysme si přáli, aby to bylo tempo lepší, ale stoupá.
Michal KUBAL, moderátor
Paní Fučíková, máte jako vědkyně, cítíte, že máte jako vědkyně v Česku to, co byste očekávala?
Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, vědkyně
Já se, já jsem měla velké štěstí, protože jsem se dostala do špičkového týmu na Ústavu imunologie při II. lékařské fakultě a vlastně podílím se ve svém výzkumu na vývoji protinádorové vakcíny, aktivní buněčné imunoterapie DCVAC a jak zmínil pan rektor, já jsem měla štěstí se účastnit výzkumu, který probíhal v akademickém prostředí, ale ještě o to větší štěstí, že jsme měli možnost překlopit ten výzkum do klinické aplikace a máme tu možnost vyvíjet ten náš preparát, léčivý přípravek v klinických studiích, a to se samozřejmě podařilo díky soukromému investorovi. A mně osobně jako vědci se vlastně podařilo jako jedinečná věc, že vlastně vidím aplikovat výsledky své vědecké práce v klinickém výzkumu a vidím, jak ty věci můžeme aplikovat v léčbě pacientů, což je strašně úžasnej pocit a myslím, že se nepodaří každému vědci, tak to jsem nesmírně vděčná.
Michal KUBAL, moderátor
Nakolik je výjimečný ten pocit v českých podmínkách, /nesrozumitelné/, víte na čem pracují.
Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, vědkyně
Je jedinečný. To se podařilo, jako podařilo se to v historii velice málo pracovištím, a to, že my jsme se dostali do klinického testování fáze 2 a 3 je naprosto jedinečné na české podmínky, a že se ten výzkum realizuje a ta klinická studie a to klinické testování /nesrozumitelné/ v České republice naprosto výjimečné.
Michal KUBAL, moderátor
Je to tím, že ty nápady prostě se nedostávají k investorům anebo, anebo prostě nemají na to, aby do nich ti investoři, já vím, že je velmi ...
Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, vědkyně
Já si myslím, já bych asi odpověděla varianta A nedostávají se k investorům, ale z mého pohledu jako vědce si netroufnu tohle asi erudokovaně nějak hodnotit.
Michal KUBAL, moderátor
Uvažovala jste někdy o tom, že byste prostě dělala v jiné zemi, že byste změnila ...
Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, vědkyně
Já jsem měla velké možnosti a pracovala jsem dlouhodobě v zahraničí, měla jsem šanci se účastnit několika zahraničních stáží, které mi daly neskutečné množství poznatků a hlavně kontaktů, které neustále udržuji s těmi pracovišti a s těmi špičkovými vědci neustále spolupracuji, což si myslím je velký benefit toho, co se nám pak podařilo dostat zpět do České republiky a vlastně na těch kontaktech stavím dál a díky tomu si troufnu říct, že se nám daří v celém týmu dělat velice dobrá špičková věda.
Michal KUBAL, moderátor
Opět jste výjimečný případ, nebo to ...
Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, vědkyně
To si nemyslím. Myslím, že díky programům, které má i Karlova univerzita, je těch možností velké množství, jak můžeme vycestovat. Mně se vlastně poprvé podařilo vycestovat v rámci programu Erasmus a za tuto možnost jsem nesmírně vděčná. To nastartovalo to, co dělám v současné chvíli.
Michal KUBAL, moderátor
Pane Vondráku, já jsem se dočetl, že jeden z vašich počítačů, že to není vlastně první úspěch, se taky umístil na předních místech v žebříčku v roce 2015, byl /nesrozumitelné/ dokonce čtyřicátý. Teď po šesti letech ho vyřazuje z provozu, počítá poslední úlohy. Jak těžké a drahé je udržovat se na špičkové úrovni?
