Doprovázená pouť lidí zdravých a handicapovaných

Akce humpoleckého Kruhcentra přinesla řadu úžasných okamžiků. 

V sobotu 15. 10. 2016 proběhla další Doprovázená pouť lidí zdravých a lidí s handicapem se záměrem vzájemného poznávání a propojování našich světů. 

 Doprovázená pouť se výrazně odvíjí od osobností účastníků a osobnosti průvodce. Průvodcem na této pouti byl RNDr. Jan Bím. Na počátku putování přírodou se stanoví záměr, co má pouť přinést, kam půjde  pozornost každého.

V průběhu pouti průvodce komentuje různé situace a přírodní synchronicitu.  Někdy dává úkoly směřující ke stanovenému záměru, někdy  se jen jde, povídá, lidé se smějí, užívají si přítomný okamžik.  

Vždy proběhne takové putování naprosto odlišně a vždy na závěr přichází vhledy, pochopení, AHA momenty a také často velké vnitřní pohnutky.

Říjnová sobotní pouť byla velmi přátelská a spontánní. Účastníci vesele rozmlouvali mezi sebou, poznávali se navzájem, střídali se při vezení invalidního vozíku nebo podpoře jiného muže při chůzi. Celou pouť provázel velmi uvolněný duch. Dá se říci, že vznikl zárodek nových přátelství. Pro většinu účastníků se odehrávalo mnoho niterného, mnoho pochopení, ale také hodně pohody. Jednoduše si to užili!

Stalo se několik úžasných okamžiků. Dorozumívání beze slov jen otevíráním úst neslyšící ženy a špatně vyslovujícího muže, zachycení příběhů stromů a keřů autistickým chlapcem nebo rozmlouvání zdravého muže a vozíčkáře o možnostech jeho další seberealizace.

Na závěr při povídání u společného jídla vyvstalo sdělení zdravých účastníků, abychom lidi s handicapem nepodceňovali. Naopak dávali jim maximální důvěru a prostor k samostatnosti, brali je opravdově za své rovnocenné partnery, protože právě takto je to v pořádku. Pokud tato pouť přispěla k tomuto poznání či jeho upevnění v mysli zdravých lidí, pak to mělo smysl.

Výrazně odkryl svůj příběh Andrej - muž, který se z pozice manažera rázem stal invalidou upoutaným na lůžko. Vyprávěl o verdiktu lékařů, kdy na základě medicínských poznatků nebyl předpoklad, že by se ještě někdy mohl pohybovat či mluvit. Andrej popisoval dlouhé roky bez pohybu a své rozhodnutí, že to takto dál nechce. Rozhodnutím srdce, obrovskou prací na sobě a silou vůle začal dělat postupné pomalé krůčky.  

Dnes mu stačí malá opora při chůzi, někdy ani to ne. Jeho artikulace se stále postupně vylepšuje.  Příběhů jako je Andrejův je kolem mnoho, jen se o nich možná neví.

Ukazuje se v těchto sděleních poselství celé sobotní pouti.  Záměr zněl „odkrýt, co nám brání vzlétnout“. Jestliže mezi „poutníky“ byl někdo, kdo dokázal vzlétnout překonáním takto obtížné a bolestivé cesty, proč by nemohli vzlétnout všichni ostatní ke svým snům a přáním srdce? Jak řekl Andrej – vše je jen o rozhodnutí a postupných krocích. Dokonalé zrcadlení.

Druhé velmi silné poselství pouti navazuje na slova o tom, jak je důležité jednat bez pocitů lítosti. Zazněla věta, která nepotřebuje komentář  - „jednejte s námi normálně.“

Je možné konstatovat, že sobotní pouť plně splnila svůj účel. Přinesla odpověď, kterou navíc podkreslila nesmírně přátelská a veselá atmosféra jakési „velké rodiny“. Věříme, že se tato rodina příště opět rozšíří.

Ohlasy poutníků:

Pro mě osobně nesmírně silná a bohatá pouť. Už od samého začátku mi bylo jasné, že ač jde o skupinovou pouť, i přesto bude velmi osobní. Svou pozornost při zahájení jsem nejprve věnoval vlastnímu vnitřnímu nastavení, které dávalo předzvěst intenzivním prožitkům s důvěrnými okamžiky. Byl jsem ponořen do světa bez hranic, kde nad prvním horizontem jsem se volně vznášel, stejně jako to vystihl Andrej. Příroda k nám vřele promlouvala a cesta byla vskutku kouzelná, místy i trochu mystická, lemována vodními studánkami a křížovou cestou s kapličkou. V průběhu poutě vzniklo několik vzájemných sepětí, které si troufám říci, daly vznik novým opravdovým přátelstvím. S naprostou pokorou upřímně děkuji všem zúčastněným za jejich autentickou přítomnost, zejména Ivance s Hankou za naprosto famózní organizaci s hlubokým přesahem a Honzovi za trefné vhledy. Bude mi velkou ctí se setkat na další pouti, směřující opět k nám samotným.

Vřelé díky, srdečně všechny zdravím a těším se na další skvělou akci.

Jirka Veselýwww.veselyjirka.cz

Pouť pro mě byla jednoznačně moc zajímavá. Za celý den jsem necítil nic negativního, stále se nesla pozitivní energie, kvůli tomu jsem se cítil celý den dobře. Ten den mi přinesl překvapení, že už mi hodně lidí rozumí. Dříve jsem cítil, že lidé často nevědí, co říkám. Výrazně mě zaujal Jirka. Byl velmi empatický. Mluvil se mnou o tom, že se musím podívat na internetu na možnosti své seberealizace – znám cizí jazyky, byla by škoda to zahodit a nevyužít. Naplnil mě pozitivní energií. Výborná byla organizace celé pouti, vše na sebe plynule navazovalo. 

Andrej Jaško

Ivana Kmochová

Klíčová slova: