Ve druhé části se Jaroslav Winter vrací k technologickým novinkám, historii konference INSPO i proměně kompenzačních pomůcek pro lidi se zdravotním postižením. Připomíná také roli portálu Helpnet.cz při informování o nových technologiích a službách a zamýšlí se nad tím, které inovace skutečně změnily život lidí se zdravotním postižením a které velká očekávání nenaplnily.
Jaká potřeba vedla ke vzniku konference INSPO a jaké byly Vaše představy o jejím významu v době, kdy jste ji zakládal?
Předem musím upřesnit, že jsem nebyl sám, kdo konferenci v roce 2001 zakládal. Bylo nás více a zvlášť bych vyzdvihl podíl Richarda Navrátila a Jiřího Vernera z občanského sdružení Křižovatka, zejména v prvních letech. Jiří Verner byl autorem serveru Křižovatka, což byl tehdy první, řekněme, rozcestník s odkazy na internetové zdroje týkající se zdravotního postižení, kterých ovšem tehdy mnoho nebylo.
Na snímku z roku 2015 tři spoluzakladatelé konference INSPO – zleva Jiří Verner, Jaroslav Winter a Richard Navrátil. Foto: Václav Winter
Vše začalo internetem
Ale vrátím se ještě dále do historie. V druhé polovině devadesátých let jsem jako redaktor Profitu začal psát o internetu a jeho využití v podnikání. Dokonce jsem se autorsky podílel na několika knihách věnovaných tomuto tématu. Právě to mě přivedlo k tomu, že jsem inicioval a spoluorganizoval celostátní osvětovou kampaň Březen – měsíc internetu, která probíhala od roku 1998 do roku 2008.
Myšlenka zpřístupnit internet lidem se zdravotním postižením
V BMI sdružení, které po časopisu Profit převzalo pořádání kampaně Březen – měsíc internetu, nám brzy bylo jasné, že právě pro lidi se zdravotním postižením může být internet mimořádně důležitým pomocníkem a nástrojem pro větší začlenění do společnosti. Proto jsme se rozhodli zaměřit osvětu také tímto směrem.
Založení AISO
Snažili jsme se zmapovat situaci v této oblasti a v červnu 2001 jsme společně s několika organizacemi, které již měly vlastní webové stránky, založili občanské sdružení AISO.
Stanovili jsme si dva hlavní cíle:
- uspořádat první konferenci o internetu pro osoby se specifickými potřebami a ověřit si tak vlastní akceschopnost,
- vytvořit informační portál, který by na jednom místě soustředil problematiku zdravotního postižení v celé její šíři.
V té době totiž existující weby byly zaměřeny vždy jen na určitý druh zdravotního postižení.
První ročník konference INSPO
Konferenci se nám podařilo uspořádat už v září 2001 v Kongresovém centru Praha. Velmi mile nás překvapil zájem veřejnosti. Dorazilo přibližně 130 účastníků. Od roku 2002 jsme konferenci INSPO přesunuli na březen a propagovali ji jako jednu z hlavních akcí kampaně Březen – měsíc internetu. Právě propojení s touto kampaní nám pomohlo dostat osvětu o možnostech internetu k mnohem většímu počtu lidí se zdravotním postižením. Například knihovny, kterých se do kampaně zapojilo téměř tři sta, pořádaly během března speciální přednášky a ukázky využití internetu pro osoby se zdravotním postižením.
Vznik portálu Helpnet
V březnu 2003 jsme spustili portál Helpnet.cz, čímž jsme naplnili druhý hlavní cíl organizace AISO. Jeho vznik umožnil grant od sdružení CZ.NIC, správce domény .CZ.
Tak vypadal Helpnet v prvních letech, archivní snímek je z roku 2004. Více o portálu v příštím 3. díle rozhovoru.
Když si vybavíte první ročníky INSPO, co Vás tehdy nejvíce překvapilo nebo utvrdilo v tom, že podobná akce má smysl?
Nevybavuji si žádné větší překvapení, ale stále rostoucí zájem nás vedl k průběžnému vylepšování organizace i programu konference.
Rostoucí zájem účastníků
Jeden sál brzy nestačil. Dopolední program probíhal společně ve velkém sále, zatímco odpoledne se konference rozdělila do tří paralelních sekcí.
Ty byly zaměřeny na:
- technologie pro osoby se zrakovým postižením,
- komunikaci lidí se sluchovým postižením,
- vzdělávání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Rekordních 521 účastníků v roce 2019 si už vyžádalo přejít do Společenského sálu Kongresového centra. Foto: Jaroslav Winter
Konference nebyla jen o přednáškách
Přednáškovou část jsme doplnili o výstavní prostor, kde pomáhající organizace představovaly své pomůcky, programy a služby.
