Přestože současná medicína nabízí stále více možností, jak některá nádorová onemocnění zachytit včas, mnoho lidí preventivní vyšetření odkládá. Důvodem nebývá jen nedostatek informací nebo obtížná dostupnost péče. Často rozhoduje také strach – z výsledku, z další léčby, z nemocnice nebo z toho, že se člověku změní celý život.
Psychické bariéry v prevenci rakoviny se týkají nejen samotného strachu z diagnózy, ale také obav z vyšetření, léčby, nemocničního prostředí nebo z toho, že člověk bude muset změnit svůj dosavadní způsob života. Právě proto je důležité mluvit nejen o dostupnosti preventivních programů, ale také o tom, co lidem brání je využít.
Rozhodování o prevenci začíná v hlavě
Podle PhDr. Ing. Martina Pospíchala, Ph.D., předsedy psychoonkologické sekce České onkologické společnosti ČLS JEP, není rozhodování o prevenci čistě racionální. Člověk si klade otázky, zda má jít na vyšetření, zda chce znát výsledek, zda zvládne případnou diagnózu nebo zda bude muset změnit svůj životní styl.
Naše chování není jen logické, ale také „psycho-logické“ – ovlivněné emocemi, nejistotou a strachem z budoucnosti. Strach přitom může v prevenci působit dvojím způsobem. U zdravého životního stylu může člověka motivovat, například k omezení kouření, pohybu nebo ochraně před sluncem. U screeningových vyšetření ale může mít opačný efekt: lidé se bojí, že se něco najde, a proto vyšetření odkládají.
Když člověk raději nechce vědět
Typickou bariérou je obava z výsledku. Někdo ví, že by měl jít na vyšetření prostaty, mamografii nebo genetické vyšetření, ale odkládá ho právě proto, že se bojí špatné zprávy. Jiný člověk může mít dědičnou zátěž v rodině, ale nechce žít s vědomím zvýšeného rizika. Psychoonkologie se proto nezabývá pouze podporou lidí, kteří už onkologickým onemocněním procházejí. Pomáhá také porozumět tomu, proč lidé preventivní vyšetření odmítají nebo odkládají, a jak lze strach překonat. Portál Psychoonkologie.cz nabízí laikům i pomáhajícím odborníkům srozumitelně uspořádané informace o psychickém prožívání onkologických onemocnění a možnostech jejich zvládání.
Příběh pana Leoše: strach málem převážil nad šancí na život
Význam včasného vyšetření ukazuje příběh padesátidevítiletého pana Leoše z Ivančic u Brna. Po opakovaném zánětu průdušek mu lékařka nabídla zapojení do Programu časného záchytu rakoviny plic. Protože byl kuřák, patřil mezi osoby, kterým je screening určen.
Po CT vyšetření se ukázal nález na plicích. Pan Leoš ale operaci nejprve odmítal. Domníval se, že nález může souviset s tím, že třicet let pracoval jako svářeč v těžkém průmyslu. Zásadní roli sehrál také odpor k nemocničnímu prostředí a strach z operace.
Ke změně došlo až po třech měsících, kdy kontrolní vyšetření ukázalo, že nádor narostl. Tehdy ho k léčbě přesvědčila manželka, která ho podporovala i při následné rehabilitaci. Dnes pan Leoš říká, že by vyšetření doporučil každému, komu ho lékař nabídne.
Screening rakoviny plic je určen lidem ve zvýšeném riziku
Program časného záchytu karcinomu plic je zaměřen na osoby s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic. Podle oficiálních informací programu je určen bývalým nebo současným silným kuřákům ve věku 55 až 74 let. Cílem je zachytit onemocnění v časném stadiu pomocí nízkodávkového CT vyšetření.
Cesta do programu obvykle začíná u praktického lékaře. Ten může pacienta informovat, zda splňuje podmínky, a případně ho nasměrovat na další vyšetření. Podle praktického lékaře doc. MUDr. Bohumila Seiferta, Ph.D., přibližně polovina oslovených pacientů účast v programu odmítne. Důvodem bývá strach z vyšetření, obava z nálezu i nechuť přestat kouřit.
U kuřáků může být bariérou také stud. Někteří lidé se obávají, že budou kvůli kouření odsuzováni, nebo že zapojení do programu znamená okamžitou povinnost přestat kouřit. Podle Bc. Michaely Tůmové z organizace Hlas onkologických pacientů je důležité připomínat, že závislost na tabáku je chronické onemocnění a návrat ke kouření po pokusu přestat není osobní selhání. Důležité je začít znovu a využít odbornou pomoc. Organizace Hlas onkologických pacientů se věnuje podpoře pacientů a jejich blízkých a na svém webu nabízí také projekt Cesta pacienta, který pomáhá lidem orientovat se v různých fázích onkologické péče.
