Lékaři v Praze poprvé v České republice podali pacientovi s těžkým autoimunitním onemocněním experimentální léčbu, která využívá geneticky upravené buňky imunitního systému od zdravého dárce.
Nový přístup je určen pro pacienty s těžkým průběhem nemoci, u nichž standardní léčba selhává nebo nepřináší dostatečný účinek.
Terapie se označuje jako alogenní CAR-T buněčná terapie. Zatím nejde o běžně dostupnou léčbu, ale o klinické hodnocení fáze 1, které má ověřit především bezpečnost, vhodné dávkování a předběžnou účinnost.
Léčbu podali odborníci Ústavu hematologie a krevní transfuze ve spolupráci s Revmatologickým ústavem. Podle tiskové zprávy jde o první podání experimentální genové terapie pomocí alogenních CAR-T buněk v České republice u pacienta s autoimunitním onemocněním.
Nová možnost pro pacienty, kterým běžná léčba nestačí
Autoimunitní onemocnění vznikají tehdy, když imunitní systém začne napadat vlastní tkáně organismu. U některých pacientů má nemoc těžký průběh a dostupná léčba nepřináší dostatečný efekt. Právě pro tuto skupinu pacientů se ve výzkumu hledají nové možnosti, jak chorobné imunitní reakce cíleně ovlivnit.
Alogenní CAR-T buňky jsou geneticky upravené T-lymfocyty získané od zdravých dárců. Jejich úkolem je cíleně zasahovat proti patologickým imunitním procesům v organismu. Terapie je v současnosti ve fázi klinického výzkumu a pro tuto indikaci není standardně schválena.
Podání alogenních CAR-T buněk u pacienta s autoimunitním onemocněním představuje důležitý milník. Tento typ léčby má potenciál zásadně změnit terapeutický přístup u pacientů, u nichž dosavadní možnosti selhávají
MUDr. Jan Vydra, Ph.D., přednosta klinického úseku Ústavu hematologie a krevní transfuze
Studie ověřuje bezpečnost, dávkování i první známky účinnosti
Zadavatelem klinického hodnocení fáze 1 je biofarmaceutická společnost Bristol Myers Squibb. Studie se zaměřuje především na zhodnocení bezpečnosti, stanovení optimální dávky a posouzení předběžné účinnosti této nové formy genové terapie.
Před zahájením byla studie schválena etickou komisí i regulačními autoritami včetně Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Klinické hodnocení obecně probíhá podle předem schváleného plánu a jeho cílem je ověřovat mimo jiné bezpečnost, snášenlivost, účinnost a možné nežádoucí účinky léčby.
Podle Karin Bacmaňákové, generální ředitelky společnosti Bristol Myers Squibb pro Českou republiku a Maďarsko, může CAR-T léčba nově přinést naději lidem s autoimunitními onemocněními, zejména tam, kde dosavadní léčba selhává.
Zkušenosti z hematologie se rozšiřují do revmatologie
Ústav hematologie a krevní transfuze má s léčbou CAR-T buňkami zkušenosti již od roku 2019, kdy začal tyto terapie využívat u pacientů s leukémiemi a lymfomy. Aktuální studie představuje další krok v rozšiřování této technologie do nových oblastí medicíny.
Ředitel Revmatologického ústavu a hlavní zkoušející prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., společně s prof. MUDr. Michalem Tomčíkem, Ph.D., vedoucím Oddělení experimentální revmatologie RÚ, označili tento přístup za možný posun směrem k cílenému „resetu“ imunitního systému u vybraných pacientů s těžkými autoimunitními onemocněními.
Zároveň zdůraznili, že v současnosti je nutné vyhodnotit nejen bezpečnost, ale také výběr vhodných pacientů a místo této terapie v léčebných postupech. Spolupráci hematologů a revmatologů označili za zásadní pro další rozvoj personalizované medicíny u systémových autoimunitních chorob.
Slovníček pojmů
CAR-T buňky: T-lymfocyty, tedy buňky imunitního systému, které jsou geneticky upraveny tak, aby dokázaly cíleně rozpoznávat a ovlivňovat určité chorobné procesy v těle.
Alogenní buňky: buňky pocházející od jiného člověka než od samotného pacienta. V tomto případě jde o buňky odebrané zdravému dárci, nikoli pacientovi, kterému jsou následně podány.
Genová terapie: léčebný postup, při němž se využívá genetická úprava buněk nebo genetické informace s cílem ovlivnit průběh onemocnění.
Autoimunitní onemocnění: nemoc, při které imunitní systém napadá vlastní tkáně organismu. Mezi autoimunitní choroby patří například některá revmatologická onemocnění.
Klinické hodnocení / klinická studie: výzkumné ověřování nového léčebného postupu u pacientů. Cílem je zjistit zejména bezpečnost, vhodné dávkování a účinnost léčby. Účast ve studii má svá pravidla a není automaticky dostupná všem pacientům.
Fáze 1 klinického hodnocení: raná fáze klinické studie, která se soustředí především na bezpečnost nové léčby, její snášenlivost a hledání vhodné dávky.
Kam se obrátit
Pacienti se závažným autoimunitním onemocněním by se neměli obracet přímo na experimentální léčbu jako na běžně dostupnou možnost. Vhodným prvním krokem je konzultace s vlastním odborným lékařem, například revmatologem, imunologem nebo hematologem. Ten posoudí, zda má smysl pacienta odeslat do specializovaného centra, případně mu poskytne informace o dostupných klinických studiích.
Zdroje a další informace:
Článek vychází z tiskové zprávy Ústavu hematologie a krevní transfuze, Revmatologického ústavu a společnosti Bristol Myers Squibb k prvnímu podání experimentální genové terapie pomocí alogenních CAR-T buněk v České republice. Další praktické informace jsou dostupné na webu Ústavu hematologie a krevní transfuze, kde jsou uvedeny základní kontaktní údaje a informace pro pacienty, na webu Revmatologického ústavu v části pro pacienty a kontakty, na stránkách Národního zdravotnického informačního portálu k tématu klinického hodnocení léků a na stránkách společnosti Bristol Myers Squibb Česká republika.
Kdy smí lékař požadovat platbu a kdy je naopak nepřípustné podmiňovat poskytnutí péče poplatkem nebo darem? Ministerstvo zdravotnictví připomíná pravidla, která mají pacientům pomoci rozlišit oprávněné platby od situací, kdy je vhodné obrátit se na zdravotní…
Po operaci nohy, kotníku nebo chodidla může lékař pacientovi na několik týdnů i déle zakázat došlap. V praxi to znamená, že operovaná nebo poraněná končetina se při chůzi, vstávání ani sedání nesmí zatěžovat. Klasické berle jsou v Česku…
Říká se, že nouze učí člověka soucitu. Někdy ano. Ale dlouhodobá chudoba, nemoc, bolest, závislost na pomoci nebo nejisté bydlení mohou mít i opačný účinek. Člověk, který neustále řeší, z čeho zaplatí nájem, co bude jíst, kde…