Konference INSPO byla zároveň místem, kde se veřejnost mohla seznamovat s novými technologiemi často ještě před jejich širším rozšířením. V roce 2005 jsme zde představili řešení ČVUT pro ovládání počítače pomocí očí. Ve stejném roce výzkumníci z Technické univerzity v Liberci předvedli ovládání počítače hlasem. V dalších letech jsme pravidelně zařazovali další novinky z oblasti asistivních technologií, ať už v přednáškové, nebo výstavní části programu.
Účastníci si je mohli přímo na místě vyzkoušet, konzultovat své problémy s vystavovateli a hledat vhodné způsoby kompenzace svého handicapu.
Foto: Jaroslav Winter
Prostor pro sdílení zkušeností
Od roku 2005 jsme na konferenci předávali ceny vítězům literární soutěže Internet a můj handicap, kterou vyhlašovalo BMI sdružení. Řada soutěžních prací měla velmi dobrou literární úroveň, ale především ukazovala, jak rozmanitým způsobem dokáží lidé se zdravotním postižením využívat internet. Jak konkrétně, to může každý zjistit v archivu INSPO.
Na snímku přebírá cenu a blahopřání od moderátora Daniela Stacha vítěz z roku 2019 ohluchlý Ladislav Kratochvíl. Foto: Václav Winter
Přidaná hodnota INSPO
Velkou hodnotou konference byla možnost setkávání lidí s různými druhy zdravotního postižení, výměna zkušeností i konzultace s výrobci a dodavateli kompenzačních pomůcek. Nejednou se právě na INSPO domluvily nové společné projekty mezi lidmi, kteří o sobě do té doby vůbec nevěděli. V pozdějších ročnících navíc program obohatili také přednášející ze zahraničí.
Jaké technologické novinky nebo pomůcky Vás během let působení na konferenci INSPO nejvíce zaujaly a které podle Vás nejvíce změnily život lidí se zdravotním postižením?
Takových novinek byla za dobu existence konference INSPO celá řada. Některé znamenaly skutečný průlom a výrazně změnily možnosti samostatného života lidí se zdravotním postižením.
Technologie pro osoby se zrakovým postižením
Velký posun přinesl vývoj odečítačů obrazovky, hlasových výstupů a programů pro zvětšování obrazu. Díky nim se počítače i internet staly dostupné lidem se zrakovým postižením. Později se objevily také chytré telefony s vestavěnými funkcemi zpřístupnění, které výrazně rozšířily možnosti samostatného pohybu, komunikace i práce s informacemi.
Pomůcky pro osoby se sluchovým postižením
Významný vývoj prodělaly komunikační technologie pro neslyšící a nedoslýchavé.
Patří mezi ně například:
- online přepis mluvené řeči,
- tlumočení do českého znakového jazyka na dálku,
- moderní sluchadla,
- kochleární implantáty.
Tyto technologie výrazně usnadnily komunikaci i přístup ke vzdělávání a zaměstnání.
Ovládání počítače bez rukou
Obrovský pokrok lze dobře ilustrovat právě na vývoji alternativních způsobů ovládání počítače. V polovině 90. let byl přístup k počítačům pro lidi s těžkým tělesným postižením velmi omezený a dostupné pomůcky byly finančně nákladné. Dominovaly upravené robustní klávesnice s velkými tlačítky, mechanické trackbally ovládané bradou nebo chodidlem či systémy umožňující ovládání podtlakem a přetlakem ústy přes trubičku.
Pamatuji si například docenta Jiřího Žváčka, který vystoupil už na prvním ročníku INSPO. Po úrazu skončil jako kvadruplegik na vozíku, přesto dokázal pomocí speciálně upravené tyčky v ústech vytvářet webové stránky. Mimo jiné takto udržoval web České statistické společnosti.
Foto: Jaroslav Winter
V té době u nás jiné vhodné pomůcky pro ovládání počítače lidem s podobným postižením prakticky nebyly k dispozici. Právě proto představoval pozdější nástup technologií umožňujících ovládání počítače pomocí pohybu očí (eye tracking) skutečný průlom. Pro lidi s těžkým tělesným postižením znamenaly možnost komunikovat, studovat nebo pracovat i v situacích, kdy běžné ovládání počítače nebylo možné.
Mobilní technologie
Obrovský přelom znamenal nástup chytrých telefonů.
Do jediného zařízení se postupně přesunuly:
- navigace,
- rozpoznávání textu,
- identifikace předmětů,
- komunikace,
- přístup k internetu,
- řada dalších funkcí usnadňujících každodenní život.
Umělá inteligence
V posledních letech se stále více prosazují nástroje využívající umělou inteligenci.