Rakovina plic se netýká pouze kuřáků
Přestože kouření patří mezi hlavní rizikové faktory rakoviny plic, nemoc se může týkat i nekuřáků. Na to upozorňuje organizace Šance pro plíce. Její zakladatelka Ilona Mančíková připomíná, že příznaky, jako je kašel nebo zadýchávání, by neměli podceňovat ani lidé, kteří nikdy nekouřili. Sama onemocněla jako celoživotní nekuřačka. Šance pro plíce je pacientská organizace, která pomáhá lidem s rakovinou plic a jejich blízkým zvládnout náročnou životní situaci.
Vyšetření je rychlé a nebolestivé
Odborníci zdůrazňují, že screeningové vyšetření plic pomocí nízkodávkového CT je rychlé a nebolestivé. Podle prof. MUDr. Milana Sovy, Ph.D., přednosty Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, je důležité, aby pacienti mohli důvěřovat kvalitě diagnostiky. Certifikovaná radiologická pracoviště zapojená do programu mají poskytovat vysokou kvalitu vyšetření.
Plicní onkoložka MUDr. Michaela Heroutová z Fakultní nemocnice Brno připomíná, že včasný záchyt znamená větší šanci na účinnou léčbu. Pětileté přežití pacientů s karcinomem plic ve stadiu I dosahuje v České republice přibližně 65 procent a u vybrané skupiny radikálně operovaných pacientů může být vyšší.
Pacient nemusí zůstat v systému sám
Strach z pozitivního nálezu často souvisí také s obavou, co bude následovat. Pacient se může bát, že se nevyzná v systému vyšetření, objednávání, léčby a kontrol. Právě s tím mají pomáhat koordinátoři onkologické péče. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že koordinátor má být průvodcem pacienta systémem, zajišťovat návaznost vyšetření, domlouvat termíny a propojovat praktické lékaře, specialisty a onkologická centra. První koordinátoři podle ministerstva reálně fungují od ledna 2026 v komplexních onkologických centrech.
Přehled komplexních onkologických center v České republice je dostupný na portálu Linkos.cz.
Slovníček pojmů
Prevence: soubor opatření, která mají snížit riziko vzniku nemoci nebo ji zachytit co nejdříve.
Primární prevence: snaha předcházet vzniku onemocnění. Patří sem například nekouření, pohyb, zdravější strava nebo ochrana před nadměrným sluncem.
Sekundární prevence: vyhledávání nemoci v době, kdy ještě nemusí působit potíže. Patří sem screeningová vyšetření.
Screening: preventivní program určený lidem, kteří nemají příznaky, ale mohou být ve zvýšeném riziku. Cílem je zachytit nemoc včas.
Nízkodávkové CT: vyšetření výpočetní tomografií s nižší dávkou záření. V programu časného záchytu rakoviny plic slouží k vyhledání časných změn na plicích.
Karcinom plic: zhoubný nádor plic. V časném stadiu nemusí způsobovat výrazné potíže.
Psychoonkologie: obor, který se zabývá psychickými aspekty onkologického onemocnění, prevencí, léčbou i životem po léčbě.
Koordinátor onkologické péče: pracovník, který pomáhá pacientovi a lékařům s orientací v systému péče, návazností vyšetření a organizací léčebné cesty.
Komplexní onkologické centrum: specializované pracoviště poskytující vysoce specializovanou onkologickou péči.
Kam se obrátit
Praktický lékař První místo, kde se člověk může zeptat, zda spadá do programu časného záchytu rakoviny plic nebo zda má nárok na jiné preventivní vyšetření.
Program časného záchytu karcinomu plic Oficiální informace o programu, pro koho je určen, jak se objednat a kde jsou zapojená pracoviště: prevenceproplice.cz
Psychoonkologie.cz Informace pro pacienty, blízké i odborníky o psychickém zvládání onkologického onemocnění: psychoonkologie.cz
Hlas onkologických pacientů Pacientská organizace zaměřená na podporu lidí s onkologickým onemocněním a jejich blízkých: hlaspacientu.cz
Den onkopacientů 2026 upozornil na význam koordinace péče, pacientských rad a podpory lidí, kteří se léčí s rakovinou nebo nemocí procházejí spolu se svými blízkými. Čtvrtý ročník Dne onkopacientů, který uspořádal spolek Hlas onkologických pacientů, se letos…
České zdravotnictví začalo veřejně ukazovat nový ukazatel kvality nemocniční péče: výskyt pooperačních sepsí. Nejde o žebříček nemocnic ani jednoduchou odpověď na otázku, kde se operovat. Data ale mohou pomoci upozornit na závažnou komplikaci, které lze v řadě…
Kdy smí lékař požadovat platbu a kdy je naopak nepřípustné podmiňovat poskytnutí péče poplatkem nebo darem? Ministerstvo zdravotnictví připomíná pravidla, která mají pacientům pomoci rozlišit oprávněné platby od situací, kdy je vhodné obrátit se na zdravotní…