Léčebny dlouhodobě nemocných: jaké vybavení mohou pacienti vyžadovat?

Pacienti v léčebnách dlouhodobě nemocných často netuší, jaké služby a vybavení mohou očekávat a vyžadovat. Potřebné informace chybí také jejich příbuzným. Web veřejného ochránce práv proto  zveřejnil přehled základních materiálních podmínek, které má každé takové zařízení splňovat.

Ombudsmanka dlouhodobě monitoruje podmínky lidí, kteří jsou umístěni v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. O svých zjištěních pravidelně informuje veřejnost.

Situace lidí, kteří musí být umístěni v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, není jednoduchá. Léčebny jim proto musí zajistit takové podmínky, které jim jejich život ulehčí. Bohužel se však stále setkáváme s případy, kdy zařízení nesplňují ani některé základní požadavky. Samotní pacienti ani jejich blízcí mnohdy netuší, na co přesně mají nárok a co tedy mohou vyžadovat. Jejich samotná situace je staví do podřízené pozice. Chceme proto, aby věděli, na co mají právo a co mohou oprávněně požadovat,“ říká ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „materiální podmínky jsou však jen nezbytným základem. Úroveň každého zařízení je závislá na samotném personálu. Dlouhodobě poukazujeme na skutečnost, že samotný počet personálu je často nedostačující. Z nedostatečného personálního zajištění pak vyplývá také jeho přetíženost. S ohledem na stárnutí populace musíme tomuto aspektu do budoucna věnovat zvýšenou pozornost. Bez dostatku kvalifikovaných lidí se situace v léčebnách změnit nemůže.“    

Podmínky, které musí léčebna dlouhodobě nemocných zajistit

  • U každého lůžka musí být zdroj elektrické energie a lokální osvětlení. Každý pokoj musí mít umyvadlo (pokud nemá návaznost na koupelnu, sprchu nebo WC vybavené umyvadlem). Dále zde musí být vyčleněný prostor pro stravování chodících pacientů, pokud není zřízena samostatná jídelna.
  • Mezi základní provozní prostory lůžkového oddělení patří šatna, která (pokud není zřízena) může být nahrazena uzamykatelnými skříněmi.
  • Pacient má mít k dispozici své vlastní oblečení a věci denní potřeby, které může mít uloženy na pokoji při zachování základní ochrany před ztrátou nebo krádeží
  • Na pokoji musí být signalizační zařízení, které umožní komunikaci mezi pacientem a sestrou. Je povinným vybavením pokoje a slouží pacientovi k přivolání pomoci. Je proto nutné, aby bylo funkční a každý pacient v pokoji na ně mohl v případě potřeby dosáhnout. Umístění signalizace například pouze u dveří pokoje je pro pacienty trvale upoutané na lůžko nebo se sníženou pohyblivostí zcela nedostačující.
  • Zcela zásadní pro stimulaci pacienta je, aby měl k dispozici osobní předměty, jako jsou například fotografie svých blízkých.
  • Ocenit je třeba pokoje s barevnými stěnami, obrázky a další výzdobou na stěnách nebo květinami na oknech. Pocit domácího prostředí pomáhají dále navodit například záclony na oknech, barevné ložní prádlo apod. Tyto estetické prvky mohou vytvořit z pokoje přívětivé prostředí, které pacientovi pomůže adaptovat se ve zdravotnickém zařízení a zpříjemní mu mnohdy velmi dlouhý pobyt.
  • Toalety a koupelny by měly být standardně bezbariérové. Přizpůsobení zařízení i v tomto ohledu specifickým potřebám pacientů vede ke zvýšení jejich soběstačnosti, snížení rizika úrazu a také k zefektivnění práce ošetřujícího personálu.
  • Pacient má právo na soukromí při vykonávání hygieny. Toalety a sprchy proto musí být vybaveny tak, aby zajišťovaly alespoň základní míru soukromí. Toalety museí být odděleny pro muže a ženy.
  • Imobilní pacienty by měl personál sprchovat vleže, čemuž by měly být uzpůsobeny prostory koupelny. Sprchování imobilních pacientů vsedě je pro personál zvýšeně náročné a pro pacienty rizikové.
  • Koupelny by měly být vybaveny závěsy či jinými prostředky pro zajištění soukromí, nebo by měla být hygiena pacientů prováděna samostatně. Toalety by měly jít zamknout nebo mají být vybaveny jiným způsobem označení obsazenosti.
  • Léčebna musí být uzpůsobena po technické a organizační stránce tak, aby zlepšila orientaci pacienta v prostoru a zabránila mu v nezamýšleném opuštění zařízení. Léčebna je pro pacienta neznámé prostředí. Může být dezorientován, zvláště pokud trpí kognitivní poruchou. Nežádoucím důsledkem je bloudění, zmatenost, úzkost, setrvávání v pokoji. Prostředí bezpečné pro pacienta lze vytvořit používáním vhodných pomůcek, úprav, značení či piktogramů.

Více informací o léčebnách dlouhodobě nemocných

Zdroj: Veřejný ochránce práv

 

Klíčová slova: 

Komentáře

V lonském roce jsem byla v LDN, a hrůza. Lékařská péče nestála za nic, kdybych si neohlídala, svoje zdraví, to , že po operaci se nesmím posazovat, tak bych dopadla blbě. Koupání jednou za týden,

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.