Vít VONDRÁK, ředitel IT4Innovations
No, tak samozřejmě ten IT svět je poměrně nekompromisní, protože počítače ať jsou velké nebo malé, nebo i váš mobilní telefon, že jo, tak to jsou, to jsou zařízení, které poměrně rychle stárnou jako, že. Mají ten, jakousi morální životnost, řekněme, tak 4, maximálně 5 let, takže, pokud se chcete držet pochopitelně na té špičce, tak musíte samozřejmě, co ty 4-5 let mít nový a nový počítač. My jedeme z cyklu, řekněme, co, co 4 roky menší superpočítač a co 4 roky ten větší. Teďka Karolína jako ten větší nahrazuje svého předchůdce Salomon. Máme tam, před dvěma lety jsme instalovali Barboru, před ní byl zase před čtyřmi, no více pěti lety byl /nesrozumitelné/, takže, takže to opravdu vyžaduje neustále mít a dávat k dispozici těm vědcům opravdu jako kvalitní nástroj, protože jinak, jinak ho nebudou mít k dispozici, protože budou zaostávat. Každá ta investice není, není vůbec malá jako v případě počítačů, které mi pořizujeme, tak jsou to objemy financí v asi přibližně 300, 300 000 000 Kč, takže jsou to velké investice. Vyžaduje to zhruba rok příprav jako a vlastního tendru, někdy trochu více, takže teď jsme nainstalovali Karolínu, jsme, jsme velmi rádi, ale zároveň začínáme hned už plánovat nový superpočítač, takže je to, není to nic snadného.
Michal KUBAL, moderátor
Jak těžké je udržet tohle, tohle pracoviště v českých podmínkách? Dostáváte od státu, potažmo máte přístup k Unii, k unijním penězům, dostáváte od státu to, co potřebujete?
Vít VONDRÁK, ředitel IT4Innovations
Já si myslím, že, že ano. Samozřejmě to, co, to, co možná je trošičku problém, tak vidíme trošičku takovou tu nějakou nestabilitu a nejistotu v tom financování, protože třeba naprostá většina jako našich aktivit jako je financovaná z projektové činnosti a samozřejmě tam nemáte žádnou jistotu, že v poměrně velké konferenci, konkurenci uspějete. Navíc projekty jsou časově omezené, obvykle jsou to třeba 3 roky, nicméně, nicméně, řekl bych, že ten provoz takové infrastruktury od státu si myslím, že je financován jako velmi, velmi dobře. Přispívá na to samozřejmě se i z evropských strukturálních fondů, takže tam je velký, velký vlastně přínos, přínos vlastně těch financí nebo příliv těch financí z Evropské unie. A musím říct, že třeba právě i ty výzkumné aktivity jsou u nás z velké části financovány z mezinárodních projektů, zejména třeba programu Horizont 2020 jako. Aktuálně jich běží u nás v tomto roce asi 17 jako a dělá to skoro třetinu našeho financování jako, takže, takže jsou to, jsou to opravdu finanční prostředky velmi, velmi důležité.
Michal KUBAL, moderátor
Pane rektore, vidíte optimisticky budoucnost, budoucnost české vědy, že k té trojici Wichterle, Holý, Heyrovský se připojí brzy další světová jména?
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Já myslím, že tady jsou světová jména, a to, co mě hodně těší, že jsou tady mladé kolegyně a kolegové jako tady kolegyně Fučíková. Před několika dny jsem viděl kolegu Pejchu, který působil 7 let ve Spojených státech, má excelentní ERC grant, kolega Havránek z CERGE a řada dalších mladých kolegů, kteří tady jsou, kteří mají doopravdy a dělají výzkum na špičkové evropské i světové úrovni, takže já jsem optimista a nebojím se.
Michal KUBAL, moderátor
Paní Fučíková, hrajeme první ligu?
Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, vědkyně
Já se o to snažím. Ale pro mě je rozhodující, že ta práce mě fascinuje a fascinuje mě posouvat to poznání dál, a to, jestli to bude první nebo druhá liga, prostě musí to být první, aby to bylo posouvání poznání dál.
Michal KUBAL, moderátor
Je osvěžující vidět jiskry v očích hostů tady, tady ve studiu. Dámo a pánové, děkuji za váš čas a přeji české vědě, samozřejmě České republice jenom to nejlepší. Díky.
Jitka PALICH FUČÍKOVÁ, vědkyně
Děkujeme za pozvání.
Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
Děkujeme. Hezký večer.
Vít VONDRÁK, ředitel IT4Innovations
Děkujeme. Hezký večer.