Pomáhají například:
- s rozpoznáváním obrazu,
- převodem řeči na text,
- překladem,
- orientací v prostoru,
- komunikací.
Jejich možnosti se velmi rychle rozvíjejí a lze očekávat, že jejich význam bude dále růst.
Existují technologie, pomůcky nebo trendy, od nichž se očekával výrazný přínos, ale nakonec nenaplnily původní očekávání?
Ano. V oblasti asistivních technologií existuje řada příkladů, kdy byla očekávání velmi vysoká, ale skutečný dopad byl menší, než se původně předpokládalo. Důvody bývají různé – technická omezení, vysoká cena, složitost používání, nedostatečná infrastruktura nebo nesoulad mezi tím, co vývojáři považovali za problém, a tím, co skutečně potřebovali uživatelé.
Chytré brýle Google Glass
Od chytrých brýlí se očekával výrazný přínos zejména v oblasti:
- navigace nevidomých,
- přepisu mluvené řeči,
- rozpoznávání a interpretace sociálních signálů u lidí s autismem.
Dosud se však tato očekávání zcela nenaplnila.
Prototyp chytrých brýlí Google Glass z roku 2012. By Antonio Zugaldia – https://www.flickr.com/photos/azugaldia/7457645618, CC BY 2.0, Link
Exoskeletony
Velké naděje byly vkládány také do exoskeletonů. Původně se předpokládalo, že umožní mnoha lidem po poranění míchy znovu chodit. To se nestalo a invalidní vozíky nenahradily. Přesto dnes představují cenný rehabilitační nástroj, který pomáhá při nácviku chůze.
Další technologie, které nenaplnily očekávání
Mezi další příklady lze zařadit:
- robotické průvodce pro nevidomé,
- domácí servisní roboty.
Mozkovo-počítačová rozhraní (BCI)
Mnoho odborníků považuje za největší „nenaplněné očekávání“ posledních dvaceti let vedle exoskeletonů právě BCI (Brain-Computer Interface), tedy rozhraní mozek–počítač. Jeho cílem je umožnit lidem ovládat počítače, vozíky nebo domácnost pouhou silou myšlenky. Zatím se však tato řešení z laboratoří do běžného používání nedostala.
Co naopak předčilo očekávání
Naopak největším překvapením se stalo využití běžných smartphonů a v poslední době také generativní umělé inteligence. Právě ta dnes dokáže v jediné aplikaci zastoupit několik dříve samostatných asistivních pomůcek.
INSPO
Největší česká konference zaměřená na využití technologií pro lidi se zdravotním postižením. Každoročně propojuje uživatele kompenzačních pomůcek, odborníky, výrobce, vývojáře i neziskové organizace. Součástí programu jsou odborné přednášky, praktické ukázky technologií i doprovodná výstava.
Helpnet.cz
Informační portál věnovaný lidem se zdravotním postižením, jejich rodinám i odborné veřejnosti. Přináší zpravodajství, rozhovory, informace o sociálních službách, legislativě, kompenzačních pomůckách i kulturních a sportovních akcích.
AISO
Občanské sdružení založené v roce 2001 s cílem podporovat využívání internetu lidmi se zdravotním postižením. Právě z jeho iniciativy vznikla konference INSPO i portál Helpnet.cz.
BMI sdružení
Nezisková organizace, která v letech 1998–2008 pořádala celostátní osvětovou kampaň Březen – měsíc internetu. Jejím cílem bylo přiblížit internet široké veřejnosti a ukázat jeho možnosti v různých oblastech života, včetně podpory lidí se zdravotním postižením. Do konce roku 2025 provozovala portál Helpnet.cz.
BCI (Brain–Computer Interface)
Technologie umožňující propojení mozku s počítačem nebo jiným zařízením. Pomocí snímání mozkové aktivity může člověk ovládat kurzor, psát text nebo řídit vybraná zařízení, aniž by použil ruce či hlas. Zatím jde převážně o oblast výzkumu a specializovaných projektů.
Google Glass
Chytré brýle představené společností Google v roce 2013. V zorném poli uživatele zobrazovaly informace podobně jako malý průhledný displej a bylo možné je ovládat hlasem. Přestože se v běžném prodeji neprosadily, ukázaly nový směr vývoje nositelných technologií a inspirovaly další zařízení využívaná například při navigaci nebo asistenci lidem se zrakovým postižením.
Exoskeleton
Robotická konstrukce, která pomáhá lidem s omezenou hybností při stoji a chůzi. Nejčastěji se využívá v rehabilitaci po poranění míchy nebo při neurologických onemocněních. Přestože nenahradil invalidní vozík, stal se důležitou pomůckou při nácviku chůze a fyzioterapii.
