Český neziskový sektor má nové nastavení spolupráce se státem a v mezinárodním srovnání se drží na třetím místě

V českém neziskovém sektoru došlo v roce 2015 k novému nastavení spolupráce se státem a neziskové organizace uměly lépe prosazovat svoje zájmy. I tyto závěry vyplývají z mezinárodního srovnání Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), jejímž partnerem v České republice je Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). Hodnocení dané metodikou USAID se zaměřuje na posouzení rozvoje neziskového sektoru, jeho stability, úrovně finančního zajištění nebo legislativního zázemí. Hodnocení probíhá v celkem 29 zemích střední a východní Evropy a Eurasie. Český neziskový sektor se drží na třetím místě za Estonskem a Polskem.

V polovině roku vláda schválila novou Státní politiku vůči nestátním neziskovým organizacím na léta 2015 - 2020. „Tento dokument nastavuje rámec pro dlouhodobou spolupráci mezi státem a neziskovými organizacemi. Dále se zaměřuje na propagaci dobrovolnictví a filantropie v české společnosti,“ uvádí Hana Frištenská, tajemnice Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, a dodává: „V neposlední řadě zavádí novou kategorizaci neziskových organizací. Dělí je na servisní, zájmové, advokační a filantropické. Toto dělení podle činnosti by v budoucnu mohlo mít vliv i na oprávněnost organizací žádat o státní finance.“

Aktuálně se nestátní neziskové organizace dělí podle právní formy. V prosinci 2015 bylo v České republice registrováno dle ČSÚ 89 584 spolků a 26 423 pobočných spolků, 2 894 obecně prospěšných organizací, 388 zapsaných ústavů, 505 nadací, 1 518 nadačních fondů a 4 166 evidovaných právnických osob církví.

Neziskové organizace byly v roce 2015 aktivní a úspěšné i v prosazování svých zájmů. Podařilo se jim prosadit zrušení registračních poplatků, zapojily se jak do tvorby zmíněné Státní politiky vůči NNO, tak do práce různých poradních orgánů vlády.

Jak upřesňuje prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR Marek Šedivý: „Jednotlivé neziskové organizace často nemají dostatečnou kapacitu, aby připomínkovaly zákony nebo jiné dokumenty ovlivňující fungování neziskového sektoru v České republice. Proto v tomto směru spoléhají na zastřešující organizace, čímž i roste jejich význam.“

Podle posledních údajů Rady vlády pro nestátní neziskové organizace poskytla v roce 2014 vláda spolkům, obecně prospěšným společnostem, nadacím, nadačním fondům a účelovým zařízením církví dotace ve výši 13,56 miliard Kč, což je o téměř 0,9 miliardy více než v roce 2013. Z toho 7,59 miliard Kč pocházelo ze státního rozpočtu; 1,8 miliardy Kč pocházelo z rozpočtů krajů a rozpočtu hl. m. Prahy; 3,34 miliard Kč bylo přerozděleno z rozpočtů obcí mimo hl. m. Prahu; 842 milionů Kč pocházelo ze státních fondů ČR.

Dotace od státu jsou stále jedním z nejvýznamnějších zdrojů financování neziskových organizací a převážně míří do organizací, které existují více než deset let. České neziskovky jsou stále značně závislé také na dotacích z EU. V roce 2015 bylo mnoho organizací nuceno omezit či pozastavit své aktivity z důvodu zpoždění vyhlášení nové výzvy Evropských fondů.

Mimo veřejné zdroje jsou neziskové organizace podporovány také příspěvky ze strany firemních a individuálních dárců. Podle Fóra dárců přispěli Češi formou dárcovských SMS v roce 2015 více než 34,1 milionů Kč (v roce 2014 šlo o částku 24,7 milionů Kč). Dary jsou nejčastěji poskytovány na pomoc dětem, postiženým nebo obětem přírodních katastrof.

V roce 2015 vzrostl zájem ze strany firem o podporu neziskových organizací formou firemního dobrovolnictví. Například pátého ročníku dobrovolnického dne „Give & Gain 2015“ organizovaného platformou Byznys pro společnost se účastnilo 950 účastníků z 34 firem (tj. o 27 % více zaměstnanců více než v roce 2014). Tito dobrovolníci odvedli 7 500 hodin práce v hodnotě 1 200 000 Kč.

Kompletní česká zpráva je k dispozici na adrese:

http://www.avpo.cz/2015/index-udrzitelneho-rozvoje-obcanskeho-sektoru/

Anglická zpráva shrnující výsledky všech zapojených zemí je k dispozici na adrese:

http://www.usaid.gov/europe-eurasia-civil-society

 

Alena Gmentová

Klíčová slova: