V průběhu posledních měsíců proběhla v České republice, na Slovensku a v Rakousku série interaktivních workshopů zaměřených na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Jejich hlavním cílem bylo ukázat, že lidé se zdravotním postižením nejsou pouze příjemci podpory, ale především aktivními partnery, kteří dokážou sami mluvit o svých schopnostech, potřebách i pracovních zkušenostech. Právě princip sebeobhajoby – tedy možnost vystupovat vlastním hlasem a prosazovat své zájmy – se stal ústředním tématem celého projektu.
Workshopy byly realizovány v rámci mezinárodního projektu Erasmus+ Self-advocates from among people with disabilities to promote employment, jehož cílem je zvýšit šance lidí se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce a podpořit jejich plnohodnotné zapojení do pracovního i společenského života.
Přímé setkání místo stereotypů
Do workshopů byli zapojeni lidé se čtyřmi různými typy zdravotního postižení – se zrakovým, sluchovým, tělesným postižením a lidé s duševním onemocněním. Ve všech třech zapojených zemích vystupovali jako lektoři samotní sebeobhájci, kteří sdíleli své osobní zkušenosti ze zaměstnání, komunikace na pracovišti i překážek, se kterými se během profesního života setkávali.
Právě osobní kontakt a možnost otevřeného dialogu se ukázaly jako jeden z největších přínosů projektu. Zaměstnavatelé, personalisté i vedoucí pracovníci měli příležitost diskutovat o konkrétních situacích, ptát se na praktické otázky a získat autentický pohled na to, co lidé se zdravotním postižením při práci skutečně potřebují.
Workshopy zároveň pomáhaly bourat zažité stereotypy o pracovních schopnostech lidí se zdravotním postižením. Místo obecné debaty o inkluzi nabídly konkrétní zkušenosti a příklady z praxe, které ukazovaly, že vhodně nastavené pracovní podmínky mohou být přínosem nejen pro zaměstnance se zdravotním postižením, ale i pro celý pracovní kolektiv.
Praktické informace, které zaměstnavatelům chybějí
Předběžné výsledky evaluačních dotazníků ukazují, že workshopy významně přispěly ke zvýšení informovanosti zaměstnavatelů i zaměstnanců. Po absolvování programu účastníci častěji uváděli, že mají lepší přehled o možnostech podpory při zaměstnávání lidí se zdravotním postižením i o povinnostech, které se s inkluzivním zaměstnáváním pojí.
Zároveň se však ukázalo, že zaměstnavatelé nepotřebují pouze obecné informace nebo legislativní přehledy. Velký důraz kladli zejména na praktické zkušenosti a konkrétní příklady z pracovního prostředí. Zajímaly je například reálné náklady na úpravy pracoviště, otázky produktivity práce, zkušenosti vedoucích pracovníků nebo fungování pracovních týmů, ve kterých lidé se zdravotním postižením působí.
Výzkum zároveň naznačuje, že zaměstnavatelé stále častěji vnímají zaměstnávání lidí se zdravotním postižením jako příležitost a přínos, pokud mají zaměstnanci odpovídající podporu a vhodné pracovní podmínky.
Česká republika a Slovensko: rozdílné pohledy na inkluzi
Zajímavé rozdíly se objevily také mezi odpověďmi respondentů v České republice a na Slovensku.
„Zajímavé pro nás bylo, že respondenti v Česku a na Slovensku zdůrazňovali odlišné přínosy zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. V českých datech výrazně rezonovalo vyhnutí se obvinění z diskriminace, což naznačuje, že část zaměstnavatelů o inkluzi uvažuje skrze ochranu dobrého jména firmy nebo prevenci reputačního rizika. Na Slovensku naopak respondenti častěji zdůrazňovali širší výběr kandidátů a rozmanitější pracovní prostředí, tedy přínosy, které více souvisí s fungováním samotného týmu,“ uvádí analytička STEM Kateřina Broža. Podle ní tak data ukazují, že motivace zaměstnavatelů mohou být v jednotlivých zemích odlišné, společným jmenovatelem však zůstává rostoucí zájem o prakticky uchopitelnou inkluzi.
Na význam osobních zkušeností upozorňuje také Jessica Usov: „Zaměstnavatelé často nepotřebují jen obecné informace o zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, ale hlavně konkrétní zkušenosti a možnost doptat se na praktické a často také životní situace. Když lidé se zdravotním postižením sami mluví o tom, co umí, co potřebují, za jakých podmínek mohou dobře pracovat a s čím se během své cesty setkali, otevírá se prostor pro méně stereotypní uvažování o jejich místě nejen na trhu práce.“
Tři země, stovky účastníků a desítky hodin sdílených zkušeností
Workshopy probíhaly od září 2025 do dubna 2026. Každý z lektorů vedl v zapojených institucích minimálně osm hodin workshopů zaměřených na komunikaci, pracovní podmínky, bariéry při zaměstnávání i možnosti podpory.
Do projektu se v každé zúčastněné zemi zapojilo přibližně 100 účastníků, celkem tedy kolem 300 osob. Před zahájením workshopů i po jejich absolvování vyplňovali účastníci evaluační dotazníky, které slouží jako podklad pro závěrečné vyhodnocení projektu a formulaci doporučení pro zaměstnavatele i veřejné instituce.
Závěrečná konference představí výsledky projektu
Závěrečné výstupy projektu, zkušenosti z realizovaných workshopů i doporučení pro podporu inkluzivního zaměstnávání budou představeny na mezinárodní anglickojazyčné konferenci, která se uskuteční 17. června 2026 v Praze na adrese Hybernská 4.
Na konferenci vystoupí zástupci STEM, partnerských organizací atempo Betriebsgesellschaft mbH a TENENET o.z., samotní sebeobhájci i odborníci z praxe, kteří se dlouhodobě věnují zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, inkluzi a proměnám pracovního trhu.
Konference je určena všem, kteří se o problematiku inkluzivního zaměstnávání zajímají nebo mohou ve své profesní praxi přispět k většímu zapojení lidí se zdravotním postižením na otevřený trh práce.
Registraci je možné provést do 31. května 2026 prostřednictvím organizačního formuláře pořadatelů.
Projekt ukazuje, že skutečně inkluzivní pracovní prostředí nevzniká pouze změnou pravidel nebo legislativy, ale především otevřenou komunikací, vzájemným respektem a ochotou naslouchat zkušenostem samotných lidí se zdravotním postižením.
Zdroj: STEM: Workshopy s lidmi se zdravotním postižením ukázaly, že přímá zkušenost pomáhá bořit stereotypy na trhu práce – STEM