Helpnet

Se psem mají lepší život

Mladá fronta Dnes
PLZEŇ Lepší život, víc radosti. Pomoc fyzická i psychická. Úleva pro celou rodinu. A pokud se to všechno vynásobí stokrát, zhruba je vidět, co za deset let dokázali lidé z organizace Pomocné tlapky. Ti totiž v Oseku na Rokycansku cvičí asistenční psy pro zdravotně postižené. A jejich organizace právě v únoru slaví desáté výročí založení. Oslavy vyvrcholí 29. května v Měšťanské besedě v Plzni benefičním koncertem Čechomoru

. "Dnes nás mrzí jediné. Že jsme synovi asistenčního psa nepořídili dřív," říká Monika Vaňková z Třemošné u Plzně. Ta je matkou třináctiletého Jana upoutaného na invalidní vozík, protože mu ochabují svaly. Černý labrador Sony do rodiny přišel před půldruhým rokem. "Honzovi pomáhá otevírat dveře, podává mu různé věci. Ale hlavně je to pro syna velká psychická opora. Díky Sonymu se mu hodně zvedlo sebevědomí," říká Monika Vaňková. Sony jezdí s Honzou také do školy. "Takže i tam v něm má oporu," vysvětluje paní Vaňková. Na myšlenku pořídit synovi psího přítele přišli v rodině před necelými třemi roky. "Tehdy jsme v lázních viděli, jak zlatý retrívr pomáhal chlapci na vozíku," vzpomíná Monika Vaňková.

Pejsek chce být užitečný

U zrodu nápadu vychovávat asistenční psy stály v devadesátých letech rodiny Pirnerových a Tomášů. "Chováme retrívry už pětadvacet let, Pirnerovi o trochu méně. A my už přes dvacet roků cvičíme slepecké psy," říká Olga Tomášů z Oseku u Rokycan.
Chovatelka tvrdí, že pokud člověk s retrívrem žije, rychle zjistí jaké má vlohy pro pomoc lidem. "Pokud vám upadne tužka ani mu leckdy nemusíte nic říkat a on vám ji podá. On prostě chce být užitečný," usmívá se Olga Tomášů.
V devadesátých letech se Tomášů začali zajímat o to, jak se asistenční psi vychovávají. A ukázalo se, že to tehdy nikdo v Česku nedělal. Jak na to si tedy zjišťovali s pomocí přítelkyně v Americe. "Manžel to začal zkoušet. Z Ameriky jsme získali o asistenčních psech záznam na kazetě. Dostali jsme se do televizního vysílání a ozvali se první zájemci," popisuje Olga Tomášů. Chovatelé pak zanedlouho založili Pomocné tlapky a díky příspěvkům od sponzorů a dotacím různých institucí vybudovali dnes už velmi dobře zavedenou organizaci. Chovatelka upozorňuje, že ne každý zájemce asistenčního psa získá. Žadatelé musí například projít pohovory, kterých se účastní i psycholog a fyzioterapeut. "Nakonec všichni dáme hlavy dohromady a řekneme, jestli klient může psa dostat. Pokud by hrozilo, že se s ním bude špatně snášet nebo že o psa nebude dobře postaráno, tak to možné není," říká Olga Tomášů. Soužití klienta a asistenčního psa začíná ve středisku Exodus v Třemošné, kde si na sebe zvykají. A i když pes odejde k novému pánovi, zhruba po roce a půl se do Pomocných tlapek na čas vrátí. "A my kontrolujeme, jestli pracuje i jaké má podmínky k životu a zda je v pořádku," říká Olga Tomášů.

(Jaroslav Nedvěd)

---

FAKTA
Pomocné tlapky

- vznikly v únoru 2001
- za deset let organizace vycvičila 113 asistenčních psů
- psy předává především postiženým lidem upoutaným na invalidní vozík, nevidomým a lidem s kombinovaným postižením
- zájemci za psa neplatí, uhradí pouze náklady na pobyt a stravu během secvičování a rekondic, náklady na zkoušky a po převzetí psa veterinární péči
- výcvik asistenčního psa trvá zhruba půl roku
- Pomocné tlapky cvičí výhradně retrívry - labradorské a zlaté - s průkazem původu
- čekací doba na asistenčního psa je přibližně 18 měsíců

Více informací: www.pomocnetlapky.cz

Foto - Parťáci Honzovi Vaňkovi pomohl labradorský retrívr Sony mimo jiné zvýšit sebevědomí.
Foto - Archiv M. Vaňkové

Komentáře k článku
:
:
:
GATJG:

Týdenní novinky do e-mailu

Týdenní novinky do e-mailu
jméno
Heslo

Sponzoři

Reklama