Matteo Difumato: Jak mi pomáhá telefon a internet vypořádat se se svým zdravotním postižením

05.04.2015 15:17

„Chytrý“ – hloupý telefon

a) seká se a rozjede se tolik aplikací, že si nemůžu ani zavolat nebo přijmout hovor

b) když spadne na zem, zpravidla se nenávratně rozbije

c) máte-li lepší model, dříve nebo později vám ho ukradnou

 

Tak mi telefon pomáhá velmi chytře zapracovat na tom, abych měl co nejdříve ten hloupý nebo žádný. S mým postižením mi tak pomůže zejména v situacích, kdy si potřebuju zavolat nebo být dostupný,
a nemám jak.

 

Mobily jsou vlastně takovou novodobou zbraní, kterou když nemáme, přemýšlíme, kam zvrátit pohledy v tramvaji, autobuse i na ulici, protože jsme nesví a bojíme se promluvit si na rovinu s neznámými lidmi.

 

S takovýmito pocity osamocenosti souvisí i útěk k virtuální realitě na internetu. Tím, že máme před sebou nějaké médium s nereálnými uživateli přístroje kdesi mezi nebem a zemí, připadáme si důležitější a jako bychom v tom nebyli sami. Opak je ale pravdou.

 

Takové nepřímé jednání může vyvolat řadu frustrací včetně poruch verbální komunikace tváří v tvář z očí do očí.

 

Proto je třeba vše brát s rezervou a jako pouhý nástroj pro domluvu toho, co nestihneme v reálné situaci s našimi přáteli nebo partnerem. Pátrat však po partnerových milenkách na sociálních sítích nebo v telefonním seznamu se může vymstít, obrátit proti vám a vede k řadě rozchodů.

 

Na druhou stranu jsem díky seznamkám na internetu potkal řadu zajímavých lidí, a pokud je běžná komunikace narušená, může počítač naopak pomoci.

 

Také jsem díky internetu objevil řadu zajímavých pracovních nabídek, stal jsem se díky různým prezentacím terčem různých zakázek, které mi přinesly řadu peněz. Je nasnadě říci, že s využíváním různých programů a aplikací je řada úkonů zjednodušena, urychlena a má estetičtější nebo praktičtější účinek.

 

Oproti tomu mne mrzí, že řada personalistů a pracovních agentur nejenže na stránkách nezveřejňuje telefon pro přátelštější hlasovou komunikaci, ale ani poštovní adresu, kde firma sídlí. Proces hledání práce je proto značně ztížený a statistiky dokazují, že životopis zaslaný na email je tak trochu jako hodit papírek do kamen, co ihned shoří (pokud tedy nejste zrovna zdravý, ve svém zenitu a zaměstnavatelé by se o vás mohli roztrhnout).

Oba nástroje mi pomohly v řadě věcí včetně diskriminace kvůli mému zdravotnímu postižení. Stále tu však fungují nevyslovená tabu, která veškeré odchylky posunují na práh nechuti zařadit pacienta do běžného života mezi normální lidi, a zahrnují tak i sociální exkluzi.